|
|
Experimentální ověření funkce typů a charakteristických struktur zpěvu lindušky lesní
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Mezi základní funkce zpěvu patří snaha samce přilákat samici a naopak zastrašit jiné samce. Předpokládá se tedy, že zpěv nese informaci o kvalitě či motivaci zpívajícího jedince. Takovým nosičem mohou být produkčně náročné trylky, což jsou rychle se po sobě opakující slabiky. Náš modelový druh, linduška lesní, Anthus trivialis, má ve svém repertoáru dva základní typy rychlých trylků, "I" a "M". Tempa těchto trylků se mezi samci výrazně liší, a proto by právě tyto struktury ve zpěvu mohly sloužit jako ukazatele kvality u tohoto druhu. Proto jsme pomocí playbackových experimentů testovali hypotézu, že rychlé trylky signalizují agresivní motivaci a zároveň, že slouží jako ukazatele kvality samce. Na lokalitě Brdy jsme v roce 2012 testovali samce na oba typy rychlých trylků, ti odpovídali na playbacky pouze pomocí "I-trylků" nezávisle na typu přehrávaného playbacku. V porovnání se spontánním zpěvem, samci zvýšili počet zpěvů obsahující tento trylek a zrychlili jej. Navíc jsme zjistili, že samci, kteří mají rychlejší (kvalitnější) "I-trylky" si lépe udrželi svoje teritorium. Z toho plyne domněnka, že "I-trylky" signalizují agresivitu samce. Druhý typ trylku "M", byl překvapivě po stimulaci vniknutí jiného samce do teritoria méně používán. V následujících dvou sezónách jsme na této lokalitě testovali...
|
|
|
Pták roku 2011: zapojení veřejnosti při analýze regionální variability ptačího zpěvu
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Strnad obecný (Emberiza citrinella) je běžným ptákem otevřené krajiny, u kterého se můžeme setkat se snadno rozlišitelnými dialekty. Ty jsou vázány na koncovou část jeho zpěvu. Některé zejména starší publikace uvádějí, že dialekty strnada obecného v Evropě lze rozdělit do dvou dialektových skupin s převážně východo- a západoevropskou distribucí s hranicí procházející střední Evropou. Dosud byly dialekty strnada obecného detailně zkoumány pouze v Dánsku a některých částek Německa. V Česku byla detailní studie uskutečněna ve spojitosti s kampaní Pták roku, při níž byla zapojena veřejnost do sběru nahrávek zpěvu z různých lokalit. V rámci projektu Nářečí českých strnadů se během tří let povedlo získat více jak 2600 nahrávek z většiny území České republiky. Zpěv na jednotlivých nahrávkách byl přiřazen ksedmitradičně vymezovaným dialektů, nalezeny však byly také některé doposud nepopsané. Distribuce těchto dialektů vyústila v dialektovou mozaiku s jasně definovanými hranicemi mezi jednotlivými dialekty. Na těchto hranicích bylo možné nalézt smíšené zpěváky. Podařilo se rovněž stanovit hranici mezi dvěma dialektovými skupinami, která prochází západními Čechami. Ukázalo se, že pro zdárný průběh projektu je důležitá kvalitní zpětná vazba a propagace. Vyplatí se rovněž zapojit přirozenou lidskou soutěživost. Projekt...
