|
|
"Moc a bezmoc" - Emanuel Rádl o odpovědnosti intelektuála za život v obci
Rusová, Nikola ; Schlegelová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Předložená diplomová práce "Moc a bezmoc" - Emanuel Rádl o odpovědnosti intelektuála za život v obci pojednává o zásadních otázkách artikulovaných filosofií jednoho z nejzajímavějších a nejkontroverznějších představitelů českého filosofického myšlení první poloviny dvacátého století. Autorka představuje život a dílo Emanuela Rádla na pozadí doby nesnadného utváření se novodobé společnosti na půdě samostatné Československé republiky, v konfrontaci s myšlenkami a postoji zásadní politické osobnosti a inspiračního zdroje českých filosofů zmíněné epochy - T.G. Masaryka. Klasická tématika sociální filosofie, etiky a filosofie náboženství, jež v českém myšlení již tradičně zaujímala dominantní postavení, rezonuje v podání E. Rádla s dramatickými událostmi novodobé historie Evropy, přerůstá rámec lokálního filosofování, aby pak koneckonců vyvrcholila v tragické vzepětí artikulace odpovědnosti intelektuála vůči obci v situaci zásadního ohrožení hodnot evropského humanistického dědictví, v reflexi moci a bezmoci filosofie tváří tvář hrozbě fašismu.
|
|
|
Fenomén ženství na prahu 21.století
Březinová, Tereza ; Schlegelová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými kapitolami feminního diskurzu a v jeho rámci informuje o stěžejních otázkách a tématech. V širších souvislostech zmíněného diskurzu artikuluje fenomén ženy - ženství - ženské role v podmínkách kulturního dědictví a myšlenkového odkazu evropské civilizace. Ústřední pozornost je věnována tématu mateřství, naplňování mateřské role. Předložená práce rovněž neopomíjí problematiku reflexe vnímání ženského těla a tělesnosti s ohledem na hranice a možnosti lidského těla.
|
|
|
Výchova laděním na fenomenální bytí krásy
Foltýn, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Tato práce poukazuje na důležitost ideje organické jednoty. Součinnost v přirozeném prostoru interaktivního soužití je souzněním v pospolném společenství. Idea součinnosti v přirozeném prostoru je idea symbiogeneze. Tedy idea organické jednoty, sounáležitosti. Člověk a příroda tvoří mystickou jednotu. Mentální profil člověka vrůstá do tváře krajiny. Tvářnost vyvstává v interakcích. Tvář se rodí ze střetu. Střet je těhotenstvím světa. Kritika kulturního diktátu bílého muže. Smrt smyslu a vyvlastnění bytí. Odhalení unifikace jako obskurní tváře globalizace. Příklon ke krásnu (bytostný estetismus) jako varianta nového založení étosu v postmoderně. Tajemství je zdroj imaginace. Souzvukem k souznění. Laděním se na zázračnost nevýslovného k souznění s přítomným. Výchovou laděním na fenomenální bytí krásy k revitalizaci vědomí svrchovanosti jednoty. organicita - symbiogeneze - ekofilozofie - etika - fenomenologie
|
|
|
Filosofie Jaroslavy Peškové
Rybák, David ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Chceme se v této práci zabývat myšlením Jaroslavy Peškové a chceme tak učinit ve vztahu kjejímu dílu podle našeho jediným adekvátním způsobem - nikoliv pouhým historickým reprodukováním jejích myšlenek, ale filosofickým dialogem nad jejími texty. Výchozím tématem pro nás je jednak situace marxismu od padesátých let a jeho další vývoj především v letech šedesátých, jednak dialog tvořivých marxistů s fenomenologií a fundamentální ontologií a jejich přechod na nová filosofická východiska. Konečně též zasazení myšlení Jaroslavy Peškové do tohoto kontextu a zároveň určení specifičnosti jejího myšlení v rámci marxismu samotného, dále v rámci marxistického vyrovnávání se se západní filosofií, zejm. s fenomenologií a ovšem její postavení v rámci české filosofie vůbec. Přitom nám ale zdaleka nepůjde o celkové shrnutí všech témat a jejich pojetí v díle Jaroslavy Peškové, které je právě tematicky v nesmírně bohaté. Cím se v tomto textu chceme zabývat především, je jistý "hloubkový průzkum" filosofického základu, z něhož Jaroslava Pešková vychází, a též myšlenkového dramatu jeho vývoje, který nemusí být ani pro s filosofií seznámeného člověka ihned plně viditelný. Tak se můžeme setkat v recepcích jejího díla s nepochopením, které plyne právě z neznalosti a nedotázanosti této myšlenkové půdy. Texty Jaroslavy Peškové lze...
