|
|
Aktivity ve výuce rozvíjející plynulost ústní produkce u studentů češtiny jako cizího jazyka očima studentů a vyučujících
Horáková, Kateřina ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
(česky): Jazykové produkce studentů češtiny či jiných cizích jazyků lze posuzovat a hodnotit podle tří kritérií - přesnosti/správnost, plynulosti a složitosti. Zvýšení kvality každé z nich je ovlivněno mnoha faktory, mj. osobností studenta, tématem, možností přípravy apod., ale také jazykovou úrovní studenta či didaktickými postupy použitými k dosažení této úrovně. V této magisterské práci se zaměřujeme na plynulost, resp. na metody, které k jejímu rozvoji přispívají; sledujeme nikoli faktickou účinnost těchto metod, ale postoje studentů a jejich vyučujících k nim. Porovnáváme také vliv preference přesnosti, resp. plynulosti, na hodnocení aktivit rozvíjející jeden či druhý jazykový aspekt a jakým způsobem se do hodnocení cvičení promítá jazyková úroveň studentů. V rámci dotazování jsme získali data od učitelů a studentů češtiny jako cizího jazyka, pomocí nichž jsme ověřovali roli výše uvedených faktorů na hodnocení respondentů. Vedle toho jsme porovnali, do jaké míry se liší hodnocení studentů a učitelů, a zabývali se otázkou, zda vybrané aktivity, jež autoři publikací považují za vhodné pro začátečníky/mírně pokročilé, hodnotí stejným způsobem i studenti. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že studenti jazykovou náročnost daných aktivit hodnotí stejně jako autoři publikací a že se jejich názor na...
|
|
|
Principy inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce
Šestáková, Markéta ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá formální stránkou inicializace u antroponym v českém znakovém jazyce. Cílem výzkumu je popis artikulace jednotlivých iniciál, respektive jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. V teoretické části je nejprve věnována pozornost problematice proprií v mluvené češtině se zaměřením na antroponyma (především rodná jména a příjmení). Následně je představena inicializace, s ní související terminologie (užší a širší pojetí inicializace, dočasná lexikalizace, jednopísmenné znaky atd.) a prstová abeceda. Dále jsou na základě diplomové práce Radky Faltínové (2005) popsány nejběžnější typy jmenných znaků v českém znakovém jazyce. V praktické části je analyzován materiál ze Zpráv v českém znakovém jazyce, který byl vybrán pro vysokou koncentraci antroponym. V první fázi výzkumu jsou kategorizovány všechny produkce antroponym podle způsobu jejich vyjádření - zastoupeny jsou i typy, které nejsou běžné v přirozené komunikaci. V druhé fázi jsou analyzovány pouze iniciály a jsou identifikovány způsoby jejich modifikací v porovnání s produkcí prstové abecedy. Kromě přehledu modifikací jsou též popsány jednotlivé iniciály a jejich produkce. Klíčová slova vlastní jméno, osobní jméno, antroponymum, inicializace, prstová abeceda, český znakový jazyk, jmenný znak, slovotvorba
|
|
|
Vývoj a konkurence vybraných typů předložkových vazeb v současné češtině
Prokšová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Osolsobě, Klára (oponent)
Disertační práce se zabývá dynamickými procesy v předložkovém systému současné češtiny. V úvodní části je představena motivace a struktura práce. Druhá část shrnuje různá pojetí slovního druhu předložek tradičně uváděná v české literatuře a charakteristické rysy obou hlavních podtypů této kategorie, tj. předložek primárních a sekundárních. U sekundárních předložek komentuje zejména prepozicializaci, tedy gramatikalizační proces jejich vzniku. Hlavní pozornost se zde upírá k významu: jaké rysy má význam u předložek jakožto funkčních lexémů a jaké významové rysy s sebou přinášejí předložky do větších celků. Těmito celky jsou z různých úhlů pohledu nejen spojení předložky a pádu a spojení valenční vycházející ze slovesného jádra, ale i prefigované tvary, v nichž se většina prefixů generuje právě z předložek primárních. Na hodnotu významu práce nahlíží zejména skrze kognitivní přístup ke zkoumání jazyka, sekundárně pak zmiňuje také postavení předložek v rámci tezí konstrukční gramatiky, která na ně pohlíží dvěma způsoby: jako na konstrukce samostatné i jako na součásti konstrukcí jiných. Třetí kapitola se zaměřuje na proces jazykové změny s ohledem právě na změny předložkového systému ve flektivním jazyce. Všímá si vnitrojazykových motivací změny i změn působených jazykovým kontaktem. V kontextu...
