|
|
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových buněk
Brůha, Jan ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových Úvod: V důsledku nízkého zbytkového jaterního objemu (FLRV) je až 75% pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu do jater (CLM) primárně inoperabilní. Embolizace portální žíly (PVE) pomáhá navýšit FLRV a tím zvýšit i operabilitu, ale selhává až u 40% pacientů. Využití kmenových buněk (SCs) může být způsob jak podpořit efekt PVE. V současné době jsou intenzivně zkoumány interakce imunity a maligních onemocnění. U léčby CLM s použitím PVE nebyla doposud publikována žádná studie, která by se interakcí imunitního systému a nádoru zabývala. Stejně tak nebyl popsán vztah ABC transportérů a CLM u pacientů po PVE. Cíle: Cílem dizertační práce bylo ověřit efekt PVE a intraportální aplikace SCs na nárůst FLRV a progresi CLM. Dalším cílem bylo stanovit tumor infiltrující lymfocyty (TILs) a transportéry ABCC10 a ABCC11 u pacientů s CLM po provedené PVE a jejich klinické dopady. Metoda: Efekt SCs na růst FLRV po PVE byl zkoumán na souboru 63 pacientů (43 pacientů s PVE a 20 pacientů s PVE a aplikací SCs). Z CT vyšetření byly stanoveny FLRV a objemy CLM. Byl sledován jejich růst, vztah k operabilitě, bezpříznakovému období (DFI) a celkovému přežití (OS). Na souboru...
|
|
|
Regenerace jaterního parenchymu pomocí aplikace hematopoetických progenitorových buněk po embolizaci portálního řečiště u nemocných s primárně inoperabilními metastázami kolorektálního karcinomu do jater.
Fichtl, Jakub ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Jiří (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Úvod: Důvodem nemožnosti provést resekci jater pro metastázy kolorektálního karcinomu je většinou nedostatečný zbytek jaterního parenchymu po jaterní resekci (future liver remnant volume - FLRV). Současnou standardní metodou zvýšení FLRV je embolizace větve portální žíly (PVE) na straně nádoru, a pak odloženě po hypertrofii neembolizovaného laloku resekce jater. Bohužel u některých pacientů nedochází k nárůstu objemu jater i přes dokonale provedenou PVE. U jiných dochází během doby potřebné k hypertrofii k progresi metastatického postižení. Proto se snažíme nalézt vhodný způsob, jak podpořit růst zbylého jaterního parenchymu a urychlit hypertrofii druhostranného jaterního laloku. Urychlením regenerace chceme zabránit možnému růstu nádoru v jaterním parenchymu. Z našich předchozích zkušeností (IGAMZ NS 10240) vyplývá, že nadějí je cesta aplikace hematopoetických progenitorových buněk (HPC - adultních kmenových buněk) po předchozí PVE do neembolizované větve portální žíly. Tyto buňky nejen urychlují jaterní regeneraci, ale i zlepšují jaterní funkce, což je důležité zejména u nemocných po neadjuvantní chemoterapii (steatohepatitida či steatofibróza) a s primárně poškozeným parenchymem (steatóza, cirhóza). Cíle projektu: Hlavním cílem práce je snaha o zvýšení operability nemocných s metastázami...
|
|
|
Využití radiofrekvenční ablace v léčbě inoperabilních jaterních tumorů
Skalický, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Vyhnánek, František (oponent) ; Kala, Zdeněk (oponent)
MUDr. SKALICKÝ, Tomáš Autor se v dizertační práci zabývá radiofrekvenční ablací jaterních nádorů. Při léčení jaterních metastáz využíváme několika druhů léčby. Na prvním místě s nejlepší prognózou dlouhodobého přežiti je radikální jaterní resekce s mikroskopicky čistým okrajem 5-10mm, tzv. R0 resekce. Tito nemocni mají přežiti 5 let v průměru asi 30 - 40% a 10 leté přežití okolo 20%. Radikální resekci jaterních metastáz, přestože je jako jediná potencionálně kurativní, se však podaří provést pouze u 15-25% nemocných s jaterním postižením. Na druhu místě využíváme, u inoperabilních a neresetovatelných tumorů, metody destrukční, kdy tumor není odstraněn, ale je pomoci tepla, chemické látky či chladu destruován. Jde tedy o metody, které buď mohou metastázy zlikvidovat nebo zmenšit jejich rozsah a tím umožnit jejich následnou radikální resekci, či mohou byt použity jako paliativní řešeni a prodloužit život nemocného. Práce vznikla spojením pětileté klinické praxe ve FN Plzeň a experimentální práce.
