|
|
Začleňování peer konzultanta do pracovního týmu organizace pro duševní zdraví
Hromádková, Karolína ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Cílem práce je popsat novou pozici peer konzultanta v oblasti péče o duševní zdraví z pohledu pracovního týmu, do kterého nastupuje. Dále také podat zprávu o podobě této role v zahraničí a o specifických faktorech jeho zavádění do týmu. Sběr dat kvalitativního výzkumu byl prováděn mezi 12 sociálními pracovníky a 4 peery ve třech týmech a to třikrát během jednoho roku. Z metod byl použit rozhovor podle návodu, nezúčastněné strukturované pozorování týmových porad a časová osa. Data z rozhovorů byla zpracována induktivní metodou inspirovanou zakotvenou teorií (otevřeným, axiálním a selektivním kódováním). Výzkumná otázka byla zaměřena na proces, pozitiva a úskalí začlenění peer pracovníka do pracovního týmu. Výzkum ukázal, že překážkami úspěšného začlenění peera byla nedostatečná a rychlá příprava týmu na peera; neangažovanost pracovníků během výběrového řízení; špatné technické vybavení; nedostatek klientů pro peera a osobnostní nesoulad mezi peerem a zbytkem týmu. Příznivě naopak působily workshopy týmu se zkušenějšími kolegy a peery; větší podpora peera v začátcích; individuální supervize; stáže peera v jiných zařízeních; respekt k osobnosti, hranicím a specifickému stylu práce peera. Práce poukazuje na slabá i silná místa současného stavu zapojování peerů do českých služeb pro duševní zdraví. V...
|
|
|
Dobrovolnictví a motivace dobrovolníků pro spolupráci s lidmi s dlouhodobým duševním onemocněním (ve vybraných organizacích v Praze)
Šimková, Romana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Jan (oponent)
Dobrovolnictví je zvláště v posledních několika letech nezanedbatelným fenoménem ve světě, ale i v České republice. V průběhu minulého desetiletí se u nás postupně zbavilo negativní konotace z dob minulého režimu a v očích společnosti si pomalu buduje respekt a uznání. Stále častěji to nejsou už jen studenti a mladí lidé, kteří se rozhodnou věnovat svůj čas ve prospěch druhých. Dobrovolnictví je realizováno v mnoha oblastech, dobrovolnické projekty se zaměřují na různou problematiku či na podporu různých cílových skupin. Předložená diplomová práce se zabývá dobrovolnictvím v oblasti podpory duševního zdraví, snaží se představit organizace, jejichž klientelu tvoří lidé s dlouhodobým duševním onemocněním a které zároveň využívají pro podporu svých klientů dobrovolníky. Jací jsou lidé, kteří se stávají dobrovolníky v této oblasti, co je vede k výběru cílové skupiny a co je motivující pro činnost s klienty? Protože jsou projekty využívající dobrovolníky pro podporu osob s duševním onemocněním spíše ojedinělé, může být zajímavé zjistit, jak organizace získávají zájemce o dobrovolnickou činnost, stejně tak čím se nechávají "nalákat" potenciální zájemci, co je pro ně motivující, důležité či rozhodující při realizaci spolupráce s klienty organizace. Záměrem výzkumného šetření s dobrovolníky ze třech...
|
|
| |
|
|
Proměna role člověka nemocného schizofrenií v rodině po vzniku nemoci a v jejím průběhu
Prokopová, Hana ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá proměnou role člověka se schizofrenií v rodině. Popisuje průběh onemocnění od samého začátku, když nemoc přichází, její možné projevy. Zabývám se tím, jaké změny vnáší nemoc do fungování rodiny, jak se s nemocí vyrovnávají rodiče nemocného schizofrenií i sám pacient, jaké postoje si vůči nemoci mohou utvářet. Všímám si toho, jak může změna náhledu na nemoc pomoci při dalším vytváření stabilního a podpůrného rodinného prostředí a konkrétně popisuji praktické kroky, jak mohou rodiče nemocnému pomáhat. Pozornost jsem věnovala také službám pro rodinné příslušníky, které jim mohou poskytnout oporu a potřebné informace. V poslední části popisuji ve stručnosti služby pro nemocné, které jim mohou pomoci k osamostatnění se a nalezení vlastního smyslu života. Praktickou část mé práce tvoří kvalitativní výzkum, který jsem realizovala polostandardizovanými rozhovory s nemocnými a jejich rodiči, doplněný o dvě kazuistiky.
|
|
|
Sociální vztahy klientů chráněného bydlení BONA, o.p.s.
