|
| |
|
| |
|
|
Pracovní cesta
Naušová, Klára ; Štefko, Martin (oponent) ; Procházková, Eva (vedoucí práce)
Bez názvu Tématem této diplomové práce byla "pracovní cesta". Jako cíl jsem si vytyčila především zpracovat ucelený přehled právní úpravy tohoto pracovněprávního institutu. Toto téma sice není z hlediska historie pracovního práva tématem novým, nedá se však v žádném případě říci, že je to téma nedůležité či nezajímavé. Pracovní právo je právním odvětvím, které se dotýká většiny dospělé části populace a stále větší část zaměstnavatelů vysílá své zaměstnance na pracovní cesty, tedy stále větší počet zaměstnanců dočasně vykonává práci mimo sjednané místo výkonu práce. Lze konstatovat, že dobrá znalost pracovněprávních předpisů je nutností jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Dnes je větší část právní úpravy obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, který byl také stěžejním právním předpisem pro tuto diplomovou práci. V 2. kapitole diplomové práce jsem se zabývala změnami pracovního poměru obecně. Pracovní poměr je základním právním vztahem vyskytujícím se v pracovním právu. Není vyloučeno, že v průběhu jeho trvání dojde ke změně. Takovouto změnou může být změna na straně zaměstnavatele či změna v obsahu pracovněprávního vztahu. Krom pracovní cesty lze definovat jako změnu pracovněprávního vztahu situaci, kdy dojde k převedení zaměstnance na jinou práci či jeho...
|
|
|
Úřad práce a jeho úloha při řešení nezaměstnanosti
Stádníková, Jana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Závěr Úřady práce jakožto specializované orgány státní správy směřují svou aktivitu k dosažení rovnováhy poptávky a nabídky po zaměstnání na trhu práce. K dosažení této rovnováhy na trhu práce nabízejí úřady práce bezplatné služby zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, vhodnou rekvalifikaci, informační a poradenskou činnost, ale také poskytují podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci za zákonem stanovených podmínek, pokud se uchazeč o zaměstnání nachází dočasně v tíživé životní situaci. Úřad práce má vzhledem ke své působnosti ideální podmínky k pozitivnímu ovlivňování stability na trhu práce, a to na základě jednání se zaměstnavateli na straně jedné a uchazeči o zaměstnání na straně druhé. Při samotném zprostředkování zaměstnání využívá zejména interakce mezi uchazečem či zájemcem o zaměstnání a úřadem práce, neboť prostřednictvím informací získaných od uchazeče či zájemce o zaměstnání může flexibilně reagovat na jeho potřeby a zároveň mu přizpůsobovat své služby, vždy s přihlédnutím k tomu, aby bylo dosaženo hlavního cíle evidence, kterým je zprostředkování zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti, jako základní právní předpis, je předpisem dynamickým a od své účinnosti prošel již více než dvaceti novelizacemi. Mezi kompetence svěřené úřadům práce patří i rozhodovací činnost...
|
|
|
Srovnání skončení pracovního poměru s ukončením služebního poměru příslušníků policie ČR
Vobora, Petr ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Cílem této diplomové práce bylo porovnat některé aspekty skončení pracovního poměru podle ZP a služebního poměru podle ZSP. V první části byly popsány obecné náležitosti pracovního poměru a jeho význam jako základního pracovněprávního vztahu v rámci ZP. Další výklad byl věnován subjektům pracovního poměru, tj. zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to s podrobnějším popisem zaměstnavatelského subjektu. Stručně byl definován pojem závislé práce. Hlavní náplní práce byl popis jak skončení pracovního, tak služebního poměru, se závěrečným porovnáním některých hlavních rozdílů v úpravách ZP a ZSP. Po obecném úvodu první části, pojednávajícím o skončení pracovního poměru, jsem se zabýval podrobně jednotlivými způsoby jeho ukončení. Jako základní jsem použil třídění těchto způsobů na právní úkony, právní události a úřední rozhodnutí, z nichž nejvíce pozornosti je věnováno prvnímu z nich. Z výše popsaných způsobů skončení pracovního poměru je největší část věnována výpovědi. Závěr této části práce popisuje odstupné jako jednu z povinností zaměstnavatele spojenou se skončením pracovního poměru. Druhá část byla věnována služebnímu poměru příslušníků Policie ČR. V úvodu této části jsem se zabýval obecnou charakteristikou ZSP, jehož významným rysem je, v protikladu k soukromoprávnímu charakteru ZP, jeho...
