|
|
Application of the EU Charter of Fundamental Rights: Article 47 in the Context of Judicial Reform in Poland
Nedělníková, Tereza ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
(ČJ) Po polských parlamentních volbách roku 2015, začala vítězná strana prosazovat řadu reforem soudního systému, které se ale ve své kombinaci ukázaly být problematické, a to zejména z hlediska zajištění nezávislosti vnitrostátních soudů. Ve vztahu k jednotlivcům tím došlo mimo jiné k ohrožení práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces dle článku 47 Listiny základních práv EU (dále jen "Listina EU"). Úvod této diplomové práce stručně shrnuje, jakým vývojem evropské společenství prošlo ve vztahu k ochraně základních lidských práv, zaměřujíc se na zásadu efektivní právní ochrany, která byla kodifikována ve zmíněném článku 47. Poté následuje vymezení použitelnosti Listiny EU, jež je zásadní pro analýzu hlavních cílů práce. Prvním z těchto cílů je snaha zmapovat přeměnu přístupu Soudního Dvora k problematice vnitrostátních pravidel upravujících organizaci soudního systému. V této souvislosti text také představuje polské reformy a popisuje jejich zhodnocení Soudním Dvorem. Druhým cílem je pak analýza role, která byla v tomto vývoji udělena článku 47 Listiny EU, a to zejména do jaké míry, či vůbec, se jeho aplikace důsledkem rozšíření pravomocí soudu změnila. Na to navazuje polemika nad dalšími možnými následky nového směřování judikatury Soudního Dvora pro práva v tomto článku zakotvená....
|
|
|
Nahrazování směrnic nařízeními na příkladu právní úpravy ochrany osobních údajů v EU
Suchanová, Kateřina ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cílem diplomové práce Nahrazování směrnic nařízeními na příkladu právní úpravy ochrany osobních údajů v EU je popis procesu zjednodušování unijních právních předpisů založený na studiu relevantních politických a legislativních textů, a to zejména s důrazem na proces nahrazování směrnic nařízeními. První část diplomové práce je zaměřena na vývoj samotného procesu zjednodušování acquis EU, a následně na analýzu nařízení, která byla přijata od konce 80. let 20. století, a jež nahradila částečně či zcela úpravu obsaženou ve směrnicích. Na základě analýzy návrhů a preambulí přijímaných nařízení byly následně blíže vymezeny důvody, pro které k nahrazení došlo. Tyto důvody jsou dále kategorizovány a popsány. Hlavní výzkumnou otázkou v této části diplomové práce bylo určení, zda je nahrazování směrnic nařízeními vhodný nástroj využívaný ke zjednodušování právních předpisů Evropské unie, zda v jeho rámci dochází k odstraňování problémů, které případně vznikají při implementaci směrnic upravující danou problematiku a jaké jsou hlavní důvody, které unijní legislativci uvádějí coby odůvodnění přijetí nové nahrazující právní úpravy. Ve druhé části je diplomová práce zaměřena na konkrétní případ, ve kterém došlo k úplnému nahrazení směrnice nařízením, a tím je právo na ochranu osobních údajů v Evropské unii. V...
|
|
|
Cross-border data flows from the EU: Data protection and the right to privacy
Pilgrim, Jan ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Přeshraniční toky dat z EU: Ochrana údajů a právo na soukromí Abstrakt Tato práce rozebírá koncepty ochrany soukromí a údajů, právní rámec EU, konkrétně relevantní primární právo a sekundární právo EU, jako jsou směrnice o ochraně údajů a obecné nařízení o ochraně údajů. Dále se zabývá režimem ochrany údajů a soukromí ve Spojených státech amerických, pokud jde o soukromé subjekty, jakožto i státní orgány, přičemž se zaměřuje na elektronické sledování těmito orgány a právní základ. Pokud jde o soukromé subjekty, byl kladen důraz na demonstrování sektorové povahy právního režimu USA a na něm byl ilustrován nedostatek systematické legislativy. Zvláštní pozornost byla věnována známým sledovacím programům jako jsou PRISM a Upstream, a jejich právnímu základu v právu USA prostřednictvím Section 702 Foreign Intelligence Surveillance Act. Podrobně byly analyzovány mechanismy s účelem dosažení ochrany práva na ochranu osobních údajů. Práce následně zkoumá dvě dřívější rozhodnutí o odpovídající ochraně vydaná Komisí, rámce Safe Harbor a Privacy Shield, a poukazuje na jejich nedostatky, které byly posouzeny ve světle příslušné judikatury, konkrétně případů Schrems I. a Schrems II. Práce uvádí jejich pozadí a poskytuje analýzu stanovisek generálních advokátů a argumentů irského Nejvyššího soudu relevantních pro tyto...
