|
|
"I Am a Garden of Black and Red Agonies": The Image of Maternity in Sylvia Plath's Poetry
Zakutná, Simona ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Machová, Mariana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem mateřství v poezii Sylvie Plathové. Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak Plathová ve své poezii chápe těhotenství, bezdětnost a mateřství, ukázat, jak do ní promítá své vlastní myšlenky a zkušenosti s mateřstvím, a identifikovat hlavní ovlivňující vnější faktory. Poezie bude analyzována a čtena z biografického, sociokulturního a feministického hlediska. Mimo jiné budou použity zejména studie Betty Friedanové a Glenny Matthewsové o mateřství a domesticitě ve Spojených státech a o měnící se politické a sociokulturní situaci v padesátých letech minulého století pro přiblížení obecného kontextu, v němž Plathová svou poezii tvořila, a porozumění tomu, jak vnímala a zpochybňovala tehdejší idealizované vnímání mateřství. Pro pochopení ženského psaní v literárním kánonu ovládaném muži a způsobů, jimiž Plathová bojovala proti jazyku a archetypům, které jí byly vnuceny, a demystifikovala tak mateřství, budou využity feministické literární studie, převážně kniha The Madwoman in the Attic od Sandry Gilbertové a Susan Gubarové. Součástí práce bude biografie Sylvie Plathové, zahrnující známé životní události zaznamenané v jejích denících a dopisech, které jsou relevantní pro toto téma. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola se bude zabývat biografickými...
|
|
|
Black American Dream as a Clash of Principles: Representations of the American Dream in Black American Political Poetry
Bularzová, Kristýna ; Machová, Mariana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Kristýna Bularzová Diplomová práce 1 Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá reprezentací konceptu amerického snu v černošské poezii. Již od svých počátků v Deklaraci nezávislosti (v tzv. "honbě za štěstím") byl koncept amerického snu vnímán jako problematický a myšlenka "nezcizitelného práva" byla konfrontována vlastní proměnlivostí a pomíjivostí, která ústí ve své praktické nedosažitelnosti. Hlavním cílem práce je demonstrovat přítomnost "amerického snu" v dílech černošských básníků jakožto slibný, nicméně schizofrenní koncept s odkazem na myšlenky Martina Luthera Kinga o "americké schizofrenní osobnosti". Ústřední nejednoznačnost a střet principů zde zůstávají po desetiletí a možná i staletí v podstatě stejné a liší se pouze ve své reprezentaci. V diplomové práci jsou na základě uvedených východisek analyzovány básně černošských básníků 20. století a koncept "černého amerického snu" je zkoumán jakožto mýtus, na kterém, slovy Jamese Baldwina, "lpíme [a] který nemá nic společného s životy, které vedeme." Práce je strukturována do dvou částí. Nejprve je zde nastíněna celá problematika tématu a myšlenkový základ práce zahrnující úvahy na dané téma od klíčových afroamerických myslitelů z různých historických období (například Frederick Douglass, W. E. B. Du Bois či Martin Luther King Jr.). S použitím...
|
|
|
"Old Tales in New Skins": Three Authors Reinvent the Fairy Tales
Benešová, Sára ; Theinová, Daniela (vedoucí práce) ; Machová, Mariana (oponent)
Klíčová slova: Pohádky, Revizionismus, Transformace, Feminismus, Poezie, Anne Sexton, Olga Broumas, Emma Donoghue Diplomová práce pojednává rozmanité způsoby, jimiž tři anglofonní autorky a představitelky tří literárních generací, Anne Sexton (1928-1974), Olga Broumas (nar. 1949) a Emma Donoghue (nar. 1969), přistupují k přetváření klasických pohádek. Zkoumané básnické i prozaické revize, jejichž kořeny lze vysledovat až k ústně tradovaným verzím tradičních pohádek, sebraných a kanonizovaných bratry Grimmy, posunují hranice literárních forem, žánrů a narativních struktur. Pojednávané autorky podtrhují multiplicitu a proměnlivý charakter těchto známých příběhů, postav a rozuzlení, čímž zpochybňují různé společenské a kulturní normy. Všechny také staví do popředí tvůrčí sílu jazyka jako takového a oživují tak literární diskurz a rozšiřují možnosti lyrické poezie, respektive narativní prózy. Pohádky bratří Grimmů mají v západní kulturní tradici podobný význam jako antický mýtus nebo biblická ikonografie. Společně tvoří kánon, který nejenže obstál ve zkoušce času, ale je i nadále konfrontován a revidován autory (a zejména autorkami) z různých míst a časových období. Jedním z význačných rysů těchto klasických příběhů je jejich mobilita a skutečnost, že se prolínají napříč kontinenty, žánry i mezi...
