|
|
Kasační stížnost ve správním soudnictví
Štulík, Jan ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent)
Soudní kontrola veřejné správy patří bezesporu k základům moderního pojetí demokratického právního státu, kterým se prohlašuje i Česká republika ve své Ústavě (čl. 1 odst. 1). Současná podoba správního soudnictví je výsledkem reformy provedené zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen SŘS), který nabyl účinnosti dne 1.1.2003. Provedená reforma přinesla celou řadu významných změn, z nichž jednou z nejvýznamnějších bylo zřízení Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS). Zákonodárce tak konečně naplnil čl. 91 odst. 1 Ústavy, podle kterého soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zřízením NSS byly vytvořeny podmínky k zavedení opravného prostředku proti rozhodnutím krajských soudů, kterým byla svěřena k rozhodování většina návrhů (žalob) ve správním soudnictví. Tímto opravným prostředkem se stala kasační stížnost. Cílem této práce je podat ucelený výklad o institutu kasační stížnosti. Přestože je kasační stížnost ve srovnání s jinými instituty správního soudnictví institutem relativně novým, bylo možné se při zpracování tohoto tématu opřít o velice bohatou judikaturu NSS a Ústavního soudu. Práce je rozdělena do sedmnácti kapitol. V úvodní kapitole je pojednáno o historickém vývoji správního soudnictví na našem území se zaměřením na vývoj opravných...
|
|
| |
|
| |
|
|
Přímá demokracie v České republice
Pechanec, Pavel ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Jirásek, Jiří (oponent)
Hlavním tématem předkládané práce je přímá demokracie a její jednotlivé instituty v právním řádu České republiky. První část je věnována demokracii jako formě vlády a zlomovým historickým momentům jejího vývoje. Jsou zmíněny stěžejní dějinné milníky na cestě od despocie, přes athénskou demokracii, následné dlouhé období demokratického deficitu, až po renesanci demokracie v krvavých revolucích. Dále je věnována pozornost demokracii reprezentativní a přímé, jejich vzájemné slučitelnosti a definici základních institutů obou koncepcí. Ve druhé části je poukázáno na úpravu institutů přímé demokracie v právním řádu České republiky. Obecnému pojednání de lege lata předchází výklad historický. Instituty přímé demokracie jsou sledovány od roku 1918 do současnosti. Do hlubší historie zabíhá pouze výklad o právu petičním. U právní úpravy recentní je postupováno systémem od většího k menšímu (a maiori ad minus). Nejprve je tedy pozornost zaměřena na úpravu institutů přímé demokracie v ústavním pořádku České republiky. Následně je popsáno jejich provedení v tzv. "běžném zákonodárství", tedy v normách podústavní právní síly. Vždy je rozebrán institut jako celek, včetně práva na soudní a jinou právní ochranu. Jsou pojednány instituty přímé demokracie na úrovni celostátní i místní. V další ucelené kapitole je...
|
|
|
Obecní samospráva v České republice: teoretická a historická východiska
Malast, Jan ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou obecní samosprávy, konkrétně pak se zaměřuje na její teoretická a historická východiska. Záměrem práce bylo pokusit se o takové zpracování obecní samosprávy, které se neomezí pouze na přepis či komentář pozitivněprávní úpravy, ale které na zvolenou problematiku nahlédne optikou právně-teoretických, právně- historických a politologických hledisek. Sledovaným výsledkem tak bylo vytvoření odborné studie podávající ucelený pohled na problematiku obecní samosprávy nejen co do její současné pozitivněprávní úpravy, ale především identifikující její teoretická východiska a historické kořeny a zpřístupňující je ve vzájemné provázanosti čtenáři. Práce v prvé řadě vymezuje soubor institutů, které lze souhrnně označit jako základní teoretická východiska veřejné samosprávy (se zdůrazněním specifik samosprávy obecní). V kontextu vzniku a vývoje moderní veřejné správy zkoumá příčiny vedoucí k začlenění prvků samosprávy do systému moderní administrativy. Tyto důvody spočívají nejen v historických a sociálních kořenech komunálního soužití lidské společnosti, ale výrazně vycházejí z politických ideálů formujících vertikální dělbu veřejné moci v přirozené snaze obyvatel po určitém vyvázání se z tradičně centralistického státního útvaru. Klíčovou charakteristikou, od níž se pro...
|
|
|
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady
Vyskočilová, Martina ; Sládeček, Vladimír (oponent)
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady Tato diplomová práce se věnuje tématu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s důrazem na institut regresní úhrady, jak jsou upraveny zákonem č. 82/1998 Sb. V této oblasti leží základní výzkumné otázky mé diplomové práce: Jak je institut zakotven pozitivním právem? Uplatňuje se institut regresní úhrady v praxi nebo jde jen o prázdné ustanovení? A jak se to přesně děje? Pokud ano, jaká je "úspěšnost"? Pokud ne, jaké k tomu jsou možné důvody? Formálně je vlastní text práce členěn do čtyř částí, které se dále člení do podčástí první a druhé úrovně. V první části vycházím z analýzy klíčových pojmů odpovědnost, škoda, veřejná moc a subjekty veřejné moci v rozlišení nositel a vykonavatel. Zabývám se hlediskem odpovědnosti za škodu jako zvláštním druhem odpovědnosti. Výklad doplňuje stručné pojednání o škodě vyvolané zákonným výkonem veřejné moci. Druhá část se věnuje pozitivnímu zakotvení odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci v ČR. Nejdříve pojednávám o pramenech právní úpravy na ústavou a mezinárodními prameny, dále se už věnují úpravě v zákonu č. 82/1998 Sb., který je těžištěm celé úpravy. V závěru části přidávám výklad k oblastem, ve kterých není zřetelná právní úprava odpovědnosti...
