|
|
Prezidentské volby v USA: předvolební kampaň Baracka Obamy
Hronová, Lada ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Téma kandidatury Baracka Obamy do funkce prezidenta USA, jeho předvolební kampaně a posléze i vyústění této snahy ve volební vítězství, se stalo důležitým milníkem v americké historii, protože na úřad prezidenta USA poprvé dosáhl Afroameričan. Barack Obama velmi výrazně zaujal americkou i světovou veřejnost již jako kandidát jak v primárkách demokratické strany, tak i ve finálovém klání s republikánským soupeřem Johnem McCain. Důležitou roli nepochybně hrála i obecná neoblíbenost předchozího prezidenta George W. Bushe. Obama ale také zaujal poněkud neotřelými názory na dění v USA i ve světě, v takzvaných problémových regionech (Afghánistán, Irák, apod.). Hlavním předpokladem pro jeho zvolení se ale stal způsob vedení a financování jeho kampaně. Tým lidí, který organizoval Obamovu kampaň, zavedl do tohoto procesu novinky týkající se především internetové kampaně a způsobu získávání financí a to se ukázalo jako rozhodující. Ve své práci bych chtěla analyzovat kampaň Baracka Obamy a důvody, proč byl zvolen do funkce prezidenta. V průběhu této kampaně vyvstala logicky rasová otázka vzhledem k etnickému a rasovému původu Obamy. Zaměřím se tedy především na to, jakou roli sehrála v této kampani jeho barva pleti a zda to byla spíše jeho výhoda, anebo nevýhoda vzhledem k historicky zakořeněnému složitému...
|
|
|
Srovnání reforem zdravotnictví prezidentů W. Clintona a B. Obamy
Čermáková, Zuzana ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Srovnání reforem zdravotnictví prezidentů W. Clintona a B. Obamy se zabývá systémem zdravotnictví Spojených států amerických. Popisuje reformní návrhy posledních dvou demokratických prezidentů USA, The National Health Security Act a The Patient Protection and Affordable Care Act, přičemž se zaměřuje na porovnání mechanismů zajištění zdravotního pojištění. Přestože návrhy zákonů od sebe dělí více než patnáct let, byly jejich cíle stejné: zamezit neustálému zvyšování cen a výdajů na zdravotnictví a vyřešit problém nepojištěných Američanů. Po bližším rozboru obou návrhů je zřejmé, že i jejich mechanismy zajištění dostupného zdravotního pojištění jsou si velice podobné. I když prezident Obama zvolil konzervativnější přístup, obě reformy nalézají řešení v systému řízené soutěže a v zavedení rozsáhlejších federálních zásahů.
|
|
|
Guantánamo: Mezi bezpečností a lidskými právy Věznice na Guantánamu v americkém veřejném diskurzu během prezidentství George W. Bushe
Květová, Lenka ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
(abstrakt) Práce se zabývá diskuzí o americké věznici pro podezřelé z terorismu na základně Guantánamo Bay na Kubě během vlády G. W. Bushe. Celou tuto debatu provázely mnohé kontroverze spojené s věznicí, jako bylo podezření na mučení vězňů nebo otázka jejich právního statutu. Autorka dochází k názoru, že počáteční postoj administrativy k zadrženým, byl postupně odmítnut sérií rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tato rozhodnutí nutila Bushovu administrativu hledat různá dílčí řešení a právní kličky, které ve svém důsledku vedly k požadavku uzavření Guantánama ze strany předních osobností i organizací. V závěru práce autorka argumentuje, že hlavním důvodem, proč věznice na Guantánamu zůstává i nadále otevřena, je neschopnost vyřešit otázku dalšího osudu vězňů.
|
|
|
Uplatnění Reaganovy doktríny v Afghánistánu v době sovětské okupace
Šimčíková, Klára ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Sovětská invaze do Afghánistánu v prosinci 1979 ukončila období uvolnění ve vztazích se Spojenými státy a započala novou fázi eskalace studené války, ve které se uplatnila zahraničněpolitická koncepce zvaná Reaganova doktrína, jež spočívala především v americké podpoře antikomunistických hnutí v klientských režimech SSSR v zemích Třetího světa. Tato práce se zabývá aplikací Reaganovy doktríny v Afghánistánu. Na příkladu této země se snaží zjistit, do jaké míry byla Reaganova doktrína koherentní politikou americké administrativy ve Třetím světě a zda v její aplikaci neexistovaly nějaké rozpory. Dále zkoumá, zda byla Reaganova doktrína v Afghánistánu úspěšná jako příspěvek k sovětskému stažení. Vyvozuje také důsledky americké asistence pro Sovětský svaz, Spojené státy i samotný Afghánistán.