Kleinová, Mariana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat sociální vztahy klientů skupinového chráněného bydlení BONA o.p.s. (dále jen Bona). Klienti Bona jsou lidé trpící dlouhodobým závažným duševním onemocněním - v celé této práci pro zjednodušení používám převážně termín lidé trpící duševním onemocněním, popřípadě termín lidé s duševním onemocněním. Tuto skupinu a problematiku spojenou se závažným duševním onemocněním vyčerpávajícím způsobem popisuje van Weeghel v předmluvě sborníku Commmunity care and psychiatrie rehabilitation for persons with serious mental illness (2002), jako skupinu, pro níž jsou typické duševní problémy, které jsou "chronické", nebo hrozí, že chronické budou. Trpí některou z forem duševního onemocnění (nejčastěji schizofrenií, ale mohou sem být zahrnuty i závažné poruchy nálady nebo poruchy osobnosti), která určitým způsobem omezuje jejich fungování v jejich běžném sociálním prostředí. Přestože projevy onemocnění jsou v užším, klinickém smyslu obvykle epizodické, funkční postižení mívá stálejší charakter. Mnozí z těchto lidí se, podle okolností, potýkají s dalšími omezeními: nízký příjem, nedostatek sociální opory a dlouhodobá hospitalizace. Mohou se zde objevit také sociální bariéry ve smyslu stigmatizace, nedostupnosti služeb nebo nedostatečné informovanosti o dostupných službách. Kombinace těchto...
|
|
| |
|
|
Šetření psychosociálních potřeb dvaceti psychotických pacientů a možnost zefektivnění akutní péče
Scheansová, Andrea ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent) ; Probstová, Václava (oponent)
Cílem této práce je přispět k procesu zefektivňování psychiatrické péče. Položila jsem si otázku, do jaké míry mladý člověk trpící psychotickým onemocněním vykazuje psychosociální potřeby, které jsou přirozené pro duševně zdravého jedince. Teoreticky jsem vyšla z koncepce lidského vývoje Erika Eriksona. Zajímalo mne, zda má pacient zájem a možnost osamostatnit se od primární rodiny, hledat si životního partnera a realizovat se v oblasti zaměstnání či zájmové činnosti. šetření se týkalo dvaceti lidí trpících psychotickým onemocněním, toho času hospitalizovaných na akutním oddělení psychiatrické léčebny v Bohnicích. Zdrojem šetření potřeb byl pacient, jeho významný druhý, ošetřující lékař a psychosociální pracovník. Data byla sbírána metodou dotazníku v kombinaci s nestandardizovaným rozhovorem. Vyhodnocením šetření jsem zjistila, že pacienti stáli o to hledat si životního partnera a realizovat se v životě. Ohledně osamostatnění od rodičů se objevily spíše ambivalentní postoje. Dále mne zajímalo, jakým způsobem mohly být naplňovány psychosociální potřeby zmíněných pacientů na akutním oddělení psychiatrické léčebny. Formou sběru informací byl rozhovor s vedoucím lékařem a pozorování chodu oddělení. Zjistila jsem, že nabídka služeb sice byla v souladu s potřebami pacientů, ale jejich kvalitu jsem nepovažovala...