|
|
|
Deviancy of Morality and Self: Egotism and Brutality against the example of Cormac McCarthy's Blood Meridian
Leštachová, Barbora ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Machová, Mariana (oponent)
Žánr jižanské gotiky je nejznámější pro své explicitní zobrazení extrémního násilí, brutality a zlověstných postav. Tato práce nabízí komplexní analýzu proslulého románu Cormaca McCarthyho Krvavý poledník; aneb, Večerní červánky na západě, zkoumá jeho vztah k různým gotickým subžánrům a zkoumá morální perspektivu, která prostupuje celým vyprávěním. Práce se primárně zaměřuje na zkoumání enigmatické postavy soudce Holdena a snaží se pochopit faktory, které utvářejí jeho osobnost, a způsob, jakým ho literární kritika od vydání románu vnímá. Úvodní kapitola poskytuje široký přehled různých žánrů a subžánrů gotické literatury spojených s McCarthyho dílem. Poté se zužuje na Krvavý poledník a identifikuje žánry, které kritici s románem nejčastěji spojovali. V první kapitole, která se zabývá konkrétně Krvavým poledníkem, jsou dále zkoumány satanistické a teologické aspekty postavy soudce Holdena. Představuje žánr, román a počáteční interpretaci Soudce jako postavy příbuzné Satanovi. Ačkoli se jedná o konvenční zařazení, zaslouží si další zkoumání v širším kontextu jeho osoby. Druhá kapitola přistupuje k analýze z morálního hlediska a zkoumá, jak jsou v románu ilustrovány morální zákony a jak ústřední postavy ztělesňují morálku a jak na ni nahlížejí. Cílem této kapitoly je rozplést složitou síť morálky...
|
|
|
Imagism, Imagists and Imagery: Ezra Pound, H.D. and William Carlos Williams
Pavienská, Anna ; Delbos, Stephan (vedoucí práce) ; Machová, Mariana (oponent)
Imagismus, skoro paralelní s první světovou válkou, bylo Americké básnické hnutí, používající volný verš a "obraz," který okamžitě prezentuje intelektuální a emoční komplex, a vyzdvihuje význam každého slova, a pohybující se opačným směrem od Romantismu k Modernismu, jako jeho pod-žánr. Cíl této teze je porovnat a analyzovat některé z nejvíce významných děl důležitých básníků a zakladatelů tohoto hnutí: Ezry Pounda, H.D., Richarda Aldingtona, F. S. Flinta a Williama Carlose Williamse, a vyhodnotit zásadní charakteristiky tohoto hnutí. Tato teze bude definovat tři hlavní stylistické tendence Imagismu, a doloží tyto rysy v básních již zmíněných básníků. Analýza prací každého autora bude fungovat jako materiál k demonstraci nejvíce významných charakteristik tohoto literárního hnutí. První vlastnost Imagistické poezie, přímé zacházení s "věcí," bude reprezentováno William Carlosem Williamsem, spolu s ostrými obrazy, zvýrazněné v jeho kolekci Spring and All a Sour Grapes, včetně básní "By the Road to the Contagious Hospital," "The Red Wheebarrow," "The Great Figure," "This is Just to Say." Druhý charakteristický rys, nepoužívat absolutně žádné slovo, které by nepřispívalo k prezentaci, bude prozkoumáno v "The Return" "In a Station of the Metro" a překladu "Liu Ch'e" od Ezry Pounda. Poslední podstatný...
|
|
|
"Silence into Language and Action": Political Poetry of Audre Lorde
Stará, Barbora ; Machová, Mariana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Audre Lorde se ve svém díle skrze intimní zpovědi a výraznou obrazotvornost bouří proti utiskovatelům z řad bělošských mužů. Ve své poezii i próze volá po spravedlnosti napříč společností. Zatímco se hlásí ke své černošské, lesbické a feministické identitě, komentuje nerovnosti a útlak, kterým čelí marginalizované skupiny, a formuluje myšlenky ohledně intersekcionálního aktivismu i důvody pro něj. Vzhledem ke své mnohovrstevnaté identitě je Lorde schopná vnímat, jak se různé formy útlaku a diskriminace v americké společnosti propojují. Ve své knize esejů Sister Outsider vyjadřuje své klíčové myšlenky ohledně diskriminace, útlaku a emancipace. Ve svých básních podává svědectví o boji černošských Američanů, žen a queer lidí, a reflektuje tak americkou realitu. Tato práce se blíže zabývá třemi nejznámějšími básněmi Audre Lorde, a to "A Litany for Survival," "Afterimages," a "Power," v kontextu jejích myšlenek o poezii jako aktivistickém nástroji. Pro poskytnutí rámce k rozborů básní je úvodní kapitola této práce je věnována vymezení historicko-politického kontextu doby, v níž Lorde žila a tvořila, ale také kontextu žánru politické poezie a poezie svědectví. V esejích "The Transformation of Silence into Language and Action" a "Poetry Is Not a Luxury," kterým je věnována samostatná kapitola, popisuje...
