|
|
Vliv MTEP na chování mláďat laboratorního potkana.
Tichá, Kateřina ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Metabotropní glutamátové receptory jsou perspektivní cíle pro využití v účinné terapii epilepsií. Problémem jsou ale možné negativní vedlejší účinky. V této studii byl použit vysoce specifický antagonista mGluR5 MTEP, [(2-methyl-1,3-thiazol-4-yl)ethynyl] pyridin, u kterého jsou potvrzeny antikonvulzivní účinky. Práce je zaměřena na další možné efekty této látky, jako je vliv na spontánní chování, učení, motoriku a míru anxiety. MTEP je použito ve dvou dávkách - 20 mg/kg a 40 mg/kg, právě u těchto relativně vysokých dávek byl prokázán antikonvulzivní efekt. Testování probíhalo ve třech věkových skupinách samců potkanů kmene Wistar - 12ti, 18ti a 25ti denní mláďata. Testování probíhalo po 15 a 60 minutách po intraperitoneálním podání MTEP, v elevated plus maze byla mláďata testována ještě po 24 hodinách od podání látky. V motorických testech jsme potvrdili, že v těchto dávkách MTEP motoriku neovlivňuje, stejně tak jako nemá vliv na učení mláďat v elevated plus maze. Naopak v testu open field byl prokázán vliv na četnost určitých typů stereotypního chování a jak v open fieldu, tak i v elevated plus maze jsme prokázali, že i u mláďat různých věkových skupin má MTEP určitý vliv na snížení strachu potkanů. Tento anxiolytický efekt představuje vysoce pozitivní účinek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komentovaný překlad: Marr, Andrew: A History of Modern Britain
Tichá, Kateřina ; Šťastná, Zuzana (vedoucí práce) ; Tobrmanová, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá překladem úryvku z knihy A History of Modern Britain britského publicisty Andrewa Marra. Obsahem první části práce je samotný překlad vybraných kapitol, v nichž se autor zabývá Británií na přelomu tisíciletí a závěrem vlády New Labour. Druhá část práce obsahuje komentář překladu. Součástí komentáře je nejprve analýza výchozího textu z hlediska vnětextových a vnitrotextových faktorů, poté typologie překladatelských problémů s příklady jejich řešení, přehled překladatelských posunů a na závěr je shrnuta zvolená metoda překladu.
|
|
|
Dobrovolnická zkušenost se seniorem
Tichá, Kateřina ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Göttlichová, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem dobrovolnictví v životě seniorů. Jejím hlavním cílem je objasnit, jak samotný dobrovolník interpretuje svou dobrovolnickou zkušenost se seniory, jaké skutečnosti jsou pro něj důležité a jakou roli jim ve svém životě připisuje. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části shrnuje dosavadní poznatky o stárnutí, nejprve obecně a poté konkrétně v České republice. Druhá kapitola řeší dosavadní poznatky o dobrovolnictví a dobrovolnické programy zaměřené na seniory v Čechách. V praktické části se práce nejprve soustředí na cíle výzkumu, použitou metodologii a průběh analýzy a zpracování dat. Nejpodstatnější část tvoří pak samotná analýza dat a dílčí závěry jednotlivých zjištění. Na základě analýzy byly nakonec vytvořeny čtyři základní oblasti důležité při utváření a interpretování dobrovolnické zkušenosti. Jedná se o motivaci dobrovolníků a důvody pro dobrovolnou činnost, rekonstrukci samotné dobrovolnické zkušenosti se seniorem, jednotlivé faktory, kterým dobrovolník přikládá při interpretaci zkušenosti váhu a důsledky jeho dobrovolnické činnosti v osobním životě. Práce je zakončena závěrem a shrnutím klíčových zjištění.
