|
|
Studium bioaktivních látek růže šípkové
Konderla, Patrik ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumání obsahu vybraných biologicky aktivních látek bylinných šípkových extraktů a také stanovení antimikrobiální a antioxidační aktivity těchto extraktů. V teoretické části byly shrnuty poznatky o rostlině růži šípkové, bližší specifikace biologicky aktivních látek, specifikace antioxidace a přehled metod stanovení antimikrobiálních látek a antimikrobiální aktivity. V praktické části bylo kombinací, různých rozpouštědel, postupů a bylinného materiálu, vytvořeno 21 extraktů z růže šípkové, u kterých byly stanoveny extrakční křivky biologicky aktivních látek a také byla měřena antimikrobiální účinnost proti bakteriálním kmenům Serratia marcescesns, Bacillus subtilis, Bacillus cereus a Micrococcus luteus. Z výsledků vyplývá, že jistou antimikrobiální aktivitu prokázaly téměř všechny extrakty, ale pouze proti mikroorganismu Micrococcus luteus a Bacillus cereus. Také bylo zjištěno, že v poupatech je větší množství bioaktivních látek rozpustných v ethanolu, zatímco v šípcích je větší množství bioaktivních látek rozpustných ve vodě.
|
|
|
Příprava bioaktivních krytů ran a testování jejich interakce s lidskými buňkami
Bendová, Agáta ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a optimalizaci přípravy kožních krytů ran z materiálů obohacených bioaktivními složkami. V práci byly připraveny nanovlákenné kryty na bázi polyhydroxybutyrátu a nevlákenné kryty z alginátu a chitosanu. Nanovlákna byla připravována metodami elektrospinning a forcespinning. Bioaktivní složky použité k funkcionalizaci připravených krytů byly rostlinné extrakty, klotrimazol, ampicilin, lysozym a proteolytické enzymy. Teoretická část práce je zaměřena na popis využití nanovlákenných a nevlákenných materiálů v medicíně, charakterizaci materiálů na výrobu krytů a bioaktivních složek. Dále tato část popisuje metody použité pro přípravu a charakterizaci krytů. V praktické části byly připraveny vodné a olejové extrakty z vybraných rostlin, které byly charakterizovány na obsah polyfenolů a antioxidační aktivitu. Pomocí metod elektrospinningu a forcespinningu byly připraveny nanovlákna na bázi PHB. Nanovlákna byla obohacena vybranými rostlinnými olejovými extrakty a klotrimazolem, u takto modifikovaných nanovláken byla určena antioxidační aktivita, krátkodobá a dlouhodobá stabilita. Nevlákenné kryty byly připravovány z alginátu a chitosanu, tyto kryty bylo funkcionalizovány přídavkem vybraných vodných extraktů, ampicilinem, lysozymem, papainem, bromelainem a kolagenasou. U nevlákenných krytů byla stanovena antioxidační aktivita, krátkodobá stabilita a proteolytická aktivita. Připravené kryty byly testovány pro své antimikrobiální účinky na kulturách Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Na závěr byly úspěšně připravené kryty s obsahem bioaktivních látek s antioxidačním i antimikrobiálním účinkem podrobeny testům bezpečnosti na humánní buňky. Stanovení bylo provedeno pomocí MTT testu cytotoxicity na lidských keratinocytech HaCaT.
