|
|
Role endotelových a cévních hladkých svalových buněk ve vzniku, rozvoji a terapii cévních onemocnění
Chlupáč, Jaroslav ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Sedmera, David (oponent)
Úvod: Cévní chirurgie čelí nedostatku vhodných materiálů k bypassu. Syntetické cévní protézy zahrnují polyetylén tereftalát (PET) and expandovaný polytetrafluoroetylén (ePTFE). Jako cévní náhrady o malém průsvitu (< 6 mm) však podléhají trombóze díky absenci endotelové výstelky. Cílem práce bylo modifikovat PET cévních protézy adhezními povrchy tkáňového inženýrství a zlepšit jejich biokompatibilitu pro cévní hladké svalové buňky (HSB) a endotelové buňky (EB). Metodika: Použili jsme protein krevní srážlivosti fibrin (Fb) a proteiny extracelulární matrix kolagen (Co), laminin (LM) a fibronektin (FN). Připravili jsme povrchy: Co, Co/LM, Co/FN, Co/Fb, Co/Fb/FN a provedli experimenty s buněčnými kulturami: 1. planární statické, 2. planární dynamické, simulující krevní proud, 3. tubulární dynamické a 4. implantace laboratornímu praseti. Výsledky: Růst EB a HSB na komerčních protézách (ePTFE, PET a PET/Co) byl omezený. Růst obou typů buněk byl nižší na PET/Co než na PET. Po modifikaci proteiny dosáhly EB nejvyšších počtů na PET/Co a PET/Co +Co/Fb. Nebyl rozdíl v hustotě HSB na různých površích. Finální počet HSB byl vyšší než EB, ale nikoli významně na PET/Co a PET/Co +Co/Fb. Impregnace PET vstřebatelnými kopolymery snížila růst EB, následné pokrytí proteiny jej zvýšilo, zejména na Fb vzorcích. Při...
|
|
|
Vliv statinů na TGF-β1 signalizační kaskádu in vivo a in vitro
Zemánková, Lenka ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biologických a lékařských věd Kandidát Mgr. Lenka Zemánková Školitel Doc. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název disertační práce Vliv statinů na TGF-β1 signalizační kaskádu in vivo a in vitro. Tato disertační práce je zaměřena na studium vlivu statinů a zánětu na TGF-β1 signalizaci, především na endoglin a jeho význam ve vztahu k endotelu, jak in vivo, tak in vitro. Transformující růstový faktor beta (TGF β) je multifunkční růstový faktor, který reguluje řadu specifických buněčných pochodů v aterogenezi. Endoglin (TGF-βRIII, CD105) je považován za pomocný TGF β receptor, který může ovlivnit aktivitu TGF-β1 a dalších TGF-β receptorů. Byla popsána spojitost mezi endoglinem a expresí eNOS v cévách, což ukazuje na klíčovou roli endoglinu pro funkci endotelových buněk. Naše in vivo experimenty byly zaměřeny na studium exprese členů TGF-β signalizace, na expresi endoglinu v myší aortě a jeho hladiny v séru. Dále jsme zjišťovali, zda jsou tyto proteiny ovlivněny cholesterolem či podáváním atorvastatinu v dietě. Imunohistochemická analýza prokázala lokalizaci endoglinu na endotelu cév bez aterosklerózy a také na povrchu aterosklerotických plátů. Dále byla pozorována kolokalizace endoglinu, Smad2, pSmad2/3 a eNOS na endotelu...
|
|
|
Známky preklinické aterosklerózy u dětí s chronickým onemocněním ledvin
Dvořáková, Hana Marie ; Piťha, Jan (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Vaverková, Helena (oponent)
Děti s chronickým selháním ledvin, tvoří skupinu s extrémně vysokým rizikem rozvoje předčasného onemocnění kardiovaskulárního systému. V rámci naší práce jsme prokázali, že měření tloušťky intimy medie karotických tepen (CIMT) ultrazvukem s vysokou rozlišitelností je vhodnou metodou k diagnostice aterosklerotického postižení cév v jeho preklinickém stadiu a to především u menších dětí. Naopak metoda na endotelu závislé dilatace brachiální artérie (FMD) se z našeho pohledu v pediatrii ukázala být nepříliš vhodná. V našem souboru pacientů jsme metodou CIMT neprokázali souvislost známek preklinického aterosklerotického postižení s žádným z klasických rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (hypertenze, dyslipidemie, BMI). Naopak významná korelace byla ve skupině pacientů nalezena mezi poškozením cévní stěny a hodnotami sérového bilirubinu, což by dle našeho názoru mohlo ukazovat na porušenou schopnost obrany proti oxidačnímu stresu, který je považován za jeden ze zásadních faktorů v rozvoji aterosklerotického postižení. Negativní korelace hodnot sérového albuminu s CIMT může být způsobena horším stavem výživy nefrologických pacientů a upozorňuje na důležitost sledování nutričního stavu těchto dětí. Dosud se v otázce rizikových faktorů aterosklerózy u pediatrických pacientů neobjevují úvahy o možné...