|
|
|
Peking jako zodpovědný podílník: americká představa role ČLR v mezinárodněpolitickém systému 21. století
Hornát, Jan ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
V roce 2005 představil Robert Zoellick návrh konceptu, který by měly Spojené státy uplatňovat ve svých vztazích s Čínou. Tento koncept se zanedlouho stal oficiální součástí americké zahraniční politiky. Washington touto cestou vyzval Peking, aby se stal "zodpovědným podílníkem" (responsible stakeholder) ve světovém systému - tedy zemí, která respektuje a podporuje normy a pravidla daného systému. Z americké strany se jedná o politiku angažování Číny, avšak Peking nevnímá americké snahy vždy pozitivně. Práce nejdříve definuje Zoellickův koncept a porovná ho s čínskými zahraničněpolitickými koncepty a posléze se soustřeďuje na jeho uplatňování v praxi. Případová mikrostudie, zabývající se čínskou rolí v šestistranných jednáních (kde je právě Čína považována za "zodpovědného podílníka"), pak ukazuje dvojakost čínského jednání a dopad vlastních čínských zájmů na celkové možnosti uplatňování konceptu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparace klimatické politiky Spojených států amerických a Čínské lidové republiky mezi lety 2004 a 2009
Kopecký, Václav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Komparace klimatické politiky Spojených států amerických a Čínské lidové republiky mezi lety 2004 a 2009" pojednává o vývoji, hlavních aktérech a základních dokumentech klimatické politiky zmíněných dvou států mezi lety 2004 a 2009. Přes odlišné socioekonomické podmínky, politický systém, i odlišnou rétoriku, vykazovaly obě dvě administrativy překvapivě mnoho podobností v přístupu ke změnám klimatu, respektive politice mitigace. Především se jednalo o neochotu k závaznému snižování emisí skleníkových plynů, ale zároveň podporu obnovitelných zdrojů energie, snižování energetické intenzity v průmyslu, zvyšování efektivity v energetice a zavádění přísnějších ekologických standardů. Rozbor základních strategických dokumentů a klíčových aktérů decision-makingu ukazuje, že na těchto úrovních příliš podobností neexistuje, přesto jsou výsledky politik velice podobné. Změna nastala až s nástupem prezidenta Baracka Obamy, který začal prosazovat jiný přístup ke klimatu včetně povinného snižování emisí. Práce je ohraničena obdobím před klimatickým summitem v Kodani, kterému se již nevěnuje.
|
|
| |
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči zhrouceným státům se zaměřením na případ Somálska
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V 90. letech Spojené státy postupně identifikovaly nové hrozby pro mezinárodní bezpečnost představované zhroucenými státy, které se mohou stávat útočištěm teroristických či kriminálních skupin, destabilizovat daný region a často v nich může docházet k humanitárním krizím. Práce se soustředí nejdříve na obecné rysy americké bezpečnostní politiky vůči těmto státům od počátku 90. let a následně se konkrétně zaměřuje na případ americké politiky vůči Somálsku, které je snad nejtypičtějším příkladem zhrouceného státu. Od roku 1991 totiž postrádá funkční ústřední vládu a je vnitřně roztříštěno v důsledku sporů mezi jednotlivými klany. Po negativní zkušenosti z humanitární intervence v občanskou válkou zmítané zemi v první polovině 90. let se Spojené státy přestaly v Somálsku angažovat a přehodnotily též svůj celkový přístup k podobným intervencím. V souvislosti s válkou proti terorismu však USA k Somálsku opět obrátily svou pozornost a postupně vsadily na podporu křehké ústřední vlády v naději, že nastolí pořádek a zakročí proti teroristům. Ukázalo se však, že vláda není schopna vládnout a čelí ozbrojenému odporu. Cílem práce je vyhodnotit nejvhodnější přístup, jenž by měly Spojené státy vůči Somálsku zaujmout, aby dosáhly jeho stabilizace a následkem toho eliminace hrozby terorismu a pirátství.
|
host ::
RSS.