|
|
|
Enkapsulace rostlinných extraktů s obsahem fenolických látek do nanočástic a nanovláken
Petrželková, Markéta ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na enkapsulaci extraktů s obsahem fenolických látek s cílem aplikovat tyto materiály v kosmetice. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a lipidové extrakty z kávy a kakaa. Všechny extrakty byly charakterizovány na obsah celkových polyfenolů a flavonoidů. Také byla stanovena jejich antioxidační aktivita a SPF. Vybrané extrakty byly následně enkapsulovány do liposomů a nanovláken z polyhydroxybutyrátu. U připravených liposomů byla provedena základní charakterizace, také byl sledován jejich SPF a antioxidační aktivita, přičemž nejvyšší antioxidační aktivitu i SPF měly liposomové částice obsahující ethanolové extrakty z kakaa. Liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických emulzí. Tyto krémy vykazovaly vysokou antioxidační aktivitu i stabilitu stanovenou pomocí analytické centrifugace. Také připravená nanovlákna měla vysokou antioxidační aktivitu a bylo u nich potvrzeno pozvolné uvolňování aktivních látek. Na závěr byla na lidských keratinocytech testem cytotoxicity pomocí MTT testu potvrzena bezpečnost připravených nanomateriálů, které jsou tedy vhodné pro kosmetické aplikace.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
|
|
Kosmetické přípravky na bázi rostlinných extraktů
Horváthová, Iveta ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo testování antimikrobiální aktivity vybraných rostlinných extraktů a jejich enkapsulované formy do liposomů. Dále byla práce zaměřena na stanovení obsahu biologicky aktivních látek, přírodních barviv a antioxidační aktivity. Bylo studováno 6 druhů bylin - chmel otáčivý (Humulus lupulus), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla), smetánka lékařská (Taraxum officinale), sedmikráska chudobka (Bellis perennis), citronová tráva (Cymbopogon citratus) a ostružinový list (Rubus fruticosus). V teoretické části je popsána obecná charakteristika rostlin a jejich využití, popis aktivních látek, mikroorganismů a používaných metod. Praktická část byla zaměřena na charakterizaci bylinek z hlediska antioxidační aktivity, stanovení obsahu celkových fenolických sloučenin, flavonoidů, chlorofylu a karotenoidů. Pro analýzu antioxidační aktivity, obsahu fenolických látek a flavonoidů a antimikrobiální aktivity byly připraveny vzorky nejdříve ve formě vodného a 20% etanolového extraktu. Na základě získaných výsledků byly vybrány extrakty, které byly dále enkapsulovány ve formě liposomů připravených buď z vaječného, sójového nebo slunečnicového lecitinu. Obecně vykazovaly vyšší obsah aktivních látek etanolové extrakty. Při stanovení chlorofylu a celkových karotenoidů byl nejvyšší obsah zjištěn u smetánky lékařské. Dále byla zkoumána antimikrobiální aktivita extraktů a liposomů proti 6 kmenům - Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Escherichia coli, Propionibacterium acnes, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Nejvyšší inhibiční účinek vykazovaly vzorky z heřmánku pravého a citronové trávy. U jednotlivých liposomů byla také zjišťována enkapsulační účinnost, velikost, stabilita a dlouhodobá stabilita po týdnu a dvou měsících. Z hlediska zeta potenciálu byly všechny připravené částice stabilní a dosahovaly i dobré enkapsulační účinnosti. Dále se ukázalo, že po dvou měsících skladování došlo k jejich rozpadu a uvolnění aktivních látek do prostředí. Obecně bylo zjištěno, že vybrané bylinky vykazují vysoký obsah antioxidantů a aktivních látek. Nejvhodnějším materiálem pro přípravu liposomů k enkapsulaci těchto aktivních sloučenin byl stanoven slunečnicový lecitin.
