|
|
Vztah užitkových vlastností a ekonomiky chovu skotu charolais na vybrané farmě
Rozsévač, Ondřej ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnocení vztahu užitkových vlastností a ekonomiky chovu skotu plemene charolais na vybrané farmě. Zejména pak vyhodnocení chovatelských podmínek a zootechnických opatření s jejich dopadem na výsledek hospodaření v letech 2009 až 2015.
V literární rešerši je popsán princip chovu masného skotu a jeho ekonomické podmínky v České republice. Práce se dále zabývá historií, charakteristikou plemene a jeho plemenným standardem. Je zde charakterizován současný stav a rozšíření plemene v České republice a v zemi původu Francii. Také je uveden způsob provádění kontroly užitkovosti a sledování rozhodujících užitkových vlastností.
Práce byla prováděna na Farmě Kamensko. Farma se orientuje na rostlinnou výrobu, která hospodaří na 696 ha a na chov krav bez tržní produkce mléka na 102 ha luk a pastvin. V současné době je chováno 76 kusů krav základního stáda. Opakovaným připařováním býky charolais je stádo před dokončením převodného křížení. Dosahované výsledky reprodukce jsou na dobré úrovni, díky nahrazení inseminace přirozenou plemenitbou. Rezervy byly zjištěny v růstových schopnostech telat, když sledované váhy ve 120, 210 a 365 dnech zaostávají za průměrnými hodnotami v České republice i ve Francii.
Dosahované tržby mají vzrůstající trend, ale jsou omezovány rozšiřováním základního stáda a zrychleným vyřazování krav s podílem mléčných plemen.
V celém sledovaném období farma vykazuje zisk. Nejvyššího zisku dosáhla v roce 2014, a to 431 823 Kč. Naopak nejnižší zisk byl v roce 2010 s výsledkem 18 035 Kč. Obecně lze konstatovat, že farma vykazovala nejvyšší zisky v posledních třech letech, díky zvyšujícím se tržbám za prodaná zvířata, ale i vyšším příjmům z dotací.
Příslibem do budoucna je dokončení převodného procesu a umožnění prodeje chovného materiálu namísto zástavového skotu za výrazně lepších cenových podmínek.
|
|
|
Vývoj masných plemen skotu pocházejících z britských ostrovů
Khajlová, Anna ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na chov krav bez tržní produkce mléka. Literární přehled je dále detailně zaměřený na vývoj a uplatnění čtyř vybraných masných plemen britského původu v podmínkách chovu masného skotu u nás v České republice.
V úvodu bakalářské práce je popsán především původ a domestikace skotu. Značná část práce je věnována také masné užitkovosti, její kontrole a nakonec i klasifikaci a zpeněžování konečného produktu dle jednotného sytému SEUROP uplatňovaného v zemích Evropské unie. V této kapitole bylo současně popsáno několik nejdůležitějších faktorů ovlivňujících masnou užitkovost, které ovlivňují celkové výsledky chovu, včetně jeho rentability.
Ve druhé polovině bakalářské práce jsou shrnuty základy chovu masného skotu z hlediska organizace během kalendářního roku, tedy v pastevním, ale i zimním období. Je zde přiblížena problematika reprodukce, telení a základního opatření během odchovu a odstavu telat. V dalších kapitolách jsou objasněny okolnosti rozvoje chovu a současné stavy masných plemen v ČR. Také jsou zde popsány dva základní systémy v chovu masných plemen skotu, jedná se o systém intenzivního výkrmu a chov nedojeného skotu v extenzivních podmínkách, který je podrobněji charakterizován v samostatné kapitole.
V posledních kapitolách jsou detailně představena čtyři vybraná masná plemena pocházejících z britských ostrovů, která jsou v našich podmínkách nejčastěji chována právě v extenzivním systému chovu nedojeného skotu. Je zde také přiblížená historie chovu těchto vybraných plemen, včetně uvedení vývoje početních stavů od počátku chovu do současnosti.
Kromě podrobných charakteristik těchto vybraných masných plemen a popisů jsou zde uvedeny a shrnuty také výsledky užitkovosti v rámci kontroly užitkovosti masných plemen skotu. U každého plemene jsou zpracovány především výsledky týkajících se hmotností telat v jednotlivých úsecích odchovu a to do 365 dne věku navíc v závislosti na pohlaví.