|
|
|
Lost in Translation: Challenges of Translating the African American Vernacular into the Czech Space
Horká, Natálie ; Machová, Mariana (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Resumé Afroamerická angličtina je jazyk natolik specifický, že si při překladu zaslouží zvláštní pozornost; a tato práce si klade za cíl představit tuto variantu angličtiny právě jako zdrojový jazyk pro překlad do češtiny. afroamerickou angličtinu, představ českou překladatelskou tradici, existující české překlady knih, angličtina vyskytuje, a všechny tyto poznatky aplikuje v překladu novém. První část práce představuje afroamerickou angličtinu, její vývoj a Definuje nejdůležitější historické a stejně tak jejich přímý vliv na . Afroamerická angličtina je srovnávána se standardní americkou angličtinou, přičemž je kladen důraz na prvky, kter překlad do češtiny. Ve druhé části se práce soustřeďuje na překlad do češtiny jakožto disciplínu s , a zvláštní pozornost věnuje překladu dialektu. Kromě české teorie práce také představuje zahraniční zdroje, které doplňují například Levého "Umění překladu" o další informace týkající se překladu afroamerické angličtiny. Práce dále představuje dva romány afroamerických autorek a jejich české překlady a "The Color Purple" od Alice W překlad "Barva nachu" od Jiřího Hrubého. Stejné analýze je podroben také román "The Bluest Eye" Toni Morrison a český překlad "Nejmodřejší oči" od Michaela Žantovského. poslední části se práce soustřeďuje na Zory Neale Hurston " Were Watching...
|
|
|
Shaping the American National Identity: Reality and Myth of the Western Frontier
Biben, Valeriya ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Machová, Mariana (oponent)
Územní expanze Spojených států v devatenáctém století způsobila velké politické, sociální a kulturní změny týkající se amerického národa. V roce 1893 americký historik Frederick Jackson Turner předložil myšlenku o tom, že americká hranice dala vzniknout nejvýraznějším rysům americké národní identity - individualismu, výjimečnosti, soběstačnosti a vzniku amerického demokratického řádu. Navzdory svému obrovskému dopadu na následující generace historiků však Turnerova práce přehlédla důsledky vymezování hranic a řadu historických faktů - konkrétně domorodou genocidu a devastaci přírodního prostředí -, které by mohly jeho prohlášení potenciálně vyvrátit. Jeho esej formuloval mýtus Západu, protože do značné míry definoval americkou představu hranic a "teorii hranice." Tato práce zkoumá vztah mezi historií územní expanze Spojených států a její mytologickou reprezentací se zaměřením na politickou a kulturní dynamiku Ameriky devatenáctého století. Představuje podrobnou analýzu hraniční mytologie a ideologie o "zjevném předurčení" (Manifest Destiny) a jejich dopad na formování americké národní identity. Práce je rozdělena do tří kapitol obsahujících další podkapitoly. První kapitola se zabývá tezí Fredericka Jacksona Turnera a zaměřuje se na její propojení s mýtem Západu. Zabývá se tragickým vlivem...
|
|
|
Elizabeth Bishop: Translation as Poetics
Machová, Mariana ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Costello, Bonnie (oponent)
Resumé Disertační práce vychází z pojetí překladu jakožto estetického postoje, jenž se neomezuje na překládání z jednoho jazyka do druhého, nýbrž stojí v základu určitého typu původní tvorby. Pro tento typ estetického postoje, jenž sdílí některé základní rysy, postupy a hodnoty s překladem, práce zavádí označení "překladatelská poetika". Tento typ poetiky je zkoumán v básnickém a překladatelském díle americké básnířky Elizabeth Bishopové (1911-1979). Zkoumání její celoživotní překladatelské práce tvoří východisko a kontext pro formulaci základních principů "překladatelské poetiky" Elizabeth Bishopové a následně pak pro interpretaci jejích básnických textů. Po podrobné chronologické analýze všech jejích překladů (ze staré řečtiny, francouzštiny, portugalštiny a španělštiny) následuje nástin hlavních poetických principů, jež lze nalézt jak v jejích překladech, tak v původní tvorbě, a podrobný rozbor (close-reading) výběru z básní Bishopové, který zkoumá uplatnění těchto principů v konkrétních textech. Hlavní rysy "překladatelské poetiky" Elizabeth Bishopové (zájem o setkávání a o prostor hranice; napětí mezi dominancí a submisí a mezi postavením vně a uvnitř; citlivost vůči pluralitě hlasů a perspektiv; důraz na dialog a interakci; neustálá pochybnost a váhavost daná vědomím nemožnosti dosáhnout dokonalosti;...
|
host ::
RSS.