|
|
Vojtěch Preissig a typografie jeho doby
Hošková, Markéta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Vlčková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na obnovu typografie od 90. let 19. století, zhruba do poloviny 20. století. Zvláštní pozornost je v této práci věnována typografické tvorbě Vojtěcha Preissiga a jeho tvorbě českého původního písma typografického. V návaznosti na Preissigův odkaz pak práce sleduje typografickou tvorbu několika jeho současníků, především Jaroslava Bendy a Karla Dyrynka. Práce tak vytváří přehlednou studii poukazující na celkovou situaci české typografie v daném období.
|
|
|
Sochař Franta Úprka a jeho sepulkrální tvorba
Eretová, Monika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá funerální sochařskou tvorbou Franty Úprky (1868-1929). Zprvu je stopován sochařův život od narození na Moravském Slovácku přes příchod do Prahy a učňovská léta v ateliérech předních sochařů poslední třetiny 19. století až po zakotvení v české metropoli. Zřetel je kladen především na umělecky důležité okamžiky Úprkova života, klíčová díla i výstavní činnost. Přestože Úprka sám se zdržoval v rámci prostoru českých zemí, jeho dílo bylo představováno zahraničním divákům ve Francii, Anglii, Itálii, Spojených státech a v mnoha dalších zemích. S tímto souvisí následující kapitola, která přibližuje tvorbu F. Úprky, hlavní témata i spektrum jeho uměleckého záběru. F. Úprka byl členem několika spolků, avšak nejdůležitější bylo jeho působení v rámci hodonínského SVUM, jehož vznik, různorodou činnost a význam pro kulturu Moravy přibližuje další část práce. Úprka po celý život tvořil v duchu regionálního národopisu, který se výrazněji projevoval zejména kolem přelomu 19. a 20. století jako jistá vlna folkorismu, jehož příčiny vzniku a úspěšnost na poli výtvarného umění se snaží vystihnout další kapitola. Následuje již samostatná nosná část diplomové práce, orientovaná na sochařské náhrobky F. Úprky, které jsou jedinečné a raritní právě aplikováním folklorních uměleckých tendencí do...
|
|
| |
|
|
Kavárenská architektura - kavárenský prostor v studiích a realizacích architektury první poloviny 20. století
Bendová, Eva ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Disertační práce pod titulem Kavárenská architektura. Kavárenský prostor ve studiích a realizacích architektury 1. poloviny 20. století se zabývá otázkou významu a podoby instituce kavárny v moderní době, od 18. století, zejména pak v letech 1898-1939. Důraz je kladen na pražské prostředí, přičemž se nelze uzavírat interdisciplinárnímu ani geografickému přesahu v případě významných příkladů do mimopražského prostředí, a to zejména evropských metropolí (Vídeň, Berlín, Paříž). Prostor kavárny jako architektonickou strukturu i fenomén vztahující se k moderní městské společnosti je nutné nahlížet z mnoha různých úhlů pohledu. Pro pochopení toho, co se v kavárně děje, a významu společenského dění rekonstruujeme historickou skutečnost: sledujeme topografii kaváren, její návštěvníky i zřizovatele, především však specifické momenty prožitku z kavárny. Práce se pokouší postihnout, jaké fenomény modernosti se ke kavárně vztahují především, jak jsou samotnými umělci a architekty charakterizovány a jak je jimi kavárenský prostor pak zpětně určován. Práci dělím na dva základní oddíly. Kulturněhistorická studie shrnuje myšlení o instituci kavárny a sleduje její specifika jako typického prostoru modernity, který doplňuje klasický, antikou daný veřejný prostor. Neopomíjím postihnout sociální typologii kaváren, ovlivněnou...
|
|
|
Malované opony české provenience v poslední čtvrtině 19. století
Rozinek, Josef ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Leubnerová, Šárka (oponent)
Cílem předkládané práce je podat základní informace o malovaných oponách české provenience a na českém území ve specifickém časovém rozsahu poslední čtvrtiny 19. století. V úvodu bude krátce nastíněna problematika vývoje divadelních opon i jejich malovaných variant, stejně jako budou představeny české malované opony pocházející z období konce 18. až do poloviny 19. století a důležité zahraniční vzory. Ve vlastní stati práce jsou prezentovány malované opony jazykově českých a německých divadel s důrazem na ikonografické zhodnocení. Závěr práce je věnován zhodnocení specifických prvků jednotlivých opon a obecnému zasazení tématu do kontextu vývoje českého umění na konci 19. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výstava Augusta Rodina v Praze 1902, její okolnoti a vlivy
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K základním cílům této bakalářské práce patří zejména sled událostí, které zapříčinily konání výstavy Augusta Rodina v Praze roku 1902, s jejich následnými dopady na soudobou uměleckou scénu v Čechách. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá vývojem složitých a dlouholetých vztahů mezi Prahou a Paříží, jež bezprostředně souvisely s pražskou výstavou. Následující kapitola pojednává o přípravách, které předcházely konání výstavy samotné. V této části práce jsou zmíněny kroky, které Spolek výtvarných umělců Mánes podnikl k tomu, aby se celá kulturní událost mohla v Praze uskutečnit (vzájemná korespondence Stanislava Suchardy s Augustem Rodinem, speciální vydání dvojčísla Volných směrů, návštěva delegace pražské radnice u Rodina v Paříži, zapojení se Josefa Mařatky do organizace výstavy apod.). Námět další kapitoly velmi těsně navazuje na předchozí část a představuje praktické záležitosti, jež bylo nutné zvládnout před slavnostním otevřením Rodinovy výstavy veřejnosti. V pořadí pátá kapitola vystihuje Rodinův příjezd do Prahy a nejdůležitější body bohatého programu, který byl pro významného francouzského sochaře připraven. Zásadní druhá část této bakalářské práce se zabývá podněty, které Rodinova návštěva Prahy i jeho tvorba představily a s nimiž se musela domácí scéna následně vyrovnat prostřednictvím...
