|
| |
|
|
Raně středověké hradiště v Praze - Butovicích. Příspěvek k poznání významu hradišť v období vytváření přemyslovského státu
Dostálová, Kateřina ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Pokusím se přiblížit hradiště Nové Butovice z archeologických pramenů, mám k tomu k dispozici materiál z 38 sběrů a jednoho výzkumu. Většina materiálu, s kterým jsem pracovala pochází ze sběrových akcí, tento fakt je nutno si uvědomit kvůli vypovídací hodnotě nálezů. Protože o většině zlomků nemůžeme říci ani to, zda pochází z akropole či předhradí, natož je nějak ještě lépe lokalizovat, bylo by marné snažit se určit osídlení hradiště prostorově. Hlavní přínos mojí práce bude zřejmě pokusit se určit osídlení časově, kromě archeologických nálezů mám k dispozici i několik článků. Celkové zhodnocení literatury o hradišti N.Butovice provádím níže, ale ráda bych poukázala na fakt, že v určení stáří hradiště se většina autorů shoduje, počátek tohoto hradiště autoři kladou do doby starohradištní. Neshodují se ale ani v době, ani ve způsobu zániku. Co se pak týká vypovídací schopnosti jednotlivých nálezů při jejich rozboru se orientuji podle nálezů z jiných pražských hradišť, hlavně z hradiště Praha - Šárka a BohniceZárnka, které shodně publikovala N.Profantová (Profantová1999, 1996), Pražského hradu (např. Boháčová -Frolík 1991,Boháčová 1996a, 1996b) ale nevynechávám ani nálezy z hradišť vzdálenějších jako Doubravčice (Profantová 1998), Klučova (Kudrnáč 1970) a obecně hradiště tzv. "klučovského horizontu" (Kudrnáč...
|
|
|
Vývoj pohřbívání v raně středověkých aglomeracích a lokačních městech na příkladu Žatce
Marethová, Barbara ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Rozsáhlé archeologické výzkumy, které proběhly v minulém desetiletí především na žatecké ostrožně, odkryly několik očekávaných i dosud nemámých raně středověkých pohřebišť. Do té doby bylo v žatecké sídelní aglomeraci evidováno jen několik dokladů pohřbívání, pocházejících především ze starších výzkumů, často bez bližších nálezových okolností. Naopak ze středověkých písemných pramenů se vědělo o více než tuctu sakrálních staveb, které stávaly v městském jádru a na okolních předměstích. To vedlo k tomu, že rekonstrukce osídlení přemyslovského správního centra donedávna postrádala pevnější opory, a to především pro lokalizaci jednotlivých kostelů a jejich souvislostí s hrobovými celky. Zpracování nově prozkoumaných pohřebišť v Dvořákově ulici, na Chelčického náměstí a na náměstí Jana Žižky otevírá možnost porovnání vývoje pohřebního ritu pro období raného i vrcholného středověku a zároveň dovoluje zaměřit se na problematiku počátku pohřbívání při sakrálních stavbách. Díky proměně raně středověké aglomerace v institucionalizovaný městský útvar, lze v Žatci pozorovat vliv postupující urbanizace na uspořádání jednotlivých funerálních areálů. K posouzení se dále nabízí komparace s topografickou situací pohřebních areálů v jiných výmarnných centrech přemyslovských Čech.
|
|
|
Nálezy antických mincí v Čechách a jejich historický význam
Militký, Jiří ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Bursche, Aleksander (oponent)
Zpracování tématu nálezů antických mincí v Čechách umožnilo vytvoření nového katalogu nálezů antických mincí na českém území. Sledovaný region má rozlohu 50971 km2 a byl součástí barbarika (vzdálenost římskému limituje minimálně 30 km). Je odtud podchyceno 768 nálezů registrovaných v rámci celkového počtu 841 samostatných evidenčních záznamů. Celkem je z českého území podchyceno nejméně 5032 mincí, z nichž alespoň přibližně popsáno je 3349 kusů. Jen nepočetné jsou zde zastoupeny nálezy řeckých mincí souvisejících s dobou laténskou. S tímto obdobím také souvisí malá část římských republikánských mincí, většina z nich všakjiž spadá do doby římské. Drtivou většinu nálezového londu tvoří mince římského císařství, které se do Čech dostaly v průběhu doby římské až starší láze doby stěhování národů. Kromě nálezů ojedinělých mincí jsou zde výrazněj zastoupeny také depoty či sídlištní nálezy. výskyt importovaných antických mincí na českém území uzavírají byzantské mince ze 6. a 7. století, částečně již spadající na počátek raného středověku. Zpracováním tohoto tématu získalo území Čech významné postavení v rámci širší střední Evropy, kde je této problematice věnována již dlouho značná pozornost.
