|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Místní lidové soudy na Jablonecku
Beerová, Zuzana ; Starý, Marek (oponent)
Místní lidové soudy na Jablonecku Abstrakt Práce Místní lidové soudy na Jablonecku sestává ze dvou základních částí. V obecné části práce pojednává o instituci místních lidových soudech obecně, o jejich ideových východiscích, zákoně o místních lidových soudech a jeho výkladu, o problematice vybraných institutů souvisejících se zákonem o místních lidových soudech a činností těchto soudů. Ve zvláštní části tvořené částmi 2 - 4 se práce zaměřuje na aplikaci a srovnání poznatků obecné části na praxi konkrétních místních lidových soudů na Jablonecku, resp. v okrese Jablonec nad Nisou. Pro obecnou část byly jako zdroje využity zejména dobové monografie o tématu místních lidových soudů a dobové články v odborných časopisech Právník a Socialistická zákonnost. Práce rovněž vychází i ze současných textů, zejména stati L. Soukupa. Ve zvláštní části práce zpracovává dostupné archivní fondy o jednotlivých místních lidových soudech uložené ve Státních okresních archivech v Jablonci nad Nisou a Mostě. Místní lidové soudy byly experimentem socialistické justice, stojící na rozhraní mezi soudní a výkonnou mocí, charakterově podobné dnešním okresním soudům a přestupkovým komisím. Vznikly v roce 1961 na základě zákona č. 38/1961 Sb. Projednávaly šest typů provinění nižší společenské nebezpečnosti, za něž mohly ukládat...
|
|
|
Právněhistorický vývoj zemědělských družstev v českých zemích 1945-1949
Kašpárek, Zbyněk ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Předkládaná rigorózní práce pojednává o právněhistorickém vývoji zemědělských družstev ve vymezeném období, tj. v letech 1945 - 1949, včetně nezbytného úvodu do pojednané problematiky a rovněž krátkého přesahu do roku 1950. Práce je rozdělena celkem do tří částí, přičemž její těžiště koncipuje autor do její druhé, resp. třetí části. V souhrnu je pojednáno o kontinuálním časovém úseku pěti let. Autor zachycuje nejen právní vývoj pojednávaného tématu, ale i jeho zasazení do historických a politických událostí a souvislostí tehdejší doby. Autorovi je toto téma velmi blízké. Již v minulosti ve své diplomové práci pojednal ve shodně vymezeném období o některých příbuzných tématech, kdy se mj. zabýval politickou a právní přípravou kolektivizace zemědělství v ČSR. Nyní autor pojednává o právním a historickém vývoji zemědělských družstev ve vymezeném časovém období. V poslední části práce se autor věnuje rozboru tehdy nových přijatých právních předpisů týkajících se zemědělských družstev, resp. jednotných zemědělských družstev, což byl zcela nový typ družstev. Autor rovněž poukazuje i na aplikační problémy související s touto novou právní úpravou. Autor se v předkládané práci zaměřil především na studium dobových pramenů, včetně denního tisku a odborných právnických periodik té doby. Jako první čerpal z...
|
|
|
Provedení první pozemkové reformy v Československu (včetně její revize) a její možné dopady na současné vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice
Šebestová, Dana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Provedení první pozemkové reformy v Československu (včetně její revize) a její možné dopady na současné vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice Abstrakt Tématem mé práce je ,,Provedení první pozemkové reformy v Československu (včetně její revize) a její možné dopady na současné vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice". Hlavním cílem mé práce bylo analyzovat možné důsledky předválečné pozemkové reformy, která probíhala v Československu od roku 1919 až do roku 1935, a její revize, provedené podle ustanovení zákona č. 142/1947 Sb., a to ve vztahu k soudobému vlastnictví na území České republiky. Tato práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pozemkové reformy obecně. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na předpoklady a důvody provedení první pozemkové reformy, právní úpravu první pozemkové reformy, její výsledky a způsob provádění této reformy. Třetí kapitola se týká revize první pozemkové reformy, především pak její právní úpravy a provádění revize první pozemkové reformy v praxi. V poslední kapitole analyzuji možné dopady tzv. první pozemkové reformy (včetně její revize) na současně vlastnické vztahy k nemovitostem v České republice, přičemž pro tyto účely jsem vybrala některá rozhodnutí soudů České republiky. Zároveň ve čtvrté kapitole popisuji snahu...