|
|
|
Renáta Tyršová
Rozinková, Kateřina ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Cílem předkládané práce je zhodnotit život a dílo významné osobnosti české kultury a společnosti konce 19. století Renáty Tyršové. Práce obsahuje základní přehled životopisných dat Tyršové, především ve vazbě na její rodinné zázemí. Následně je zhodnocena její odborná práce na poli umělecké teorie a zejména kritiky, včetně jejího vztahu ke konkrétním umělcům, uměleckým směrům a tendencím. V závěru je práce Tyršové srovnávána s odbornou prací jejího manžela Miroslava Tyrše a je zasazena do kontextu vývoje české výtvarné kritiky.
|
|
|
Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace českého aristokrata ve 2. polovině 17. století
Pátek, Jakub ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent) ; Šroněk, Michal (oponent)
Resume disertace Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace barokního aristokrata ve druhé polovině 17. století. Práce se zabývá uměleckou objednávkou zámožného českého aristokrata hraběte Michaela Osvalda Thuna, představujícího jednoho z velmi aktivních stavebníků Čech ve druhé polovině 17. století. Předmětem zájmu jsou vedle staveb také další kategorie umělecké objednávky, plastika a malba, a pozornosti se dostává také jeho ne příliš rozsáhlé sbírkotvorné činnosti. V úvodu je nastíněn dosavadní stav bádání v oblasti šlechtických uměleckých objednávek 17. století a vymezena základní používaná terminologie. Následuje rozbor použité literatury a pramenné základny, týkající se thunské rodové historie, majetkových záležitostí, osoby Michaela Osvalda a jeho uměleckých objednávek. Třetí část přináší stručný nástin starších dějin rodu Thunů s důrazem na jejich usazení se v Čechách ve třetím desetiletí 17. století. Čtvrtá část je věnována již přímo osobě Michaela Osvalda Thuna. Sledovány jsou zde jeho rodinné poměry, rekonstruována podoba vzdělávacího procesu, nastíněno období dospělosti s důrazem na vlastní rodinu, veřejné uplatnění a především majetkové zázemí, vytvářející jeden z hlavních předpokladů pro uměleckou objednávku. Pátá část, postihující základní obrysy uměleckých...
|
|
|
Jan Quirin Jahn a slovník dějin umění? (Počátky dějin umění v českých zemích)
Marešová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Práce je věnována osobnosti malíře a osvícenského erudity v jedné osobě, Janu Jakubovi Quirinu Jahnovi (1739-1802) a jeho nedokončenému projektu dějin umění založeném na životopisech umělců. Protože součástí práce je také komentovaná edice, je rozdělena na dvě části - teoretickou studii a komentovanou edici. Teoretická část sumarizuje vývoj biografií umělců od antiky až do konce 18. století v Evropě. Další kapitoly jsou pak zaměřeny na osobnost Jana Jakuba Quirina Jahna a jeho rukopis o dějinách umění. Tento rukopis se skládá ze tří částí - úvodní historické studie, výběru životopisů umělců, kteří do Jahnovy současnosti působili v Čechách a z ukázky medailonů, které Jahn shromažďoval excerpcí ze zahraniční literatury, doplňoval archivním výzkumem a nakonec je řadil do složek podle panování.
|
|
|
Caspar David Friedrich. Motiv postavy u okna, její geneze a vývoj
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem Caspara Davida Friedricha (1774 - 1840), který je považován za jednoho z nejdůležitějších malířů a kreslířů německého romantismu. Jeho hlavním přínosem pro malířství byla tvorba obrazů se subjektivní, později také s politicky motivovanou symbolikou. Náměty jeho děl zachycují většinou přírodu, v které často stojí lidé a pozorují krajinu v dálce. První kapitola přibližuje osobu a dílo malíře, který vytvořil nový styl krajinářství. V přírodě objevil duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Následně práce popisuje vlivy romantického literárního hnutí a náboženství na jeho tvorbu. Druhá kapitola prezentuje ženskou postavu otočenou zády k divákovi a to v malbě Žena u okna z roku 1822. Jsou představeny nejrůznější interpretace historiků umění, které souvisejí především s romantizujícími vizemi individuality a nekonečna. Dále je nastíněn původ a vývoj ženské postavy otočené zády k divákovi v malířství od pravěku až po 20. století. Ve třetí kapitole je objasněn fenomén okna v umění. Zároveň je předvedeno okno v interiéru a výhled z okna jako výrazový prostředek umělcova vyjádření. V poslední části třetí kapitoly je naznačen vývoj motivu ženy otočené zády k divákovi u okna od prvních zobrazení až po tvorbu 21. století. Ukázky motivů jsou prezentovány v malířské...
|
host ::
RSS.