|
|
K vývoji amerických financí za velké hospodářské krize
Obonyová, Zuzana ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu a analýze chování institucí finančního sektoru, tj. komerčního a centrálního bankovnictví USA v období Velké hospodářské krize. Zkoumá faktory, které mohly společně zapříčinit bezprecedentní bankovní kolaps na začátku třicátých let. Cílem práce je nabídnout přehledný a srozumitelný obraz o tom, jak americký finanční systém a její instituce, zejména komerční banky, Federální rezervní systém a zlatý standard, fungovaly v době Velké hospodářské krize. Velký prostor je věnován roli, kterou během události sehrál Federální rezervní systém prostřednictvím své strategie během dvacátých let a v době krize. V souvislosti s Velkou hospodářskou krizí zůstává jednou z nejvíce diskutovaných témat role Federálního rezervního systému. Dále práce obsahuje analýzu jednotlivých vln bankovních krizí, a to jak z mikroekonomického, tak i z makroekonomického pohledu. Věnuje se též problematikám omezení ?branch bankingu?, bankovním panikám a ?uvěrové expanze?. Z časového hlediska je téma diskutovaná do vyhlášení ?bankovních prázdnin? a přijetí zákona The Banking Act z roku 1933.
|
|
|
Vývoj ruské ekonomiky za Petra I.
Urbánková, Renata ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem ruské ekonomiky za vlády Petra Velikého. Práce je rozdělena do tří částí. První se věnuje reformě daňové soustavy, její charakteristice, daňovým poplatníkům, novým daním, dopadům daně z duše apod. Druhá část je zaměřena na budování manufaktur, jejich produktivitu, vlastníky manufaktur, odbyt jejich výrobků a pracovní sílu. Poslední část je soustředěna na problematiku obchodu, věnuje se specifickým podmínkám, které ovlivňovaly jeho rozvoj, výstavbě nového přístavního města Petrohradu a jeho postavení v baltském obchodě, úspěchům a neúspěchům v obchodování s Orientem. Pomocí odpovědí na otázky v těchto kapitolách se práce snaží nalézt odpověď na hlavní otázku, a to zda byl Petr Veliký úspěšný ve své hospodářské politice.
|
|
|
Znárodnění v Československu v letech 1945 - 1948
Kalinec, Tomáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o poválečných hospodářských poměrech v obnovené Československé republice a zaměřuje se na proces znárodnění uskutečněný v roce 1945. Československá poválečná ekonomika byla v obtížné situaci, neboť musela řešit celou řadu problémů. V ekonomické oblasti docházelo k posílení role státu, které vyústilo ve znárodnění klíčového průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ve znárodněném sektoru byly od počátku roku 1946 slučovány menší celky ve velké národní podniky, které se ale vyznačovaly vysokými režijními náklady, rozsáhlou administrativou, špatnou pracovní morálkou, fluktuací, nekvalifikovaným a nezkušeným vedením. Vytvořila se tak situace, kdy znárodněný průmysl zaostával za průmyslem soukromým. Cílem této práce je přiblížit a vysvětlit důvody, způsob a důsledky znárodnění v roce 1945.
|
|
| |
|
|
Analýza Velké hospodářské krize v Československu
Kučková, Lenka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Velkou hospodářskou krizí, která proběhla v letech 1929 až 1933/4. Světově proslulá deprese se projevila již v roce 1929 a prohlubovala se až do roku 1933, ve kterém dosáhla nejnižšího bodu v hospodářském cyklu. Jejími charakteristickými rysy byla deflační tendence, nezaměstnanost, snižování reálného produktu. Velká část československého obyvatelstva trpěla vysokou nezaměstnaností, ti šťastnější polozaměstnaností a nemožností si najít práci novou, zejména zemědělskému dělnictvu se snižovaly reálné mzdy a navíc zemědělské výrobky prodávali za stále se snižující ceny, v důsledku čehož žili na pokraji chudoby. Nepříznivá situace byla i v oblasti podnikání, zvyšovala se úroková míra a v průmyslovém odvětví docházelo zejména ke snižování množství vyrobené produkce. Krize zasáhla rovněž komerční banky a nepříznivý vývoj zaznamenávaly nejrůznější makroekonomické ukazatele. Práce obsahuje tři kapitoly, první kapitola popisuje průběh krize v Československu ve sféře zemědělské, průmyslové, situaci komerčních bank a monetární politiku, krizovou situaci v zaměstnanosti a průběh deprese v národním hospodářství jako celku. Druhá kapitola popisuje a analyzuje způsoby léčby krize a jejich důsledky. Tato kapitola obsahuje některé navrhované neuskutečněné způsoby léčby deprese a obsahuje jejich porovnání. Třetí kapitola je věnována pohledům a teoriím ekonomů.