V závěru jsou zmíněna kritéria selekčního programu, chovný cíl a standard těchto čtyř vybraných masných plemen britského původu.
|
|
|
Hodnocení ekonomiky chovu krav bez tržní produkce mléka
Rondevaldová, Linda ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Miloš, Miloš (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit ekonomické modely pro odhad ekonomických ukazatelů
a optimalizaci procesů v chovu krav bez tržní produkce mléka ve vybraném chovu.
Hypotézou diplomové práce byl předpoklad, že určení významnosti a průkaznosti vlivu
produkčních ukazatelů chovu na výslednou ekonomiku chovu umožní modelovat
ekonomickou efektivitu vybraného podniku. Současně lze předpokládat, že je možné
modelovat vliv a dopad tržních cen na výslednou ziskovost chovu, resp. úroveň nákladů na
kilogram přírůstku živé hmotnosti zvířat. Aplikací vytvořených modelů bude možné stanovit
ekonomický bod zvratu a modelovat různé tržní situace.
Praktická část byla řešena v podniku jménem Ptenínský mlýn, který se nachází v obci
Ptenín v okrese Plzeň- jih. Podnik je rodinného charakteru a hospodaří v rámci ekologického
zemědělství. Předmětem jeho činnosti je chov plemenného masného skotu a výkrm
odchovaných býčků, prodej zástavových jaloviček.
Informace o podniku byly zjišťovány pomocí formulářů, které byly založeny na
celkem 79 bodech. Zjištěné informace se týkaly základních údajů chovu a jeho rozvoji ve
sledovaných letech. Veškeré výpočty probíhaly v programu Microsoft Excell 2010.
V práci byly zjišťovány výsledky rentability chovu skotu vybraného podniku,
modelace bodů zvratů nákladů a tržeb, změna ziskovosti chovu při změně vstupních
parametrů. Na základě provedených výpočtů byla zjištěna negativní ziskovost chovu
v případě absence dotací. Rozpětí rentability tento fakt potvrzuje. Bod zvratu prodaného počtu
telat hodnotil aktuální situaci bez přijatých dotací. Bylo zjištěno, že pro nulovou rentabilitu by
se musela prodávat telata dosahující váhy 1065 kg, což je samozřejmě v praxi nereálné.
Nulového zisku v chovu lze dosáhnout na základě dostupných údajů chovu z roku 2014
počtem prodaných telat 33 kusů. Bez započítání dotací je nutné redukovat celkové náklady o
částku 332 400 Kč, tedy na úroveň 601 600 Kč dle údajů roku 2014 tak, aby bylo dosaženo
nulové rentability. Z provedené modelace ekonomické situace podniku v případě přijatých
dotací vyplývá, že dotace umožňují udržení provozu podniku a současně další investice
v rámci rozšiřování stáda či modernizace.
|
|
|
Vliv vnějších činitelů na výskyt mastitid u dojnic
Valíčková, Daniela ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv farmy, pořadí laktace, měsíc a rok otelení na % výskyt a četnost mastitid u dojnic. Dále byla hodnocena účinnost preventivních opatření především, ošetřovatelské práce a technologie chovu. Hodnocení bylo prováděno v letech 2014 - 2015 ve dvou farmách, nacházejících se na Slovenku s chovem plemene slovenský strakatý skot. Údaje o výskytu mastitid byly získány z evidence veterinárních záznamů léčby mastitid a zaprahování dojnic. Informace o počtu somatických buněk jsem převzala z plemenářského informačního systému Slovenské republiky. K vyhodnocení dat byl použit statistický program SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE. Sledované ukazatele byly hodnoceny základní statistiky byli hodnoceni pro obě farma dohromady spolu.
Z celkového počtu 514 dojnic, byl v průměru výskyt mastitid zaznamenán ve 29,77%, při průměrné délce léčby 1,94 dne a v průměru byly dojnice na 2,81 laktaci. Četnost výskytu mastitid byla v průměru 0,51 krát, nejvyšší frekvence výskytu zánětu mléčné žlázy dosáhla až 6x.
Byl prokázán statisticky významný vliv četnosti mastitidy na % výskyt mastitid (P <0, 001). Procento výskytu mastitid je prokazatelně ovlivněno farmou (P<0,001), rokem a měsícem otelení (P<0,001) i pořadím laktace (P<0,001). Na četnost mastitid má značný vliv farma (P<0,001), měsíc a rok otelení (P<0,001).
