|
|
Sarkopenie jako marker závažnosti Parkinsonovy nemoci
Vážná, Anna ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Dušek, Petr (oponent)
Na podkladě zvýšené incidence sarkopenie u pacientů s Parkinsonovou chorobou se náš výzkum se zaměřil na využít tohoto systémové onemocnění pohybového aparátu jako markeru identifikující Parkinsonovu chorobu u pacientů s poruchou RBD (REM sleep behaviour disorder). Zároveň byl u pacientů hodnocen vztah závažnosti Parkinsonovy choroby a sarkopenie. V teoretické části se práce věnuje samostatně sarkopenií, jakožto méně známému onemocnění, dále i Parkinsonově chorobě a poruše RBD. Na základě literární rešerše byl vytvořen protokol měření zabývající se třemi komponentami definující sarkopenii a stanoveny hypotézy. Tělesný výkon byl hodnocen charakteristikami chůze, svalová síla pomocí dynamometrie ruky a tělesné složení pomocí antropometrie a bioimpedanční techniky. V rámci výzkumu bylo naměřeno celkem 72 mužů, dle skupin 32 pacientů s Parkinsonovou chorobou, 28 pacientů s poruchou RBD a 12 probandů v rámci kontrolní skupiny. Na základě statistického zpracování byly stanoveny vhodné parametry i jejich limitní hodnoty k identifikaci sarkopenie jakožto markeru Parkinsonovy choroby. V rámci pacientů s Parkinsonovou chorobou byl nalezen vztah mezi škálou hodnotící závažnost této choroby a našimi parametry indikujícími sarkopenii. Klíčová slova: Sarkopenie, Parkinsonova choroba, porucha RBD, tělesná...
|
|
|
Weight changes in patients with Parkinson's disease treated with Deep Brain Stimulation.
Undus, Lucie ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Baláž, Marek (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
1 Souhrn Váhové změny jsou popisovány v literatuře jak v průběhu Parkinsonovy nemoci (PN), tak u pokročilé Parkinsonovy nemoci léčené oboustrannou hlubokou mozkovou stimulací subthalamického jádra (STN DBS). Váhové změny se u pacientů po STN DBS vyskytují často, jsou popisovány v 50-100% případů. V posledních 15 letech byla vyvinuta velká snaha o porozumění mechanismů těchto změn, ale navzdory tomu se i nadále v literatuře objevují protichůdná sdělení. Mezi důvody váhového přírůstku se mimo jiné spekulovalo o zlepšeném hybném stavu, snížení či vymizení mimovolních pohybů, změn v příjmu potravy, redukci dopaminergní léčby, hormonálních faktorech a regionálním efektu stimulace. Hypotézou práce bylo, že i naši pacienti budou přibývat na hmotnosti (studie 1-2). Jelikož mechanismus váhového přírůstku u STN DBS nebyl dosud uspokojivě objasněn, tak jsme v naší druhé práci pracovali s hypotézou, že k váhovým změnám dochází v důsledku dysregulace hormonů a parametrů příjmu potravy (studie 2). Ve třetí práci jsme hypotezovali, že váhový přírůstek souvisí s pozicí aktivního kontaktu elektrody v STN jádru (studie 3). Cíle práce: Jsou potvrzení váhového přírůstku a souvisejících antropometrických změn u pokročilých PN pacientů po STN DBS, prozkoumání regulace energetické homeostázy měřením laboratorních parametrů příjmu...
|
|
|
Eye Movement Metrics in the Differentiation of Parkinsonian Syndromes.
