|
|
Měď - chelatační účinky derivátů xanthen-3-onů
Uramová, Daniela ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študent: Mgr. Daniela Uramová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Názov práce: Meď - chelatačné účinky derivátov xantén-3-ónov Meď ako biogénny prvok sa v ľudskom organizme účastní mnohých metabolických procesov, je súčasťou viacerých enzýmov a jej prítomnosť je tak esenciálna pre život. Na druhej strane, voľné atómy medi zvyšujú tvorbu voľných radikálov, v dôsledku čoho sa meď stáva pre organizmus nebezpečná a toxická. Preto v súčasnej dobe prebieha výskum viacerých látok, ktoré by boli schopné interagovať s iónmi medi a ovplyvniť tým jej dyshomeostázu v organizme. Zaujímavé sa javia polyfenolické xantóny, ktoré okrem týchto vlastností vykazujú aj ďalšie pozitívne účinky. Cieľom tejto práce bolo zhodnotiť meď-chelatačnú aktivitu desiatich štrukturálne blízkych synteticky pripravených derivátov xantén-3-ónov. Spektrofotometrické meranie bolo prevedené in vitro za využitia hematoxylínovej a batokuproínovej metódy. Ukázalo sa, že deriváty 2,6,7-trihydroxyxantén-3-ónu sú schopné chelatovať meď pri všetkých testovaných pH (5,5; 6,8 a 7,5). Avšak, vo viac kompetitívnom prostredí nie sú vzniknuté komplexy stabilné. V niektorých prípadoch bolo možné odhadnúť stechiometriu komplexu, ktorá sa...
|
|
|
In vitro cytotoxicity study of selected antimycobacterial substances on human hepatocytes
Klimová, Miroslava ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikálnej chémie Študentka: Miroslava Klimová Školiteľ: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Názov diplomovej práce: In vitro štúdium cytotoxicity vybraných antimykobakteriálnych látok na ľudských pečeňových bunkách Klinický výskum neustále napreduje, hľadajú sa nové, chýbajúce liečivá, prebieha syntéza účinnejších látok, minimalizujú sa nežiadúce účinky. Predmetom tejto práce bolo určiť účinok desiatich látok (JZ195, JZ186, MH17, JZ178, MH9, MH18, JZ177, JZ170, JZ172, JZ174) na bunkovú líniu HepG2 a zhodnotiť ich cytotoxický potenciál. Testované látky sú derivátmi pyrazin-2-karboxamidu, syntetizované boli Katedrou organickej a biorganickej chémie, Farmaceutickej fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovej a vyvíjané za účelom pôsobenia proti mykobakteriálnym kmeňom. Cytotoxicita bola stanovená in vitro komerčne dostupnou kolorimetrickou metódou CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, spočívajúcej v redukcii tetrazoliovej soli na fialovo sfarbený formazan, priamo odrážajúcej počet životaschopných buniek. Mieru hepatotoxického pôsobenia sme zhodnotili na základe hodnôt IC50 získaných z inhibičných kriviek jednotlivých látok a porovnali s daným liekovým štandardom -...
|
|
|
Využití geneticky modifikovaných buněčných linií ke studiu transportních procesů v ledvinných in vitro modelech.
Mužíková, Michaela ; Smutná, Lucie (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Michaela Mužíková Školitelka: PharmDr. Lucie Smutná, Ph.D. Název diplomové práce: Využití geneticky modifikovaných buněčných linií ke studiu transportních procesů v ledvinných in vitro modelech Transportní procesy v ledvinných buňkách z velké části zajišťují transportéry proximálních tubulů umožňující exkreci a reabsorpci různých endogenních i exogenních látek včetně xenobiotik. Z velkého množství transportních proteinů jsme pro studium zvolili glykoprotein megalin (LRP2), receptor účastnící se reabsorpce albuminu a dalších tělu vlastních látek, např. inzulinu nebo hemoglobinu. Mezi ligandy LRP2 z řad xenobiotik řadíme peptidová a aminoglykosidová antibiotika, zastoupená např. gentamicinem. Diplomová práce se zabývá vývojem a využitím LRP2 knockoutovaných buněčných linií v akumulačních studiích. Experimenty jsme prováděli na liniích přirozeně exprimujících LRP2, JEG-3 a HK-2. S využitím metody CRISPR/Cas9 bylo připraveno několik geneticky modifikovaných buněčných linií s nefunkčním LRP2 receptorem, a tedy i s narušenou schopností endocytovat modelové ligandy (jako je albumin nebo gentamicin), což potvrdily akumulační studie s užitím FITC-albuminu. Akumulace FITC-albuminu u modifikovaných linií...