|
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
Život před prodělaným infarktem myokardu
Tichá, Kateřina ; Votroubková, Michaela (vedoucí práce) ; Vlášková, Dana (oponent)
Autor: Kateřina Tichá Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Život před prodělaným infarktem myokardu Vedoucí práce: Mgr. Michaela Votroubková Počet stran: 68 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: život, srdce, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu, rizikové faktory Bakalářská práce pojednává o stylu života před prodělaným infarktem myokardu u pacientů z několika okresů České republiky. Poukazuje hlavně na rizikové faktory, jež způsobují infarkt myokardu. Důraz je kladen na rozdíl života mezi muži a ženami. Těžiště práce tvoří kvantitativní výzkum zaměřený na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění. Zkoumaný vzorek tvoří pacienti, kteří jsou hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu řešený perkutánní koronární intervencí v kraji Královéhradeckém, Pardubickém, Ústeckoorlickém, Brněnském a Rychnovském.
|
|
|
Rodinný dům Tichých
Tichá, Kateřina ; Lampa, Martin (oponent) ; Smolka, Radim (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je projektová dokumentace rodinného domu s provozovnou. Řešený objekt je situován do lokality Jihomoravského kraje v obci Prštice. Rodinný dům je navržen jako 6+kk a řešen jako třípodlažní se dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Provozovna s funkcí projekční kanceláře je situována v suterénu s vlastním vstupem ze západní strany pozemku. Součástí provozovny je kromě místnosti samotné projekční kanceláře i WC a umývárna. Projekční kancelář je s obytnou částí rodinného domu propojena schodištěm. Samostatný vstup do rodinného domu je umožněn ze severní strany a to jak vstup pro pěší, tak i vjezd do garáže. Vstup pro pěší je do zádveří, odkud je přímo přístupná garáž a chodba. Z chodby je přístup na schodiště, které umožní přístup do všech podlaží. V 1NP se nachází společenská část bytu s obývacím pokojem, kuchyní a jídelnou. Ve 2NP je klidová část bytu, která je přizpůsobená pro spaní všech členů domácnosti a je zde i pracovna. Svislé konstrukce jsou navrženy z keramických tvárnic typu Therm. Vodorovné konstrukce jsou skládané z keramických vložek a celý objekt je zastřešen pultovou vazníkovou střechou, která je rozdělena na 2 části. Nad garáží je střecha plochá, pochozí.
|
|
|
Oceňování nemovitostí pro bankovní účely
Tichá, Kateřina ; Bejšovec, Jaroslav (oponent) ; Staněk, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na analyzování obecných postupů odhadce nebo znalce při oceňování nemovitostí pro úvěrové účely banky. Tuzemské banky pro své účely vyžadují odhad ceny obvyklé. Dle zjištěných postupů byl proveden odhad ceny obvyklé administrativní budovy, nacházející se ve statutárním městě Havířov. Ke stanovení ceny obvyklé byly použity tři metody - metoda nákladová neboli metoda věcné hodnoty, porovnávací metoda a výnosová metoda.
|
|
|
Vlivy působící na cenu obvyklou nemovitostí
Tichá, Kateřina ; Bejšovec, Jaroslav (oponent) ; Staněk, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce zkoumá vlivy, které ovlivňují obvyklou cenu nemovitostí. U různých typů nemovitostí se liší vlivy, které na ni působí a zároveň se liší i intenzita jejich působení. Kromě nastínění základních vlivů a jejich intenzity působení na různé typy nemovitostí práce obsahuje i analýzu některých vlivů – vlivy působící na byty ve velkých městech naší republiky, vlivy působící v čase na obvyklé ceny bytů v Havířově a v Karviné, analyzování vlivů, které ovlivňují výši obvyklých cen ve vybraných lokalitách těchto měst, vliv privatizace bytů na vývoj obvyklých cen bytů v Karviné a vliv velikosti podlahové plochy na obvyklou cenu bytů.