Bonnet, Cecilia ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent)
Oční pohyby v diferenciaci parkinsonských syndromů MUDr. Cecilia Bonnet Shrnutí dizertační práce pro obhajobu PhD., Univerzita Karlova, Praha 2017 V této práci jsme zkoumali konjugované a dyskonjugované oční pohyby (EM) u Parkinsonovy nemoci (PD) a dalších parkinsonských syndromů s cílem charakterizovat a diferencovat některé aspekty jejich okulomotoriky pomocí infračervené videookulografie (VOG). Nejprve jsme zveřejnili přehledový článek popisující klinické vyšetření očních pohybů a interpretaci hlavních nálezů. Poté jsme zkoumali sakadické a sledovací oční pohyby v horizontálním a vertikálním směru ve velké skupině zdravých subjektů s cílem získat vlastní normy a pomoci okulografickým laboratořím při sestavování vlastních norem. Dospěli jsme k závěru, že věk, ale nikoliv pohlaví nebo vzdělání ovlivňuje metriky EM. Zvyšuje se latence sakád a chybovost antisakád, zatímco rychlost a zisk se s věkem snižují. Ve třetím projektu jsme se zaměřili na časté zrakové obtíže pacientů s PD, zejména rozmazané vidění na blízko a zrakové nepohodlí při čtení. Objektivně jsme poprvé zkoumali vergenční oční pohyby (VEM) u pacientů s PD s použitím VOG. Pacienti vykazují zvýšenou latenci VEM a divergence je pomalá a hypometrická. Intraoperační mikroelektrodový záznam jednotkové neuronální aktivity v bazálních gangliích u...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Poruchy stability a chůze u extrapyramidových onemocnění
Hoskovcová, Martina ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy stability stoje a chůze a z nich rezultující pády jsou významnou součástí klinického obrazu Parkinsonovy nemoci (PN) a dalších extrapyramidových onemocnění. Především v pozdních stadiích PN postihují pády více než 80 % pacientů, přesto nejlepším prediktorem pádů stále zůstává údaj o pádech v minulosti, který nemůže být využit pro prevenci pádů. Dopaminergní farmakoterapie zlepšuje posturální instabilitu a poruchy chůze u PN pouze v časné fázi, nicméně míra této odpovídavosti se s progresí PN významně snižuje. Stále ovšem není znám vliv této medikace na riziko vzniku budoucích pádů. Dostatečně není také objasněna souvislost mezi poruchami stability stoje a chůze a kognitivní dysfunkcí u PN. Současný stav poznání v problematice poruch stability stoje a chůze u PN není uspokojivý, proto bylo v experimentální části cíli této práce prospektivní sledování rizikových faktorů a prediktorů pádů, sledování vlivu dopaminergní medikace na riziko vzniku budoucích pádů a ověření vztahu mezi motorickým postižením a kognitivním výkonem u PN. Čtvrtým cílem práce bylo upřesnění typu a tíže poruch stability stoje a chůze u pacientů s esenciálním tremorem (ET). Ačkoli je ET jedním z vůbec nejčastějších neurologických onemocnění, doposud není známa prevalence a přesný typ a tíže těchto poruch. Výsledky této...
|
|
| |
|
| |
|
|
Porucha čichu a jiné biomarkery Alzheimerovy choroby a ostatních neurogedenerativních onemocnění
Vyhnálek, Martin ; Jeřábek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Růžička, Evžen (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Časná a diferenciální diagnostika Alzheimerovy choroby je spojena zejména se snahou postihnout postižení hipokampu a mediotemporálních struktur, které jsou u této choroby zasaženy časně a masivně. Vzhledem k tomu, že struktury mediotemporálního laloku jsou anatomicky i funkčně úzce spjaty s čichovým mozkem, zabýval jsem se vyšetřením čichu. Na souboru pacientů MCI jsme potvrdili postižení čichu jak u amnestické mírné kognitivní poruchy (aMCI), která předchází nejčastěji Alzheimerovu demenci, tak i u podtypu neamnetické MCI (naMCI), u kterého pacienti konvertují často též do jiných typů demencí. V další studii čichové identifikace s naším originálním testem MHST jsme se zaměřili na vyšetření pacientů s klinickými podtypy FTLD ve stádiu lehké demence. Prokázali jsme postižení čichu u všech testovaných klinických subtypů. V další práci jsem se snažil najít neuropsychologický test odrážející selektivně postižení hipokampů. V práci jsem srovnával několik standardně používaných paměťových testů ve vztahu ke schopnosti reflektovat hipokampální atrofii v nedementní geriatrické populaci a došel jsem k závěru, že test ECR s kontrolovaným ukládáním a vybavením s vodítky konstruovaný speciálně k postižení hipokampální dysfunkce nepřevyšuje standardní paměťové testy bez tohoto paradigmatu. Paměťový test ECR...
|
host ::
RSS.