|
| |
|
| |
|
|
Změny artrotických obtíží u obézních pacientů v závislosti na změně pohybových návyků
Horniaková, Zuzana ; Táborská, Silvie (oponent) ; Kotková, Karla (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jak se změní artrotické obtíže u obézních pacientů po změně pohybových návyků. V práci se také řeší, které pohybové a sportovní aktivity jsou vhodné a nevhodné pro danou diagnózu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části shrnujeme poznatky o obezitě a osteoartróze. V první kapitole popisujeme definici, prevalenci, etiopatogenezi, vyšetření, komplikace, prognózu a léčbu obezity. V druhé kapitole definujeme osteoartrózu, její průběh, rizikové faktory, etiopatogenezi, diagnostiku, terapii a prognózu. Ve třetí, speciální kapitole pojednáváme o důležitosti pohybové aktivity u obézních pacientů s osteoartrózou, frekvenci a intenzitě zátěže a jednotlivými vhodnými pohybovými aktivitami pro tyto pacienty. Popisujeme zásady a výhody chůze, nordic walking, plavání, aqua-aerobicu, jízdy na rotopedu a taky využití léčebné tělesné výchovy v této problematice. Praktická část je pak zaměřena na aplikaci správných zásad pohybové aktivity, instruktáž pacientů a sledováni změn jejich artrotických obtíží. Z vybraných pacientů jsou zpracovány 3 kasuistiky.
|
|
|
Vliv programu rekondičního pobytu na pacienty po poškození mozku
Klisková, Zuzana ; Táborská, Silvie (oponent) ; Sládková, Petra (vedoucí práce)
S prodlužováním délky života a nárůstem počtu osob ve vyšších věkových kategoriích lze očekávat zvýšený počet CMP. Tyto příhody tak představují významný nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomický problém. Na rekondiční pobyty do Krušných hor jezdí neurologičtí pacienti. Největší skupinu tvoří pacienti po CMP, dále to jsou hlavně mladí lidé po autonehodách a jiných úrazech hlavy, do třetice bych zmínila ty, kterým byl odoperován nádor na mozku. Zdravotní stav takto postižených nezůstal bez nějakého deficitu, ať už se jedná o poruchy motoriky, sensitivity, poruchy řeči nebo psychické problémy. Proto je zapotřebí, aby jim již od počátku byla poskytována komplexní zdravotní péče multidisciplinárního týmu. Ve spojení s aktivním přístupem pacienta ke své rehabilitaci, lze dosáhnout viditelných pokroků.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Prevence imobilizačního syndromu a časná fáze rehabilitace na ARO, JIP
Drahotová, Petra ; Jurásková, Dana (vedoucí práce) ; Táborská, Silvie (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice rehabilitačního ošetřování na jednotkách intenzivní péče. Cílem práce je zjistit úroveň odborných znalostí všeobecných sester o rehabilitačním ošetřování, úroveň spolupráce všeobecných sester a fyzioterapeutů a názor všeobecných sester a fyzioterapeutů na vykonávání rehabilitačního ošetřování. Práci jsem rozdělila na dvě části. První část je teoretická. Popisuje rehabilitační ošetřování, imobilizační syndrom, spolupráci fyzioterapeuta a sestry. Druhá část je zaměřená na zpracování a vyhodnocení získaných dat. Jako hlavní metodu výzkumu jsem zvolila dotazník, jeden byl určen pro všeobecné sestry a druhý pro fyzioterapeuty. Průzkum jsem provedla ve dvou pražských nemocnicích. Jedním z cílů bylo také porovnání výsledků těchto nemocnic. Celkem se šetření zúčastnilo 104 respondentů, z toho 72 sester a 32 fyzioterapeutů. Z výsledků práce je možné konstatovat, že všeobecné sestry z intenzivních oddělení nemají dostatek teoretických znalostí z oblasti rehabilitačního ošetřování. Dále bylo prokázáno, že není rozdíl mezi znalostmi sester z akreditované nemocnice a nemocnice bez akreditace. Další z výsledků potvrdil hypotézu, že sestry nepoužívají všechny prvky rehabilitačního ošetřování. Bylo prokázáno, že spolupráce všeobecných sester a fyzioterapeutů je dostatečná a zároveň...
|
|
|
Pohybová aktivita a její vliv v průběhu hemodialýzy na tělesnou zdatnost jedinců s chronickým selháním ledvin
Táborská, Silvie ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název Pohybová aktivita a její vliv v průběhu hemodialýzy na tělesnou zdatnost jedinců s chronickým selháním ledvin (CHSL). Cíle práce: Ověření účinnosti pohybového programu prováděném v průběhu hemodialýzy s důrazem na zlepšení či zachování tělesné zdatnosti jedinců s CHSL. Metody: 13 osob s CHSL léčených hemodialýzou se zúčastnilo pohybového programu v průběhu hemodialýzy. Senior Fitness Test (SFT), ruční dynamometrie a multifrekvenční bioimpedance byly použity k zhodnocení tělesné zdatnosti před a po absolvování 12-týdenního pohybového programu v průběhu hemodialýzy. Kontrolní soubor tvořilo 1Oosob s CHSL léčených hemodialýzou, kteří se pohybového programu nezúčastnili. Výsledky: U jedinců, kteří se zúčastnili pohybového programu došlo ke statisticky významnému zlepšení (p<0,05) výsledných hodnot SFT (u testu sed-stoj o 16 % (p<0,01), u 2-minutového step testu o 53 % (p<0,002), u testu up-go o ll % (p<0,04)) a u ruční dynamometrie o 6 % (p<0,04). V hodnotách charakterizujících tělesné složení nebyly u obou skupin po 12-ti týdnech zaznamenány výraznější změny. Souhrn: Pohybový program realizovaný v průběhu hemodialýzy může pozitivně ovlivnit tělesnou zdatnost jedinců s CHSL. Klíčová slova: chronické selhání ledvin, hemodialýza, pohybová aktivita, tělesná zdatnost
|
host ::
RSS.