|
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Na hranicích metafyziky. Pokus o interpretaci Patočkovy filosofie negativního platonismu
Sladký, Pavel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Blecha, Ivan (oponent)
Cílem práce je interpretace filosofie negativního platonismu, jíž se Jan Patočka zabýval v průběhu 50. let 20. století. V první části práce je negativní platonismus, jehož předběžný pojem je získán výkladem stejnojmenné programové stati, sledován v kontextu soudobé filosofické diskuse a Patočkovy subjektivisticko-humanistické koncepce z druhé poloviny 40. let a jeho přednášek z antické filosofie. Druhá část obsahuje vlastní systematickou interpretaci negativního platonismu včetně rekonstrukce textového korpusu Patočkova programu. Konečně třetí část, jejímž východiskem je otázka inspiračních zdrojů sledovaného projektu, přináší kritiku negativního platonismu a přibližuje koncepci, jíž Patočka na konci 50. let negativní platonismus nahradil. Práce chce představit filosofii negativního platonismu jako významnou etapu Patočkova vlastního filosofického vývoje a současně jako nezanedbatelnou část moderních dějin evropského myšlení.
|
|
|
Vnucené uznání: vztah identity a jednání v díle Frantze Fanona
Vidím, Václav ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Ve své práci se budu věnovat vztahu identity a jednání uvnitř kolonizovaného subjektu, tj. jakým způsobem se identita tohoto subjektu transformuje v rámci jeho emancipační aktivity. Taková problematika je pojena s pojmem uznání. To je ve Fanonových očích ze strany kolonizovaného subjektu jednostranné a v podstatě nechtěné, protože nereflektuje skutečnost, ve které se kolonizovaný subjekt nachází, čímž je subjekt do jisté míry paralyzován. Zároveň je však toto uznání vždy nutné. Vyvstává zde tedy otázka, zdali je problém politického útlaku a odporu proti němu problémem identity, či primárně jednání? Co je tedy "prožitá zkušenost černocha"? Jak se Fanon staví k Sartrově teorii uznání a jak aktualizuje Hegelovu dialektiku Pána a raba? Svou práci budu mj. opírat také o současnou postkoloniální teorii, skrze kterou bych chtěl Fanonovy teze zasadit do současného myšlení.
|
|
|
Vztah mezi Bohem a člověkem v pojetí Sørena Kierkegaarda
Dyčková, Alžběta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
V práci se pokouším vyložit, jakým způsobem se vztahuje v rámci Kierkegaardovy koncepce člověk k Bohu a, sekundárně, Bůh k člověku. Práce se zabývá větším objemem témat, na která se pokouším poskytnout náhled z perspektivy vztahu mezi Bohem a člověkem a Kierkegaardovy koncepce člověka jako syntézy. Řeší se v ní Kierkegaardova představa člověka jako vztahu, zoufalství, existenciální pohyb, svoboda, lidský hřích, láska ve vztahu Bůh- člověk, paradox a víra. Tímto širokým výkladem si připravuji půdu pro dvě mezi sebou související interpretace Kierkegaardova myšlení. Za prvé, interpretaci podmínky, která je podle Kierkegaarda člověku Bohem svěřena, a kterou se pokusím představit jako samotnou strukturu lidské existence. Za druhé, interpretaci skoku víry, ve které se pokouším na základě výše uvedeného odpovědět na otázku, co se při skoku víry děje se syntézou, ze které je člověk tvořen, přičemž zde kladu důraz na nekonečné aspekty lidské existence.
|
|
|
Na hranicích metafyziky. Pokus o interpretaci Patočkovy filosofie negativního platonismu
Sladký, Pavel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Blecha, Ivan (oponent)
Cílem práce je interpretace filosofie negativního platonismu, jíž se Jan Patočka zabýval v průběhu 50. let 20. století. V první části práce je negativní platonismus, jehož předběžný pojem je získán výkladem stejnojmenné programové stati, sledován v kontextu soudobé filosofické diskuse a Patočkovy subjektivisticko-humanistické koncepce z druhé poloviny 40. let a jeho přednášek z antické filosofie. Druhá část obsahuje vlastní systematickou interpretaci negativního platonismu včetně rekonstrukce textového korpusu Patočkova programu. Konečně třetí část, jejímž východiskem je otázka inspiračních zdrojů sledovaného projektu, přináší kritiku negativního platonismu a přibližuje koncepci, jíž Patočka na konci 50. let negativní platonismus nahradil. Práce chce představit filosofii negativního platonismu jako významnou etapu Patočkova vlastního filosofického vývoje a současně jako nezanedbatelnou část moderních dějin evropského myšlení.
|
|
|
Pohled božího oka: epistemický ideál nebo konformita s normami opodstatňování?