|
|
| |
|
|
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.
|
|
|
Nové možnosti prevence a monitorování u kacrinomu prsu
Hosnedlová, Andrea ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Jandík, Pavel (oponent) ; Gaťek, Jiří (oponent)
Úvod: Karcinom prsu patří mezi nejčastější nádorové onemocnění žen, jehož incidence celosvětově stoupá. Díky neustále se zdokonalujícím diagnostickým metodám, celoplošnému mamografickému screeningu a komplexní léčbě došlo v posledních letech ke snížení mortality. Je známo, že úspěšnost léčby závisí na časnosti diagnostiky karcinomu. Proto je snahou vědců hledat a optimalizovat laboratorní diagnostiku nádorů pomocí sérových či tkáňových nádorových markerů. Zatím však neexistuje biomarker vhodný pro screening nebo diagnostiku časného stadia karcinomu prsu. Cíl studie: Naším hlavním cílem bylo studovat klasické nádorové markery a celou řadu dalších molekul spojených s procesem karcinogeneze, a to markery angiogeneze a lymfangiogeneze, růstové faktory, multifunkční proteiny a proteázy, s cílem zhodnotit jejich přínos pro posouzení agresivity nádoru, rozsah chirurgického výkonu, volbu následné terapie a záchyt recidivy. Dílčími cíli bylo porovnat předoperační hladiny těchto vybraných biomarkerů (CEA, CA 15-3, CYFRA 21-1, TPA, TK, MonoTotal, VEGF, EGF, IGF-1, IGF-BP3, Osteopontin, Osteoprotegerin, Matrixové metaloproteinázy MMP-2 a MMP-9) mezi skupinou pacientek s maligním a benigním onemocněním prsu. U nemocných s malignitou jsme hodnotili hladiny biomarkerů v závislosti na klinickém stadiu a v...
|
|
|
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových buněk
Brůha, Jan ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gürlich, Robert (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Význam tumor infiltrujících lymfocytů jako prognostických faktorů u pacientů po embolizaci portální žíly (PVE) a po PVE s aplikací autologních kmenových Úvod: V důsledku nízkého zbytkového jaterního objemu (FLRV) je až 75% pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu do jater (CLM) primárně inoperabilní. Embolizace portální žíly (PVE) pomáhá navýšit FLRV a tím zvýšit i operabilitu, ale selhává až u 40% pacientů. Využití kmenových buněk (SCs) může být způsob jak podpořit efekt PVE. V současné době jsou intenzivně zkoumány interakce imunity a maligních onemocnění. U léčby CLM s použitím PVE nebyla doposud publikována žádná studie, která by se interakcí imunitního systému a nádoru zabývala. Stejně tak nebyl popsán vztah ABC transportérů a CLM u pacientů po PVE. Cíle: Cílem dizertační práce bylo ověřit efekt PVE a intraportální aplikace SCs na nárůst FLRV a progresi CLM. Dalším cílem bylo stanovit tumor infiltrující lymfocyty (TILs) a transportéry ABCC10 a ABCC11 u pacientů s CLM po provedené PVE a jejich klinické dopady. Metoda: Efekt SCs na růst FLRV po PVE byl zkoumán na souboru 63 pacientů (43 pacientů s PVE a 20 pacientů s PVE a aplikací SCs). Z CT vyšetření byly stanoveny FLRV a objemy CLM. Byl sledován jejich růst, vztah k operabilitě, bezpříznakovému období (DFI) a celkovému přežití (OS). Na souboru...