|
|
|
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století
Dolečková, Martina ; Starý, Marek (oponent)
Magdeburské právo v Čechách a na Moravě v 15. a 16. století Abstrakt Předkládaná práce si klade za cíl pojednat o vývoji a podobě magdeburského práva ve čtrnáctém až šestnáctém století se zaměřením na jeho odvolací stolice Litoměřice a Olomouc, včetně analýzy bádání a historiografie týkající se tohoto práva. Práce je založena na komplexní analýze magdeburského práva začínající u historického kontextu jeho vzniku a šíření do českých zemí a končící u popisu a komentáře pramenů magdeburského práva jakož i jeho nejdůležitějších institutů. V práci jsou použity nejen metody právněhistorické, ale i historické a pomocně historické. Konkrétně lze zmínit metodu právní analýzy textu, diplomatickou metodu, komparativní metodu a rovněž obsahovou analýzu dostupné literatury. Práce nejprve pojednává o bádání a vědě o magdeburském právu od devatenáctého století po současnost. Cílem je nabídnout čtenáři komplexní přehled o vývoji jednotlivých tendencí v tomto bádání, probíhajícím diskurzu a jednotlivých přístupech k magdeburskému právu. Dále následuje analýza vývoje magdeburského práva, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na Litoměřice a Olomouc, coby odvolacích stolic magdeburského práva na území Čech a Moravy. Tento vývoj je sledován ve dvou fázích, tj. ve fázi pronikání práva během procesu kolonizace na naše území,...
|
|
|
Státoprávní postavení Slovenska v Československu (1918 - 1992)
Hlaváč, Martin ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Státoprávní postavení Slovenska v Československu (1918 - 1992) ABSTRAKT (ČESKY) Tato rigorózní práce se zabývá státoprávním postavením Slovenska v rámci Československa v letech 1918 - 1992, tzn. po celou dobu existence společného států Čechů a Slováků. Práce je členěna do sedmi kapitol. První kapitola je věnována vzniku Československa a období tzv. první Československé republiky (do r. 1938). Vedle vlastního vzniku Československa se zabývá dohodami exilových reprezentací, které mu předcházely, podrobněji pak slovenským autonomním hnutím a státoprávními návrhy, které z tohoto prostředí vzešly. Druhá kapitola se zaměřuje na postavení autonomního Slovenska v období tzv. druhé Česko-Slovenské republiky (1938 - 1939), analyzuje faktické i ústavní přijetí autonomie Slovenska v rámci tehdejšího Česko-Slovenska. Pozornost věnuje jak historickým okolnostem přijetí tzv. Žilinské dohody v říjnu 1938, tak ústavního zákona o autonomii Slovenska v listopadu 1938. Třetí kapitola popisuje státoprávní situaci Čechů a Slováků v období druhé světové války (1939 - 1945), jen stručně se zabývá vznikem Protektorátu Čechy a Morava, podrobněji pak samostatnou Slovenskou republikou a Prozatímním státním zřízením v exilu. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje na změny v postavení Slovenska v obnovujícím se Československu (1944 - 1948)....
|
|
|
Místní lidové soudy na Jablonecku
Beerová, Zuzana ; Starý, Marek (oponent)
Místní lidové soudy na Jablonecku Abstrakt Práce Místní lidové soudy na Jablonecku sestává ze dvou základních částí. V obecné části práce pojednává o instituci místních lidových soudech obecně, o jejich ideových východiscích, zákoně o místních lidových soudech a jeho výkladu, o problematice vybraných institutů souvisejících se zákonem o místních lidových soudech a činností těchto soudů. Ve zvláštní části tvořené částmi 2 - 4 se práce zaměřuje na aplikaci a srovnání poznatků obecné části na praxi konkrétních místních lidových soudů na Jablonecku, resp. v okrese Jablonec nad Nisou. Pro obecnou část byly jako zdroje využity zejména dobové monografie o tématu místních lidových soudů a dobové články v odborných časopisech Právník a Socialistická zákonnost. Práce rovněž vychází i ze současných textů, zejména stati L. Soukupa. Ve zvláštní části práce zpracovává dostupné archivní fondy o jednotlivých místních lidových soudech uložené ve Státních okresních archivech v Jablonci nad Nisou a Mostě. Místní lidové soudy byly experimentem socialistické justice, stojící na rozhraní mezi soudní a výkonnou mocí, charakterově podobné dnešním okresním soudům a přestupkovým komisím. Vznikly v roce 1961 na základě zákona č. 38/1961 Sb. Projednávaly šest typů provinění nižší společenské nebezpečnosti, za něž mohly ukládat...
