|
|
Literary, cultural and historical influences in the works and beliefs of Oscar Wilde
Lorenzů, Alex ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Práce se bude věnovat kulturním a literárním vlivům promítajícím se do tvorby Oscara Wildea. Jejím cílem je zmapovat a vysvětlit důležité motivy autorovy tvorby a estetiky jak v rámci děl samotných, tak i v širším kulturně-historickém kontextu. Bude užito metod srovnání relevantních materiálů, analýzy výrazů typických pro autora a jejich konotací, práce s intertextuálními odkazy ve Wildeově díle a s historickými prameny. Patřičná pozornost bude věnována Wildeovi jako představiteli subversivního proudu ve viktoriánské společnosti v souvislosti s jeho sexualitou, resp. otázkám její tabuizace, která mohla mít rozhodující vliv na autorův kritický postoj ke konvencím jeho doby a jeho hledání pozitivních vzorů především v antické tradici, což se zpětně odráží v jeho tvorbě a osobní filosofii. Klíčová slova Antické Řecko, antický Řím, fin-de-siecle, homosexualita, intertextualita, l'art pour l'art, LGBTQ*, Marius the Epicurean, metatextualita, ne-heterosexualita, Obraz Doriana Graye, Oscar Wilde, viktoriánské období, Walter Pater.
|
|
|
Lawrence Ferlinghetti: Images of a city
Vlková, Jana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit tři základní pohledy, jimiž je nahlíženo město v poezii Lawrence Ferlinghettiho. Tyto perspektivy se vzájemně liší básnickým stylem, použitými literárními prostředky i tématy, které zpracovávají. Sdílejí ovšem jeden zásadní aspekt: obrazy města slouží k úvahám, které přesahují rámec témat specifických pro městský diskurz a zasahují do obecnějších rovin. Otázky, jimiž se Ferlinghetti takto zaobírá, byly rozčleněny do tří skupin: intertextualita, paměť a kritický diskurz. První pohled chápe město jako text a intertext, jenž je složen z mnoha různých druhů textů. Pojetí textu se zde neomezuje na text literární, nýbrž jsou jím myšleny i texty architektury, výtvarného umění, sochařství, nebo hudby. Jsou-li takové texty "čteny" v kontextu určitého místa ve městě (a tedy skrze takové místo), dochází k určitému setkání, které může dát vzniknout novým významům skrze paralely a kontrasty mezi odlišnými kódy těchto textů. Taková setkání se podílí na procesu kontinuální tvorby významů skrze intertextuální tok. Výsledkem je změna ve vnímání jednoho nebo obou textů, jeden je kontaminován druhým, a naopak. Příklady takové intertextuality hojně se vyskytující ve Ferlinghettiho básních jsou analyzovány na pozadí recepční a kritické teorie. Druhá perspektiva pojímá město jako...
|
|
|
Fictional political mirroring in Two novels by Vladimír Nabokov
Šindelářová, Martina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Záměrem bakalářské práce je vytvořit ucelenější pohled na problematiku političnosti děl Vladimira Nabokova. Pro ilustraci této tématiky slouží detailní rozbor románů Pozvání na popravu a Ve znamení levobočka, považovaných literárními kritiky za nejpolitičtější z autorových děl. Cílem práce je na základě literárně kritických studií a za pomoci analýzy samotných textů románů objasnit možné spojitosti mezi obsahem děl a soukromým životem jejich autora, a dále pak ilustrovat, jak Nabokov promítl své politické názory do těchto románů a za jakým účelem tak činil. Přestože práce zohledňuje autorova politická, či spíše apolitická přesvědčení jako taková, zaměřuje se převážně na otázku totalitních režimů. V úvodní kapitole je proto nastíněn historický kontext vzniku románů a jsou zde shrnuty klíčové okamžiky ze života Vladimira Nabokova mající spojitost s totalitními systémy. Následující kapitoly se pak detailně zaměřují na podobnosti skutečných režimů vládnoucích v Evropě v první polovině dvacátého století a režimů fiktivních. Závěrečná kapitola pokračuje srovnáním světů a postojů hlavních hrdinů. Nezbytným doplněním jsou pak zdokumentované názory autora na politické dění jeho doby. V závěru dochází k zhodnocení možných spojitostí mezi fiktivními světy a reálným životem autora, a jejich významu pro pochopení...