|
|
|
Znaková zásoba ČZJ v oblasti lingvistické terminologie
Schneiderová, Lucie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Hynková Dingová, Naďa (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat vybrané znaky českého znakového jazyka z oblasti lingvistické terminologie. Na základě odborné literatury se zaměřuje na výklad toho, jak je pojímána odborná terminologie jakožto konkrétní oblast lexika a jaké postavení a specifika má ve znakových jazycích. Zvláštní pozornost je věnována oblasti lingvistické terminologie, a to včetně jejího metalingvistického aspektu, užívaného na oboru Čeština v komunikaci neslyšících. Ve druhé části práce je vytvořen přehled vybraných znaků z lingvistické terminologie užívaných v ČZJ, především pak při výuce lingvistiky a Deaf studies na oboru Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK. Zaměřuji se zejména na formální a sémantickou motivaci znaků, resp. slovotvorný princip jejich utvoření (arbitrárnost, ikoničnost, kalkování aj.). V případě koexistence více variant znaku popisuji jejich podobu a vzájemný vztah. Analyzovaný materiál zahrnuje nahrávky z výuky od rodilého mluvčího ČZJ a výuky tlumočené do ČZJ. Sesbíraný materiál by mohl sloužit nejen ke sjednocení znakové zásoby používané v oblasti lingvistiky a při výuce, ale také jako učební pomůcka pro budoucí tlumočníky na Ústavu jazyků a komunikace neslyšících, výběrově i pro učitele dětí s vadou sluchu. Klíčová slova: český znakový jazyk, lingvistická terminologie,...
|
|
|
Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace
Němcová, Marie ; Prokšová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
(česky) Bakalářská práce na téma "Znaky pro stanice pražského metra: motivace a fundace" se věnuje pojmenování zastávek pražského metra v českém znakovém jazyce, a to zejména z hlediska utváření těchto znaků. V teoretické části se zaměřuje na vysvětlení potřebných termínů (ikonicita, kompozice, inicializace, kalk aj.), v části praktické pomocí cílených rozhovorů s vybraným vzorkem neslyšících zjišťuje užívanou podobu všech znaků stanic pražského metra. Jednotlivé znaky jsou zkoumány z hlediska významové motivace i formálního utváření, v případě, že se pro některou stanici vyskytuje několik pojmenování, jsou znaky mezi sebou komparovány. Cílem práce je provést parciální analýzu znakotvorného systému pro tuto vymezenou oblast propriálních pojmenování. Součástí práce je i získaný vizuální materiál.
|
|
|
Audio-kurz jako prostředek výuky češtiny pro cizince
Dusilová, Tereza ; Škodová, Svatava (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá audio-kurzy jako prostředkem výuky cizích jazyků. V teoretické části se zaměřuje na historický kontext vzniku jazykových audio-kurzů a popisuje vývoj vyučovacích metod, na jejichž principech jsou audio-kurzy vystavěny. Konkrétně se jedná o metody gramaticko-překladovou, přímou a audio-lingvální. S ohledem na cílovou skupinu většiny audio-kurzů a také audio-kurzu češtiny pro cizince, který vznikl jako projekt k této diplomové práci, se druhá polovina teoretické části věnuje popisu jazykových dovedností na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce. Praktická část se zabývá analýzou tří audio-kurzů - Berlitzova (Češkij jazyk: bazovyj kurs), Pimsleurova (Speak and Read Essential Czech) a nového kurzu češtiny pro cizince. Součástí analýzy projektového audio-kurzu je také jeho pretestace, která je zpracována formou případových studií. Klíčová slova audio-kurz, audio-lingvální metoda, Berlitz, čeština pro cizince, Pimsleur, přímá metoda
|
|
|
Obraz n/Neslyšícího v kinematografii
Švábová, Adéla ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním tématu neslyšících a hluchoty v celovečerních filmech slyšících autorů. V úvodních kapitolách se autorka věnuje vymezení terminologie týkající se osob se sluchovým postižením, dále vztahu umění a neslyšících, posléze se zaměřuje na stručnou historii kinematografie s důrazem na důležité milníky týkající se hluchoty a neslyšících a poté následuje přiblížení vlivu filmu, jakožto masového média na veřejné mínění s důrazem na termíny stereotyp, prototyp a mýtus. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na analýzu vybraného vzorku snímků. Analýza je dvojího druhu - nejprve je zpracována analýza účelu tématu hluchoty v celovečerních snímcích, poté následuje podrobná analýza vybraných filmů. Tato analýza je uzavřena porovnáním a vyhodnocením daných snímků. Cílem této práce je učinit první hlubší vhled do této problematiky a položit základy pro případný vznik dalších odborných prací s tímto zaměřením.
|
|
| |
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
| |
host ::
RSS.