|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent) ; Hovorka, Jan (oponent)
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
|
|
Vazba kontaminantů na koloidy ve vodách z důlní a hutní oblasti
Walter, Dominik ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Faimon, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá studiem koloidních částic a jejich schopností vázat stopové prvky v povrchových a podzemních vodách v důlní a hutní oblasti Příbramska. Pro studium koloidů byla zvolena kombinace metod kaskádové filtrace a ultrafiltrace s tangenciálním tokem, pomocí které byly ze zkoumaných vzorků vod postupně oddělovány jednotlivé koloidní frakce. K tomuto účelu byly použity filtry o nominální velikosti pórů 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, a 5 kDa. Vzorky vod byly po každém stupni filtrace analyzovány pomocí ICP-OES, ICP-MS a HPLC, měřeny byly také fyzikálně chemické vlastnosti vzorků vod (pH, Eh, elektrická vodivost). U vybraných vzorků byla provedena analýza rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a analýza pevné fáze zachycené na použitých filtrech. Získaná data byla použita k termodynamickému modelování v programu PHREEQC-2. Výsledky ukazují, že hlavní a stopové prvky lze podle jejich zastoupení v jednotlivých velikostních frakcích přibližně rozdělit do několika skupin. Většina prvků se ve zkoumaných vodách vyskytuje dominantně jako zcela rozpuštěné látky (< 5 kDa), koloidy tvoří většinou nejvýše 5-20 % a to téměř výhradně ve frakci 5 kDa - 100 kDa. U prvků jako As, Co, Cr, Si, Sb a U byl pozorován postupný pokles koncentrace ve všech frakcích pouze při nízké hodnotě iontové síly 1,2...
|
|
|
Ekologie chování gekončíka nočního (Eublepharis macularius)
Jančúchová Lásková, Jitka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
V průběhu evoluce přírodní výběr selektuje jedince, kteří volí tu nejlepší strategii pro přežití a největší reprodukční úspěch. Z evolučního hlediska hraje hybridizace významnou roli v procesu speciace. Zvolení vhodné antipredační strategie vzrůstá šance jedince na přežití. Ve své dizertační práci jsem se zabývala těmito dvěma tématy a jejich vlivu na fitness u gekončíka nočního (Eublepharis macularius, Eublepharidae). Oproti jiným skupinám obratlovců je záznamů o hybridizaci a jejím vlivu na fitness (fertilitu, přežívání) hybridů u ještěrů málo, ačkoliv hybridizují i geneticky vzdálené druhy. Efekt hybridizace na fitness byl studován u dvou druhů gekončíků (E. macularius a E. angramainyu). Zda jsou ochotni se křížit s cizím druhem a jaký to má dopad na fitness hybridů. Podobně byli studovány u geneticky příbuznějších forem komplexu druhů kolem E. macularius případné prekopulační omezení a výhody a ztráty spojené s hybridizací. Analýza dat ukázala, že ještěři hybridizují i mezi velmi fylogeneticky vzdálenými druhy a dokonce jsou "úspěšnější" než ptáci nebo želvy. Překvapivě se v naší studii neprokázal vztah mezi genetickou vzdáleností rodičovských druhů a sterilitou anebo neživotaschopností hybridů. Alespoň částečná fertilita F1 hybridů a tok genů se vyskytoval i u hybridizací mezi geneticky...
|
|
|
Modifikace vnitřních stěn elektroforetických kapilár pomocí kladně nabitých kotev
Stávek, Petr ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Elektroosmotický tok je důležitým faktorem v kapilární elektroforéze. Jeho modifikací lze ovlivnit rozlišení a dobu trvání separace. Jedním z možných způsobů modifikace elektroosmotického toku je dynamické pokrývání vnitřního povrchu kapiláry. Cílem práce bylo otestovat, zda je některý ze zkoumaných vzorků kladně nabitých kotev schopný poskytnou pokrytí vhodné pro použití v kapilární elektroforéze. Nejprve byly provedeny experimenty s neopentylovými kotvami PK 1291, PK 941, PK 1300 a PK 1294 pomocí čtyř různých metod pokrývání. Získaná pokrytí vykazovala schopnost potlačovat elektroosmotický tok. Jednotlivé kotvy se mezi sebou výrazně lišily ve stabilitě jednotlivých pokrytí. Nejlépe se z této skupiny osvědčila PK 941. Následně byla provedena měření i s cyklodextrinovou kotvou PK 1281. S touto kotvou bylo dosaženo nejzajímavějších výsledků. Bylo zjištěno, že v závislosti na použitém základním pufru a zvolené metodě tvorby pokrytí lze s touto kotvou dosáhnout otočení směru elektroosmotického toku, či jeho až téměř úplného potlačení. Klíčová slova: kapilární elektroforéza, elektroosmotický tok, dynamické pokrývání kapilár, kladně nabité kotvy.
