|
|
Výpověď z pracovního poměru
Mandík, Zdeněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
65 6. Závěr V otázce výpovědi z pracovního poměru nepřinesl nový zákoník práce žádné zásadní změny a to ani z hlediska zjednodušení úpravy, ani z hlediska zvýšení flexibility, po které zaměstnavatelé volali. Pokud jde o ochranu zaměstnance, tak stávající úprava lpí na pojetí ochrany, která mohla být aktuální v půlce minulého století, ale naprosto nevyhovuje dnešním potřebám. Hlavním problémem současné úpravy je to, že při rozvazování pracovního poměru vůbec nereflektuje rozdíly mezi druhy vykonávaných prací, rozdíly mezi kvalifikací zaměstnanců, rozdíly mezi typy a velikostí zaměstnavatelů. ZP práce se tak v duchu socialistického ZP1965 pokouší stanovit standardy, které by platily pro všechny, ale ve svém výsledku neodpovídají potřebám žádné skupiny, na které mají dopadat. Zákoník práce by se neměl bát přenechat úpravu skončení pracovního poměru ve větší míře individuálnímu nebo kolektivnímu vyjednávání, jako je tomu v případě Dánska, které má v zákonné úpravě velmi málo ochranářských prvků a téměř veškerou ochranu ponechává na kolektivním vyjednávání. Zavedením možnosti "bezdůvodné výpovědi" se zákonem stanovenou kompenzací (kterou by bylo možno ovšem na základě kolektivního nebo individuálního vyjednávání zvýšit) by se předešlo zbytečným soudním sporům, zaměstnavatelé by se nebáli více přijímat...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Mandík, Zdeněk ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
65 6. Závěr V otázce výpovědi z pracovního poměru nepřinesl nový zákoník práce žádné zásadní změny a to ani z hlediska zjednodušení úpravy, ani z hlediska zvýšení flexibility, po které zaměstnavatelé volali. Pokud jde o ochranu zaměstnance, tak stávající úprava lpí na pojetí ochrany, která mohla být aktuální v půlce minulého století, ale naprosto nevyhovuje dnešním potřebám. Hlavním problémem současné úpravy je to, že při rozvazování pracovního poměru vůbec nereflektuje rozdíly mezi druhy vykonávaných prací, rozdíly mezi kvalifikací zaměstnanců, rozdíly mezi typy a velikostí zaměstnavatelů. ZP práce se tak v duchu socialistického ZP1965 pokouší stanovit standardy, které by platily pro všechny, ale ve svém výsledku neodpovídají potřebám žádné skupiny, na které mají dopadat. Zákoník práce by se neměl bát přenechat úpravu skončení pracovního poměru ve větší míře individuálnímu nebo kolektivnímu vyjednávání, jako je tomu v případě Dánska, které má v zákonné úpravě velmi málo ochranářských prvků a téměř veškerou ochranu ponechává na kolektivním vyjednávání. Zavedením možnosti "bezdůvodné výpovědi" se zákonem stanovenou kompenzací (kterou by bylo možno ovšem na základě kolektivního nebo individuálního vyjednávání zvýšit) by se předešlo zbytečným soudním sporům, zaměstnavatelé by se nebáli více přijímat...
|
host ::
RSS.