|
|
|
Stanovení potenciálního cytotoxického působení experimentálních látek in vitro.
Osinková, Barbora ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Barbora Osinková Školitel: RNDr. Jana Maixnerová Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení potenciálního cytotoxického působení experimentálních látek in vitro Předmětem této diplomové práce bylo vyhodnocení cytotoxického potenciálu nově syntetizovaných látek in vitro na buněčném modelu HepG2, což je buněčná linie získaná z lidského jaterního karcinomu. Testované látky byly syntetizovány v rámci Univerzity Karlovy na Katedře organické a bioorganické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové (GUAM, GUAM-NH2, THIOSEMIK, GUAM-2, GUAM-6, GUAM- 11, GUAM-12, GUAM-18, GUAM-19, GUAM-2-1, GUAM-6-3). Tyto látky jsou zkoumány pro předpokládané antimikrobiální působení vůči G+ bakteriím a houbám nebo pro schopnost inhibovat cholinesterázy. Pro in vitro stanovení cytotoxicity bylo využito komerční kolorimetrické metody CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je měření metabolické aktivity buněk na základě redukce tetrazoliové soli MTS na barevný formazan. Pro stanovení počtu životaschopných buněk a vyhodnocení cytotoxického potenciálu zkoumaných látek na HepG2 buněčnou linii bylo využito střední inhibiční koncentrace IC50. Získané hodnoty byly následně porovnávány s...
|
|
|
In vitro saturation study of 99mTc-HYNIC-ramucirumab on PC-3 cell line
Lach, František ; Bárta, Pavel (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Abstakt v slovenskom jazyku Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikálni chemie Študent: František Lach Školiteľ: Mgr. Pavel Bárta, PhD Konzultant: Mgr. Lucie Hyršová Názov diplomovej práce: In vitro saturačné štúdie 99m Tc-HYNIC-ramucirumabu na PC- 3 bunkách V posledných rokoch sa zvyšuje počet zhubných nádorov v populácií. Z dôvodu častých vážnych nežiadúcich účinkov chemoterapeutických liečiv na celý organizmus sa do popredia dostáva cielená protinádorová terapia. Vďaka svojmu špecifickému účinku na regulačné a signálne dráhy proteínových štruktúr, sú k cieľovej protinádorovej terapii využívané monoklonálne protilátky. Medzi základné vlastnosti rastúceho nádoru patria vaskulogenéza (schopnosť novotvorby ciev z endoteliálnych prekurzorov) a angiogenéza (proces vlastnej novotvorby ciev). Medzi endoteliálne progenitory nádoru patri vaskulárny endoteliálny rastový faktor (VEGF). VEGF svoj biologický účinok aktivuje prostredníctvom väzby na svoje transmembránové tyrozínkinázové receptory VEGFR. Práve inhibícia receptorov vaskulárneho endotelového faktoru je cieľom niektorých monoklonálnych protilátok. Ramucirumab je monoklonálna protilátka, ktorá selektívne inhibuje VEGF receptor typu 2 (VEGFR-2) a tým blokuje aktivačné a signalizačné dráhy. Cieľom...