|
|
|
Využití plazmové trysky pro biomedicínské aplikace
Doubravová, Anna ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na využití sterilizačních účinků nízkoteplotního plazmatu vůči bakteriálním mikroorganismům, které se vyskytují především na lidské pokožce. Proces sterilizace plazmatem je rychlý, účinný, netoxický, šetrný k životnímu prostředí, nákladově efektivní a bezpečný nejen pro obsluhující personál, ale hlavně pro pacienta. Další výhodou využití nízkoteplotního plazmatu je podpora proliferace buněk a hojení ran. Spojením těchto výhod lze dostat účinnou metodu, která by sterilizovala rány šetrně vzhledem k okolní zdravé tkáni a zároveň podpořila regeneraci tkáně poškozené. V experimentální části byly pro dokázání sterilizačních účinků použity grampozitivní i gramnegativní bakterie s ohledem na rozdílnou strukturu buněčné stěny. Jako grampozitivní mikroorganismy byly použity bakterie Staphylococcus epidermidis a Propionibacterium acnes, které způsobují hnisavé záněty kůže. Z grampozitivních bakterií byly vybrány bakterie Serratia marcescens a Escherichia coli. Tyto modelové organismy byly očkovány v různých koncentracích na kultivační půdy a ošetřovány plazmatem ve vzdálenosti 1 mm od povrchu agaru. Mikrovlnný výboj byl generován v argonu při výkonu 9 W, průtoku plynu 5 l/min a při chlazení vodou, aby nedošlo k termálnímu ovlivnění ošetřovaného povrchu. Následně byly nízkoteplotnímu plazmatu vystaveny modelové kožní buňky HaCaT, u nichž byl proveden test na cytotoxicitu plazmatu k dokázání jeho hojivých účinků. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že byly v této práci potvrzeny sterilizační účinky nízkoteplotního plazmatu u všech testovaných grampozitivních i gramnegativních bakteriálních kmenů. Na závěr byly provedeny testy při vhodně zvolených podmínkách ošetření na humánních kožních buňkách, kde byla prokázána bezpečnost a použitelnost testovaného nízkoteplotního plazmatu při aplikaci pro urychlení procesu hojení ran.
|
|
|
Využití různých metod izolace DNA baktérií mléčného kvašení v molekulárně biologických metodách
Chvalkovská, Eva ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá probiotickými bakteriemi, izolací DNA z těchto baterií třemi různými metodami a vlivu izolace na identifikaci DNA pomocí molekulárně biologických metod. Probiotické bakterie jsou důležitou součástí trávícího traktu člověka. Mají důležitou roli pro funkci imunitního systému, a to díky adhezi na sliznici trávícího traktu, kde vytváří nehostinné prostředí pro patogeny. Probiotické baterie přijímáme běžně v potravě, ať už v mléčných výrobních nebo pomocí doplňků stravy. Díky nadužívání antibiotik ovšem hrozí riziko předání vnitřní rezistence, kterou probiotické bakterie mají kvůli udržení přirozené homeostáze trávícího traktu, patogenním bakteriím. Je tedy důležité efektivně identifikovat rizikové probiotické bakterie, které mají schopnost rezistenci přenášet a eliminovat tak jejich přítomnost v potravinách a potravinových doplňcích. V experimentální části byly zkoumány tři metody izolace DNA, metoda fenolové extrakce, izolace magnetickými částicemi a izolace komerčním kitem. DNA byla izolovaná ze tří doplňků stravy a to Biopron 9 premium, Linex forte a GS Laktobacily forte 21. Čistota a koncentrace izolované DNA byla zjištěna spektrofotometricky. Přítomnost jednotlivých kmenů DNA v potravinových doplňcích byla potvrzena metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase. Jako nejlepší metoda izolace, co se týče čistoty a koncentrace izolované DNA byla na základě RT–PCR a spektrofotometrie vyhodnocena metoda izolace komerčním kitem.
|
|
|
Aplikace přírodních antimykotik do hygienických gelů
Kubišová, Veronika ; Pavelková, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci gelů s obsahem přírodní složky vykazující antimykotický účinek. Součástí této práce bylo zpracování rešerše, která byla zaměřena na popis povrchových a systémových mykotických onemocnění, antimykotických léčiv a rostlinných produktů s potenciálním antimykotickým účinkem. Dále byly popsány biologicky aktivní látky nacházející se ve vybraných rostlinách. Rovněž byly popsány a charakterizovány liposomové částice, které byly součástí experimentální části. Protože předmětem této bakalářské práce byla příprava antimykotického gelu, byla popsána základní charakteristika gelů, jakožto systémů schopných dodávání léčiva. Nebyly opomenuty popisy základních metod pro stanovení aktivních látek a antimykotické aktivity. V rámci experimentální části byly z vybraných rostlin připraveny tři druhy extraktů (vodné, ethanolové a lipidické), které byly následně charakterizovány. Také byly všechny druhy připravených extraktů enkapsulovány do liposomových částic, u kterých byla následně stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita pomocí elektrokinetického potenciálu. Připravené extrakty ve volné i enkapsulované formě byly testovány z hlediska antimykotické aktivity, kdy testování bylo provedeno na kvasince Candida glabrata. Dále byl srovnán antimykotický účinek těchto přírodních látek s komerčně dostupným antimykotickým léčivem, kdy léčivo bylo rovněž testováno ve volné i enkapsulované formě. Extrakty, u kterých byl stanoven vyšší obsah aktivních látek a vyšší procentuální inhibiční účinnost buněk kvasinky C. glabrata, byly vybrány k inkorporaci do připravených gelů. Výsledkem práce jsou tedy gely na přírodní bázi, které by mohly sloužit k léčbě infekčního mykotického onemocnění. Příkladem připraveného gelu je gel s obsahem lipidického extraktu z měsíčku lékařského nebo s obsahem liposomů připravených z lipidického extraktu z tužebníku jilmového.
