|
|
Vykladačská činnost Mikuláše z Lyry v Postille litteralis a její význam v křesťanské exegetické tradici
Lisý, Štěpán ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Vykladačská činnost Mikuláše z Lyry v Postille litteralis a její význam v křesťanské exegetické tradici Exegetical Appoaches of Nicholas de Lyra in Postilla litteralis and Ins Role in Christian Tradition Štěpán Lisý Práce se zabývá vykladačskými principy v Postille litteralis Mikuláše z Lyry (1270- 1349), ve které se odráží misijní snahy křesťanů mezi židy i muslimy. Kompozice celého Lyrova komentáře je silně ovlivněna židovskými komentáři rabiho Šloma ben Jicchaka (Rašiho). Méně významný, ale patrný je vliv Avrahama ibn Ezry, Davida Kimchiho (Radaka) a Raymunda Martiniho. V závěru práce se potom autor věnuje vlivu Postilly litteralis na pozdější křesťanské učence s ohledem na dochované rukopisy na našem území.
|
|
|
Trojiční tajemství v životě církve v době Apoštolských otců a prvních apologetů
Mrázek, David ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
RESUMÉ Cílem této diplomové práce je analyzovat trojiční tématiku v dílech apoštolských otců a prvních apologetů, tedy v bezprostřední po-novozákonní době, přibližně do poloviny 2. století. Zvláštní důraz je kladen na vztah mezi trojičním mysteriem a praktickým životem tehdejších křesťanů. Práce je rozdělena do tří základních okruhů: Nejdříve je věnována pozornost způsobu, jakým se mohl člověk setkat s tajemstvím Otce, Syna a Ducha svatého při svém vstupu do církevního společenství. Toto setkání se odehrávalo převážně v liturgii, která nám také zachovala nejstarší svědectví v podobě trojičních křestních formulí a vyznání víry. Křest ve jménu Trojice byl originální křesťanskou invencí iniciačního obřadu pocházejícího z židovské rituální praxe. Jím se umíralo dosavadnímu způsobu existence a vstupovalo do nového života s Otcem, Synem a Duchem svatým. Se křtem také úzce souviselo krédo, jehož podoba byla v tuto dobu transformována z původní, jednoduché christologické formule na formu trojiční, právě pod vlivem liturgické praxe. Druhá část si všímá toho, jakým způsobem se tajemství Trojice promítalo do praktického života církevního společenství i jednotlivých věřících. Církev je budována působením jednotlivých božských osob a celé Trojici také patří coby nadpřirozený organismus. Vzájemné společenství Otce, Syna...
|
|
|
Srovnání problematiky vztahu milost - svoboda u sv.Augustina a u sv. Bernarda
Pluhař, Jiří ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
Resumé Práce mi otevřela problém milosti a donutila mě ho "dobrovolně" nastudovat. Na naší fakultě se milost pro kombinované studium přednáší okrajově v důsledku nízké dotace hodin. Přitom v době barokního manuálu tvořil problém milosti samostatný traktát. Moderní doba sice přinesla změnu výuky a jedná se o vítané vylepšení. Problém milosti tím však neztrácí na důležitosti. Pokud člověk bere vážně ekumenické výzvy, pak je konfrontován s faktem, že je to právě problém milosti, který staví nejvíce překážek mezi katolickou a protestantské církve. Bez základních znalostí nauky o milosti lze jen velmi obtížně pochopit nauku o svátostech, církvi a věcech posledních. A co je mnohem důležitější, bez pochopení milosti, člověk nemůže poznat své pravé místo před Bohem. Bez zodpovězení otázky jaký je vlastně konkrétní vztah Boha k člověku, uvíznou veškeré teze o milujícím Bohu na mrtvém bodě. Je však příznačné, že lidsky uspokojivé řešení se skrývá spíše v modlitbě a pokorném ztišení, než v sebe lepší racionálně-teologické argumentaci. Filosofická úvaha zradila i takové velikány jako byl G. Leibniz nebo v nedávné době A. N. Whitehead. Špatně postavený problém milosti a svobody rozhodování může vést jednak ke snížení spásonosného činu Krista, tím že člověk je schopen spásy pouze vlastní silou, nebo k opačnému debaklu,...