Procento výskytu mastitid dosahovalo nejvyšší hodnoty na 5. a další laktaci (68,49 %) a nejnižší % výskyt mastitid byl zaznamenán na 1. laktaci (45,98 %). Četnost výskytu mastitid byla nejvyšší na 5. a dalších laktacích (1,19x) a nejnižší na 1. laktaci (0,81x).
Procento výskytu mastitid bylo za sledované období vyšší na farmě PD Mestečko (66,06 %) a nejnižší na farmě PD Dolná Mariková (48,96 %). Průkaznost na hranici statistické významnosti rozdílu (P < 0,01) byla mezi % výskytu mastitid a oběma farmami.
Četnost výskytu mastitid byla vyšší na farmě PD Mestečko (1,22x) naproti tomu nejnižší na farmě PD Dolná Mariková (0,82x). Statisticky průkazný rozdíl (P < 0,01) byl mezi četností výskytu mastitid a farmami PD Mestečko a PD Dolná Mariková.
V měsíci duben byl procentický výskyt mastitid nejvyšší (79,05 %), nejnižší výskyt byl v listopadu (34, 30%). Četnost mastitid byla nejvyšší v březnu (1,51x), nejnižší byla zaznamenána v měsících listopad a prosinec (0,63x).
Procentický nejvyšší výskyt mastitid (99,92 %) byl zaznamenán v roce otelení 2013. Nejnižší výskyt mastitid byl v roku 2015 (19,92 %). Četnost výskytu mastitid byla nejvyšší v roce 2013 (1,92x) a nejnižší v roce 2015 (0,33x).
|
|
|
Vliv tělesné kondice na reprodukční schopnosti krav plemene Blonde d´Aquitaine
Kopečková, Tereza ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Cílem této práce bylo určit vliv a vzájemný vztah mezi kondicí matky a hmotností telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku. Dále byl zkoumán vliv kondice plemenice na úspěšnost v zabřezávání. Hypotézou byl předpoklad, že krávy s optimální kondicí hodnocenou prostřednictvím systému BCS (stupeň 5 a 6) budou mít nejvyšší úspěšnost při zabřezávání a jejich telata dosáhnou při kontrolních váženích požadované úrovně výsledků. Naopak u krav hodnocených systémem BCS stupni nižšími (např. 4), či vyššími (např. 7 a více), se bude úspěšnost v zabřezávání snižovat a telata budou v kontrolních váženích vykazovat výsledků horších.
Pro hodnocení bylo využito 81 kusů krav se svými telaty. Počátek hodnocení kondice matky začal vždy přibližně týden po otelení a další hodnocení probíhala v měsíčním intervalu. Celkem bylo provedeno šest měření u každého kusu. Pro zpracování dat byl využit statistický program SAS 9.3, procedury MEANS, UNIVARIATE, CORR, REG A MIXED.
Vliv jednotlivých stupňů BCS matky na hmotnosti telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku nebyl statisticky prokázán (P > 0,05). Avšak při srovnání vyskytujících se stupňů BCS v této práci s uváděným požadovaným rozhraním (BCS 5 až 7) lze dojít k závěru, že výsledky hypotézu potvrzují. Zároveň zde docházelo ke kladné korelaci mezi vyskytujícími se stupni BCS v druhém měření (P < 0,05) a hmotnostmi telat ve 120 dnech věku, a také mezi stupni BCS v prvním (P < 0,01), druhém (P < 0,001), třetím měření (P < 0,05) a hmotnostmi telat v 210 dnech věku.
Zkoumán byl i vliv jednotlivých stupňů BCS na úspěšnost v zabřezávání. Ani zde nebyl vliv statisticky potvrzen (P > 0,05), ale při srovnání vyskytujících se stupňů BCS s optimálním uváděným rozhraním (BCS 5 až 7) lze dojít k závěru, že výsledky hypotézu též potvrzují.
Pořadí otelení matky má statisticky významný vliv na hmotnosti telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku. Nejlepší výsledky vykazovaly plemenice na 6 a vyšším otelení (P < 0,01 a P < 0,05). Mezi pořadím otelení a březostí byla zjištěna kladná korelace přímo na hladině významnosti P = 0,05, ale statisticky významný vliv jednotlivých pořadí otelení prokázán nebyl (P > 0,05).
