|
| |
|
| |
|
|
Přenašeči ptačích trypanosom a prevalence v pěvcích
Santolíková, Anežka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl shrnout poznatky o vývoji ptačích trypanosom ve vektorech a o prevalenci trypanosom v ptácích. Trypanosomy jsou dvou hostitelští parazitičtí prvoci žijící v krvi obratlovců a v bezobratlých vektorech. Množení ptačích trypanosom probíhá převážně ve vektoru, kde byla již v polovině minulého století pozorována různá vývojová stadia, a to hlavně promastigoti, epimastigoti a metacykličtí trypomastigoti. V krvi ptáků se vyskytují krevní trypomastigoti. Vektory ptačích trypanosom jsou zástupci čeledí Ceratopogonidae, Culicidae, Simuliidae, Hippoboscidae a Dermanyssidae. Zatímco ve vektoru bylo dělení trypanosom pozorováno opakovaně, v ptácích je pozorováno jen zřídka. Údaje o prevalenci v ptácích se velmi liší, což je dáno převážně použitou metodou detekce trypanosom v krvi ptáků. Zatímco dříve se používaly k detekci trypanosom hlavně roztěry krve, dnes se přechází k citlivějším metodám jako PCR nebo kultivace trypanosom.
|
|
|
Komáři jako hostitelé a přenašeči prvoků se zaměřením na ptáky
Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Komáři patří k významným zástupcům hmyzu, kterým je věnována pozornost zejména z důvodu schopnosti přenosu patogenů (viry, bakterie, prvoci, červi) v mnoha případech způsobujících závažná onemocnění. Hostiteli těchto patogenů jsou nejrůznější živočichové včetně ptáků. V této práci jsem se zaměřila na prvoky přenášené komárem na ptáky, jimiž jsou Plasmodium a Trypanosoma. V případě trypanosom je komár jedním z více možných přenašečů a do dnešní doby jsou pojmenovány dvě trypanosomy, které na ptáky přenáší, konkrétně Trypanosoma culicavium a Trypanosoma thomasbancrofti. V případě rodu Plasmodium je komár jediným přenašečem a výčet druhů parazitů rodu Plasmodium, které na ptáky přenáší je mnohem bohatší. Klíčová slova: přenašeč, komár, hostitel, pták, Trypanosoma, Plasmodium, infekce
|
|
| |
|
|
Xenodiagnostika a její využití při studiu leishmanióz
Vojtková, Barbora ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Milena (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit literární rešerši shrnující možnosti využití xenodiagnostických metod v minulosti a v současném parazitologickém výzkumu. Xenodiagnostika je diagnostická metoda používající krevsajícího členovce (přenašeče) jako biologické médium pro detekci parazita v krvi vyšetřovaného jedince. Využívá skutečnosti, že parazit se ve střevě přenašeče pomnoží a je snáze detekovatelný mikroskopicky. Tato metoda byla poprvé použita roku 1914 francouzským badatelem Emilé Brumptem pro detekci parazita Trypanosoma cruzi, který je původcem Chagasovy nemoci. Postupem času se stala jednou z nejúčinnějších a nejefektivnějších metod i díky tomu, že se jí začalo zabývat více vědeckých skupin. Byly například stanoveny vhodné druhy přenašečů, délka trvání pokusu, optimální počet přenašečů na jedno vyšetření nebo počet pokusů potřebných pro získání spolehlivého výsledku. Po zavedení molekulárních metod, především polymerázové řetězové reakce, se význam xenodiagnostiky jako diagnostické metody snížil. V současnosti lze však xenodiagnostiku využít především pro zjištění, zda je hostitel infekční pro přenašeče. Tato metoda se tak jeví jako dobrý nástroj pro testování nových rezervoárových hostitelů a pro sledování role různých živočichů v koloběhu onemocnění, která jsou přenášena členovci. Proto...
|
|
|
Kinetoplastida ptáků a krevsajících dvoukřídlých: molekulární charakterizace a životní cykly
Zídková, Lenka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent) ; Modrý, David (oponent)
Studovali jsme biodiverzitu ptačích trypanosom. Pracovali jsme s nově získanými izoláty trypanosomatid z krevsajících ornitofilních dvoukřídlých (81) a z ptačích hostitelů (145). Pro zjišťování vztahů mezi jednotlivými izoláty jsme použili metodu RAPD a fylogenetické analýzy genů pro SSU rRNA a případně gGAPDH, 5S RNA či SL RNA. Pro doplnění výsledků fylogenetických analýz jsme použili i morfologické znaky, délky buňky a šířky kinetoplastu. Všechny izoláty získané z tiplíků se zařadily mezi jednohostitelská kinetoplastida. Popsali jsme nový druh i rod Sergeia podlipaevi izolovaný z tiplíků druhů Culicoides (Oecacta) festivipennis a C. (O.) truncorum. Úspěšně jsme tímto druhem nakazili laboratorně chovaného tiplíka jiného podrodu, Culicoides (Monoculicoides) nubeculosus. Izolát z tiplíka druhu Culicoides truncorum jsme popsali jako nový druh Herpetomonas trimorpha. Jeho sesterským druhem byl popsaný H. ztiplika popsaný dříve rovněž z tiplíků. Provedli jsme nejrozsáhlejší studii biodiverzity ptačích trypanosom založenou na porovnání širokého spektra izolátů získaných z různých hostitelů. Potvrdili jsme, že ptačí trypanosomy jsou polyfyletickou skupinou, tvořící v rámci rodu Trypanosoma tři nezávislé větve. Nalezli jsme nejméně 11 druhů ptačích trypanosom. Zjistili jsme, že mezi významné vektory...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.