|
|
|
Známky preklinické aterosklerózy na periferně uložených tepnách a jejich vztah k výskytu žilní trombózy u pacientů s trombofilními stavy
Auzký, Ondřej ; Piťha, Jan (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Vaverková, Helena (oponent)
V naší práci jsme se zaměřili na hodnocení vztahu žilních onemocnění a preklinické aterosklerózy a jejích rizikových faktorů. Konkrétním cílem bylo zjistit případnou asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory, známkami preklinické aterosklerózy a žilními onemocněními vyjádřenými jako žilní tromboembolizmus či jako standardně zjištěné subjektivní obtíže. Cílem první naší studie bylo zjistit, zda existuje významný vztah mezi preklinickou aterosklerózou včetně rizikových faktorů aterosklerózy a výskytem žilních tromboembolických příhod u pacientů s trombofiliemi; preklinická atroskleróza by mohla svým prokoagulačním působením zvyšovat riziko žilní trombózy. Bylo vyšetřeno 109 pacientů (66 žen) s trombofilií (leidenská mutace faktoru V, mutace protrombinu, deficit antitrombinu, deficit proteinu C a S). Známky preklinické aterosklerózy byly stanoveny ultrazvukem na karotických a femorálních tepnách. Sledovány byly: věk, kouření, antropometrická data (výška, váha, index tělesné hmotnosti, obvod pasu), krevní tlak, přítomnost poruch metabolizmu lipidů, glycidů, terapie těchto poruch, hormonální terapie a další parametry. Byl vyhodnocen rozdíl mezi pacienty s (n = 47) a bez (n = 62) anamnézy žilní tromboembolické příhody. Rozdíly byly hodnoceny nepárovým t-testem pro spojité veličiny a chí-kvadrát testem...
|
|
| |
|
|
Smykové napětí a jeho role v rozvoji aterosklerózy v karotickém povodí
Chytilová, Eva ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Horký, Karel (oponent) ; Piťha, Jan (oponent)
Ateroskleróza je ovlivněna systémovými rizikovými faktory: arteriální hypertenze, dyslipidémie, diabetes mellitus a kouření. Vyskytuje se však v predilečních lokalizacích, což ukazuje na působení lokálních hemodynamických vlivů. Hlavním lokálním hemodynamickým faktorem je smykové napětí, působící tangenciálně na povrch endotelu. Důsledky působení smykového napětí na endotel jsou dány jeho směrem velikostí, ale i místní geometrií cévy a charakterem toku. Smykové napětí ovlivňuje expresi v endotelových buňkách a jejich fenotyp. Vzhledem k prokázaným souvislostem mezi optimální kompenzací diabetu a dalších složek metabolického syndromu a snížením rizika vzniku a rozvoje cévních komplikací je dnešní pojetí léčby diabetu 2. typu komplexní. Kromě intenzivní kompenzace glykemií u pacientů s DM je nezbytné léčit další klinické projevy inzulínové rezistence. Léčba zahrnuje antihyperglykemická antidiabetika (metformin, thiazolidindiony), inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu a hypolipidemika.
|
|
|
Neinvazivní hodnocení endoteliální dysfunkce u dětí s rizikem předčasné manifestace aterosklerózy
Jehlička, Petr ; Piťha, Jan (vedoucí práce) ; Urbanová, Zuzana (oponent) ; Malík, Jan (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni Dětská klinika MUDr. Petr Jehlička Dizertační práce: Neinvazivní hodnocení endoteliální dysfunkce u dětí s rizikem předčasné manifestace aterosklerózy Obor: pediatrie Plzeň, 2008 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinovaného doktorandského studia na Dětské klinice LF UK v Plzni. Uchazeč: MUDr..Petr Jehlička Dětská klinika LF UK a FN v Plzni Alej Svobody 80 304 60 Plzeň Školitel: MUDr..Jan Piťha, CSc. Laboratoř pro výzkum aterosklerózy Institut klinické a experimentální medicíny Vídeňská 1958/9 140 21 Praha Oponenti: Stanovisko k dizertační práci vypracovalo vedení Dětské kliniky LF UK a FN v Plzni Autoreferát byl odeslán dne: Obhajoba dizertační práce před komisí pro obhajobu dizertačních prací v oboru pediatrie se koná Místo obhajoby : Dětská klinika LF UK a FN PLzeň, Alej Svobody 80, Plzeň S dizertační prací je možno se seznámit na děkanátě Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 3, Plzeň. 3 Obsah 1.1 Současný stav problematiky 4 1.2 Diagnostika endoteliální dysfunkce 5 1.3 Zobrazovací metody 5 1.3.1 Decelerační index 6 1.3.2 Biochemické metody 8 2. Cíl studie 8 3. Metodika 9 3.1 Složení souborů 10 3.2 Sledované parametry 11 3.3 Statistické zpracování 12 4. Výsledky 12 4.1. Decelerační index 14 4.2 FMD 14 4.3. Biochemické...