|
|
|
Makroekonomické souvislosti Velké hospodářské krize v Československu
Patková, Kateřina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
The work analyses an economic development of Czechoslovakia mainly during the thirties. The work deals with origins and consequences of the Great Depression, which is in most cases associated with the economic collapse in the United States after the stock market crash in October 1929. In most of other countries the business cycle was characterized by decline of product, deflation, record-breaking unemployment and had a destructive impact on economic, social and political arrangements. In Czechoslovakia the crisis hits all economic branches and under the pressure of the catastrophic results the economic policy changed. Economic recovery was slow and even at the end of the thirties most of the economic indicators were below their 1929 levels.
|
|
| |
|
|
Velká hospodářská krize v USA ve 20. letech dvacátého století a pokusy o obnovu bankovního systému
Dubíková, Lucia ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Má diplomová práce by měla mít ve větší míře analytický charakter. Rozdělila jsem ji na dvě hlavní kapitoly: hospodářský vývoj USA ve 20. letech 20. století a pokusy o obnovu bankovního systému. V první kapitole se věnuji analýze situace, v jaké se Spojené státy nacházely ve dvacátých letech, kdy můžeme pozorovat známky nastupující recese. Spojené státy změnily své postavení a staly se světovou mocností a hlavním vítězem první světové války. Hospodářskou politiku výrazně ovlivňovala válečná zkušenost tohoto konfliktu. S tím však přicházely i nové hospodářské, sociální a politické důsledky. Ze světového dlužníka se staly světovým věřitelem. Narůstala investiční aktivita, lidé si zvykli žít svůj ,,život na půjčku? a stále více se zadlužovali. Měnila se také politická situace, kde vládu demokratů vyměnila na dlouhé období vláda republikánů. V hospodářské politice to znamenalo zejména nižší daně, vyšší cla, omezení přímé regulace a decentralizace rozhodování. Rozpočtová politika se přizpůsobila zejména splácení válečných půjček, což znamenalo po celé období dvacátých let přebytkové rozpočty.
|
|
|
Ekonomické souvislosti Pražského jara 1968 a Šikova reforma
Stránský, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem československého hospodářství v padesátých a šedesátých letech 20. století z pohledu jejich vlivu na reformní hnutí v šedesátých letech. Z tohoto důvodu zkoumá etapy centralizace a militarizace národního hospodářství, ani krátká období reforem a konsolidace. Ze současného pohledu jsou nejvýznamnější právě etapy reforem, které se snažily v rámci rigidní, Sovětským svazem ovlivněné, hospodářské politiky zmírnit hospodářské problémy vyvolané militarizací ekonomiky. Proto je nedílnou součástí této práce také shrnutí teoretických východisek Šikovy reformy, která byla z hlediska změny hospodářské politiky nejhlubší. Práce se snaží navzájem konfrontovat pohled Oty Šika, jako jednoho z autorů reformy, s názory historiků a ekonomů, snaží se také o zhodnocení některých jejích kroků.
|
|
|
Válečné hospodářství Německa 1939-1945
Součková, Karolina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. Kapitola druhá je věnována hospodářskému vývoji výmarské republiky, nastolení diktatury a předválečné zahraniční ekonomice. Třetí část se zabývá úspěchy německé ekonomiky po roce 1933. Čtvrtá kapitola se věnuje válečnému německému hospodářství mezi lety 1939 až 1945. Je zde nastíněna problematika dluhového financování a získávání finančních zdrojů pro zbrojní průmysl. Poslední kapitola se zabývá reorganizací válečného hospodářství v letech 1942/43, totální válkou a zhroucením německého válečného hospodářství
|
host ::
RSS.