|
|
|
Zneužití dominantního postavení na internetu
Netrval, Daniel ; Navrátil, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Zneužití dominantního postavení na internetu Abstrakt Tématem práce je tradiční soutěžněprávní delikt zneužití dominantního postavení, avšak v internetovém prostředí. První, teoretické, kapitoly práce se nejdříve zaměřují na vývoj institutu zneužití dominantního postavení v právu Evropské unie v minulých dekádách. Následně pak popisují digitální trh, jeho specifika a zákonitosti. V další části dochází k syntéze těchto poznatků a k popisu specifik soutěžněprávní regulace ve vztahu k internetovým službám. V práci jsou analyzována zejména specifika při vymezování relevantních trhů a tržní síly. Praktická část práce se zabývá případovou studií dvou rozhodnutí Evropské komise. A to rozhodnutím o spojení podniků ve věci COMP/M.7217 - Facebook / WhatsApp a rozhodnutím o zneužití dominantního postavení ve věci AT.39740 - Google Search (Shopping). První rozhodnutí bylo zvoleno s ohledem na ukázkové vymezení relevantních trhu ve vztahu k internetovým službám, kdy Komise musela přistoupit k definici trhu na základě charakteristických znaků výrobku. Antitrustové rozhodnutí je pak popsáno s ohledem na jeho komplexitu, a i již proběhlý soudní přezkum. Zároveň se dotýká self-preferencingu jako v zásadě speciální skutkové podstaty zneužití dominance u internetových služeb. Praktická část v tomto potvrdila závěry analytické...
|
|
|
Status rodiny unijních občanů jako odvozených beneficientů práva volného pohybu osob v EU
Jirsa, Tomáš ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v českém jazyce Status rodiny unijních občanů jako odvozených beneficientů práva volného pohybu osob v EU Tato práce analyzuje právní postavení občana EU a jeho rodinných příslušníků, kteří jsou odvozenými beneficienty práva volného pohybu v rámci EU. Pro účely analýzy, komparace a pochopení skutečného přínosu evropského občanství je důraz v rámci mé práce kladen na rodinné příslušníky občana EU, ať již jimi mohou být jak jiní občané EU, tak státní příslušníci třetích zemí. Tato práce si zároveň klade za cíl upozornit na určitá práva a obecné principy v judikatuře Soudního dvora EU, které se zformovaly ve judikatuře SDEU k právu svobodně se pohybovat a pobývat v jiných členských státech, jakož i ve svém vlastním domovském členském státě EU. Jedná se zejména o právo na respektování soukromého a rodinného života, princip nejvlastnějšího (nejlepšího) zájmu dítěte, princip proporcionality, zásada zákazu diskriminace a doktrína skutečného využití podstatné části práv spojených s občanstvím Unie. První kapitola mé práce slouží k představení institutu evropského občanství, jeho vzniku, vývoje, připomenutí klíčové judikatury, která ho formovala, úvahám o jeho reformě a zdůraznění úlohy práva svobodně se pohybovat a pobývat v rámci EU pro formování současné evropské identity. Tato kapitola se mezi jiným...