|
|
|
Programy pracovní rehabilitace a podpora zaměstnávání osob s dlouhodobým duševním onemocněním: popis současného stavu v Praze a možných bariér v pracovním uplatnění těchto osob
Farbiaková, Iva ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Stuchlík, Jan (oponent)
Práce se zabývá problematikou pracovního uplatnění a pracovní rehabilitace osob s duševním onemocněním. Cílem práce je popis bariér, které brání pracovnímu uplatnění těchto osob a popis pracovně rehabilitačních programů, jejichž prostřednictvím (nejen) mohou být bariéry překonány. Snažím se blíže zmapovat současnou situaci v poskytování podpory v práci lidem s duševním onemocněním v Praze a rovněž pokusit se o zachycení možných překážek, s kterými se lidé s duševním onemocněním (uživatelé pražských komunitních služeb) při snaze pracovního uplatnění setkávají. Problematika pracovního uplatnění osob s duševním onemocněním si v současné době zasluhuje pozornost. Práce je důležitá součást života každého člověka, neméně to platí pro osoby s duševním onemocněním, které jsou jedni z nejvíce ohrožených skupin sociálním vyloučením. Duševní onemocnění velmi často ústí ve výrazný handicap především v sociální oblasti, jehož důsledkem je mj. nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti u osob s dlouhodobým duševním onemocněním je obvykle udávána mezi 70-90%, v závislosti na závažnosti duševního onemocnění. Tyto statistiky jsou obzvláště alarmující vzhledem k faktu, že práce (ve smyslu placené práce na otevřeném pracovním trhu) je považována za nej důležitější prvek, který pozitivně ovlivňuje duševní zdraví a který vede k...
|
|
|
Principy komunitní péče v praxi regionálního komunitního týmu péče o duševní zdraví (na příkladu zahraničních zkušeností a zkušeností z procesu transformace služeb o.s. Fokus Praha)
Sochorová, Gabriela ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou komunitní péče o duševní zdraví a jejími principy na teoretické i praktické úrovni. V konkrétním pohledu je práce zaměřena na praxi regionálních komunitních týmů - týmů, které jsou v zahraničí nedílnou součástí moderních služeb péče o duševní zdraví. Jejich hlavním cílem bývá integrace člověka s vážným duševním onemocněním do komunity a zvýšení kvality jeho života. V České republice se týmy pracující na regionálním základě teprve rozvíjí. Jednou z organizací, která v současné době prochází procesem transformace služeb a zavádí systém komunitních týmů do praxe, je také o. s. Fokus Praha. Protože v této organizaci pracuji v jednom z několika nově vzniklých komunitních týmů jako sociální pracovnice, chci tyto užitečné zkušenosti z praxe zužitkovat a zaměřit proto, především empirickou část, tímto směrem. V práci budou dále představeny nabyté zkušenosti z týdenní stáže v oblasti komunitní péče o duševní zdraví ve Velké Británii (region Severozápadního Sussexu), za jejíž realizaci ještě jednou všem, kteří mi ji umožnili, děkuji. Cílem teoretické části práce je představení regionálních komunitních týmů jako jedné ze služeb systému péče o duševní zdraví, jejich významu, metod a prvků práce. Na počátku teoretické části považuji za nutné představit problematiku komunitní péče z širšího,...
|
|
|
Hodnocení potřeb klientů s dlouhodobým duševním onemocněním pomocí metody CANSAS v zařízeních psychosociální rehabilitace (ve Fokusu-Praha, o.s.)
Šimková, Romana ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Šelepová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce pojednává obecně o šetření potřeb klientů s dlouhodobým duševním onemocněním, kteří využívají služeb zařízení poskytujících psychosociální rehabilitaci. V užším smyslu se pak práce zabývá použitím metody CANSAS, která byla speciálně pro šetření subjektivních potřeb duševně nemocných lidí vytvořena ve Velké Británii a od roku 2002 také postupně standardizována a adaptována na české podmínky. V teoretické části jsou zmiňovány různé definice lidských potřeb z různých hledisek, stejně jako různé koncepty a teorie či dělení potřeb, od několika autorů a různě tématicky zaměřené. V dalších kapitolách této části jsou uvedeny charakteristiky a principy typické pro komunitní přístup v psychiatrii a také hlavní zásady, školy a přístupy psychiatrické neboli psychosociální rehabilitace, v jejíž souvislosti je právě šetření potřeb nejčastěji zmiňováno. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje blíže popisu hlavních charakteristik použité metody CANSAS. V praktické části se práce zabývá již konkrétně šetřením potřeb duševně nemocných, klientů vybraných zařízení psychosociální rehabilitace, jež jsou provozována občanským sdružením Fokus-Praha. Postupně jsou zde charakterizována jednotlivá zařízení, jejich klientela, stejně jako postup při jednotlivých šetřeních potřeb, a to jak z hlediska jejich...
|
host ::
RSS.