|
|
|
Problematika komunikace mezi pacientem a sestrou patřící k menšinové společnosti
TICHÁ, Kateřina
Problematika transkulturního ošetřovatelství je v současnosti aktuální téma, neboť dochází vzhledem k otevření hranic k většímu cestovnímu ruchu, migraci atd. Na profesionály pracující v nelékařských zdravotnických oborech je tak kladen požadavek poskytovat efektivní a kvalitní ošetřovatelskou péči všem lidem. Kdo se však zamýšlí nad tím, že i sami pečující profesionálové mohou být odlišné kultury, vyznání či národnosti? Diplomová práce se věnuje problematice sestry patřící k menšinové společnosti se zacílením na problematiku komunikace mezi pacientem a touto sestrou. Konkrétně se jedná o sestry cizí národnosti, sestry s rozdílným náboženským vyznáním, sestry s homosexuální orientací a sestry se zdravotním postižením. Teoretickým východiskem, o které se diplomová práce opírá, je především koncepční model vycházejícího slunce Madeleine Leininger v interakci s modelem kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové. Dále je v rámci teoretické části vymezen prostor pojmům vztahujícím se ke transkulturnímu ošetřovatelství a problematice týkající se menšinové společnosti v ČR. Vstupním deskriptivním výzkumným problémem diplomové práce bylo zjistit, jaké problémy provázejí sestru patřící k menšinové společnosti v souvislosti s vykonáváním její profese. Výzkumný soubor tvořilo 16 sester patřících k menšinové společnosti, a to v zastoupení 4 sestry s odlišnou sexuální orientací, 4 zdravotně znevýhodněné sestry, 4 sestry s národnostní odlišností a 4 sestry vyznávající určité náboženství. Pro empirickou část byl jako výzkumný design zvolen kvalitativní přístup, neboť, jak uvádí Strauss a Corbin (1999), tato volba je vhodnou v situacích, ve kterých se výzkumník snaží odkrýt zkušenost s určitým jevem. Vstupem do výzkumného šetření byla pilotní studie, kde byla pro sběr dat zvolena technika případové studie, konkrétně metoda životního příběhu vybraných sester. Pro výběr respondentů byla použita metoda sněhové koule, neboť se pohybujeme v prostředí obtížně dostupné populace. Na pilotní studii navazovalo výzkumné šetření realizované pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty, lékaři a hlavní sestrou nemocnice. Vzhledem k výzkumnému problému byl stanoven hlavní výzkumný cíl pilotní studie, prozkoumat problematiku komunikace v rámci ošetřovatelské péče mezi pacientem a sestrou patřící k menšinové společnosti. V návaznosti byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jaké problémy provázejí sestry patřící k menšinové společnosti v ošetřovatelské praxi? Dále navazovala výzkumná otázka ve znění: Jaká úskalí v komunikaci s pacientem vidí sestry patřící k menšinové společnosti? Výsledky pilotní studie jsou rozčleněny do 4 skupin dle výše uvedeného dělení, tedy sestry cizí národnosti, s odlišným náboženským vyznáním, s odlišnou sexuální orientací a sestry se zdravotním znevýhodněním. V jednotlivých skupinách byly společně sledovány oblasti kontaktu a interakce na pracovišti, myšleno spolupráce s kolegy, dále problematika a skutečnost kontaktu s ošetřovanými pacienty z pohledu sestry a jejich osobní subjektivní spokojenost z komunikace vedené v rámci ošetřovatelského povolání. Následně byly v rámci pilotní studie zjišťovány jevy, jejichž výskyt byl typickým pouze u některých skupin sester. Z tohoto pohledu je pro skupinu sester cizí národnosti do výsledků zařazena oblast komunikační bariéry související s jejich mateřským jazykem. Výzkumný vzorek sester se zdravotní odlišností výsledky rozvíjí o oblast konkrétních ošetřovatelských výkonů, které mohou činit určitou bariéru vztahující se k jejich zdravotnímu znevýhodnění. Na výsledky pilotní studie navazovalo výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit postoje, názory a zkušenosti se sestrami patřícími k menšinové společnosti v praxi z pohledu pacientů, lékařů a managementu nemocnice, v tomto případě od hlavní sestry.