Vliv měsíce otelení na hmotnosti telat byl prokázán pouze u hmotností v 210 dnech věku. Nejlepší výsledky vykazovala telata narozená v dubnu (P < 0,01).
Zkoumán byl i vliv pohlaví na hmotnosti telat při narození, ve 120 a v 210 dnech věku. Vyšší hodnoty byly prokázány u býčků (P < 0,05). Hmotnost telat při narození ovlivňuje průběh porodu matek. Matky s telaty o nižší porodní hmotnosti měly prokazatelně snadnější porody (P < 0,01). V případě těžkých porodů nebyl vliv hmotnosti telat na průběh porodu statisticky prokázán (P > 0,05).
|
|
|
Úroveň zabřezávání jalovic po inseminaci konvenční a sexovanou dávkou
Ulbrichová, Michaela ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Cílem práce bylo porovnat výsledky zabřezávání jalovic na základě typu použité inseminační dávky, přesněji konvenční a sexované. Hypotézou byl předpoklad vyšší úrovně zabřezávání po inseminaci konvenční dávkou než při použití dávky sexované.
Hodnocení probíhalo v období od 25. 6. 2013 do 2. 11. 2015 v zemědělském podniku ZEAS Podorlicko a.s. a celkem bylo sledováno 988 jalovic. Podklady pro vyhodnocení byly zpracovány z faremní evidence, ze které byla vytvořena databáze zabřezávání jalovic vzhledem k typu inseminační dávky. Ke statistickému zpracování byl použit program SAS 9.3.
V souboru jalovic byl sledován vliv měsíce inseminace, roku inseminace, pořadí inseminace a typu inseminační dávky na věk při první inseminaci a její výsledek.
Na hladině významnosti (P < 0,001) byla zjištěna negativní korelace roku inseminace na věk při první inseminaci (r = -0,195).
Dále bylo dokázáno, že rok inseminace ovlivňuje její výsledek (r = 0,068) a výsledek inseminace měl pozitivní vliv na věk při první inseminaci. Tyto dva jevy byly zjištěny na hladině významnosti (P < 0,05). Vyplývá z toho tedy, že v roce 2015 bylo dosaženo lepší úrovně zabřezávání než v letech předcházejících (2013 a 2014) a také byla prokázána vyšší úroveň úspěšného zabřezávání se stoupajícím věkem při první inseminaci.
Na základě statistické průkaznosti (P < 0,001) se zjistilo, že jalovice lépe zabřezly po konvenční inseminační dávce (65,69 %) než po sexované (37,28 %). Také byl nalezen statisticky průkazný rozdíl mezi měsícem inseminace a jejím výsledkem. Naproti tomu nebyl zaznamenán statisticky průkazný vliv pořadí inseminace na výsledek inseminace.
Podle zjištěných výsledků lze potvrdit hypotézu lepšího zabřezávání jalovic, které byly oplodněny konvenční inseminační dávkou oproti sexované. Z dalších zjištěných výsledků lze soudit, že je potřebné se zaměřit na reprodukci v jednotlivých částech roku, zvláště pak v měsíci září, říjnu, listopadu a prosinci, kde byla úspěšnost zabřezávání nejnižší.
|
|
|
Vztah pohybové aktivity dojnic a zabřezávání
Pytlík, Jan ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Toušová, Renata (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit podrobný přehled české i zahraniční vědecké literatury spjaté s tématem práce. Literární přehled pojednává o plodnosti skotu a činitelích, které ji ovlivňují. Dále o Českém strakatém skotu, ukazatelích plodnosti, reprodukci (anatomii a pohlavním cyklu), říji a vztahu pohybové aktivity a zabřezávání.
Součástí práce jsou i provozní sledování a jejich vyhodnocení. Mezi data, která byla sebrána od 2. 11. 2015 do 27. 12. 2015 ve 2 zemědělských podnicích v Plzeňském kraji, patřilo identifikační číslo zvířete, datum otelení, pořadí laktace, datum inseminace, pořadí inseminace, období nejvyšší pohybové aktivity, výsledek inseminace, nádoj za prvních 100 dnů laktace. Tyto informace byly čerpány ze zootechnické evidence, programů řízení stáda a kontroly užitkovosti. Data o pohybové aktivitě byla čerpána z programů AfiFarm a Westfalia. Celkově byly sesbírány údaje o 134 inseminacích provedených v Zemědělském družstvu Dobříč a Příkosické zemědělské a.s. Data byla zpracována v programu Microsoft Excel. Cílem sledování bylo vyhodnocení vztahu pohybové aktivity, času provedení inseminace a úspěšnosti zabřezávání dojnic.