|
|
|
Dlaždice vyšehradského typu
Křenková, Klára ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Dlaždice, které v minulosti kryly podlahy sakrálních staveb, klášterů a v mladších dobách zřejmě i obytných budov, tvoří zcela specifickou část hmotné kultury. Jejich provedení, vzhled a ikonografický obsah byl dán v prvé řadě funkčním hlediskem. V rámci předmětů každodenní potřeby i součástí architektury se jedná o jeden z prvků nejvíce vystavených různým destruktivním vlivům již v době užívání. Přesto se můžeme dodnes obdivovat rozmanitým obrazům, pečlivě otištěným do keramické hmoty, jejichž význam se snažíme rozpoznat. Cílem práce je blíže popsat problematiku nejstarších reliéfních dlaždic vyšehradského typu, zejména možnosti jejich chronologické, funkční a ikonografické interpretace. Oporou tohoto záměru je nálezový soubor románských dlaždic z archeologického výzkumu Žatce.1 Práce je členěna do dvou větších okruhů. Prvním z nich je otázka ikonografického obsahu dlaždic vyšehradského typu, dosud uváděný výklad totiž můžeme vnímat jako poněkud jednostranný. Následuje část zaměřená zejména na revizi datování nálezů z českých lokalit, ale i na jejich konkrétní specifika. Dlaždice vyšehradského typu tvoří v rámci českých zemí uzavřenou a jasně definovanou skupinu. Ačkoliv se jim zatím dostalo nepřerušené téměř stoleté pozornosti včetně dvou syntetických prací (Hejdová- Nechvátal 1970; Merhautová 1988),...
|
|
|
Osídlení horního toku řeky Loučné od neolitu do raného středověku s ohledem na českomoravské kontakty
Vích, David ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Na území Litomyšlska a Vysokomýtska můžeme, i přes relativně vyšší nadmořskou výšku větší části tohoto území, konstatovat doklady přítomnosti člověka prakticky po celý sledovaný úsek pravěku a raného středověku s výjimkou starší - střední doby bronzové a časně slovanského období. Zjištěný stav představuje ve skutečnosti pouze pomyslnou špičku ledovce, protože většina shromážděných pramenů byla získána syntetickým povrchovým sběrem. Nejstarší nálezy v rámci sledovaného úseku pravěkých dějin daného regionu spadají již do I. stupně kultury s lineární keramikou a známe je dosud výhradně z k. ú. Cerekvice nad Loučnou. Okolí Cerekvice tak můžeme považovat za centrum neolitizace zdejšího regionu. Z širšího regionu disponujeme ve sběrovém materiálu obtížně rozlišitelnou keramikou II. a III. stupně LnK, významné jsou především ojedinělé zlomky keramiky konce III. a IV stupně této kultury. Šárecký stupeň LnK byl v regionu dosud předpokládán pouze teoreticky (Vencl 1963, 22-33). V případě kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury musíme na podrobnější chronologický rozbor rezignovat, pouze u zlomku StK z lokality Nedošín 2, 3, 3a můžeme vzhledem k výskytu velkých vpichů v kombinaci s malými uvažovat o mladším stupni této kultury v pojetí M. Zápotocké. Množství neolitických artefaktů pak nejsme schopni...
