|
|
Ekonomická politika USA v éře Ronalda Reagana a její dopady
Horníková, Anna ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Ekonomická politika USA v éře Ronalda Reagana a její dopady si klade za cíl sledování ekonomických politik prováděných americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v letech 1981 až 1988. Prezident Reagan za dvě období svého prezidentství dokázal zcela otočit dobový trend keynesiánství v přístupu vlád k americké ekonomice a nahradil jej navrácením důvěry v individuální zodpovědnost a svobodný trh. Cílem práce je sledování hypotézy, že tzv. Reaganomika přinesla dílčí úspěchy ve vybraných úsecích americké ekonomiky, jako je například snížení inflace a růst HDP, zatímco například v rozpočtové politice nepřinesla pozitivní výsledky. První kapitola práce sestává z teoretického podkladu nutného pro lepší pochopení tématu a zabývá se ideologickými východisky Reaganovy ekonomické politiky se zvláštním důrazem na teorii strany nabídky. V další kapitole je pak vylíčen charakter a průběh jednotlivých reforem tak, aby v kapitole poslední byla umožněna analýza důsledků těchto reforem.
|
|
| |
|
|
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
|
|
|
Analýza: Byl Barrack H. Obama větší mírotvorce než George W. Bush?
Kučera, Pavel ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Ve svojí práci se věnuji analýze teze, zda se Barrack H. Obama, mimo jiné držitel Nobelovy ceny za mír z roku 2009, během svého působení ve funkci amerického prezidenta více zasadil o mírovější politiku na Středním a Blízkém východě, než jeho předchůdce George W. Bush. Již ve svých předvolebních projevech se totiž Obama zavázal ukončit dlouhotrvající války v Afghánistánu či Iráku, rozpoutané právě za Bushe, a prosazovat mírovější politiku v tomto regionu. Ve svojí práci pak z dostupných zdrojů, ať už se jedná o odbornou literaturu či denní tisk, rozebírám, jak a v čem se lišila jejich zahraniční politika v daném regionu. Věnuji se též analýze toho, jak se oba prezidenti snažili vypořádat s hrozbou mezinárodního terorismu, zejména s ohledem na organizace jako Talibán, Al-Káida či Islámský stát, a jaké prostředky volili k jeho potírání či omezení jeho vlivu na území států jako jsou Irák, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Pákistán. V samotném závěru práce se věnuji také srovnání toho, kolik si vojenské operace, vedené oběma prezidenty v tomto regionu, vyžádaly obětí mezi samotnými příslušníky amerických ozbrojených sil, jaké byly finanční náklady na tyto operace, ke kolika bombovým útoků drony došlo během prezidentství Bushe i Obamy, či kolik teroristů bylo během jejich funkčního období zabito. Klíčová...
|
|
|
Anti-Americanism and Canadian Cultural Policy (1928-1957)
Havlíková, Veronika ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Antiamerikanismus a kanadská kulturní politika v letech 1928 až 1957" se zabývá vlivem antiamerikanismu, zapříčiněného strachem z amerikanizace a kulturního pohlcení Spojenými státy, na kulturní politiky kanadské federální vlády v tomto formativním období pro vývoj svébytné kanadské národní identity po rozpadu Britského impéria. Na základě interpretativní obsahové analýzy dvou klíčových vládních dokumentů, takzvané Airdovy komise (1928-1929) a Masseyho komise (1949-1951), práce zkoumá, jaké byly hlavní motivy a faktory ovlivňující vládní intervenci v oblasti kultury a posuzuje jakou roli mezi těmito faktory sehrál antiamerikanismus jako reakce na něco, co bylo vnímáno jako americká kulturní invaze ohrožující vývoj svébytné kanadské kultury. Teoretický rámec práce představuje různá pojetí antiamerikanismu, a především jeho charakteristickou povahu v kanadském prostředí, a dále vymezuje koncept kulturního imperialismu, který nám umožní lépe porozumět kanadské snaze vymezit se proti americkému kulturnímu vlivu ve zkoumaném období.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
Předpoklady pro úspěch organizovaného zločinu v Chicagu během prohibice
Goliáš, Petr ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Situace v Chicagu během let 1920 až 1933, tedy v době, kdy na území Spojených států amerických platil 18. dodatek americké ústavy, zakazující výrobu, přepravu a prodej alkoholických nápojů, se stala jedním ze symbolů pro úspěch organizovaného zločinu. Tato práce má prostřednictvím analýzy historického, geografického, demografického, ekonomického a politického vývoje Chicaga určit, jaké byly podmínky pro tamní organizovaný zločin během prohibice a jaké důvody stály za úspěchem chicagských zločineckých organizací té doby.