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy a jejich možné farmakologické ovlivnění u pacientů s ischemickou chorobou tepen a dolních končetin
Hromádka, Milan ; Filipovský, Jan (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Šimon, Jaroslav (oponent)
1 Obsah: 1 Současný stav problematiky 1.1 Ischemická choroba tepen dolních končetin 1.2 Léčba ICHDK 1.3 Rizikové faktory ICHDK 1.4 Mírná hyperhomocysteinemie 1.5 Oxidační stres 1.6 Asymetrický dimetylarginin 2 Cíle disertační práce 3 Metodika 4 Výsledky: 1 Léčba statiny u pacientů s ICHDK 1.1 Pacienti s poruchou spektra krevních lipidů 1.2 Pacienti bez poruchy spektra krevních lipidů 2 Léčba pentoxifyllinem u pacientů s ICHDK 2.1 Intravenozní podání jednotlivé dávky 2.2 Orální podání jednotlivé dávky ' 2.3 Klaudikační interval před 8 denní infuzní léčbou a po ní 3 Léčba foláty u pacientů s ICHDK 3.1 Výskyt hyperhomocysteinemie u pacientů s ICHDK 3.2 Methioninový zátěžový test 3.3 Porovnání účinku léčby kyselinou listovou u pacientů s ICHDK a u zdravých seniorů, MTHFR 4 Asymetrický dimetylarginin 4.1 ADMA a konvenční rizikové faktory v populačním vzorku 4.2 ADMA u nemocných s předčasnou ICHS a u kontrolní skupiny 5 Závěry pro praxi 6 Summary 7 Literatura 8 Seznam publikací a přednášek autora strana 2 2 2 3 4 4 5 5 6 9 11 12 12 13 14 15 17 18 20 20 22 25 2 1 Současný stav problematiky 1.1 Ischemická choroba tepen dolních končetin Ischemická choroba tepen dolních končetin (ICHDK) je nejčastějším a nejvýznamnějším onemocněním periferních tepen, nejčastěji vzniká na podkladě aterosklerotického procesu. Pacienti...
|
|
|
Mikrovaskulární reaktivita u pacientů s diabetes mellitus, hypercholesterolémií a arteriální hypertenzí
Kasalová, Zdislava ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Souhrn / Závěr Diabetes mellitus, hypercholesterolémie a arteriální hypertenze jsou základními, dobře známými rizikovými faktory aterosklerózy, nejčastější choroby postihující velké cévy. Cílem naší práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují tyto rizikové faktory mikrocirkulaci. Mohli bychom předpokládat, že cévy toho nejmenšího kalibru budou к působení škodlivých vlivů nejcitlivější a že tedy porucha na úrovni mikrocirkulace bude časným ukazatelem poškození cévního systému. Tato práce ale ukazuje, že působení jednotlivých rizikových faktorů na mikrocirkulaci je odlišné, na rozdíl od relativně uniformního působení na úrovni velkých cév. V případě diabetes mellitus se z hlediska mikrocirkulace jedná o dvě zcela odlišné nozologické jednotky. Diabetes mellitus 1. a 2. typu mají sice z hlediska mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací stejný patogenetický základ, dlouhodobě působící hyperglykémii, jejich vliv na mikrovaskulární reaktivitu je ale rozdílný. V případě diabetu 1.typu je porucha mikrovaskulární reaktivity pozdní a koreluje s přítomností a tíží nejčastější mikrovaskulární komplikace, periferní neuropatie. U diabetu 2.typu je naopak mikrovaskulární reaktivita postižena již v časných stádiích choroby a s přítomností ani tíží neuropatie nesouvisí. V případě hypercholesterolémie je...
|
|
| |
host ::
RSS.