|
|
|
Studium teologie v české františkánské provincii ve 20. st. (sonda do dějin české teologie)
Sadílek, František ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
Resumé Tato diplomová práce nese název STUDIUM TEOLOGIE V ČESKÉ FRANTIŠKÁNSKÉ PROVINCII VE 20. ST. (SONDA DO DĚJIN ČESKÉ TEOLOGIE). Protože téma nebylo ještě zatím celkově zmapováno, práce se více zabývá spíše historickým přehledům jednotlivých studijních projektů, které vzešly z iniciativy českých františkánů a nejvýznačnějším osobnostem a jejich dílům, než vlastní teologické analýze. Jako podklady pro tuto práci používám především rozhovorů s pamětníky, dále pak archivních materiálů a odborné literatury. Práce nejprve v krátkosti pojednává o historii františkánů v Čechách ve 20. století. Dále se pak věnuje čtyřem nejdůležitějším studijním projektům: Plánovanému filosofickému a teologickému františkánskému studiu v první polovině 20. století, projektu Studium catholicum, tajnému studiu teologie v období komunistické totality a současnému Institutu františkánských studií. Nejvíce prostoru je věnováno období totality a studiu tajné teologie. Mezi osobnostmi františkánské teologie se více zabývá životem a dílem Jana Kapistrána Vyskočila, Jana Evangelisty Urbana, Jana Baptisty Bárty a Ctirada Václava Pospíšila. Zmiňuje se také krátce o ostatních osobnostech mezi které patří např. B.J. Wilhelm, K. F. Minařík, A. J. Tobola, C.J. Kadlec, Z. B. Bouše, R. M. Jáchym, P. R. Beneš. Nakonec poukazuje na některé...
|
|
|
Kněz jako správce Božích tajemství (trojí úkol kněze).
Paseka, Jan ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Resumé Diplomová práce s názvem "Kněz jako správce Božích tajemství" (trojí úkol kněze), si klade za cíl ukázat, co všechno patří k úkolům kněze. Mnohdy se považuje za jeho službu pouze vysluhování svátostí. Tato práce ukazuje, jak se na toto téma dívá II. vatikánský koncil, konkrétně dekret o službě a životě kněží Presbyterorum ordinis v článcích 4 - 6. Kněžská služba v sobě zahrnuje učit, posvěcovat a vést. Tyto úkoly nemá pouze biskup, ale i kněz, který je jeho pomocníkem. Práce začíná pohledem na teologií kněžství (v Novém zákoně), teologií kněžství na II. vatikánském koncilu, všeobecným kněžstvím a kněžskou službou, která je zastoupena v mnoha oblastech veřejného života. Vlastní část diplomové práce obsahuje tři kapitoly, z nichž se každá věnuje jednomu úkolu kněze (učit, posvěcovat a vést), a ptá se, jaký konkrétní smysl má ten daný úkol, jakou roli hraje v církvi, v životě kněze, jak by ho měl kněz plnit, jak je k němu pověřen, jak se plnění tohoto úkolu promítá do života kněze a do jeho spirituality. Cílem této práce je poukázat na tři úkoly kněze, které se navzájem doplňují a vytvářejí jednotu, v jejímž rámci se spojují biskup a kněz, ve službě pro spásu všech lidí.
