|
|
Study of fossil wood by modern analytical methods: case studies
Matysová, Petra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent) ; Dietrich, Dagmar (oponent)
Zkřemenělá dřeva, která se řadí mezi permineralizované rostliny v trojrozměrné podobě, jsou odjakživa předmětem studia paleobotaniků. V jiných vědních disciplínách je jejich význam obvykle podceňován, jejich mineralogie a geochemie je málo známá a tudíž není vztahována ani k dalším známým faktům z jiných oborů. Kamenný vzhled a vlastnosti zkřemenělého dřeva jsou ceněny hlavně na mineralogických burzách. Pokud chceme více pochopit tafonomii těchto dřev a mechanismus jejich vzniku a zachování a poznat paleoprostředí, ze kterého tyto fosílie pocházejí, je nutný celostní přístup. Tato disertační práce si klade za cíl odhalit možnosti instrumentálních analýz permineralizovaných dřev a navrhnout nevšední postupy zkoumání vzorků dřev. Petrograficky a geochemicky byly analyzovány a porovnávány vzorky pennsylvanského až pozdně triasového stáří z několika lokalit z České republiky, Německa, Brazílie, Ománu, Mongolska, USA - Arizony, Francie a Antarktidy. Vybrané vzorky, jež byly povětšinou taxonomicky určeny, byly zkoumány kvalitativně a kvantitativně s pomocí detailního zobrazování a analytických metod. Byly prováděny jejich objemové (XRD) a bodové analýzy. Vzhledem k tomu, že jsou studované vzorky vysokého stáří, krystalinita SiO2 v nich obsaženého je taktéž vysoká (podle výsledků z rentgenové difrakce byl...
|
|
|
Nové analytické techniky studia jantaru a jeho fosilií
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Jantar je amorfní organická látka vzniklá fosilizací rostlinné pryskyřice především mezozoických a kenozoických stromů rostoucích na zamokřených stanovištích. Dříve byl využíván zejména ve šperkařství, avšak s rozvojem paleobiologie našel uplatnění taktéž na poli vědy, a to díky svým jedinečným schopnostem konzervovat nejrůznější organizmy v jejich trojrozměrné podobě a neobvyklé zachovalosti jednotlivých struktur. Díky tomu má zvláštní postavení v oblasti výzkumu fosílií. Typickými inkluzemi nalézanými ve fosilních pryskyřicích jsou různé skupiny hmyzu a klepítkatců. Spektrum těchto fosilních organismů je však mnohem širší - od jednobuněčných až po obratlovce. Pro účelný výzkum fosilního materiálu jsou nutné přesné analytické techniky, jejichž vývoj se v posledních letech zásadně posunul kupředu. Práce shrnuje přehled vybraných technik i inkluzí, které byly popsány v několika minulých letech z různých světových nalezišť jantaru (jejichž stručný přehled je také uveden). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve
Mencl, Václav ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent) ; Florjan, Slawomir (oponent)
Svrchnopaleozoické pánve České republiky jsou proslulé hojnými výskyty zkřemenělých zbytků rostlin. Přestože jsou tyto zkameněliny často popisovány a mezi odborníky i sběrateli dobře známy, jejich modernímu výzkumu se věnuje jen málo pozornosti. Tato práce shrnuje výsledky studia zkřemenělých stonků ze dvou pánví Českého masívu, kde je jejich bohatý výskyt historicky zdokumentován. Na základě revize materiálu z veřejně dostupných i soukromých sbírek a novým nálezům z terénních sběrů se podařilo prokázat přítomnost zkřemenělých stonků v jedné stratigrafické úrovni ve vnitrosudetské pánvi a několika úrovních v pánvi podkrkonošské. Tato data lze korelovat s nálezy z dalších pánví stejného stáří. Z hlediska systematické příslušnosti byla věnována pozornost zejména stonkům přesličkovitých a některých nahosemenných rostlin. Na základě anatomického studia druhot-ného dřeva a dalších znaků byly mezi zkřemenělými přesličkami, vyskytujícími se v ploužnickém obzoru podkrkonošské pánve, prokázány dva druhy: Arthropitys cf. bistriata a Calamitea striata. Dřeva nahosemenných rostlin typu Agathoxylon byla rozdělena do dvou skupin, náležejících kordaitům, resp. koniferám. Terénním měřením a statistickým zpraco-váním poměrů kordaitů vůči koniferám v jednotlivých fosiliferních jednotkách byla provedena částečná rekonstrukce...