|
|
|
Isolation, characterization and application of active components of prickly pear and aloe vera
Kocúrová, Petra ; Vysoká, Marie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
The main goal of this bachelor thesis was the study of antioxidant and antibacterial effect of natural plant extracts, specifically from pulp and peel of leaf of Aloe vera and Opuntia ficus–indica. Liposomes with encapsulated active compounds were prepared and their use in food and cosmetics industry was analyzed. The theoretical part was focused on botanical with and phytochemical description of natural plant and their use in nutrition and medical practice. Also encapsulation and methods used to analyze encapsulated substances were described. In the experimental part basic characteristics of extracts from two kinds of plantusing ethanol as a solvent in its different concentration (0 %, 20 %, 40 %, 80 %) were analyzed. Mainly totalcontent of phenolics, flavonoids and total antioxidant activity were determined. Selected extracts were also encapsulated into liposomes and the encapsulation efficienty, size, stability and long–term stability of liposomes were determined. Antibacterial activity was tested against Grampositive Micrococcus luteus, Staphylococcus epidermidis and Propionibacterium acnes and Gramnegative Serratia marcescems a Escherichia coli. Moreover, antibacterial acvivity against yeast Candida glabrata was tested. Finally, 2 ethanol extracts of plant samples were tested in terms of cytotoxicity by using cell line Caco–2 and profile of selected phenolic compounds ere determined in the selected extract samples by using high performance liqiud chromatography. 20% ethanol solution was chosen as the most efficient extract solvent which contained the highest concentration of total phenolic content and concurrently all tested extracts showed antioxidant activity. However, there was minimal or none antibacterial effect. Prepared liposomes from extracts were stable. Also product for cosmetics and food industry was designed, specifically healing gel with moisturizing effect and paste made of liposomes as food supplement for athletes.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanovlákenných krytů ran
Jiroušková, Pavla ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nanovlákenných krytů ran. Pro přípravu nanovláken zde byly použity materiály poly-(3-hydroxybutyrát), neboli PHB a želatina. Do krytů byly také inkorporovány aktivní látky, a to ampicilin a ibuprofen. Teoretická část práce se zabývá kůží a hojením ran, nanovlákny a jejich vlastnostmi, dále popisuje také využití nanovláken jako krytů ran. V neposlední řadě se věnuje také materiálům vhodným k přípravě nanovlákenných krytů ran. Dále tato sekce obsahuje rešerši na různé metody přípravy nanovláken, léčiva, která mohou být do vláken inkorporována a následné stanovení bezpečnosti připravených krytů. V praktické části byly připravovány nanovlákenné kryty s obsahem ampicilinu, respektive ibuprofenu. Bylo stanoveno maximální možné množství aktivní látky, kterou lze do nanovláken inkorporovat. Následně byly připraveny kombinované kryty, jejichž účelem bylo studium rychlosti uvolňování aktivních látek do modelových prostředí. U jednotlivých krytů bylo spektrofotometricky stanoveno uvolňování v časovém intervalu. Na závěr byly u krytů připravených s ampicilinem provedeny testy antimikrobiální aktivity. Antimikrobiální účinky byly sledovány na mikroorganismech S. Epidermidis, E. Coli a M. Luteus.
|
host ::
RSS.