|
|
| |
|
|
Elita raného středověku a její projevy v archeologickém materiálu
Plevová, Anna ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá rozborem a hodnocením tří raně středověkých pohřebišť z území Čech: pohřebištěm v Lumbeho zahradě, na Staré Kouřimi a dosud známými hroby z pohřebišť Kanín II a III s ohledem na definici elitních hrobů a sociální strukturu. U všech pohřebišť je proveden rozbor demografický a jsou vytvořeny majetkové kategorie hrobů. Z nich jsou vyčleněny elitní hroby (výjimečné výbavou a většinou i úpravou hrobové jámy). Výjimečné hroby a pohřebiště jsou porovnané mezi sebou a s dalšími výjimečnými hroby z Čech. Jako příklad pohřebiště, na kterém je patrné ukládání členů jedné populace podle jejich postavení na odlišné hřbitovy, je představena lokalita Saint-Estève le Pont ve Francii.
|
|
|
Ke středověkému osídlení východních Čech
Ježek, Martin ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží zhodnotit dosavadní prameny k vybraným otázkám středověkého osídlení východních Čech. Převážnou část pramenné základny k tomu tématu tvoří archeologický materiál, získaný v posledních desetiletích jednak terénním výzkumem městských jader, jednak povrchovými sběry v několika regionech. V této práci byl zpracován jeden z nich, a to bohatý fond z okrajové oblasti raně středověké sídelní oikumeny, Jaroměřska. Kapitola zaměřená na jeho poznání sleduje svědectví proměny sídlištní struktury raně středověkého venkova. Naproti tomu kapitola věnovaná nejstarším východočeským městům, až na výjimku královským, se zabývá především vývojem prostorové struktury v rámci městských hradeb. Různoběžnost chronologických rovin vyplývá z rozdílné dostupnosti poznání dějinných tendencí v rámci možností archeologie, resp. celého spektra metod historiografie. V úvodní části je zdůvodňován přístup k pojmu město, vázaný k sociálnímu postavení obyvatel nových sídel vznikajících ve 13. století v českých zemích. Na jeho základě je vedena dělící čára mezi často směšovanými urbánními formami mladšího pravěku a raného středověku a městy středověku vrcholného. Jako příklad je prezentováno Staré Město pražské 12. a staršího 13. století sjeho vyhlášenými románskými domy, pokládanými v literatuře za doklad raně...
|
|
|
Gotické a renesanční kachle z Městského muzea v Čáslavi
Křenková, Zuzana ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Tato pπίce se zabyνa nekterymi specitϊckymi rysy spojenymi s problematikou kachloνe produkce 15. a 16. stoletί. Pokusίm se ν ηί postihnout nektere aspekty νztahu techto pamatek hmotne kultury k socialnίmu prostredί, νe kterem byly uZίνany. Zakladnί premisa, ze ktere budu νychazet znί, ze ne_jen technicka ύrονeι'Ί. proνedcnf kachlu, ale i motiνy uzite na je_jich celnίch νyhfίνacίch stranach a zpusob jejich proνedenf mohou νypoνίdat ο majitelfch a jejich socialnfm zazemf (k tomuto detailneji Menou.Vkovά 1999, 375). Protoze by se za soucasneho staνu badanf dalo jen stezί pracoνat s νetsfm νzorkem nalezu, ktery by mohl osνetlit situaci na ύzemί Cech nebo dokonce zemί Koruny ceske, pokusίm se spίse ο mikrosondu ν geograficky ύzce νymezene oblasti. Konkretne sroνnam kachloνe nalezy z prostredf kraloνskeho mesta Caslaνi, hradu Lichnice a Chlumu a nalezu z okolnίch lokalit drobne_jsfho charakteru, ktere by se daly strucne, ale take az prίlis zjednodusene oznacit _jako νenkoνske. Spolecnym jmenoνatelem νsech techto lokalit _je bezprostrednί geograficka blίzkost, mίsto u1ozenί a do znacne mίry i limity, ktere je pro badatelske ύcely omezujί. Casoνe lze pouzitou kachloνou produkci zaradit priblizne mezi druhou poloνinu 15. stoletί a konec 16. sto1etί, _jedna se tedy styloνe _jak ο pozdne goticke, tak i renesancnί...
|
host ::
RSS.