|
|
Informace o znakovém jazyce v zahraničních a českých úvodech do studia jazyka
Hozová, Lucie ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí informací o znakových jazycích z českých a anglických úvodů do studia jazyka. Práce se věnuje popisu vybraných publikací, konkrétně poznatků o znakových jazycích v nich obsažených. Dále popisuje rozdíly v rozsahu informací o znakových jazycích ve sledovaných publikacích, nalezené poznatky týkající se znakových jazyků shrnuje a porovnává informace o znakových jazycích v česky a anglicky psaných úvodech do studia jazyka. Klíčová slova: přirozený jazyk, znakový jazyk, americký znakový jazyk, parametry znaků, neslyšící lidé, osvojování jazyka
|
|
|
Předložky času v psaném projevu českých neslyšících
Patočková, Linda ; Cícha Hronová, Anna (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním předložek času v psané češtině českých neslyšících. Teoretická část pojednává o povaze a klasifikaci českých předložek, a to především předložek s časovým významem, tak, jak je vykládá česká odborná jazykovědná literatura, a dále pojednává o rysech psané češtiny českých neslyšících, které souvisejí s užíváním předložek. Praktická část bakalářské práce obsahuje sondu zaměřenou na užívání předložek času v psaném projevu českých neslyšících, která zahrnuje analýzu testování úrovně užívání předložkových vazeb s časovým významem u neslyšících studentů střední školy pro sluchově postižené v Hradci Králové a analýzu textů neslyšících studentů středních škol pro sluchově postižené. Práce se opírá o českou i zahraniční odbornou literaturu týkající se daných témat a měla by být přínosem především pedagogům působícím v českých školách pro sluchově postižené.
|
|
|
Reflexivní se v psané češtině českých neslyšících
Hrabětová, Kateřina ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Cílem této práce je analyzovat a popsat odchylky v užívání reflexivního se v psané češtině českých neslyšících s přihlédnutím k rozdílným funkcím a významům morfému se v jednotlivých typech reflexivních sloves. První část práce poskytuje přehled teoretických přístupů k reflexivnímu se v české lingvistice, na jehož základě je sestavena klasifikace reflexivních slovesných forem pro účely analýzy. Praktická část práce využívá data z korpusu DEAF2 a analyzuje nestandardní užití reflexivního se v rámci stanovených kategorií sloves. Popisované odchylky od standardní češtiny jsou doplněny příklady z korpusu. Příloha práce obsahuje soupis korpusových dat využitých v rámci analýzy. Klíčová slova psaná čeština, neslyšící, reflexivita, reflexivní morfém, reflexivní zájmeno, reflexivní slovesa, český znakový jazyk
|
|
|
Kvantifikátory typu MÁLO a MNOHO v českém znakovém jazyce
Šimůnek, Jan ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Toto bakalářská práce se zaměřuje na kvantifikátory typu MÁLO a MNOHO v českém znakovém jazyce. Těžištěm práce je dlouhodobá systematická excerpce výpovědí a celých promluv obsahujících znaky s významem ‚málo' a ‚mnoho' v českém znakovém jazyce. Cílem práce je vybrané výpovědi analyzovat z hlediska lexikálně-sémantického a syntaktického. Práce předkládá přehled neurčitých kvantifikátorů typu MÁLO a MNOHO, jejich popis a užití v českém znakovém jazyce. Dále předkládá syntézu poznatků získaných ze shromážděného materiálu a poznatků získaných studiem odborné literatury. Z naší analýzy promluv vyplývá, že postavení kvantifikátorů typu MÁLO a MNOHO v českém znakovém jazyce je v promluvách obvykle před i za kvantifikovaným výrazem. Výzkum potvrdil, že neurčité kvantifikátory lze duálně i sekundárně kvantifikovat, a to lexikálními kvantifikátory nebo nemanuálními složkami znaku. Analýzou shromážděných promluv můžeme také potvrdit, že pomocí kvantifikátorů typu MÁLO a MNOHO lze v českém znakovém jazyce vyjadřovat mnohost podstatných jmen, kvantifikovat množné číslo u podstatných jmen a vyjadřovat míru mnohosti, rozsahu a intenzity u sloves a přídavných jmen. KLÍČOVÁ SLOVA český znakový jazyk, kvantifikátor, málo, trochu, mnoho