|
|
|
Struggles in Ken Kesey's novels One flew over the cuckoo's nest and Sometimes a great notion
Čížek, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojetím zápasu, konfliktu a boje v románech Kena Keseyho "Tak mě někdy napadá" a "Vyhoďme ho z kola ven." Konflikt je natolik ústředním motivem, že jsem se rozhodl prozkoumat jeho rozličné podoby. Zjistil jsem, že nejen mezilidské vztahy, ale především psychické procesy většiny postav jsou plné konfliktů. Toto zaměření je specifické pro Keseyho a naznačuje jeho pohled na svět. Konflikt je tu chápán jako nevyhnutelná součást bytí, ba jako nutný a do určité míry tvořivý prvek. Práce se zakládá na podrobné analýze primárních zdrojů, tedy zmíněných románů. Dále využívám řady kritických pojednání, která zastupují různé interpretace obou děl. Ve třetí kapitole vycházím z teorie Sigmunda Freuda zabývající se existencí sebedestrukčních tendencí ve všech živých organismech a dále ze studie Josefa Viewegha shrnující nejčastější motivy sebevražd. První kapitola popisuje a rozebírá zápasy a konfliktní vztahy mezi jednotlivými postavami a přeneseně i hodnotami, jež zastupují. V knize "Vyhoďme ho z kola ven" je to především Randle McMurphy a jeho nelítostný boj proti vrchní sestře. Jde o zápas mezi oklešťujícím řádem tyranské sestry a nevázanou živelností gamblera McMurphyho. Ostatní pacienti ho pasují do role vůdce a s jeho pomocí pomalu nacházejí ztracené sebevědomí. Neoblomný hrdina je...
|
|
|
Abstract expressionism and Raymond Roussel in the poetry of John Ashbery
Peková, Olga ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Abstraktní expresionismus a Raymond Roussel v poezii Johna Ashberyho John Ashbery jako vzorový příklad postmoderního autora zahrnuje do své tvorby řadu vlivů. Ty tvoří nedílnou součást pochopení a ocenění jeho poezie, ale také říkají mnoho o Ashberyho přístupu k literárnímu kánonu, přesněji řečeno jsou důkazem jeho zaujetí pro avantgardu a okrajové, nedoceněné či neortodoxní autory. Dva z těchto vlivů byly v práci podrobeny bližšímu zkoumání. Za prvé je to tvorba abstraktních expresionistů druhé generace, kteří byli během padesátých let minulého století úzce spjatí s prostředím takzvané "newyorské školy", jejímž významným zástupcem se Ashbery stal. Za druhé je to francouzský protosurrealista Raymond Roussel. Práce srovnává několik rysů Ashberyho poetiky s odpovídajícími rysy technik těchto dvou inspiračních zdrojů, aby tak přiblížila postupy a ideje skryté pod povrchem Ashberyho neotřelého stylu. Abstraktní expresionisté byli vybráni se zřetelem na Ashberyho dlouholeté působení jako kritika výtvarného umění a na již zmíněnou skutečnost, že spolu s ním sdíleli prostředí newyorské školy. Srovnání, které vychází z článku Charlese Altieriho "John Ashbery and the Challenge of Postmodernism in the Visual Arts", vyděluje dvě paralely mezi možnostmi jazykového a vizuálního materiálu: způsob zacházení s jazykem,...
|
|
|
Elizabeth Bishop: Translation as Poetics
Machová, Mariana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Costello, Bonnie (oponent)
Resumé Disertační práce vychází z pojetí překladu jakožto estetického postoje, jenž se neomezuje na překládání z jednoho jazyka do druhého, nýbrž stojí v základu určitého typu původní tvorby. Pro tento typ estetického postoje, jenž sdílí některé základní rysy, postupy a hodnoty s překladem, práce zavádí označení "překladatelská poetika". Tento typ poetiky je zkoumán v básnickém a překladatelském díle americké básnířky Elizabeth Bishopové (1911-1979). Zkoumání její celoživotní překladatelské práce tvoří východisko a kontext pro formulaci základních principů "překladatelské poetiky" Elizabeth Bishopové a následně pak pro interpretaci jejích básnických textů. Po podrobné chronologické analýze všech jejích překladů (ze staré řečtiny, francouzštiny, portugalštiny a španělštiny) následuje nástin hlavních poetických principů, jež lze nalézt jak v jejích překladech, tak v původní tvorbě, a podrobný rozbor (close-reading) výběru z básní Bishopové, který zkoumá uplatnění těchto principů v konkrétních textech. Hlavní rysy "překladatelské poetiky" Elizabeth Bishopové (zájem o setkávání a o prostor hranice; napětí mezi dominancí a submisí a mezi postavením vně a uvnitř; citlivost vůči pluralitě hlasů a perspektiv; důraz na dialog a interakci; neustálá pochybnost a váhavost daná vědomím nemožnosti dosáhnout dokonalosti;...