|
|
|
Transportní studie in vitro na 2D a 3D buněčné úrovni
Urbanová, Johana ; Ramos Mandíková, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studentka: Johana Urbanová Školitelka: PharmDr. Jana Ramos Mandíková, Ph.D. Název diplomové práce: Transportní studie na 2D a 3D buněčné úrovni. Trojrozměrné (3D) buněčné modely lépe napodobují buněčné podmínky in vivo než tradičně používané dvourozměrné (2D) buněčné modely. Transportéry pro organické anionty (OATs) a kationty (OCTs) hrají důležitou úlohu v ledvinné eliminaci léčiv a mají vliv na jejich farmakokinetické vlastnosti. Cílem práce bylo vytvořit 2D a 3D buněčný model z embryonálních ledvinných buněk HEK293, oba modely přechodně transfekovat transportérem hOAT1, transfekci optimalizovat a provést transportní inhibiční studie s vybranými NSAIDs (diklofenakem, ibuprofenem, indometacinem a naproxenem). 2D buněčný model jsme vytvořili ve 24jamkové destičce ve formě monovrstvy, jako 3D buněčný model jsme používali sféroidy, které jsme zhotovili na Petriho misce metodou visící kapky. Při transportních studiích jsme buňky inkubovali s radioaktivním substrátem OATs p-aminohippurovou kyselinou ([3 H]PAH) s nebo bez příslušného inhibitoru. Inhibiční vliv NSAIDs jsme porovnávali pomocí parametru IC50. 2D i 3D model z buněk HEK293 se nám povedlo vytvořit, ale následná transfekce byla úspěšná pouze v monovrstvě buněk. Funkčnost 3D modelu se pomocí transportní studie...
|
|
|
Interakce vybraných anti-HCV léčiv s placentárním OCTN2 transportním proteinem
Machalová, Vanda ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Mgr. Vanda Machalová Školiteľ: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Názov rigoróznej práce: Interakcie vybraných anti-HCV liečiv s placentárnym OCTN2 transportným proteínom. Cieľom tejto rigoróznej práce bolo otestovať interakciu paritapreviru a daclatasviru, s placentárnym transportérom OCTN2, ktorý sprostredkováva transport L-karnitínu ako kofaktoru procesu oxidácie mastných kyselín pre získanie dostatočnej energie na správny vnútromaternicový rast plodu. Na liečbu chronickej hepatitídy C v tehotenstve zatiaľ nie sú schválené žiadne liečivá tejto skupiny, preto testovaním ich vplyvu na transport L-karnitínu cez OCTN2 tak pomôže vytvárať obraz ohľadom ich bezpečnosti pre plod i matku. V prvej časti štúdie sa testoval transport radioaktívne značeného L-karnitínu cez monovrstvu buniek BeWo b30 v prítomnosti paritapreviru a daclatasviru a stanovila sa zároveň aj koncentrácia radioaktívne značeného L-karnitínu vo vnútri bunkovej vrstvy. V druhej časti práce sme sa zamerali na hodnotenie vplyvu prítomnosti paritapreviru a daclatasviru na génovú expresiu karnitínových transportérov OCTN1 a OCTN2 (resp. ich kódujúcich génov SLC22A4 a SLC22A5) pomocou qRT-PCR. Výsledky transportných štúdií iba naznačili...
|
|
|
Molekulární podstata lékových interakcí -interace konstitutivního androstanového receptoru s vybranými stilbenoidy
Linhartová, Lenka ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lenka Linhartová Školitel: Prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Molekulární podstata lékových interakcí - interakce konstitutivního androstanového receptoru s vybranými stilbenoidy Konstitutivní androstanový receptor (CAR), člen rodiny nukleárních receptorů, je významným regulátorem exprese enzymů I. a II. fáze eliminace endobiotik a xenobiotik. Ovlivnění jeho aktivity může vést ke vzniku farmakokinetických lékových interakcí, neúčinku terapie nebo zvýšení toxicity léčiv podaných spolu s jeho ligandy. V relativně nedávné době byl objeven i vliv tohoto receptoru na homeostázu žlučových kyselin, lipidů a glukózy a je na něj teď nahlíženo jako na potenciální cíl léčiv u metabolických onemocnění. Stilbenoidy jsou malou skupinou rostlinných polyfenolů s charakteristickým 1,2- difenylethylenovým jádrem. Nejznámějším zástupcem je bezpochyby resveratrol, kterému je věnována velká pozornost díky jeho antioxidačním, protizánětlivým, antiproliferativním a kardioprotektivním účinkům. Ukazuje se, že i další látky této skupiny jako pterostilben, piceatannol nebo pinosylvin mají obdobně příznivé účinky na lidské zdraví. Cílem této práce bylo otestovat 12 látek ze skupiny stilbenoidů jako...