Soubor krav byl rozdělen do 3 skupin dle toho, kdy se vyskytl vrchol pohybové aktivity vzhledem k inseminaci. Krávy skupiny období 1 měly největší lokomoční aktivitu více než 6 hodin před inseminací. Pokud se zvířata pohybovala nejvíce během 6 hodin před či 6 hodin po provedené inseminaci, byla zařazena do skupiny období 2. Nejvyšší pohybová aktivita více než 6 hodin po inseminaci znamenala zařazení do skupiny období 3.
Nejlepších výsledků bylo dosaženo u krav, zařazených ve skupině období 1. Druhá nejvyšší úspěšnost zabřezávání patřila zvířatům, ve skupině období 2. Nejhorší výsledky zabřezávání krav byly spjaty s obdobím 3.
Lepší reprodukční výsledky byly dosaženy v zemědělském družstvu Dobříč. Přes poměrnou rozdílnost zjištěných výsledků reprodukce v jednotlivých zemědělských podnicích byly celkové průměrné výsledky srovnatelné s hodnotami populace.
|
|
|
Výsledky zabřezávání dojnic podle způsobu detekce říje
Němečková, Lucie ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem této práce bylo zpracovat literární rešerši týkající se problematiky reprodukce skotu, faktorů ovlivňujících plodnost a popsání jednotlivých typů detekce říje. Součástí práce je i provozní sledování, které bylo založeno na vlastním porovnání výsledků zabřezávání dojnic v závislosti na typu detekce říje. Hypotézou bylo, že výsledky vizuálního pozorování budou dosahovat nižší úrovně reprodukce, než detekce říje pomocí aktivometrů.
Porovnání probíhalo v rámci podniku ZOD Roztoky Kruh, který se nachází v Roztokách u Jilemnice a podniku Zetka Strážník, a.s. ve Studenci u Horek. Údaje o výsledcích reprodukce a užitkovosti byly v obou podnicích čerpány za období 2012 až 2015 z Analýzy stáda registrovaného v plemenné knize českého strakatého skotu a z uzávěrek kontroly užitkovosti. Následně byly výsledky reprodukce vyhodnoceny graficky za každý podnik zvlášť a poté porovnány za oba podniky mezi sebou a v rámci celé populace. Vybrané ukazatele reprodukce k porovnání: procento zabřezávání krav po všech inseminacích, inseminační interval, servis periodu, inseminační index a délku mezidobí.
Srovnání ukázalo, že oba podniky se liší téměř ve všech ukazatelích reprodukce, kromě mezidobí, jehož délka byla v obou podnicích téměř stejná, a to v průměru 394 až 396 dnů. V podniku ZOD Roztoky Kruh se délka servis periody pohybovala v průměru okolo 99,9 dnů, což je považováno za nevyhovující. Oproti tomu však došlo ke zkrácení délky inseminačního intervalu v průměru o 8,5 dne od počátku sledování. Procento zabřezávání krav po všech inseminacích se pohybovalo v průměru okolo 52,6%, což je o 4,7% méně, než v podniku Zetka Strážník, a.s., kde bylo 57,3%. Inseminační index krav byl průměrně 1,75. V podniku Zetka Strážník měli průměrnou délku servis periody 94,9 dnů. Inseminační interval se však prodloužil v průměru o 5,6 dne od roku 2012. Inseminační index u krav měl průměrnou hodnotu 1,55. Tento ukazatel však není ovlivněn detekcí říje.
Hypotéza byla potvrzena i přesto, že rozdíl není natolik markantní. Podnik využívající k detekci říje aktivometry, dosahoval lepších výsledků úrovně reprodukce. Tím se tedy ukázalo, že detekce říje pomocí vizuálního pozorování není tak efektivní, jako použití aktivometrů, které snímají pohybovou aktivitu ve stáji po celý den.
|
|
|
Prevence mastitid a faktory ovlivňující počet somatických buněk v mléce
Lebedová, Šárka ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na mastitidy, neboli záněty mléčných žláz ve stádech dojného skotu a na somatické buňky v mléce.