|
|
|
Sexuální zneužívání zdravotně postižených
Novotná, Jarmila ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Šturzová, Jana (oponent)
Závěr 15.1. Význam filozofie výchovy Žijeme v době, kdy nám svítá poznání, že národ žijící za kopcem nejsou jen samí rudovlasí ďábli, kteří mají na svědomí veškerý zlořád na naší straně kopce. Něco z těchto temných domněnek proniklo i do vztahu pohlaví: už ne všichni lidé jsou beze zbytku přesvědčeni, že veškeré dobro sídlí v "Já" a všechno zlo v "Ty". Dnes už existují hypermoderní lidé, kteří se vší vážností ptají, zda nakonec není něco v nepořádku, zda člověk není trochu příliš nevědomý, příliš staromódní a proto, jde-li o potíže ve vztazích obou pohlaví, zda ještě stále nepoužívá neprávem středověkých metod, neřku-li způsobů jeskynních lidí. 1 Sexualita tělesně postižených, ačkoliv dostatečně neprobádána a tedy právě proto, se zkoumá ve velmi vhodné době. V době sexuálního chaosu, ale již počínajícího ohledu k menšinám, v době příznivé pro veškerá kulturní míšení, v době, kdy se ruší pohledy na normu a normalitu. Přípustné jsou různé typy partnerství, nepřípustné je pouze vyvyšovat jeden typ nad druhý. Pohled na lidi s postižením se snad přes všechno to nechápání postupně mění, i když velmi, velmi pomalu. Mnohost norem a pohledů neznamená, že se ztratily zákonitosti. Stále máme představu o nutných stupních jedincova vývoje. Hledáme však zákonitosti vyššího řádu, do kterých se vejde proměnlivost...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nemoc jako příležitost k péči a pozornosti
Kalábová, Helena ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent) ; Sochůrek, Jan (oponent)
Člověka můžeme vnímat v subjekt-objektové pozici v rovině přírodních a většiny humanitních věd, ale také přes bytí, svět a situace, do kterých je ve svém životě uvrhován. Analytický přístup k člověku je zavádějící. Člověka není možné vykládat z částí, ale je nutné vědět o celku. Ovšem nikoli o celku, který vzniká adicí částí, ale je celkem bez marga- bez okraje. Jde tedy o základní intenci, která vždy penetruje jednotlivými částmi jako spojující nit.Jedině fenomenologicky lze porozumět, neboť fenomén propojující intence je to, co se vztahuje k Telos, vychází z Arché a podniká složitý boj s každou konkrétní situací v přítomnosti člověka.
|
|
|
Čas a problém tělesnění
Jíra, Jaromír ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Schlegelová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce "Čas a problém tělesnění" pojednává o problematice těla jako živého fenoménu, tj. těla ve smyslu Pexis. Jde zde o tělo nepředmětné, jehož specifickou vlastností je přesah do světa, který jej obklopuje. Tento přesah je uskutečněn v prožitku a tento prožitek má vždy časový průběh. Práce srovnává tělo Pexis s předmětným pojetím tělesnosti, které je v postmoderní společnosti patrné, zaobírá se příčinami a důsledky tohoto zpředmětnění. Nabízí pohled na tělesnost pod zorným úhlem, pod nímž je možno spatřit i jiné aktuální problémy dnešního světa.
|
|
| |
host ::
RSS.