|
|
|
Zaměstnávání občanů ČR v jiných členských státech EU
Kubínová, Alexandra ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
60 Závěr Každý občan EU má právo se svobodně pohybovat a usazovat na území jiného členského státu.. Svoboda pohybu a usazovaní je jedním z nejdůležitějších práv, které občanství unie, zřízené v roce 1993 Maastrichtskou smlouvou, poskytuje. Svoboda volného pohybu osob zahrnuje svobodu volného pohybu pracovníků. Tato svoboda znamená zrovnoprávnění všech pracovníků pocházejících z jednoho členského státu s pracovníky jiného členského státu. Každý občan EU má na území jiného členského státu právo na rovný přístup k pracovním příležitostem a právo pobývat zde za účelem hledání zaměstnání. Zájemci o pracovní příležitosti ze dvou různých členských zemí nemohou být vystaveni rozdílným požadavkům a musí jim být zaručeny stejné podmínky. Osoby samostatně výdělečně činné mohou na území jiného členského státu provozovat živnosti a poskytovat služby jako občané státu, ve kterém se chtějí usadit. Svoboda volného pohybu pracovníků se považuje za jednu z priorit EU a měla by být jedním z cílů i hlavních zájmů všech členských států EU. Větší mobilita pracovníků a pružnější a pohyblivější pracovní síla by pomohla oživit ekonomiku, snížit nezaměstnanost a najít cestu ven z krize, která sužuje téměř celou Evropu. Některé státy ale stále staví volnému pohybu pracovníků překážky a zavedly omezení v podobě přechodných období pro...
|
|
|
Alternativní způsoby řešení kolektivních sporů (mediace a rozhodčí řízení)
Hejl, Pavel ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Účelem právní úpravy kolektivních smluv, jakož i kolektivního vyjednávání je zejména zajištění sociálního smíru a utvoření mechanismu průběžné vzájemné sociální komunikace a demokratického procedurálního řešení konfliktů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zúčastněné strany přisuzují dle mého názoru kolektivnímu vyjednávání nemalou váhu. Zaměstnavatelé se k němu staví jako k prostředku, který pomáhá nemalou měrou formovat kladný postoj zaměstnanců k vytyčeným cílům a realizace podnikatelských záměru, odbory naopak prostřednictvím uzavřených dohod zajišťují zájmy zaměstnanců a jejich prosazování. Ačkoli se v právním postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích stále projevuje jistý vliv minulosti, kdy odbory měly v politickém systému zcela jinou roli, a i proto je odborová organizovanost v České republice relativně nízká, jsem přesvědčen, že se sociální dialog i v našich podmínkách stává pomalu ale jistě nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a rozhodování o pracovněprávních podmínkách. Především dnes, v době globální finanční a od ní odvozené hospodářské krize, se tak sociální dialog stává zásadním nástrojem pro minimalizování dopadů této krize a rovněž prostředkem, který se může podstatnou měrou podílet na odstranění jejích negativních důsledků. V ideálním případě je výsledkem...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Mandík, Zdeněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
65 6. Závěr V otázce výpovědi z pracovního poměru nepřinesl nový zákoník práce žádné zásadní změny a to ani z hlediska zjednodušení úpravy, ani z hlediska zvýšení flexibility, po které zaměstnavatelé volali. Pokud jde o ochranu zaměstnance, tak stávající úprava lpí na pojetí ochrany, která mohla být aktuální v půlce minulého století, ale naprosto nevyhovuje dnešním potřebám. Hlavním problémem současné úpravy je to, že při rozvazování pracovního poměru vůbec nereflektuje rozdíly mezi druhy vykonávaných prací, rozdíly mezi kvalifikací zaměstnanců, rozdíly mezi typy a velikostí zaměstnavatelů. ZP práce se tak v duchu socialistického ZP1965 pokouší stanovit standardy, které by platily pro všechny, ale ve svém výsledku neodpovídají potřebám žádné skupiny, na které mají dopadat. Zákoník práce by se neměl bát přenechat úpravu skončení pracovního poměru ve větší míře individuálnímu nebo kolektivnímu vyjednávání, jako je tomu v případě Dánska, které má v zákonné úpravě velmi málo ochranářských prvků a téměř veškerou ochranu ponechává na kolektivním vyjednávání. Zavedením možnosti "bezdůvodné výpovědi" se zákonem stanovenou kompenzací (kterou by bylo možno ovšem na základě kolektivního nebo individuálního vyjednávání zvýšit) by se předešlo zbytečným soudním sporům, zaměstnavatelé by se nebáli více přijímat...