|
|
| |
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Studium xylitických dřev mostecke pánve metodami elektronové mikroskopie: systematika a paleoprostředí
Boudová, Jana ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Ovčaří, Pavla (oponent)
V mostecké pánvi se hojně vyskytují různé druhy rostlinných makrofosílií, jejichž nálezy jsou popisovány již od 19. století. Předkládaná práce je zaměřena na dřeva jehličnanů, která se zachovala coby xylitické pařezy v původní růstové pozici v rámci tzv. "pařezového horizontu č. 31" v těsném nadloží hlavní uhelné sloje na dole Bílina. Detailní xylotomické studium s použitím řádkovacího elektronového mikroskopu umožnilo přiřadit všechny vzorky k čeledi Cupressaceae s.l., konkrétně pak k morfodruhům Glyptostroboxylon rudolphii a Taxodioxylon gypsaceum.
|
|
|
Floristické asociace miocenních rašelinišť na základě studia fuzitových klastů
Fischlová, Kateřina ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá systematickou studií mikroskopických vzorků fuzitů odebíraných ze střední lávky hlavní hnědouhelné sloje lomu Bílina a jejich následným tafonomickým zhodnocením. Úvodní část je zaměřena na všeobecnou charakteristiku mostecké pánve jako takové, její geologickou pozici, sedimentární výplň s ohledem na stavbu hlavní hnědouhelné sloje. Následující část je věnována detailnějšímu popisu dřevěného uhlí ("fuzitu"), které vzniká při požárech v pravěkých lesních a močálových porostech. Poslední a zároveň nejdůležitější částí této diplomové práce je samotné systematické určení mnou odebraných vzorků a jejich tafonomické zhodnocení.
|
|
|
Svrchnokarbonská zkřemenělá dřeva západní části kladensko-rakovnické pánve
Holeček, Jakub ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent)
Kladensko-rakovnická pánev a hlavně její západní část je z literatury známá nálezy zkamenělých dřev, lidově nazývaných jako araukarity. Výskyt těchto fosilií je popisován již od 19. století, nicméně chybí moderní systematické zařazení. Araukarity, většinou vázané na týnecké a líňské souvrství, se vyskytují prakticky jen na polích, je proto obtížné provádět detailní sedimentologické závěry. Zaměřil jsem se na západní část kladensko-rakovnické pánve, odkud jsem shromáždil velké množství materiálu. Po detailním xylotomickém studiu primárního výbrusů a nábrusů bylo možné vydělit dva odlišné typy dřev. Jednak v literatuře popisované dřevo kordaitů a jehličnanů typu Araucarioxylon, známé coby tzv. araukarity a vzácné a ze západní části kladensko-rakovnické pánve i dosud nepopsané dřevo přesliček přiřazené do morforodu Arthropitys. Podařilo se mi i částečně potvrdit Skočkovu (1970) domněnku o výskytu černých araukaritů v tzv. šedých souvrstvích (kladenské a slánské).
|
|
| |
|
|
Minerální prameny Karlovarského kraje
Nikolovová, Soňa ; Sakala, Jakub (oponent) ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce)
Předkládaná práce je souhrnem veškerých dostupných informací o karlovarských minerálních pramenech. Je to rozdělena do tří hlavních částí. První část se zabývá geologickými poměry západních Čech obecně, podrobně řeší regionální geologii a popisuje formování krajiny z hlediska statigrafického od období proterozoika. Dále se zabývá vznikem a složením minerálních pramenů, které vytvářejí podloží Karlových Varů, tzv.vřídelní desku. Druhá část popisuje jednotlivé prameny jako takové. Řeší se zde jejich složení, historie, lokalita, teplota a vydatnost. Poslední část této práce se věnuje léčbě minerálními prameny v historii a současnosti, která se v Karlových Varech provádí, léčivými účinky pramenů na lidský organismus i jejími schopnostmi ovlivňovat jednotlivé orgány. Cílem práce bylo nashromáždit dostupné informace a poukázat na fakt, že v mnoha ohledech mohou být minerální prameny Karlových Varů pro člověka prospěšné.
|
host ::
RSS.