Krejčová, Kateřina ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
(česky) V osvícenském osvobození od náboženského mýtu lze spatřovat paradoxní rekurz, který se vyznačuje tím, že vědec v novém typu sekularizované kultury přejímá roli, jež dříve náležela knězi. Zastává pozici prostředníka mezi lidským a nadlidským, omylným a subjektivním, nedokonalým a chybujícím a vzdálenou pravdou, k níž se lidské bytosti vztahují a vůči níž pociťují specifický druh zodpovědnosti. Jestliže "měkké vědy" vyklidily pole před vědami exaktními, stalo se tak proto, že jsme se dosud nedokázali vzdát snu o dokonale neutrálním pohledu Božího oka. Autorka chce ukázat, že objektivita sama není nestranná, nýbrž že se jedná o pojmenování pro různé druhy racionality, které jsou v různých dobách považovány za intelektuální ctnost.
|
|
|
Existence bez existujícího
Vaškovic, Petr ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Válová, Dita (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl vyjasnit vztah mezi pojmy absolutní Jinakost (tout Autre), ono je (Il y a) a živel (L'élément) v díle Emmanuela Lévinase. Východiskem zkoumání je předpoklad, že výše uvedené pojmy lze chápat coby rozličné druhy Jinakosti. V první části práce, na pozadí spisů Existence a ten, kdo existuje a Čas a Jiné, dochází k tematizaci pojmu il y a, jehož geneze v Lévinasově myšlení je posléze uvedena v souvislost s filosofií Martina Heideggera. Druhá část práce je nesena analýzou pojmu živel, tak, jak je představen v textu Totality a nekonečna. Část třetí se zaobírá absolutní Jinakostí, jež je tematizována v opozici k pojetí totalizujícího subjektu. V poslední části práce jsou jednotlivé druhy Jinakosti, na základě v předchozích kapitolách provedených analýz, usouvztažněny a kvalitativně rozlišeny. Klíčová slova: Lévinas, Heidegger, jinakost, absolutní jinakost, totalita, il y a, ono je, živel, Existence a ten, kdo existuje, Totalita a nekonečno, Čas a Jiné
|
|
|
Uchvátit masy. Filosofie, ideologie a propaganda v pojetí Karla Marxe
Pech, Robin ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Název práce: "Uchvátit masy". Filosofie, ideologie a propaganda v pojetí Karla Marxe Autor: Robin Pech Katedra/Ústav: Ústav filosofie a religionistiky Vedoucí práce: Mgr. Petr Kouba, Ph.D. Abstrakt: Záměrem diplomové práce je tematizovat a objasnit vzájemnou souvislost filosofie, ideologie a propagandy v pojetí Karla Marxe. Uskutečněním filosofie je podle Marxe kritika moderní společnosti. Cílem této kritiky však není jen pochopení a výklad společenských poměrů, ale především jejich změna. Pro tyto potřeby Marx vypracoval svoji filosofii dějin. Na tomto základě pak vysvětluje povahu moderní společnosti a formuluje politický program její přeměny. Ten dále veřejně propaguje, aby věci revoluce zajistil odpovídající - masovou - podporu. Vzniká tak pozoruhodné spojení filosofie, politické ideologie a propagandy, které se zdá být integrální součástí Marxova myšlenkového a literárního díla, a proto také vážným problémem jeho interpretace. Klíčová slova: Marx, filosofie, ideologie, propaganda
|
|
|
Myšlenka věčného návratu ve filosofii Friedricha Nietzscheho
Nekolný, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Základním směřováním práce je předvedení myšlenky věčného návratu a jejího významu jakožto nedílné součásti Nietzschova myšlení, jež se hluboce dotýká v podstatě všech ostatních jeho nejvýznamnějších problémů. Je třeba Nietzscheho brát vážně, když v Ecce homo tuto myšlenku v celé její děsivé dvojznačnosti, i s propastností, kterou v sobě nese, pojmenuje jako své vrcholné vyjádření přitakávajícího myšlení. Chtěl bych v této práci věnovat své úsilí tomu, abych mohl vyjádřit na co, a jakou, je myšlenka věčného návratu téhož odpovědí, a ukázat, že od ní nesmí být odmyšleno zásadní napětí protiběžných perspektiv, které se v ní setkávají, aniž by se rušily - napětí, ze kterého tato myšlenka právě čerpá své opodstatnění v rámci Nietzschova tažení proti tradičnímu metafyzickému pojetí smyslu celku světa, a zároveň v jeho pokusu získat pro člověka prostor, ve kterém právě ani ta nejpropastnější myšlenka není obžalobou proti životu, a v němž by vymanění se ze starého smyslu znamenalo hlavně moci jej překonat smyslem novým, specificky tvůrčím a s vlastním životem svázaným. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.