|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na příkladu obce Veltěže
Kaloušová, Lenka ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Roedl, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na postižení obecných trendů procesu kolektivizace a jejich promítnutí na příkladu nevelké vesnice Veltěže (o. Louny). Jedná se tedy o mikrosondu, která ukazuje praktické stránky realizace zkolektivnění půdy v lidově demokratickém Československu. Jednotlivé kapitoly práce se zabývají procesem kolektivizace nejdříve v obecném měřítku a dále na jednotlivé problémy související s tímto procesem ve zvolené lokalitě. V práci je rozebrán proces, který vedl ke vzniku Jednotných zemědělských družstev, stejně tak i boj proti sedlákům, kteří do JZD odmítali vstoupit. Příkladem vesnice Veltěže je přiblíženo samotné fungování místního jednotného družstva, také jaké byly represe vůči místní velkým sedlákům a postoje ostatních obyvatel k procesu kolektivizace. Práce čerpá především z archivních materiálů.
|
|
|
JUDr. Karel Hostaš, život představitele místní elity na přelomu 19. a 20. století
Marcel, Josef ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zmapovat život jednoho z největších klatovských rodáků JUDr. Karla Hostaše. Ještě dnes po sedmdesáti letech od jeho úmrtí se s jeho jménem v Klatovech často setkáme. Asi každý Klatovan zná muzeum, které nese jeho jméno. Po podrobnějším zkoumání klatovských dějin konce devatenáctého století a počátku století dvacátého se s jeho jménem setkáváme stále častěji. Jeho jméno vystupuje do popředí v souvislosti s městskou a okresní samosprávou, stavbou klatovských škol, nemocnice, opravou děkanského kostela, činnosti v klatovských spolcích a veřejných korporacích. K životopisu JUDr. Karla Hostaše se dochovalo množství materiálů. Jejich hlavním zdrojem je pozůstalost, která byla po jeho smrti předána muzeu synem Vladimírem. Pozůstalost je uložena v několika desítkách kartónů, které nejsou bohužel zpracovány. Zpracování Hostašovi pozůstalosti se teprve plánuje. Tyto prameny mi posloužily především k zmapování Hostašova rodinného a vůbec soukromého života. Pozůstalost částečně srovnal ke konci života sám JUDr. Hostaš, obohatil ji výstřižky z novin, svými dopisy, nejrůznějšími opisy veřejných listin spojených s jeho veřejnou činností, deníky z cest. Druhým zdrojem pramenů byly většinou neuspořádané fondy ve Státním okresním archívu v Klatovech. Zde jsem zpracoval materiály k Hostašově činnosti v...
|
|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
|
|
Náboženské sekty v Československu v 50. letech 20. století
Hemza, Tomáš ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou náboženských sekt v Československu v 50. letech 20. století. Úvodním předmětem zájmu jsou nová náboženská hnutí v Československu. Jedná se zejména o svědky Jehovovy, adventisty, mormony, darbisty a další náboženská hnutí. Klíčovým tématem diplomové práce je pojem náboženská sekta. Diplomová práce se zabývá tím, která nábožná hnutí byla označena jako náboženské sekty. Dále se zabývá přístupem státního aparátu, bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa vůči náboženským sektám. Pozornost je taktéž věnována specifické problematice odpírání vojenské služby. V závěru je nastíněn obraz náboženských sekt v periodicích. Práce informačně čerpá za prvé z primárních pramenů uložených v Národním archivu České republiky, Archivu bezpečnostních složek a Vojenském historickém archivu, za druhé pak ze sekundární historiografické a sociologické odborné literatury.
|
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
| |
|
|
Sadařský spolek lounský v letech 1885-1948 jako příklad rozvoje české občanské společnosti
Kučera, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá historií Sadařského spolku lounského, jednoho z řady zájmových sdružení která vznikala v Lounech ve druhé polovině 19. století. Činnost Sadařského spolku, který vznikl v roce 1885 a skončil své působení rokem 1948, se skládala ze sadové úpravy městských ulic a vysazování parků v okolí města. Stejně zajímavá jako jeho činnost byla i členská základna tohoto spolku. Až do první světové války se totiž ve vedoucích pozicích ve spolku nacházeli lidé, kteří měli výrazný vliv na život města. Jednalo se o členy občanských vrstev. To jest právníky, lékárníky, úředníky, živnostníky atd. Tito lidé, i přes svůj původ dosáhli v druhé polovině 19. století účasti na politické moci a v menších městech jako jsou Louny ovládli veškeré vedoucí pozice městské správy.
|
|
|
Zdeněk Mlynář a jeho působení na Československé akademii věd
Dufková, Kateřina ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti právníka a politologa Zdeňka Mlynáře v době jeho působení na Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Zdeněk Mlynář patřil k vůdčím osobnostem a ideologům Pražského jara, v první polovině roku 1968 byl členem a posléze tajemníkem Ústředního výboru KSČ a osobně se podílel na politické části Akčního programu komunistické strany. Jeho ideologický vývoj však nebyl přímočarý, vedl od oddaného ideologa a dogmatika padesátých let k reformátorovi druhé poloviny let šedesátých, přičemž po celou tuto dobu Mlynář působil na vědeckém pracovišti Akademie věd v oboru teorie práva. Předkládaná práce mapuje Mlynářův ideologický a názorový vývoj v tomto období, především na základě jeho publikační činnosti, ale také archivních materiálů. Pro účely práce bylo více než dvanáctileté působení Zdeňka Mlynáře na Akademii věd rozděleno do tří úseků: období aspirantury mezi lety 1957 a 1959, dále období jeho působení v čele Oddělení teorie státu a práva v letech 1960-1966 a následně období práce na politické reformě, přičemž zvláštní pozornost je věnována fungování interdisciplinárního týmu "Rozvoj politického systému v socialistické společnosti", jehož vznik Mlynář inicioval a následně jej vedl. Závěrečná kapitola potom pojednává o způsobech, jakými se vedení Ústavu státu a...
|
host ::
RSS.