|
|
|
Kontrola podzákonných právních předpisů ve správním soudnictví
Wagner, Martin ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Rychlý, Tomáš (oponent)
Shrnutí Hranici působností ústavního a správního soudnictví lze v mnoha ohledech označit za neostrou. Platí to bezpochyby i ve vztahu k soudní kontrole právních norem. Zatímco v případě kontroly ústavnosti není sporu, že je tato úkolem ústavních soudů, kontrolu zákonnosti podzákonných právních předpisů mohou podle okolností vykonávat rovněž správní soudy. Ústava České republiky na to pamatuje v článku 87 odst. 3 písm. a), který umožňuje delegovat běžným zákonem kontrolu podzákonných právních norem na Nejvyšší správní soud. Toto ústavní zmocnění však zůstává doposud nenaplněno. Cílem této práce je analyzovat specifika, přednosti a nedostatky kontroly podzákonných právních předpisů, je-li svěřena soudům ve správním soudnictví. V této souvislosti se předkládaná práce jednak nejprve věnuje popisu jednotlivých vývojových typů správního soudnictví s důrazem na jejich vztah ke kontrole právních předpisů, jednak je určitý prostor dán rovněž příbuzným soudním agendám - především kompetenčním žalobám a přezkumu opatření obecné povahy. Zejména ve střední Evropě lze nalézt více příkladů států, které svěřily kontrolu některých právních předpisů správním soudům. S ohledem na to nabízí autor v páté kapitole také pohled do praxe kontroly právních předpisů před správními soudy, jak je organizována právě v těchto zemích....
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
|
|
Obecní samospráva v České republice: teoretická a historická východiska
Malast, Jan ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou obecní samosprávy, konkrétně pak se zaměřuje na její teoretická a historická východiska. Záměrem práce bylo pokusit se o takové zpracování obecní samosprávy, které se neomezí pouze na přepis či komentář pozitivněprávní úpravy, ale které na zvolenou problematiku nahlédne optikou právně-teoretických, právně- historických a politologických hledisek. Sledovaným výsledkem tak bylo vytvoření odborné studie podávající ucelený pohled na problematiku obecní samosprávy nejen co do její současné pozitivněprávní úpravy, ale především identifikující její teoretická východiska a historické kořeny a zpřístupňující je ve vzájemné provázanosti čtenáři. Práce v prvé řadě vymezuje soubor institutů, které lze souhrnně označit jako základní teoretická východiska veřejné samosprávy (se zdůrazněním specifik samosprávy obecní). V kontextu vzniku a vývoje moderní veřejné správy zkoumá příčiny vedoucí k začlenění prvků samosprávy do systému moderní administrativy. Tyto důvody spočívají nejen v historických a sociálních kořenech komunálního soužití lidské společnosti, ale výrazně vycházejí z politických ideálů formujících vertikální dělbu veřejné moci v přirozené snaze obyvatel po určitém vyvázání se z tradičně centralistického státního útvaru. Klíčovou charakteristikou, od níž se pro...
|
|
|
Srovnání českého a polského správního soudnictví
Kryska, David ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Filip, Jan (oponent)
1 Resumé Tato práce srovnávací metodou zkoumá institut správního soudnictví v České republice a Polské republice. Jejím účelem je prokázat tradiční shodnost modelů správního soudnictví v obou státech, která potenciálně umožňuje v rozdílných oblastech vzájemné ovlivňování v legislativě, aplikační praxi i právní vědě. Práce je členěna do devíti základních částí. V první části se autor zaměřuje na vymezení pojmu správního soudnictví, jak je chápán v obou státech, jeho účel a funkci. V této části je odlišováno správní soudnictví od jiných forem soudních kontrol veřejné správy a je zde ukázáno, které tyto formy za správní soudnictví není možné považovat. Správní soudnictví je v základních rysech vymezeno ve formálním pojetí jako činnost soudů v technickém smyslu, jejímž účelem je kontrola veřejné správy a ochrana subjektivních práv jednotlivce, které jsou zřizovány výhradně za tímto účelem. V druhé části práce autor popisuje vývoj správního soudnictví v obou státech. Zvláštní význam má v tomto pohledu rakouská tradice správního soudnictví, když Československo a Polsko vznikly na počátku 20. století na území bývalé rakousko- uherské monarchie a po vzniku samostatných států se zde tento model udržel. První odklon polského správního soudnictví byl způsoben vlivy pruskými a francouzskými. Po druhé světové válce v...
|
host ::
RSS.