|
| |
|
|
Migrace slovenských Romů do Karlových Varů po roce 1945 (případová studie - usídlování rodu Bílých a Sivákových v Karlových Varech v letech 1945 - 1952)
Hlaváčová, Veronika ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Kubaník, Pavel (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám poválečnou migrací Romů ze Slovenska do českých zemí, a to na příkladu migrace mé rodiny, která se v druhé polovině čtyřicátých let usadila v pohraničním městě Karlovy Vary. Po vysvětlení použitých metod a jejich úskalí, v práci sleduji samotnou migraci konkrétních rodin do českých zemí včetně pobytu ve dvou dočasných migračních lokalitách (Praha, Plzeň), návratů do domácího slovenského prostředí a odchodu do Karlových Varů. Sledovaná migrace se odehrávala v širším časovém rozpětí od roku 1945 do konce čtyřicátých let, kdy se rodina Sivákových a Bílých usadila v Karlových Varech natrvalo. Případová studie má za cíl objasnit důvody, které sledované rodiny vedly k odchodu ze Slovenska, zmapovat, jak probíhal celý proces migrace, které faktory je během migrace ovlivňovaly a jaké důvody je přiměly se na stálo usadit v Čechách. Díky této práci jsem mohla nastínit jeden z možných způsobů, jak se odehrávala poválečná migrace Romů ze Slovenska do českých zemí v prvních těsně poválečných letech.
|
|
|
Svaz Cikánů-Romů (1969-1973). Možnosti přístupu ke studiu historie Svazu Cikánů-Romů na příkladu analýzy činnosti krajského výboru Svazu v Západočeském kraji.
Turková, Kateřina ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
Romská organizace, působící pod názvem Svaz Cikánů-Romů, byla v letech 1969- 1973 součástí Národní fronty a jejím prostřednictvím se Romové mohli částečně podílet na realizaci politiky namířené vůči jim samotným. Předkládaná práce seznamuje s působením Svazu Cikánů-Romů v Západočeském kraji, zabývá se rekonstrukcí činnosti jeho krajského výboru a přidruženého hospodářského zařízení Névodrom se sídlem v Plzni. Popisuje působení této organizace v oblasti bytové a sociálně-zdravotní, dále i v oblastech školství a vzdělávání, kultury a sportu, informuje o její spoluprácí s orgány státní správy a organizacemi sdruženými v Národní frontě. Na základě analýzy dokumentů vztahujících se k činnosti Svazu v Západočeském kraji rekonstruuje i některé vnitřní mechanismy organizace jako celku (způsob výstavby organizační struktury, získávání členské základny). Závěrečná část práce přispívá k poznání okolností likvidace Svazu a jejích důsledků, zprostředkovává reflexi významu Svazu Cikánů-Romů některými jeho představiteli, okrajově se věnuje i paralelám mezi činností Svazu a aktivitami romských aktivistů v politické a kulturní sféře v 70., 80. a 90. letech 20. století. Práce vychází z analýzy archivních dokumentů organizace, částečně i z analýzy rozhovorů s pamětníky. Detailní zpracování činnosti Svazu Cikánů-...
|
|
|
Romská komunita ve Vsetíně
Růžičková, Alena ; Sadílková, Helena (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Bakalářská práce Romská komunita ve Vsetíně se zabývá poválečnou migrací Romů ze Slovenska do okresního města Vsetín. Zaměřuje se v první řadě na dvě největší migrační vlny. První migrační vlna Romů ze západního Slovenska a Košic byla spontánní a její motivací bylo hledání stálého a placeného zaměstnání. Časově se tato migrace odehrávala v širším časovém rozpětí od roku 1945 do konce padesátých let. Mnohem silnější byla druhá vlna, kdy byly do Vsetína přesídleny romské rodiny z osady u obce Bystrany, okres Spišská Nová Ves a to v souladu s vládním usnesením č. 502/1965 Sb. Práce se zaobírá ideologickou základnou koncepce rozptylu a dotýká se i příčin jejího zhroucení. Dále stručně nastiňuje další vývoj romské komunity ve Vsetíně. Kromě čerpání informací z fondů okresního archivu a z odborné literatury byla pro tuto práci využita metoda zpracování orální historie. Text je doplněn minimálně upravenými výpověďmi romských narátorů, které mají přiblížit jejich zpětný pohled na nedávnou minulost. Klíčová slova Romská komunita, cikánské obyvatelstvo, okres Vsetín, Bystrany, migrace, pohyb obyvatelstva, orální historie
|
|
|
Rodinný život podle státních pravidel? Romské děti v dětských domovech
Chmelová, Stela ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
V období, kdy na našem území vládl komunistický režim byly dětské domovy z poloviny zaplněné romskými dětmi. Po tzv. "sametové revoluci" se tento počet sice snížil, ale poměrově k velikosti romské minority daný stav nepředstavuje žádné výrazné zlepšení. Ve své práci se snažím osvětlit situace, ve kterých se ocitaly romské rodiny přicházející na naše území ze Slovenska během totalitního režimu a které postupně vedly k tomu, že se čím dál tím víc dětí začalo ocitat v institucionální péči. Otázkou zůstává, jak se daná situace romských dětí bude vyvíjet v budoucnu, zda připravovaná reforma v systému péče o ohrožené děti, ke které Česká republika přistoupila, bude mít takový dopad, jaký se očekává.