|
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu ptáků
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Mezipopulační variabilita zpěvu je mezi ptáky velmi rozšířený fenomén. Ukazuje se, že u řady druhů se liší zpěv příslušníků populací z různých zeměpisných oblastí. V případě dialektů dokonce mezi jednotlivými formami neexistují přechody, ale jasně vymezené hranice. Přestože většina studovaných případů se týká pěvců, lze různé varianty zpěvu najít také v ostatních řádech. Studie prokázaly, že jedinci obývající lesy zpívají kratší, jednodušší zpěvy o nižší frekvenci než jejich soukmenovci z otevřené krajiny. Změny v časových a frekvenčních charakteristikách lze nalézt také v populacích žijících v hlučném prostředí měst. Avšak odlišné zpěvy produkují i jedinci pocházející z populací, jejichž habitaty nevykazují žádné výrazné rozdíly. Pokud se tyto skupiny liší i geneticky, mohla by za odlišnými variantami zpěvu stát dědičnost, zvláště u druhů s vrozeným zpěvem. Nicméně nalezená genetická variabilita může být následkem, nikoli příčinou nenáhodného párování, ke kterému v některých případech mezipopulační variabilita vede. U druhů s alespoň částečně naučeným zpěvem je pravděpodobnější, že výslednou podobu signálu více ovlivní sociální interakce - zvláště pokud samice dávají přednost samcům zpívajícím lokální dialekt nebo pokud sdílení zpěvů se sousedy umožní efektivnější obranu vlastního teritoria. Tato literární...
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Repertoár a specifika vokalizace papouška šedého (Psittacus erithacus)
Kůrková, Petra ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Cílem této studie bylo zmapovat repertoár vokalizace čtyř papoušků žako šedých (Psittacus erithacus) z odchytu, a to dvou samic a dvou samců. Sběr dat probíhal nahráváním jejich vokalizace ve standardizovaných podmínkách v devíti dnech od června do listopadu 2008. Získané zvuky (3 052) byly podle jejich charakteristik metodou porovnávání spektrogramů v v kombinaci s poslechem rozděleny do 70 stanovených kategorií, které byly dále spojeny do 18 větších skupin. Bylo zjištěno, že žádný ze subjektů studie nevyužívá celý zaznamenaný repertoár. Ukázalo se, že ve vokalizaci námi zkoumaných subjektů se objevují výrazné individuální odlišnosti, a to jak na úrovni jedince, tak podle pohlaví. Významný rozdíl ve využívání repertoáru v průběhu studie nebyl zaznamenán. Spektrogramy prototypů kategorií jsou součástí práce. Klíčová slova: papoušek žako, Psittacus erithacus, repertoár, vokalizace
|
|
|
Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech
Lipanská, Barbora ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
LIPANSKÁ, B. 2011: Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Sýkora koňadra (Parus major) používá k varování před pozemními predátory a sedícími vzdušnými predátory varovné hlasy složené z vysokofrekvenčních tonálních slabik a sérií chrastivých širokopásmových slabik. Funkce některých akustických parametrů těchto komplexních hlasů byla testována v playbackovém experimentu na krmítku. Jako nejúčinnější se ukázalo varování dvou ptáků současně. Významnější pro varovnou funkci hlasů byly širokopásmové slabiky. Délka sérií širokopásmových slabik měla opačný vliv než u některých severoamerických sýkor rodu Poecile. Na varovné hlasy sýkory koňadry reaguje i sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus). Její reakce je však slabší. Tento rozdíl může být způsoben její slabší kompetiční schopností vůči koňadře. Klíčová slova: antipredační chování, varovné hlasy, sýkory, playbackový experiment
|
|
|
Funkce velikosti repertoáru u pěvců
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
4 Abstrakt Při komunikaci využívají pěvci signály vizuální a vokální. Vizuální mají oproti vokalizaci několik nevýhod, například při nižší viditelnosti mohou být hůře detekovatelné. Naproti tomu signály vokalizační mohou být zřetelné i za těchto podmínek a u pěvců jsou určitě nejběžnějším a nejrozvinutějším způsobem komunikace. Ptačí vokalizaci lze rozdělit do dvou základních skupin, na zpěvy a volání. Zpěv má, zejména u pěvců v mírném pásu, dvě hlavní funkce. Hraje roli při obraně teritoria a zároveň slouží k přilákání partnerky. Zpěv může být v rámci jednoho druhu značně variabilní a jedinci se mohou lišit velikostí repertoáru, tedy počtem typů zpěvu nebo slabik, jež používají. Prozatím přetrvává předpoklad, že se repertoár vyvinul jako odpověď na sexuální selekci samic, které měly preferovat partnery vlastnící větší repertoár. V takovém případě by se velikost repertoáru dala považovat za fenotypový znak, který by měl samicím sloužit jako spolehlivý indikátor nějakých kvalit samce. Samice by tedy mohla díky rozmnožování se samcem, který vlastní velký repertoár, získat přímé i nepřímé výhody. Proto se ve své bakalářské práci zabývám otázkou týkající se funkce velikosti repertoáru. Zejména se zaměřuji na možné výhody, které by samice mohla obdržet díky páření se samcem vlastnícím velký repertoár. Nicméně...