|
|
|
Vyjadřování času v psané češtině českých neslyšících
Richterová, Klára ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vyjadřováním času v psané češtině českých neslyšících. Vychází především z dosavadních zjištění Rackové (1996) a Macurové (2003), které se snaží doplnit, popř. i nově interpretovat na základě analýzy nového i staršího materiálu. Opírá se ale také i odbornou literaturu cizí. Při popisu a analýze způsobů vyjadřování času v psaných textech se soustřeďuje zvláště na možné interference z českého znakového jazyka, a to na interference související s lexikálním vyjadřováním času v českém znakovém jazyce a s konstituováním časových rámců. Tato práce se dělí v zásadě na dvě části, z nichž první je zaměřena teoreticky a zabývá se např. představami času, vyjadřováním času v mluvených a znakových jazycích. Část druhá, hlavní, je věnována analýze textů neslyšících. Zjištěné výsledky se pokouší verifikovat dodatečnou sondou, v které neslyšící respondenti překládali věty z českého znakového jazyka do psané češtiny.
|
|
|
Jazyková změna v českém znakovém jazyce: gramatikalizace znaku STÁT-SE
Buchtelová, Hana ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Tato práce představí a popíše dílčí případ jazykové změny v českém znakovém jazyce. Konkrétně bude zkoumán proces gramatikalizace znaku českého znakového jazyka STÁT-SE/STALO: jeho jednotlivé funkce, významové i funkční posuny a změny formy. V první části práce bude základně představen proces jazykové změny obecně, následně proces jazykové změny ve znakových jazycích. Druhá část práce se zaměří na proces gramatikalizace v mluvených i znakových jazycích. U znakových jazyků bude pozornost věnována zvláště těm aspektům změn, kdy dochází k posunu lexikálního významu a k proměnám fungování znaku ve výpovědní struktuře Třetí část práce pak představí případovou studii takovéto potenciální změny u znaku STÁT-SE/STALO v českém znakovém jazyce. Výzkum bude vycházet z analogické studie zkoumající gramatikalizaci znaku HAPPEN v americkém znakovém jazyce (viz literatura). Na základě prostudované literatury budou stanoveny hypotézy o sémantických a morfologicko-syntaktických aspektech daného znaku, případně i o modifikacích jeho artikulace (např. redukce pohybu). Hypotézy budou ověřovány na vybraném jazykovém materiálu nahrávek v českém znakovém jazyce a doplňujícími rozhovory s rodilými mluvčími. Klíčová slova: znakový jazyk, český znakový jazyk, jazyková změna, gramatikalizace
|
|
|
Mluvní komponenty v českém znakovém jazyce
Vlková, Jiřina ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu mluvních komponentů v současném českém znakovém jazyce. Materiálovými východisky práce jsou videa publikovaná v rámci facebookové skupiny Zábava pro neslyšící v ČR a videa z pořadu Televizní klub neslyšících. V teoretické části práce jsou uvedeny poznatky z dostupné české a anglicky psané literatury, která se zabývá formou, funkcí a statusem mluvních komponentů. V praktická části práce jsou vybrané poznatky z teoretické části ověřeny na materiálu českého znakového jazyka. Z hlediska formy je výzkum zaměřen především na frekvenční zastoupení znaků s mluvními komponenty a z hlediska funkce na odstranění homonymie znaků. Klíčová slova Mluvní komponenty, český znakový jazyk, orální komponenty, pohyby/pozice úst, nemanuální složka znaku
|
|
|
Korpusy znakových jazyků