|
|
|
Romské časopisectví na území České republiky v kontextu etnoemancipačního hnutí Romů (počátky a vývoj vybraných periodik let 1969-1996)
Steklá, Radka ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Sadílková, Helena (oponent)
Romské časopisectví existující od roku 1969 na území České republiky (do roku 1992 součástí Československa) je doposud málo popsaným fenoménem. Předkládaná práce tedy sleduje vznik a vývoj romského časopisectví, a to v kontextu etnoemancipačního procesu Romů - soustředí se na postihnutí jeho počátků, respektive na periodika založená v období let 1969-1991, a sleduje jejich vývoj do roku 1996. Práce je zpracovaná na podkladě studia dostupné odborné literatury, vybraných romských periodik a rozhovorů s romskými a neromskými účastníky a svědky tehdejších událostí. Přináší chronologické postihnutí dějin Romů na našem území od roku 1945 do roku 1991 - sleduje je s důrazem na podmínky, v rámci nichž docházelo k ustavování romského emancipačního hnutí. Věnuje se dále okolnostem, které podmínily vznik romského časopisectví. Práce se posléze pokouší rekonstruovat vznik a vývoj vybraných romských periodik, přináší jejich podrobnou deskripci a shrnuje jejich charakteristické rysy. V závěru se práce zabývá zhodnocením role a významu romských periodik v dalším procesu etnické emancipace Romů, a konečně, nastiňuje další možné směry bádání. Klíčová slova: romská periodika, romské noviny a časopisy, romské časopisectví, etnoemancipace, Romové, Svaz Cikánů-Romů, Informační zpravodaj, Románo ľil, Romano lav, Lačho...
|
|
|
Romové ve Stříbře (případová studie - historie a sociolingvistická situace rodu Absolonů)
Houdek, Lukáš ; Červenka, Jan (oponent) ; Sadílková, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce ze zabývá romskou populací v západočeském městě Stříbře. Je rozdělena do čtyř základních částí. Po vysvětlení použitých metod a jejich úskalí jsou v práci popsány jednotlivé romské komunity ve Stříbře a jejich vzájemné vztahy, jejichž povaha je ovlivněna několika faktory, které jsou v textu taktéž diskutovány a dávány do souvislostí. Dále už se práce zabývá především romským rodem Absolonů, jež do Stříbra přišel v počátcích padesátých let a stal se tak prvním romským osídlením tohoto pohraničního města. Část věnovaná historii má tedy objasnit důvody, které zakladatele tohoto rodu ve Stříbře k odchodu ze Slovenska vedly. Dále se věnuje povaze přijetí nových romských obyvatel majoritní společností a popisuje další vývoj rodu na území obce. Tyto historické skutečnosti směřují k části poslední, která se zabývá současnou situací romštiny ve Stříbře, a to jak frekvencí jejího používání, tak reflexí romštiny jejími mluvčími. Celá práce tak má dát ucelený pohled na jednu z romských komunit na území Stříbra a poukázat na roli historie, vztahů mezi jednotlivými romskými komunitami a v neposlední řadě přijetí nových romských obyvatel majoritní společností na současnou situaci romštiny ve zkoumané lokalitě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vzdělávání Romů na území bývalého Československa od roku 1945 po současnost