|
|
|
Biologická aktivita karcinomu prsní žlázy
Zedníková, Ilona ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Gaťek, Jiří (oponent) ; Jandík, Pavel (oponent)
Strukturovaný souhrn Úvod: Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen a představuje celosvětový problém. Díky moderním diagnostickým metodám, mamografickému screeningu a komplexní léčbě se v posledních letech podařilo výrazně snížit mortalitu, avšak incidence onemocnění trvale mírně narůstá. Boj s touto nemocí se odehrává na několika liniích, jako je prevence, léčba primárního nádoru, ale také řešení recidiv a generalizace onemocnění. Proto je velmi důležitý odhad prognózy na základě biologických vlastností nádoru a správné stanovení individuální léčby u každé konkrétní pacientky. Cíl studie: Naším cílem bylo na základě biologických vlastností nádoru stanovit skupinu pacientek s maligním onemocněním prsu, u které bude možné vynechat exenteraci axily při metastáze v sentinelové uzlině a tím snížit morbiditu spojenou s tímto výkonem bez zhoršení prognózy. Soubor a metodika: Výzkumný projekt probíhal od června 2012 do června 2015. Jednalo se o prospektivní randomizovanou studii, kde hlavní zkoumanou skupinou byly pacientky s primárně chirurgicky léčeným karcinomem prsní žlázy, které v rámci operace podstoupily biopsii sentinelové uzliny (SNB). Ty jsme rozdělili do 3 skupin: 1.skupina - SNB pozitivní bez dokončené exenterace axily (axillary dissection - AD), 2.skupina - SNB pozitivní s dokončením AD,...
|
|
|
Regenerace jaterního parenchymu pomocí aplikace hematopoetických progenitorových buněk po embolizaci portálního řečiště u nemocných s primárně inoperabilními metastázami kolorektálního karcinomu do jater.
Fichtl, Jakub ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Šnajdauf, Jiří (oponent) ; Šubrt, Zdeněk (oponent)
Úvod: Důvodem nemožnosti provést resekci jater pro metastázy kolorektálního karcinomu je většinou nedostatečný zbytek jaterního parenchymu po jaterní resekci (future liver remnant volume - FLRV). Současnou standardní metodou zvýšení FLRV je embolizace větve portální žíly (PVE) na straně nádoru, a pak odloženě po hypertrofii neembolizovaného laloku resekce jater. Bohužel u některých pacientů nedochází k nárůstu objemu jater i přes dokonale provedenou PVE. U jiných dochází během doby potřebné k hypertrofii k progresi metastatického postižení. Proto se snažíme nalézt vhodný způsob, jak podpořit růst zbylého jaterního parenchymu a urychlit hypertrofii druhostranného jaterního laloku. Urychlením regenerace chceme zabránit možnému růstu nádoru v jaterním parenchymu. Z našich předchozích zkušeností (IGAMZ NS 10240) vyplývá, že nadějí je cesta aplikace hematopoetických progenitorových buněk (HPC - adultních kmenových buněk) po předchozí PVE do neembolizované větve portální žíly. Tyto buňky nejen urychlují jaterní regeneraci, ale i zlepšují jaterní funkce, což je důležité zejména u nemocných po neadjuvantní chemoterapii (steatohepatitida či steatofibróza) a s primárně poškozeným parenchymem (steatóza, cirhóza). Cíle projektu: Hlavním cílem práce je snaha o zvýšení operability nemocných s metastázami...
|
|
|
Využitelnost chirurgických modelů akutního selhání jater v experimentu
Ryska, Ondřej ; Antoš, František (vedoucí práce) ; Třeška, Vladislav (oponent) ; Drastich, Pavel (oponent)
Souhrn Úvod Klinicky relevantní model akutního selhání jater (ASJ) je nezbytný nejenom pro zkoumání patofyziologie onemocnění, ale i k hodnocení potencionálních terapeutických metod. ASJ je závažné, obvykle rychle progredující onemocnění s vysokou mortalitou (60 - 90 %). Vedle akutní transplantace jater, jejíž provedení je limitováno nedostatkem dárců, je jedinou možnou léčebnou alternativou nasazení biologických či nebiologických eliminačních metod. K prokázání účinnosti těchto metod je nutné vytvořit klinicky relevantní model ASJ na velkém laboratorním zvířeti. Chirurgicky indukované ASJ se jeví jako výhodnější než modely založené na intoxikaci. Ideální model ASJ doposud nebyl publikován. Chirurgické modely ASJ jsou devaskularizační, resekční a model hepatektomie. Cílem této práce bylo provést 3 základní chirurgické modely ASJ a zhodnotit jejich využitelnost k testování biologických i nebiologických podpůrných metod. Materiál a metoda Pro účely experimentu bylo použito laboratorní sele o váze 35 - 45kg. Po úvodu do celkové anestézie bylo zavedeno termodiluční čidlo cestou v.jugularis. Kanylovány byly v. a a. femoralis k invazivní monitoraci krevního tlaku a aplikaci infuzí a léků. Po provedení laparotomie, zavedení epicystostomie a gastrostomie bylo vypreparováno lig. hepatoduodenale. Základem...
|
host ::
RSS.