|
|
|
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii
Regner, Jan ; Pelc, Bogdan (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii Jan Regner Resumé V práci nazvané "Relevance Lonerganovy teorie poznání pro metodu v teologii" se autor pokusil poukázat na přínos díla Bernarda Lonergana, zvláště jeho svérázné teorie poznání, pro teologickou metodologii. U základů této práce leží otázka, nakolik je i dnes důležité, aby se teologie zabývala svou metodou a otevřela se interdisciplinárnímu dialogu s přírodními vědami na jedné straně a filozofií na straně druhé. Po úvodu následuje kapitola s úvahou nad situací a úkoly teologie v době rychlých socio-kulturních proměn. Několik řádků autor věnuje Lonerganovu životu a dílu. Nechybí ani malý exkurz do teorií pravdy, nezbytný k předběžnému zařazení Lonerganova pojetí mezi nejdůležitější noetické pozice. Popis hlavních rysů Lonerganovy teorie poznání, v které autor popisuje strukturu lidského poznání, stanoví zásadní část této kapitoly. Náčrtem jednotlivých poznávacích operací, které dělí na úroveň empirickou, intelektuální a racionální, se Lonergan pokusil položit základy k jakési univerzální metodě, aplikovatelné nejen v přírodních vědách, ale také v teologickém bádání. Kapitolu uzavírá distinkce mezi latentní a explicitní metafyzikou. V následující kapitole pak autor hledá odpověď na otázku, jaká je metoda, či spíše metody v teologii....
|
|
|
Tajemství nadpřirozenosti.
Janák, Filip ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
RESUMÉ Tajemství nadpřirozenosti Tato práce se, stručně řečeno, věnuje vztahu mezi lidskou přirozeností a milostí/nadpřirozeností. Je analýzou několika kapitol díla Le mystere du surnaturel (Tajemství nadpřirozenosti) francouzského teologa kardinála Henri de Lubaca. Jeho životní příběh a částečně také jeho dílo je představeno v první části. Druhá část se již věnuje samotnému dílu a je rozdělena do osmi kapitol. Nejprve je představena historie teologických úvah o přirozené touze člověka vidět Boha a jejím naplnění. Zde jsou také vysvětleny základní pojmy celé práce: přirozenost, nadpřirozenost, milost. Ve druhé kapitole se do středu pozornosti dostává vztah mezi člověkem a Bohem. V této kapitole se nachází základní myšlenkové linie celé práce. Analýzou pojmu "přirozenost" se zabývá třetí kapitola. V následující kapitole je pozornost věnována situaci "pohanů", kteří neznali (neznají) touhu lidského ducha ani její naplnění. K "tajemství nadpřirozeného osudu člověka" je možné přistupovat různě. Jak se k němu staví rozum a jakým způsobem je přijímáno ve víře, ukazují následující dvě kapitoly. V předposlední kapitole se uvažuje o přirozené touze, posledním cíli a přirozené blaženosti. Závěrem je pojednáno o poznatelnosti přirozené touhy a nutnosti Zjevení v poznávacím procesu. Přínosem této práce je, že se pod...
|
|
|
Smysl utrpení ve světle křesťanské víry a mužská a ženská tvář Božího milosrdenství
Lukavská, Jana ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Kohut, Pavel Vojtěch (oponent)
Resumé Smysl utrpení ve světle křesťanské víry a mužská a ženská tvář Božího milosrdenství V této diplomové práci jsem si stanovila za cíl pokusit se více porozumět smyslu lidského utrpení a hlouběji nahlédnout smysl lidského strádání. Chtěla jsem si ujasnit, jaký pohled na tajemství utrpení poskytuje Zjevení, ale také jeho následná teologická reflexe. Druhým motivem volby tématu byla skutečnost, že systematická i dogmatická teologie dnes usilují o zřetelnější propojení svých závěrů s každodenní praxí křesťanského života. V prvé řadě jsem se pokusila zkoumat rozdíly mezi mužskou a ženskou podobou utrpení ve Starém i Novém zákoně. Hlubší vhled do tajemství utrpení jsem hledala i v některých mimobiblických textech, které nabízí Magisterium katolické církve, a z této perspektivy jsem se také pokusila zkoumat a srovnat dva velké světce současné doby, jejichž život se vyznačoval dokonale zpracovaným utrpením. V závěru jsem se pokusila o zhodnocení toho, jak se teoretické výpovědi na rovině dogmatické teologie spojují s tím, co ve svém působení v sociální oblasti dennodenně zakouším. Věřím, že konkrétní pohled na trpící lidi může vrhnout nové světlo do oblasti dogmatické teologie, a jsem přesvědčena že pochopení utrpení, které teologie a víra nabízejí, může být naopak velkou pomocí konkrétním lidem. Domnívám se,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.