|
|
Global Climate Change - Water Springs and Landscape Memory
Švancárová, Rebeka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ulčák, Zbyněk (oponent)
Předmětem této práce je tradice vytváření studánek a péči o ně ve výzkumném území chráněných krajinných oblastí Kysuce (SR) a Beskydy (ČR). Obě oblasti jsou charakteristické výskytem četných vyvěrajících pramenů vody. Okolí těchto pramenů si lidé na mnoha místech již odedávna zkrášlují tvorbou studánek. Tvorba studánek a péči o ně, se v průběhu času staly jistou formou tradice, spojené s úctou k vodě a celkově k přírodě. Cílem diplomové práce je identifikovat jaký posun v této tradici nastává a co to pro člověka signalizuje. Jde také o přiblížení souvislostí proměn tradic s globálními poruchami klimatu a se změnami ve vztahu a v hospodaření člověka s krajinou. Pro výzkum tohoto problému byly zvoleny metody charakteristické pro kvalitativní typ výzkumu, jako získávání dat prostřednictvím rozhovorů a pozorování, které byly následně vyhodnoceny pomocí rámcové analýzy. Jedná se o určitou mikroetnografii užší skupiny lidí, kteří se o studánky v daných oblastech zajímají. Klíčová slova: studánky, paměť krajiny, invence tradice, globální změny klimatu, ochrana přírody, zhuštěný popis, Beskydy, Kysuce
|
|
|
Lokalismus versus globalismus. Analýza vybraných environmentálních témat ve volebním programu ČSSD, ANO a KDU-ČSL a jejich realizace v letech 2013-2017.
Lehečková, Michaela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje environmentální politice, kterou razila vládní koalice ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL v letech 2013-2017. Zkoumaným tématem je reakce na probíhající globální změnu klimatu projevující se v kontextu České republiky v podobě sucha. Práce analyzuje volební programy politických subjektů a následnou vládní politiku koalice ve smyslu policy - politics. Práce si klade za cíl zhodnotit do jaké míry se dané politické subjekty věnovaly zkoumaným environmentálním tématům ve svých volebních programech při volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 a jaký prostor dostalo řešení problému globální klimatické změny a fenoménu sucha u politických stran v rámci společné vládní politiky. Součástí práce je i pokus o zařazení politických subjektů do klasifikačního schématu lokalismus - globalismus.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Zelenající" olympijské hry?
Uhlířová, Miroslava ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Práce pojednává o tzv. "zelených" olympiádách. Účelem práce je analyzovat posledních pět letních olympijských her (Sydney 2000, Athény 2004, Peking 2008, Londýn 2012 a Rio de Janeiro 2016) v diskurzu udržitelnosti. Jednotlivé hry jsou porovnávány podle následujících hledisek: do jaké míry byla jejich realizace udržitelná oproti předem vytyčeným cílům, nakolik se plány a realizace shodovaly s cíli udržitelného rozvoje odpovídajících lokalit, a zda mířil vývoj jednotlivých her progresivně k větší udržitelnosti. Práce je empirického charakteru, zkoumanými médii jsou oficiální reporty olympijských her a strategické dokumenty daných zemí. Výsledky rozboru, provedené metodou kvantitativní obsahové analýzy, odhalily, že plánované cíle olympijských organizačních výborů v oblasti udržitelnosti do velké míry neodpovídají reálným opatřením. (Nejméně uspokojivé byly výsledky zejména v případě Athén, organizační výbory Sydney a Londýna oproti tomu v naplnění daných slibů odvedly relativně dobrou práci.) Taktéž plány a realizace jednotlivých olympiád se významným dílem neshodují s cíli udržitelnosti odpovídajících lokalit, zejména proto, že mnoho témat, považovaných za důležité v národních strategiích, nebylo v rámci olympijských reportů vůbec diskutováno. (Nejhorší byl v tomto případě Peking, naopak...
|
|
|
Hormonální civilizace
Matušková, Anna ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hák, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o problematice syntetických hormonů a vnímání této problematiky lidmi. V teoretické části práce je představen fenomén endokrinní disrupce, jehož součástí jsou také syntetické hormony. Dále jsou představeny negativní dopady syntetických hormonů na lidské tělo a životní prostředí a také omezená schopnost současných čističek odpadních vod poradit si s těmito polutanty. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření mezi respondenty z kateder Sociální a kulturní ekologie a Elektronické kultury a sémiotiky, které jsou součástí Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V rámci tohoto šetření je zjišťováno povědomí o této problematice, spotřebitelské chování a názory na pozornost věnovanou tomuto tématu v rámci České republiky a také na ideální řešení této problematiky. Klíčová slova: hormony, životní prostředí, endokrinní disrupce, vnímání lidí
|
|
| |
|
|
Přehradní nádrž Pěčín jako způsob adaptace na sucho
Nehasilová, Michaela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Tomáš (oponent)
Změna klimatu je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších a nejpalčivějších globálních problémů. Jedním z jejích dopadů je sucho. Sucho je v České republice znatelné již v současnosti a jeho důsledky se mají neustále zhoršovat. Toto nebezpečí řeší i Královéhradecký a Pardubický kraj. Jedním z možných opatření, které má pro tuto oblast zajistit do budoucna dostatek vody, je výstavba vodní nádrže. Přehradní nádrž Pěčín však vzbuzuje mnoho rozporuplných reakcí. Nejvíce kritizováno je její umístění. Tato nádrž totiž zasahuje nejen do první a druhé zóny Chráněné krajinné oblasti, ale i do Evropsky významné lokality. Tato práce souhrnně představuje důležité informace a hodnocení zamýšleného záměru a jeho alternativ. Práce byla vytvořena na základě kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden za pomoci polostrukturovaných rozhovorů se zainteresovanými odborníky ze dvou názorových stran - pro a proti záměru. Závěrem této práce je, že v současnosti není třeba stavět nádrž ani realizovat jinou z alternativ, protože zkoumaná oblast má vody dostatek. Provedená analýza dokonce naznačuje, že předpovídaný budoucí deficit pravděpodobně ani nenastane. Pokud by však deficit přeci jen nastal, je potřeba nejprve přistoupit ke zhodnocení alternativ a nádrž realizovat až v případě, kdy se opravdu prokáže jako nejlepší...
|
|
|
Reflexe environmentálních problémů v české poválečné próze
Zachystalová, Linda ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hořejší, Michal (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá reflexí environmentálních problémů v české literatuře v období po roce 1945. Činím tak prostřednictvím několika titulů, které byly vybrány na základě rešeršní práce. Nejprve jsem referovala o jejich environmentálním obsahu a charakteru, poté jsem na základě hermeneutického přístupu provedla jejich komparaci a určila některé charakteristiky a užívané motivy, které mají texty společné; dále jsem popsala, jaké environmentální problémy a jakým způsobem jsou v textech zobrazovány. Důraz byl kladen na dobový kontext, ve kterém jednotlivá díla vznikala, zejména vliv vládnoucího režimu. Kontext je zde představen v části věnující se stavu životního prostředí na českém území ve sledovaném období a v části pojednávající o vnitřním vývoji české literatury po roce 1945. Představena byla také ekokritika jako směr literární vědy. Diskutována je rovněž rezonance environmentálních témat v české literatuře obecně. Klíčová slova Česká poválečná próza, environmentální problém, hermeneutika, ekokritika
|
|
| |
host ::
RSS.