|
|
| |
|
|
Cirkadiánní regulace glymfatického systému a její spojení s rozvojem neurodegenerativních onemocnění
Kuznetsov, Egor ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Kubištová, Aneta (oponent)
Vzhledem k absenci aktivního lymfatického systému mozku a odpovědného uzlinového systému bylo dlouho nejasné, jak jsou eliminovány intersticiální metabolické odpadní produkty, zejména amyloid-β, tau-protein, α-synuklein a další biomarkery spojené s vývojem neurodegenerativních onemocnění. Klíčovou roli v tomto procesu sehrává glymfatický systém, komplexní síť tunelovitých perivaskulárních prostorů (PVSs), které dirigují tok mozkomíšního moku (CSF). Tyto prostory jsou obklopeny astrocyty, zodpovědnými za transport tekutin a odstraňování metabolitů. Studie naznačují, že glymfatický systém podléhá endogenním cirkadiánním hodinám, a existuje zjištěná korelace mezi objemem perivaskulárních prostorů a s tím rychlostí průtoku CSF a spánkem. Mezi faktory ovlivňující funkci glymfatického systému patří pulsace cév, prostorová orientace těla a funkčnost aquaporinu-4 (AQP4). Dysfunkce glymfatického systému hraje klíčovou roli při stárnutí mozku a rozvoji různých neurodegenerativních onemocnění. Cílem práce je shrnout poznatky o regulaci glymfatického systému a jeho vlivu na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Pochopení mechanismů těchto procesů je zásadní pro vývoj nových strategií v oblasti prevence a léčby širokého spektra onemocnění a udržení zdraví mozku. Klíčová slova: Glymfatický systém, cirkadiánní...
|
|
|
Fylogeografie hlubokomořských ryb na globální škále
Knězů, Tereza ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Fylogeografie hlubokomořských ryb je málo prozkoumaná, a to převážně kvůli extrémním podmínkám, ve kterých tyto živočichové žijí, a obtížné logistice sběru vzorků pro jejich výzkum. Cílem této práce je shrnout informace o fylogeografii hlubokomořských ryb, identifikovat faktory ovlivňující rozšíření populací a porovnat situaci napříč fylogenezí paprskoploutvých ryb. Rozšíření/oddělení jednotlivých populací hlubokomořských ryb je ovlivněno fyzikálními, topografickými a hydrografickými faktory. Jejich propojení je způsobeno migračními schopnostmi ryb a využitím mořských proudů pro jejich disperzi. Naprostá většina hlubokomořských ryb podstupuje nějakou formu migrace, minimálně během ontogenetického vývoje. Migrace může být vertikální nebo horizontální a nejčastější je diurnální vertikální migrace, kdy se ryby pravidelně v noci přesouvají do nižších hloubek kvůli potravě. Pro výzkum fylogeografie se využívají molekulární metody, převážně markery mitochondriální DNA, za účelem vytvoření či rekonstrukce fylogenetického stromu druhů. Výsledky naznačují, že topografie mořského dna je jen v malém množství případů bariérou pro tok genetické informace. Dále výsledky často vyvrací hypotézu o izolaci způsobené vzdáleností mezi populacemi, protože hlubokomořské ryby často vykazují poměrně vysokou míru panmixie....
|
|
|
Filmový turismus - Vltava jako objekt zájmu filmových produkcí a následně turistů
Veterník, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kubištová, Tereza (oponent)
Filmový turismus: Vltava jako objekt zájmu filmových produkcí a následně turistů Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén filmového turismu, v Česku zatím rozvíjející se formu cestovního ruchu. První část práce je věnována teorii filmového turismu demonstrované na mezinárodních příkladech. Součástí této teoretické části je také kapitola o destinačním marketingu a propagaci filmových míst. Ve druhé části práce jsou aplikovány teoretické principy z první části nejprve na Česko a poté konkrétně na tok řeky Vltavy. Na Vltavě jsou pomocí webu filmovamista.cz představeny významné produkce a v souvislosti s tím odhalené lokality s potenciálem pro vznik filmového turismu. Klíčová slova: Česko, filmy, filmová místa, filmový turismus, Vltava
|
|
|
Účelnost ekoduktů pro zprůchodnění krajiny fragmentované dálniční sítí
Leštinová, Eliška ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Uhlíková, Jitka (oponent)
Ekodukty neboli zelené mosty jsou nejen v České republice, ale i v Evropě, často stavěným migračním objektem umožňujícím zvířatům bezpečné překonání překážky, například silnice či železnice. Dále ekodukty zvětšují areály výskytu druhů, zajišťují genový tok mezi populacemi a mají vliv na mezidruhové interakce. Ekodukty v České republice jsou často kritizované, a to obzvláště kvůli jejich vysoké ceně a nízké efektivitě. Většina dosavadních prací porovnává ekodukty s jinými typy migračních objektů, například podchody, a často se zaměřují jen na vybrané aspekty těchto staveb, například jejich rozměry nebo umístění. Shrnujících studií zaměřujících se pouze na ekodukty a co ovlivňuje jejich prostupnost je velmi málo. V této práci shrnuji, jaké druhy se na ekoduktech v Evropě a Severní Americe vyskytují, a rozebírám, jak je prostupnost ekoduktu pro zvířata ovlivněna antropogenními vlivy, konstrukcí ekoduktu a jeho umístěním v krajině. V neposlední řadě popisuji metody monitoringu využívané při studiu zelených mostů. V závěru shrnuji nabyté poznatky a uvádím mezery v dosavadním výzkumu.
|
|
|
Hydraulické posouzení toku
Adámek, Milan ; Julínek, Tomáš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá komplexním hydraulickým posouzením toku Svitavy s důrazem na přírodě blízká protipovodňová opatření a revitalizaci vodních toků. V teoretické části je podán přehled současných přístupů k revitalizaci vodních toků a protipovodňové ochraně. Praktická část se zaměřuje na detailní analýzu proudění vody v konkrétním úseku toku Svitavy, kterou provádíme pomocí výpočtového nástroje, jako je HEC-RAS. Na základě získaných výsledků jsou navrženy různé varianty revitalizace toku a protipovodňové ochrany, které jsou následně podrobeny hydraulickému posouzení.
|
host ::
RSS.