|
|
|
Příprava geneticky modifikované buněčné linie jakožto modelu pro akumulační studie
Rückelová, Alexandra ; Smutná, Lucie (vedoucí práce) ; Maixnerová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Alexandra Rückelová Školitel: PharmDr. Lucie Hyršová, Ph.D. Název diplomové práce: Příprava geneticky modifikované buněčné linie jakožto modelu pro akumulační studie Námi studovaný transportér megalin patří do skupiny lipoproteinových receptorů, konkrétně se jedná o low density lipoprotein receptor-related protein 2 (LRP2). Jedná se o transportér, jež je schopný přenášet do buňky velké organické molekuly prostřednictvím receptorem zprostředkované endocytózy. Mezi jeho substráty patří celá řada peptidických látek včetně albuminu, hemoglobinu, vitaminů, hormonů a také aminoglykosidová antibiotika (gentamicin atd.), polymyxin B, kadmium a jiné látky. Tato diplomová práce se zaměřuje na vytvoření buněčných modelů pro studium transportu velkých organických molekul přes membrány buněk. Konkrétně se v této práci věnuji snižování exprese megalinu ve dvou modelových buněčných liniích pomocí siRNA proti LRP2 genu. Snížení exprese bylo stanoveno s využitím metody RT-PCR a následně ověřena funkčnost vytvořených modelů s využitím známého substrátu gentamicinu. Jedná se o aminoglykosidové antibiotikum s nefrotoxickým působením. Principem těchto ověřovacích experimentů bylo snížení toxického působení...
|
|
|
Porovnání interakce cyanidinu a cynidin-3-glukosidu s mědí a železem
Gavurová, Lucie ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Železo a měď jsou stopové prvky, které mají nezastupitelnou roli v lidském organismu. Měď je součástí velmi důležitých enzymů, např. superoxiddismutázy a ceruloplasminu. Je také důležitá pro správnou homeostázu železa. Železo je obsaženo nejen v hemu červených krvinek ale i také v řadě enzymů, a je důležité pro transport kyslíku, buněčné dýchání, syntézu DNA. V těle se měď vyskytuje ve formě měďnatého (Cu2+ ) a měďného (Cu+ ) iontu. Železo existuje také ve dvou oxidačních stavech, železnatý (Fe2+ ) nebo železitý iont (Fe3+ ). Díky silnému redoxnímu potenciálu mohou být oba prvky pro organismus potenciálně toxické. V případě kumulace nebo dysbalance zmíněných iontů může docházet k závažným poškozením životně důležitých orgánů jako jsou játra, srdce, ledviny atd. Typickým příkladem nemoci z nadbytku mědi je Wilsonova choroba, jejíž příčinou je patologická mutace genu ATP7B. Ke kumulaci železa dochází při onemocněních jako je hereditární hemochromatóza nebo při léčbě některých chorob častými krevními transfúzemi (např. u thalasémie). V takových případech se využívají léčiva s chelatačním nebo redukčním účinkem. Cílem této práce bylo stanovení a porovnání chelatační a redukční účinnosti u dvou látek ze skupiny anthokyanů. Těmito látkami byly cyanidin a jeho glykosid cyanidin-3- glukosid. Pro práci byly...
|
host ::
RSS.