|
|
|
Funkce různých typů zpěvu a jeho struktur u pěvců
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Otomar (oponent)
V této literární rešerši shrnuji dosud známé informace o výskytu různých typů zpěvu a jeho charakteristických struktur, u kterých se určilo, v jakém kontextu jsou používány, zda pro jejich užití existují nějaká obecná pravidla a jak moc jsou platná napříč druhy. Práce je zaměřená na samce pěvců (Passeriformes) mírného pásmu, kteří přilétají brzy na jaře na hnízdiště a obvykle v tomto období intenzivně zpívají. V závislosti na druhu a zejména u jednotlivců, má však zpěv různé strukturní složení a časové a frekvenční parametry. Některé druhy používají složité zpěvy a jejich složení mohou během produkce měnit podle toho, komu je zpěv směrován. V tomto případě vypovídá o kvalitě samce délka a propracovanost zpěvu z hlediska počtu a variability slabik. Na druhou stranu některé druhy používají pouze jeden typ zpěvu. Jedinci se pak liší mezi sebou ve způsobu produkce celého zpěvu nebo jen konkrétních struktur. Například slabiky velkého frekvenčního rozsahu a délky jsou považovány za energeticky náročné pro produkci, tudíž mohou být dobrým indikátorem zdatnosti samce. Krátké slabiky produkované v rychlejším tempu jsou nejen energeticky náročné na produkci, ale mohou například i značit agresivní záměry vůči cizím samcům. Obecně můžeme odvodit funkční význam určitého zpěvu podle období před a po spárování a podle...
|
|
| |
|
|
Akustická komunikace a varovné signály dvou druhů syslů Spermophilus citellus a S. taurensis (Sciuridae; Rodentia).
Schneiderová, Irena ; Petrusková, Tereza (oponent) ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce)
5 ABSTRAKT Akustická komunikace a varovné signály sysla obecného a nedávno popsaného sysla taurského byly v minulosti jen velmi málo zkoumány. Cílem této práce proto bylo získat základní informace o akustické komunikaci uvedených druhů hlodavců. Bylo zjištěno, že sysel obecný vydává 6 vokálních (growl, rapid growl, scream, squeak, chirp, whistle) a 1 nevokální (tooth chatter) zvuk. Tyto zvuky jsou vydávány při bezprostředním ohrožení života, během vzájemných kontaktů a po zaregistrování predátora. Varovným signálem obou druhů je tonální harmonický hlasový projev whistle. Nejčastěji se skládá ze dvou odlišných elementů, které mohou splývat, mohou se překrývat v čase nebo mohou být odděleny intervalem. První element se vyznačuje konstantní frekvencí, zatímco druhý element je o něco více frekvenčně modulován. Někteří jedinci obou druhů vydávají varovné signály tvořené jen jedním elementem. Na základě rozdílů v akustické struktuře varovných signálů je u obou druhů možné rozlišovat různé jedince. U sysla taurského byly nalezeny rozdíly mezi varovnými signály samců a samic. Klíčová slova: Spermophilus citellus, Spermophilus taurensis, Sciuridae, sysel, antipredační chování, akustická komunikace, vokalizace, hlasový repertoár, varovný signál.
|
host ::
RSS.