|
|
|
Shapes of writing in modern American poetry and art: Ashbery, Andre, Twombly
Hovorka, Jakub ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Diplomová práce "Tvary psaní v moderní americké poezii a umění" se zaměřuje na analýzu psaného jazyka jako vizuálního a materiálního prvku v poezii a výtvarném umění v období padesátých až sedmdesátých let 20. století. Oproti předchozím směrům jako byl například abstraktní expresionismus ze čtyřicátých let, se toto období v americkém umění a poezii vyznačuje protínáním mezi slovem a obrazem a kombinací různých médií v jednotlivých dílech. Pop art, konceptuální umění, minimalismus, konkrétní poezie, Fluxus a happeningy jsou jen několika směry, které mají v šedesátých letech své kořeny a které částečně po vzoru avantgardních hnutí ze začátku dvacátého století vnímají umění jako spolupráci a kombinaci napříč různými formami a médii. Pokud o dvacet let dříve americký kritik Clement Greenberg hlásil, že všechna umění byla doslova "nahnána" ke svým specifickým médiím - poezie k jazyku jako psychologickému médiu a výtvarné umění k plochému kanvasu jako fyzickému médiu, tak tato doba se vyznačuje nikoli překračováním těchto hranic, ale prozkoumáváním prostoru, kde se jednotlivá média protínají, a efektů, které toto protínání a kombinování může vytvářet. Médium jako náležitý prostor a nástroj každého umění je postupně vyměněn za intermédia. Slovo a psaný jazyk v této době již není vnímáno jako cizí výtvarnému umění,...
|
|
|
Affinities beween the poetry of Wallace Stevens and Paul Valéry
Vančurová, Karolína ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Název: DUCHOVNÍ BLÍZKOST POEZIE WALLACE STEVENSE A PAULA VALÉRYHO, Autorka: Karolína Vančurová 1 Úvod Když ke konci roku 1954 Stevens přijal žádost Jacksona Matthewse, editora sebraných spisů Paula Valéryho, aby napsal předmluvu k některým z Valéryho dialogů, vybral si dialogy Eupalinos čili architekt a Duše a tanec (L 855). V té době mu bylo sedmdesátpět let, do konce života mu zbývalo jen několik měsíců, ale jako by nikdy před tím nebyl živější. Dokonce byl ochoten kvůli tomu změnit své dosavadní zvyklosti, a stále ještě zaměstnán na plný úvazek pro pojišťovací agenturu Hartford Indemnity Company, začal po večerech znovu číst Valéryho básně a prózu, konkrétně Charmes, Introduction à la Méthode de Léonard de Vinci a Note et Digression. V té době byl Valéry pokládán za poetický zázrak, "the prodigy of poetry", nebo ho za něj považoval alespoň Stevens. V práci jsem se zabývala duchovní blízkostí poezie Wallace Stevense a Paula Valéryho, protože k takovému srovnání vede mnoho indicií včetně výše zmíněných dvou předmluv k americkému vydání Valéryho Dialogů. Původně jsem měla v úmyslu hledat společné rysy poezie Stevense a Stéphana Mallarmého, k němuž Stevens daleko otevřeněji odkazuje ve svých esejích a také proto, že o vztahu těchto dvou básníků již bylo leccos napsáno. Nejvýznamější mezi kritickými...
|
|
|
Representations of the female in the work of Charles Bukowski
Mecner, Michal ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Jak naznačuje název, předložená práce se zabývá pojetím žen v díle Charlese Bukowského. Charles Bukowski (1920 - 1994), americký básník a prozaik, bývá často spojován s představiteli kulturně- literárního hnutí označovaného beat generation, ovšem toto zařazení není tak docela přesné. Přestože jeho osobní život se ubíral cestou ne nepodobnou životním poutím autorů tohoto hnutí, zejména co se týče volnomyšlenkářství, nespokojenosti s politikou a sociální situací v zemi, tvrdou a nelítostnou kritikou "amerického snu", i nezřízenou konzumací návykových látek a tulácké existence vedené od města k městu za prací i náhradou za ztracené iluze, Bukowského kariéra začíná nabírat obrátky až později, v 70.letech, kdežto hnutí beat kulminovalo koncem 50. a 60. let. Má-li přesto Bukowski s beatniky něco společného, je to téma a literární konvence, či spíše jejich cílená nedbalost, jakkoliv se jinak básník sám od členů tohoto hnutí distancoval. V určitém slova smyslu lze totiž dokonce říci, že Bukowski zůstává velkým dlužníkem hnutí beat, neboť oni vydláždili cestu novému literárnímu proudu v historii americké literatury. Nejdelší kus na této cestě urazil pravděpodobně Allen Ginsberg, který došel širokého uznání i akademické obce. Oproti ostatním spisovatelům tohoto hnutí zůstává Bukowski u svých prověřených témat. Jeho...
|
|
|
Philip Larkin as a love poet
Rejšková, Tereza ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Tobrmanová, Šárka (oponent)
This thesis examines to what extent it is justifiable to classify Philip Larkin as a love poet. It finds that love is indeed one of the central themes in the work of this poet, who is usually associated with other, much bleaker, themes such as death. Through detailed close reading of his poems and reference to his prose, it explores the nature, the possibility and different aspects of human relationships and love, whose significance in Larkin's work is never taken at face value and whose treatment is unconventional. In order to understand love's place in his poetry, more general themes are discussed, such as the place of illusions and ideals in people's lives, possibility of choice, the question of desire, and personal identity in relationships. In order to discuss these themes in depth, the thesis also investigates the ways in which Larkin's poems about love fit into the tradition of English poetry. It further presents an extensive outline of Larkin's development as a love poet showing how the themes connected with love and their formal treatment changed throughout his writing career.
|
host ::
RSS.