|
|
Vyhodnocení konektivity prvků územního systému ekologické stability na Královéhradecku
Jebavá, Lucie ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Práce se zabývá hodnocením konektivity lokálních biocenter v oblasti ORP Hradec Králové. Tato oblast je typická svou zemědělskou výrobou. Výpočty v softwaru Conefor proběhly pro tři skupiny živočichů s různými schopnostmi rozptylu, a to v několika fázích. Nejprve byly hodnoceny všechny prvky územního systému ekologické stability, dále byly rozděleny do tří skupin podle typu biotopu. V dalším kroku byly odstraněny nefunkční prvky. Nakonec byla konektivita vypočítána i pro nově navržená biocentra. Výstupy z programu Conefor poukazují na diskutabilnost vhodnosti použitých indexů. Diskutabilní je i míra konektivity lokálních biocenter ve zkoumaném území.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Moravskoslezský kraj)
Štěch, Petr ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce je zpracována ve formě studie na téma popisu trajektorií změn pastvin s dřevinami ve vybraných katastrálních územích Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Ve zmíněných krajích bylo vybráno 6 katastrů v rámci mapování stabilního katastru, pro které byly hodnoceny trajektorie změn ve vývoji pastvin s dřevinami mezi 19. a 21. stoletím. Analýzy byly provedeny za použití geografických informačních systémů s využitím nástrojů krajinné metrie. Hlavní cíl práce spočívá v popisu, interpretaci a vyhodnocení trajektorií změn pastvin s dřevinami mezi sledovanými obdobími s poukázáním na vztahy mezi zjištěnými změnami a charakterem krajiny.
První část práce je pojata formou rešerše popisující definice, funkce a historii pastvin s dřevinami v evropském kontextu. Práce dále popisuje aktuální problémy daného tématu pohledem stěžejních autorů. Hlavní část práce obsahuje samotné zpracování případové studie s interpretací získaných výsledků.
Přínosy studie spatřuji především v podání informací o vývoji pastvin s dřevinami ve studovaných regionech. Získaná data budou dále použita v rámci navazujících výzkumů, které si kladou za cíl objasnění vývoje pastvin s dřevinami v Česku.
|
|
|
Analýza a hodnocení vývoje zalesněných pastvin v krajině
Marková, Magdaléna ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tématem mé diplomové práce je analýza a vyhodnocení vývoje zalesněných pastvin na několika lokalitách v polabských nížinách od první poloviny 19. století do současnosti. Oblast je charakteristická svou úrodností a vysokým podílem orné půdy.
Analýza získaných dat byla provedena pomocí geografického informačního systému (GIS). Hlavními zdroji dat byly mapový a písemný operát Stabilního katastru a současná ortofotomapa. Informace z ortofotomapy byly navíc ověřeny v terénu.
Výsledkem práce jsou mapové kompozice zobrazující trajektorie vývoje zalesněných pastvin v zájmových lokalitách (zaniklé, kontinuální a nové), grafy vyjadřující plochu jednotlivých trajektorií a zhodnocení využitelnosti písemného operátu stabilního katastru pro tuto práci.
Získané informace o přírodním a socio-ekonomickém vývoji dané oblasti jsme si pak kladli do souvislostí a díky tomu dostali možné vysvětlení zjištěného vývoje, tedy proč staré zalesněné pastviny zanikly a na jiných místech vznikly nové. Na změny pastvin s dřevinami měl vliv nejen socio-ekonomický vývoj území, ale pravděpodobně také blízkost vodního toku. Písemný operát stabilního katastru se ukázal jako nevyužitelný pro tuto práci.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami se zaměřením na změny v managementu
Čermáková, Kamila ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování změn trajektorií pastvin s dřevinami především ve změnách managementu. Zkoumán byl land-cover dle císařských otisků a současné ortofotomapy. Zájmová oblast se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji, přesněji jde o šest historických katastrů ve středozápadních Čechách, které měly největší heterogenitu krajiny.