Hlaváčková, Iva ; Sadílková, Helena (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce popisuje a hodnotí jak bylo k vzdělávání Romů přistupováno v období komunismu a po roce 1989 hlavně ze strany státní politiky. Práce klade důraz na objasnění současné situace ve vzdělávání Romů. První část práce mapuje období 1945-1989. Vzdělávání se stává nástrojem asimilace. Záměrem režimu bylo zcela odstranit romský jazyk a kulturu. Školský systém nereflektoval odlišnou etnicitu romských dětí, které tak dosahují pouze nízké vzdělanostní úrovně. Tato část se například věnuje tzv. "cikánským" školám, rozebírá snahy státu o zapojení romských dětí do školní docházky a jejich výsledky. Blíže jsou osvětleny důvody neúspěchů ve vzdělávání Romů např. problémy s vyučovacím jazykem. Nelze opomenout ani kapitolu o výchově a vzdělávání dítěte v romské rodině. Druhá část práce se věnuje situaci po roce 1989. Navzdory politickým změnám školský systém přítomnost romských dětí dlouhou dobu stále nereflektoval. Určitý zlom nastal v letech 1997-2000, kdy vládní opatření začala být uváděna do praxe. Tato část práce tedy rozebírá vládní ustanovení, koncepci integrace, školský zákon a další důležité dokumenty ve vztahu ke vzdělávání Romů. Popisuje různé příčiny neúspěchů romských dětí ve vzdělávacím systému v tomto období. Zabývá se diskriminačním a segregačním faktorem. Pozornost je věnována nástrojům umožňujícím...
|
|
|
Poezie Vlada Oláha (v kontextu autorské poezie slovenských Romů)
Vyskočilová, Iva ; Sadílková, Helena (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tématickými okruhy poezie jednoho z předních romských básníků - Vlada Oláha. Hlavní témata Oláhova poetického díla jsou ilustrována na jeho básnické prvotině Khamori luluďi - Slunečnice. Interpretace jsou dále doplněny a rozvíjeny i na jeho následujících básnických sbírkách Khamutno kamiben - Žár lásky a Amaro drom pal o udut - Naše cesta za světlem. Část práce je věnována i básnickým prostředkům Oláhova poetického díla. Autorova poezie obsahuje především milostnou poezii, fascinaci přírodou, glorifikaci života v osadě, jako ideálu romského života. Dále autor klade veliký důraz na sepjetí s matkou zemí a potřebu její revitalizace, což s sebou přinese i obrodu lidského ducha. V Oláhových básních je všudypřítomná výzva k všelidství, k obrodě lidstva. Jako aktivní křesťan se vyznává ze své víry a opěvuje křesťanství, jako vzor čistého života a smysl lidského bytí. V neposlední řadě se ve své poezii velice angažuje za práva Romů, volá po toleranci, potlačení rasismu a opětovném uchopení a zachování romipen, tedy principů tradičního romského života. Další část práce se věnuje poezii některých ostatních romských básníků s důrazem na témata, která ve svých dílech reflektují, a která jsou zároveň obdobou témat a prostředků Oláhovy poezie. Z této analýzy vyplývá řada téměř totožných tématických...
|
|
|
Volný čas romských dětí a mládeže
Hradilková, Žofie ; Sadílková, Helena (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Význam volného času romských dětí v sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené lokalitě je vysoký. Zároveň trávení času romských dětí vykazuje jistá specifika, která souvisí zejména s tradičním pojetím rodiny a hierarchie romské společnosti. Určující v trávení volného času je také prostředí. Stěžejní částí práce jsou příklady ze tří lokalit, kde žijí romské děti. Zde se především pozornost obrací na to, jakým způsobem děti tráví volný čas a co ho ovlivňuje. Chodí na kroužky? Mají hračky, kola? Co je baví? S kým tráví svůj volný čas? V jakém vyrůstají prostředí? V prvním příkladu je popsána malá vesnice v Čechách, kde se osvědčil komunitní způsob práce. Možnosti práce s dětmi na slovenském venkově jsou uvedeny na příkladu projektu mladých lidí. Děti v městském prostředí jsou ohroženy drogami a pasivním trávením volného času více, než jinde. Také proto v této práci nechybí ani popis jedné městské části. Autorka dochází k závěru, že při práci s romskými dětmi ohroženými sociálním vyloučením je důležité vycházet z potřeb a přání samotných dětí, spolupracovat s rodiči a širokou rodinou a všímat si jejich tradic a zájmů.
|
host ::
RSS.