Na začátku je popsána mléčná žláza a složení mléka. Poté charakteristika mastitid a jejich rozdělení dle typických projevů, tedy subklinické a klinické formy. Záněty mléčné žlázy patří mezi jedny z vysoce nákladných onemocnění krav, proto jsou v práci uvedeny ekonomické důsledky, mezi které patří negativní kvalitativní změny mléka, snížení syntézy mléka, finanční náklady na veterinární léčbu a léky, vyšší intenzita vyřazování dojnic z produkční skupiny. Dále je uveden přehled patogenů a charakteristika nejčastějších původců mastitid. Popsány jsou i funkce imunitního systému mléčné žlázy a mechanismy, které probíhají v mléčné žláze při proniknutí patogenů, jejichž úkolem je zničit mikroorganismy. Jsou popsány 3 hlavní rizikové faktory: patogen, vnější prostředí, dojnice, jejichž vzájemné působení je podmínkou propuknutí zánětu. Následuje přehled preventivních opatření, která zahrnují dojení, dezinfekci struků, ustájení, výživu, zaprahování dojnic a možnosti selekce na rezistenci vůči mastitidám. Poté jsou uvedeny metody diagnostiky zánětů mléčné žlázy, kde se zjišťuje počet somatických buněk, koncentrace enzymů a laktózy. Dále je popsána léčba subklinické, klinické mastitidy a prevence výskytu rezistence na antibiotika.
Závěr práce je věnován somatickým buňkám, které jsou především tvořeny bílými krvinkami a epitelovými buňkami. Mezi faktory ovlivňující množství somatických buněk patří: patogeny a úroveň infekce, produkce mléka, věk dojnic a fáze laktace, vliv roční doby a další. Nejvíce se na množství somatických buněk projevuje přítomnost patogenů v mléce, protože vyvolávají zánět, který je doprovázen migrací bílých krvinek z krve do mléka.
|
|
|
Hodnocení intenzity odchovu telat v období mléčné výživy
Svoboda, Václav ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá odchovem telat v období mléčné výživy. V prvních kapitolách práce je pomocí literární rešerše zpracován růst, vývin, výživa a technologie ustájení telat. Dále jsou zkoumány faktory ovlivňující vývoj telete, porod a nejčastější nemoci telat.
V konečné části bakalářské práce bylo provedeno pozorování odchovu telat v období mléčné výživy. K praktickému zhodnocení byly vybrány 2 farmy Zemědělské společnosti Dobříš s.r.o., okres Příbram. Jednalo se o farmu Dražetice, kde se využívá odchovu telat v individuálních venkovních boudičkách a farmu Mokrovraty, v níž se používají k odchovu individuální boudičky pod přístřeškem. V ostatních aspektech chovu byly farmy totožné.
Ke sledování bylo vybráno celkem 20 telat, z toho 5 býčků a 5 jaloviček z každé ze dvou farem výše uvedené zemědělské společnosti. V prosinci roku 2015 zde byla sledována hmotnost telat do 24 hodin po porodu, hmotnost v době odstavu (60 dní věku) a zdravotní stav telat. Ze získaných dat se vypočítal průměrný denní přírůstek hmotnosti telat a celkový přírůstek hmotnosti za sledované období.
Lépe z pozorování vyšla farma Dražetice, u níž průměrný denní přírůstek činil 1,053 kg, telata v době odstavu dosahovala průměrně váhy 98,7 kg a nebyla zde zpozorována žádná nemoc.
Farma Mokrovraty dopadla o trochu hůř, její průměrný denní přírůstek činil 0,943 kg. Telata v době odstavu dosahovala průměrně váhy 92,4 kg a byl zde pozorován u jednoho telete průjem, který snížil jeho individuální průměrný denní přírůstek na 0,82 kg a váhu při odstavu na 85kg.
Při odchovu telat je důležitá kvalitní a svědomitá práce obsluhujícího personálu. Na farmě Mokrovraty by bylo vhodné přeškolit a lépe motivovat jednotlivé pracovníky ke zlepšení prováděných úkonů. Ke zlepšení odchovu telat by prospělo nahrazení klasických kbelíků technologií napájení kbelíků s cucákem, které zlepšují proslinění potravy.
|
host ::
RSS.