|
|
|
Sestra na psychiatrickém oddělení jako zdroj jistoty a důvěry duševně nemocného
TICHÁ, Kateřina
Duševní onemocnění je v očích veřejnosti často tabuizovaným a stigmatizujícím jevem. Stejně tak práce sestry na psychiatrickém oddělení je v celé řadě publikací považována za nedůležitou. Sestry pracující na tomto oddělení jsou označovány jako neschopné práce na ostatních odděleních. V teoretické části práce je nejdříve zmíněna současná psychiatrická péče v České republice. Dále je zmíněna historie psychiatrické péče. Největší kapitolu tvoří obecné vymezení komunikace, její formy a dále specifika komunikace s duševně nemocným. Teoretickou práci uzavírá kapitola věnovaná etice a právní stránce v oblasti psychiatrie. A samozřejmě sestra jako osobnost tvoří také svoji zaslouženou část. Cíle bakalářské práce byly čtyři. Prvním cílem bylo zjistit, zda je autorita sestry nedílnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o duševně nemocné. Dále bylo cílem odhalit, zda sestry na psychiatrickém oddělení posilují svoji autoritu dodržováním komunikačních zásad a postupů. Předposledním cílem bylo odhalit, v čem spatřují sestry se zkušenostmi z oddělení jiných medicínských oborů nejpodstatnější rozdíly v nárocích na ně kladených v rámci realizace ošetřovatelského procesu. Posledním cílem bylo prozkoumat, zda sestry na psychiatrickém oddělení znají a dodržují obecné zásady pro komunikaci s duševně nemocnými. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Vnímají sestry vliv, který plyne z jejich autority, jako pozitivní aspekt ošetřovatelské péče o pacienty na psychiatrickém oddělení? Je při práci sestry s duševně nemocnými posilována její autorita prostřednictvím dodržování komunikačních zásad? Jaké nejčastější rozdíly v ošetřovatelské péči spatřují sestry aktuálně pracující na psychiatrickém oddělení v porovnání s odděleními jiných medicínských oborů, na kterých v minulosti samy působily? Mají sestry na psychiatrickém oddělení znalosti o zásadách komunikace s duševně nemocnými a jsou tyto zásady dodržovány? Výzkumným souborem byly čtyři sestry pro pozorování a sedm sester pro polostandardizované rozhovory na Psychiatrickém oddělené v nemocnici České Budějovice, a.s. První část výzkumu pracuje s pojmem autorita. Výzkum poskytl výsledek, že by se neměla vyskytovat mezi sestrami a pacienty autorita a sestry samy se snaží být spíše společníkem a pomocníkem k úspěšné léčbě a péči o duševní zdraví. Všechny sestry spíše hovoří o důvěře, která je prý nezbytná pro efektivní ošetřovatelskou péči a komunikaci s klientem. Proto se snaží vždy pacientovi poskytnout maximum informací přijatelnou formou a minimalizovat tak strach z neznámého prostředí a mnohdy i z vlastní nemoci. Zároveň však vyžadují a dbají na důsledné dodržování pravidel ze strany pacientů, což v důsledku pocit důvěry posiluje. Všude ve zdravotnictví a při práci s lidmi je komunikace důležitá, ale sestry tvrdí, že v péči o duševně choré je nutné nedělat chyby, především právě v komunikaci. Při výzkumném pozorování svým chování a přístupem potvrdily, že své veškeré jednání maximálně podřizují pacientovi. Při péči o duševně nemocného člověka je nutno snahu o získání důvěry minimálně zdvojnásobit pro posílení pocitu bezpečí a jistoty. Sestry si také uvědomují, že spolupráce s pacienty závisí i na jejich osobnostních kvalitách a uznání pacientovy individuality.
|
host ::
RSS.