|
|
|
Sociální služby a úloha nestátních organizací v sociálním zabezpečení
Havlínová, Monika ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Očekávání od nového zákona o sociálních službách byla veliká, teorie je známá, ale jak obstál nový zákon v praxi? Představy o dopadu nového zákona o sociálních službách se v praxi zatím příliš nenaplnily. Já osobně si myslím, že nový zákon o sociálních službách je krok správným směrem, první krok, po kterém by měly následovat další. Teprve nyní, když už nějaký čas zákon žije svým životem, se ukazují jisté nedostatky. Některé by měla odstranit výše zmíněná novela. Rozhodně by bylo vhodné přijmout opatření, která by zabránila zneužívání příspěvku na péči. Řada příjemců příspěvku na péči totiž neví, na co jim je příspěvek vyplácen. Důchodci jej leckdy považují jako jakési přilepšení k penzi a nevyužívají jej k nákupu sociálních služeb. Lidé příspěvky na péči dostávají, ale nenakupují si za ně služby, na něž je určen. Do systému se tak nedostává tolik peněz, kolik se předpokládalo. Nedochází k rozvoji kvality a kvantity sociálních služeb tak, jak bylo očekáváno. Situace je někde dokonce horší než dříve. Poskytovatelé sociálních služeb totiž nyní dostávají od krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí nižší dotace. Předpokládalo se totiž, že peníze získají od klientů nakupujících sociální služby. Peníze však od klientů nedorazily. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého...
|
|
|
Vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb
Kotrčová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
55 ustanovení zvláštním zákonem. Antidiskriminační zákon se pohybuje v Parlamentu ČR již několik let a zdá se, že si ho čeští zákonodárci přehazují jako horký brambor. Po vetu prezidenta z loňského roku bylo projednání a hlasování o zákonu plánováno na 17.3.2009. Zákon prošel 2. čtením. Do ukončení této práce nebyl osud tohoto zákona znám. Co se diskriminace týče, zdá se, že česká společnost v čele se zákonodárci se domnívá, že diskriminace neexistuje a není třeba se jí zabývat. Opak je pravdou. V pracovněprávní oblasti se diskriminací zabývá pouze jedno ustanovení ZP. Podíváme-li se na judikatura soudů, ukazuje se, že problém diskriminace neřeší české soudy často. V tomto ohledu je belgická úprava jednoznačně výhodnější. ZÁVĚR V EU žije téměř 500 milionů obyvatel, z toho ekonomicky aktivních obyvatel je asi polovina. Odhaduje se, jak již jsem zmínila v Úvodu, že vyslaných zaměstnanců je přibližně 1 milion. V poměru ke všem zaměstnaným lidem se nejedná o velké procento. Ovšem nejdůležitějším aspektem vysílání zaměstnanců je, že ho může využít každý 56 zaměstnavatel se sídlem ve Společenství pro každého svého zaměstnance. Význam této úpravy navíc není omezen pouze Společenství, vysláni mohou být i občané třetích států. Z tohoto důvodu je úprava vysílání zaměstnanců skutečně nezbytná a právní úprava na...
|
host ::
RSS.