Ondráčková, Zdenka ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo popsat specifika tvorby a struktury korpusu znakového jazyka a navrhnout podobu korpusu českého znakového jazyka. Daná specifika jsou ilustrována na dvou konkrétních zahraničních korpusech znakového jazyka. V úvodní části práce jsou uvedeny základní informace o korpusové lingvistice a stručně shrnuty základní charakteristiky korpusů znakových a mluvených jazyků. Práce se zabývá obecným popisem nezbytných kroků při tvorbě korpusu znakového jazyka. Stěžejní část práce je věnována dvěma konkrétním zahraničním korpusům znakového jazyka - korpusu australského znakového jazyka a korpusu německého znakového jazyka. U obou korpusů jsou zpracovány informace týkající se jejich tvorby a struktury, což zahrnuje sběr a zpracování dat, výběr a případnou tvorbu vhodného softwaru. V části věnované korpusu australského znakového jazyka je detailněji popsán postup při zpracování již získaných jazykových dat - anotaci, na rozdíl od korpusu německého znakového jazyka, jehož popis je více zaměřen na získávání dat - elicitaci. V závěru této bakalářské práce je nastíněna možnost vzniku korpusu českého znakového jazyka a návrh jeho možné podoby.
|
|
|
Změny ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace
Lachmanová, Denisa ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje změnám ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace. Teoretický základ práce vychází z odborné české a zahraniční literatury o fonologických procesech v řeči. Součástí práce je prvotní vhled do problematiky klasifikace fonologických procesů ve znakových jazycích. Výzkum změn ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace navazuje na aktuální výzkumy o změně výšky artikulace znaku u mluvčích holandského, amerického, australského a novozélandského znakového jazyka (Ormel, Crasborn, Kooij 2013; Tyrone, Mauk 2010; Grosvald, Corina 2012a; Russell, Wilkinson, Janzen 2011; Lucas et al. 2002; Schembri et al. 2009). Cílem výzkumu je u jednoručních znaků s místem artikulace v oblasti hlavy (cílových znaků VĚDĚT (VÍM) a PAMATOVAT) popsat změny ve výšce artikulace znaku, k nimž dochází vlivem "fónového" okolí. Materiál do výzkumu byl pořízen během natáčení znakovaných projevů 15 participantů, mluvčích českého znakového jazyka. Celkem bylo excerpováno a analyzováno 1440 tokenů cílových znaků. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dosavadními poznatky o koartikulaci v cizích znakových jazycích. Klíčová slova: český znakový jazyk, produkce znaků, místo artikulace, koartikulace, výška znakování, redukce v řeči, typ znaku.
|
|
|
Signální psi - Kompenzační pomůcka pro neslyšící?
Záhorská, Kateřina ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Bakalářská práce se věnuje signálním psům pro osoby s postižením sluchu. Čtenář je proto seznámen s kategoriemi psů působících ve zdravotně-sociální oblasti, podrobně je popsán speciální výcvik signálních psů pro osoby s postižením sluchu, pozornost je zaměřena i na financování a související legislativu. Pro porovnání je krátce zmíněna situace v zahraničí (v USA, ve Velké Británii a na Slovensku). Speciální pozornost je věnována komunikaci se psem, zejména na tzv. posunkové povely a vysvětlení rozdílu mezi nimi a izolovanými znaky z českého znakového jazyka. Praktická část práce obsahuje kapitoly zaměřené na pasportizaci psů působících ve zdravotně-sociální oblasti v České republice, dotazníkové šetření mezi osobami s postižením sluchu, které jsou vlastníky psa bez speciálního asistenčního/signálního výcviku, a případovou studii pojednávající o jednom signálním psu užívaném osobou s postižením sluchu. Klíčová slova: Signální pes, asistenční pes, kompenzační pomůcka, neslyšící, komunikace
|
host ::
RSS.