|
|
|
Interakce anabaptistických komunit v USA a Kanadě s většinovou společností
Kolářová, Kristýna ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je interakce anabaptistických komunit s většinovou společností. Pro tento účel byly vybrány tři největší komunity žijící na území Spojených států amerických a Kanady - amišové, mennonité a hutterité. Tyto komunity, ač mají stejný původ v reformaci v šestnáctém století, se v mnohých aspektech výrazně liší. Práce se bude věnovat zejména jejich interakci se společností, jelikož jsou zastánci izolace od vnějšího "zkaženého" světa. Absolutní izolace je však nereálná, a proto práce zkoumá, v kterých oblastech a v jaké míře k interakci s okolní společností dochází. To je hlavním předmětem této práce. Pro lepší zobrazení interakce v různých oblastech života je ústřední část práce rozdělena do čtyř kapitol, podle oblastí, ve kterých, dle názoru autorky, dochází k interakci nejvíce a nejčastěji. V každé kapitole jsou dané komunity podrobeny komparaci. V závěru práce jsou zhodnoceny dosažené výsledky výzkumu. Tedy, že v největší geografické izolaci žijí hutterité, díky tomu je jim poskytnuta vetší volnost uvnitř komunity například v oblastech technologií a vzdělaní. Nejvyšší stupeň kontroly vnějšího vlivu mají amišové, u kterých přísným pravidlům podléhá téměř každý aspekt života, jelikož je nelze izolovat geograficky, protože žijí v těsné blízkosti nečlenů. Výjimkou je období...
|
|
|
Public Image of the USSR in the US between 1947 - 1956
Pondělíček, Jiří ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Američané na počátku Studené války, mezi lety 1947 a 1956 vnímali Sovětský svaz. Cílem práce je předložit ucelený obraz toho, jaké názory americká veřejnost zastávala a pokusit se nastínit, jaké faktory tyto názory ovlivňovaly. Práce identifikuje tři hlavní témata, skrze která obyvatelé Spojených států vnímali svého studenoválečného nepřítele: špionáž a ideologickou subverzi, atomovou válku a totalitní podobu komunismu, tedy jeho podobu s nacismem. První kapitola se zabývá špionáží a subverzí, obdobím, které se souhrnně nazývá jako Mccarthismus. Spíš než analýza procesů je zde cílem souvislost mezi takzvaným honem na čarodějnice a veřejným míněním. Druhá kapitola se zabývá především kampaní civilní obrany, která se spustila po úspěšném sovětském testu atomové zbraně. Cílem je zjistit, jaké informace měli k dispozici lidé organizující tuto kampaň a porovnat je s tím, co sdělovali veřejnosti. Třetí kapitola se pak zabývá tím, jak soukromá media a spolupracovala s vládními agenturami na takové kampani a také jak se ruku v ruce s oficiální propagandou snažila vykreslit Sovětský svaz a komunismu jako jiné podoby Třetí říše a nacismu.
|
|
|
Portrayal of the World War I in British Literature in the 20th Century
Pondělíček, Jiří ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Záměrem této bakalářské práce je prozkoumat způsob, jakým autoři z Britských ostrovů popisují první světovou válku. Primárním cílem je zjistit, jak se její zobrazení proměnilo za více než devadesát let od jejího skončení. Za tímto účelem bude práce zkoumat dva romány napsané přímými účastníky, kteří se v britské uniformě zúčastnili bojů v zákopech západní fronty, a dva romány od autorů píšících na přelomu dvacátého a jedenadvacátého století. S využitím literárněkritických, historických i kulturologických sekundárních pramenů a za pomoci analýzy primárních textů tato práce objasňuje, jak a proč se posunul způsob zobrazování a vnímání prvního globálního konfliktu z let 1914 až 1918. Hlavní důraz je kladen především na rozdíly ve zpracování tradičních motivů válečné literatury, hrdinství, oběti a smyslu války. Tato společenskovědní a v jistém smyslu interdisciplinární analýza je předmětem kapitol dvě a tři. Tématem čtvrté kapitoly je pak dílem motivace autorů ke zpracování tohoto válečného konfliktu a s ní spojený způsob, jakým válka v konkrétních literárních dílech vystupuje. Předmět závěru je zhodnocení výše uvedených rozdílů nejenom mezi jednotlivými obdobími, ale i mezi jednotlivými autory. Z práce vyplývá, že vedle rozdílů, které jsou způsobeny upevňováním určitých představ o první světové válce...
|
host ::
RSS.