První část práce popisuje historický vývoj pastvin s dřevinami, jejich definici a současný stav. Informace byly získány z české i zahraniční literatury. Další část práce se zabývá konkrétními trajektoriemi v zájmovém území. Změny pastvin s dřevinami v obdobích od poloviny 19. století po současnost byly porovnávány pomocí programu ArcGIS. V závěru práce je vyhodnocení dosažených výsledků pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení pravděpodobných příčin změn trajektorií.
|
|
|
Analýza a hodnocení krajinných změn - případová studie Říčany
Bělunková, Šárka ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
V práci je řešen historický vývoj krajiny města Říčany. Za pomocí map stabilního katastru, leteckých snímků z 50. let 20. století a současných leteckých snímků je zkoumán vývoj krajinných prvků. V práci je dále prováděna prostorová analýza vývoje těchto krajinných segmentů. Na základě odborných textů a ve spolupráci s Muzeem města Říčany jsou diskutovány příčiny zjištěných krajinných změn. Největší změny byly zaznamenány u ploch orné půdy. U tohoto krajinného prvku došlo ke snížení celkové plochy z 63,40 % na 38,69 %. Na jejím místě došlo převážně k rozvoji zastavěných ploch (z 0,76 % na 10,42 %) a městské zeleně (z 1,20 % na 18,17 %). Naopak nejvíce konstantními zůstaly plochy lesů. Ty zvýšily svou rozlohu pouze o 1,84 % a prostorově zůstaly téměř nezměněny. Data získaná v této práci mohou být využita teoreticky i prakticky. Teoretické využití spočívá v pochopení fungování krajinných změn. Prakticky mohou být výsledky využity Městským úřadem coby podklad pro různé krajinářské úpravy Města Říčany.
|
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Změny ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace v krajině - případová studie (bývalé panství Děčín)
Čermáková, Eva ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami lesních a nelesních porostů na území bývalého panství Děčín. Pro svoji analýzu jsem využila dostupných historických map a moderní ortofotomapy, které jsem zpracovala v programu ArcGIS.
Zatímco na mnoha místech planety dochází k rozsáhlému odlesňování, naopak v Evropě dochází ke znatelnému nárůstu rozlohy lesů. Ke stejnému výsledku jsem dospěla i ve své práci, kde na sledovaném území došlo k rozšíření zalesněné plochy mezi lety 1953 a 2015. Naopak při porovnání map stabilního katastru 1843 a leteckých snímků 1953 došlo k poklesu rozlohy lesů. Tyto výsledky do jisté míry korelují i s vývojem počtu obyvatel v okresu Děčín a obecně politickým a hospodářským vývojem území ve sledovaném časovém rozpětí. Výsledky jsou porovnány s dostupnými studiemi zabývajícími se podobným okruhem témat, na základě čehož se zdá, že výsledky této studie nepředstavují ojedinělý trend.
|
|
|
Časové a prostorové změny dřevinných porostů v krajině – případová studie (bývalé Vrchlabské panství)
Juřičková, Beata ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Keken, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá časovými a prostorovými změnami dřevinných porostů v krajině západních Čech. Případová studie přispívá k poznání historického vývoje krajiny, se zaměřením na krajinnou složku lesní a mimolesní dřevinné vegetace.
Zájmové území bylo vymezeno hranicemi bývalého Vrchlabského panství, které byly určeny za pomoci historických materiálů. Vybraná oblast se z části nachází v 1., 2. a 3. zóně Krkonoškého národního parku.
Pomocí softwaru ArcGIS, byla porovnána lesní a mimolesní dřevinná vegetace z map Císařských otisků stabilního katastru z roku 1843, leteckých měřických snímků (1950) a ortofoto snímků (2014). Dřevinné porosty byly rozděleny na kategorii les a další tři mimolesní dřevinné kategorie: remíz, doprovodná vegetace a linie.
Zajímavým výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že nejstálejší kategorií byl vždy les, rostoucí kontinuálně na 44,25 % území po celých 171 let. Dále se kolísavě vyvíjela mimolesní dřevinná vegetace, zaujímající největší území v roce 1950 a to 335,21 ha. Z vyhodnocených dat vyplývá, že každé ze zkoumaných období mělo ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace své trendy a specifika.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Hradecký kraj)
Zemanová, Martina ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce popisuje vývoj pastvin s dřevinami na devíti vybraných katastrálních území Královéhradeckého kraje od 40. let 19. století po současnost a jejich trajektorie změn v čase. V první části definuje pastvinu, popisuje přínos tohoto aktivního managementu v krajině a řeší jeho klesající zastoupení. Zaměřuje se na změny land coveru na místech historických pastvin s dřevinami, jejich zánik, tvorbu a kontinuální existenci od dob stabilního katastru po současnost. Hlavním zdrojem informací jsou historické mapy, podklady a terénní výzkum. V další části je proveden doprovodný výzkum vzdálenosti pastvin od obcí z hlediska jejich druhu a účelu. V závěru celé práce jsou zhodnoceny výsledky dnešního zastoupení pastvin s dřevinami, porovnány s historickým počtem a vyhodnocené metrické údaje.
|
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
host ::
RSS.