|
|
|
Šlechta a kodifikace českého městského práva
Bartoň, Miroslav ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Šlechta a kodifikace českého městského práva Abstrakt Tato práce pojednává o vlivu šlechty na kodifikační proces českého městského práva, obzvláště v šestnáctém století, a zabývá se důvody úspěchu Práv městských Království českého od Pavla Kristiána z Koldína. Popisuje vývoj měst a městského práva, a to konkrétně od husitství až po vydání Práv městských, a také právní oblasti relevantní pro tuto tématiku, tedy českou část oblasti severoněmecké a jihoněmecké. Stručně se věnuje ustanovení stavovského státu a jeho vlivu na česká města, obzvláště Vladislavskému zřízení zemskému a sporům, které vyvolalo. Dále je nastíněn kodifikační pokus Brikcího z Licska, je zkoumán jeho zdrojový materiál a důvody, proč se toto dílo nikdy nestalo platnou kodifikací městského práva. Zvláštní důraz je kladen na vývoj politické situace z hlediska měst a jejich vztahu ke šlechtě od usnesení zemského sněmu o tom, že městské právo má být kodifikováno, z roku 1545 až po vydání Koldínova zákoníku roku 1579. Jsou zkoumány důvody, proč sepsání a přijetí přijatelné kodifikace trvalo tak dlouhou dobu, popsán odpor litoměřické právní oblasti proti vnucení kodifikace založené na staroměstském právu a práce se dotýká i náboženských nepokojů v sedmdesátých letech šestnáctého století. Následuje část popisující roli Viléma z Rožmberka jakožto...
|
|
|
Constitutio Criminalis Josephina a jeho vliv na rozhodovací praxi Apelačního soudu: Sexuální delikty v letech 1687-1727
Vacek, Josef ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Název práce v češtině Constitutio Criminalis Josephina a jeho vliv na rozhodovací praxi Apelačního soudu: Sexuální delikty v letech 1687-1727 Abstrakt Tato práce zachycuje vývoj v trestní praxi pražského apelačního soudu mezi lety 1687-1727 a zjišťuje, jaký vliv na ni mělo Constitutio Criminalis Josephina z roku 1707/8. Výzkum se zaměřil na trestání sexuálních deliktů, tedy cizoložství, bigamie, smilstvo, incest, znásilnění a sodomie. Základním pramenem výzkumu byly dobové zákoníky, zejména Koldínova Práva městská Království českého (1579) a "Josephina", vedle nich byly využívány i říšské Constitutio Criminalis Carolina (1532), dolnorakouské Constitutio Criminalis Ferdinandea (1656) a rovněž Brikcího Práva městská (1536). Samotná praxe apelačního soudu byla zkoumána z ortelových knih, které obsahují rozhodnutí tohoto soudu. Pro každý delikt byla nejprve popsána relevantní právní úprava pro období raného novověku a následně bylo přikročeno ke zkoumání soudní praxe. Zvolenou metodou k dosažení cílů práce byla kvantitativně-kvalitativní komparační analýza, díky které je možné zachytit změny, ke kterým se zavedením "Josephiny" došlo. Mezi hlavní zjištění práce patří skutečnost, že "Josephina" znamenala důležitý předěl v trestním soudnictví. Zatímco v období před jejím zavedením byly na jedné straně hojně...
|
|
|
Velezrada a vlastizrada v historii českého práva
Novotný, Patrik ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Velezrada a vlastizrada v historii českého práva Klíčová slova Velezrada, vlastizrada, historie Abstrakt Diplomová práce na téma "Velezrada a vlastizrada v historii českého práva" pojednává o dvou, na první pohled podobných si, institutech ústavního a trestního práva. Předmětné pojmy se v historii českého práva poměrně hojně vyskytují a jejich význam a definice několikrát prošly výraznou proměnou. Tato práce si tak mimo jiné klade za cíl podat podrobný popis historického vývoje obou institutů vzájemně se ovlivňujících právních odvětví. Z historicky-popisné části pak vychází druhý obsahový celek, a to právní komparace velezrady a vlastizrady buďto uvnitř, nebo napříč příslušnými právními odvětvími. Na samotném konci práce vychází z dosavadních poznatků kapitola, jejímž předmětem je porovnání obou předmětných pojmů v současném českém a rakouském právním řádu. Pro první z cílů diplomové práce - historický popis velezrady a vlastizrady jsou důležité dějinné události a související úprava dobových právních předpisů, stejně tak jako proměnlivá politická kultura nebo mocenská poptávka po uzákonění právních nástrojů na potlačení konkurence. Jednotlivé kapitoly pojednávající o minulých dobách, ale i kapitoly zabývající se současnou právní úpravou popisují všechny význačné skutečnosti, týkající se tématu diplomové...
|
host ::
RSS.