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Market access approach in relation to the internal market
Machovičová, Tereza ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Kritérium "přístupu na trh" je využíváno Soudním dvorem EU k výkladu pojmu omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu, resp. základních tržních svobod. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Komise v. Itálie (přípojné vozíky), základní myšlenkou kritéria je tvrzení, že jakékoliv opatření, které brání v přístupu na trh členského státu, spadá pod pojem omezení, a je tedy prima facie zakázanou překážkou základních tržních svobod neslučitelnou s právem EU, ledaže by takové omezení bylo ospravedlnitelné a přiměřené. Zdá se, že uplatňováním kritéria "přístupu na trh" se SDEU odchýlil od své původní judikatury zejména v tom smyslu, že pro závěr o neslučitelnosti s právem EU již nevyžaduje, aby posuzované opatření bylo jakkoliv diskriminační. Naproti tomu je pro takový závěr SDEU dostačující, že dané opatření odrazuje ekonomické subjekty od přístupu na trh členského státu nebo činí přístup na trh méně atraktivní či obtížnější. Interpretace pojmu omezení ve světle kritéria "přístupu na trh" na jedné straně umožňuje SDEU prohloubit evropskou integraci a přispět tak k vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu, v rámci kterého budou veškerá omezení odstraněna. Na druhé straně však tato interpretace výrazně rozšiřuje rozsah pojmu omezení, a tedy obecně rozsah aplikace práva EU. Zejména pak umožňuje SDEU...
|
|
|
Sporting nationality in the light of European Union law
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Sportovní národnost ve světle práva Evropské unie Jan Exner Abstrakt Tato diplomová práce hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva EU. Jejím cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací, která upravují příslušnost sportovců k národním týmům, s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech unijního občanství, svobod vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Tato diplomová práce zároveň formuluje konkrétní doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla požadavkům práva EU. Tato diplomová práce ukazuje, že právo EU je aplikovatelné na pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům vzhledem k jejich ekonomickému dopadu. Tato pravidla navíc představují překážku konkrétním oprávněním, které garantuje sportovcům unijní právní řád. V důsledku toho je třeba zvážit jednotlivé důvody a způsoby ospravedlnění těchto překážek. Soudní dvůr nabídl sportovnímu světu užitečný návod jak překonat test souladu sportovních pravidel s právem EU ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006. Soudní dvůr se v tomto rozsudku částečně odchýlil od své předchozí judikatury, rozšířil skupinu sportovních pravidel spadajících pod...
|
|
|
Uznatelnost kvalifikace získané v jiném členském státě EU
Vlková, Lenka ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Má diplomová práce podává souhrn právních dokumentů týkajících se uznatelnosti a možnosti právní praxe v jiném než domovském členském státě. Evropské unijní právo je z tohoto pohledu pro ČR závazné již od jejího vstupu do EU v roce 2004. Práce je členěna do jednotlivých kapitol podávajících ucelené a souvislé informace. V úvodu práce je zdůvodněna má volba tématu a nastínění jednotlivých kapitol. První kapitola je věnována přeshraniční advokacii a s tím souvisejícím pojmům evropský advokát či unijní prvek. Druhá kapitola začíná s výkladem obsahu primárního práva ve vztahu k advokátům a jejich činnosti. Třetí kapitola uvádí relevantní právní dokumenty sekundárního unijního práva - směrnice. Čtvrtá kapitola přibližuje základní českou právní úpravu, tedy zejména zákon o advokacii. Pátá kapitola pojednává o právní úpravě ve Francii. Šestá kapitola obsahuje dva případy z české a unijní judikatury. V kapitole přílohy je seznam profesních označení domovského státu stanovený sdělením ministerstva spravedlnosti, jedná se tedy o seznam titulů osob oprávněných poskytovat právní služby, a druhou přílohou je graf udávající počet jednotlivých evropských usazených advokátů v ČR. Diplomová práce poskytuje ucelený soubor informací pro možné uplatnění advokáta v rámci EU, pokud takový advokát zamýšlí výkon praxe mimo...
|
|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
host ::
RSS.