|
|
Logic of questions
Peliš, Michal ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedlár, Igor (oponent) ; Wiśniewski, Andrzej (oponent)
Logika otázek Michal Peliš Disertační práce Abstrakt Práce se zabývá jedním z odvětví neklasických logik - logikou otázek (erotetickou logikou). V úvodní části se hovoří obecně o formalizovaném přístupu k otázkám v logice a současně je stručně shrnuta zejména nejnovější historie tohoto odvětví. Zde je též zdůvodňována smysluplnost zachycení úsudků, v nichž se otázky objevují, a je představena formalizace otázky založená na explicitním stanovení množiny přímých odpovědí. Zbytek práce je rozdělen na dvě části, které lze číst nezávisle. První část se zabývá důsledkovými relacemi v inferenční erotetické logice (inferential erotetic logic). Plně zde využíváme rámec původní inferenční erotetické logiky zavedené Andrzejem Wiśniewskim. Používáme výhradně formalizaci otázek pomocí množiny přímých odpovědí, kdy přímé odpovědi jsou formule deklarativního jazyka. Protože jsou důsledkové relace s otázkami definovány pomocí klasického vícezávěrového sémantického důsledku, využíváme při důkazech přístup založený na třídách modelů. V této části nám jde o obecný přístup ovšem s omezením, kdy je deklarativní jazyk rozšířen o otázky, ale k propojení deklarativního a interogativního jazyka dojde až na úrovni důsledkových relací. Primárním zájmem je studovat vztahy mezi jednotlivými erotetickými důsledkovými relacemi. Druhá...
|
|
|
Truth between syntax and semantics
Procházka, Karel ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Awodey, Steve (oponent)
Sir s m c lem t eto pr ace je vyjasnit vztah mezi syntax a s emantikou, zejm ena pokud jde o jazyky s p resn e speci kovanou strukturou. Hlavn ot azky, kter ymi se zab yv ame, jsou: Co cin s emantick y pojem s emantick ym? Co zp usobuje, ze je pouh a s emantick a anal yza takov eho pojmu nedostate cn a? Co je t m rozhoduj c m krokem, kter y mus me u cinit, abychom pronikli k v yznamov e str ance jazyka? T emito ot azkami se nezab yv ame p r mo, ale prost rednictv m anal yzy typick eho s emantick eho pojmu, a sice pravdivosti. Na s hlavn ot azkou tedy je: Jak e pojmov e prost redky jsou nezbytn e pro uspokojivou de nici pravdivosti? Ke zkoum an pojmu pravdivosti a jednotliv ych zp usob u, jak jej lze de- novat, jsme si vybrali t ri konkr etn syst emy: kumulativn verzi Russellovy rozv etven e teorie typ u, Zermelovu druho r adovou teorii mno zin a Carnapovu logickou syntax. Ka zd y syst em je podroben d ukladn emu studiu. P redkl adan a pr ace je tedy souborem t r v ce m en e samostatn ych studi , je z popisuj mo znosti explicitn de nice pravdivosti a nezbytn eho pojmov eho z azem . Poznamenejme, ze na s m c lem nen historicky v ern a prezentace uveden ych syst em u, n ybr z snaha o dal s rozvinut toho cenn eho, co nab zej , ve sv etle sou casn ych poznatk u. Obecn ym z av erem, k n emu z dosp ejeme na z...
|
|
|
Semantic Network - Manual Annotation and its Evaluation
Novák, Václav ; Hajič, Jan (vedoucí práce) ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Štěpánek, Jan (oponent)
The Prague Dependency Treebank (PDT) is a valuable resource of linguistic information annotated on several layers. These layers range from shallow to deep and they should contain all the linguistic information about the text. The natural extension is to add a semantic layer suitable as a knowledge base for tasks like question answering, information extraction etc. In this thesis I set up criteria for this representation, explore the possible formalisms for this task and discuss their properties. One of them, Multilayered Extended Semantic Networks (MultiNet), is chosen for further investigation. Its properties are described and an annotation process set up. I discuss some practical modifications of MultiNet for the purpose of manual annotation. MultiNet elements are compared to the elements of the deep linguistic layer of PDT. The tools and problems of the annotation process are presented and initial annotation data evaluated.
|
|
|
Jazyk a individualita. Několik poznámek ke srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem
Beran, Ondřej ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Glombíček, Petr (oponent)
Práce se pohybuje na poli srovnání Wittgensteina s Husserlem a Heideggerem (obecneji: analytické a kontinentální filosofie), má však spíše systematický charakter, a zabývá se otázkou vztahu mezi jazykem, intersubjektivitou a individualitou. Husserl a Wittgenstein ukazují, že naše zkušenost sveta (svet, jak ho známe), je vždy naší zkušeností sveta ("svetem pro nás"), že tato zkušenost je bytostne intersubjektivní, a intersubjektivita je bytostne jazyková. Podoba zkušenosti sveta není arbitrární, nelze ji však "realisticky" oprít o "objektivní" svet, nanejvýš zduvodnit "zevnitr", pragmaticky. Primárne pragmatický charakter naší zkušenosti umožnuje její rozruznení (plausibilní formu relativismu), a naopak ciní problematickými pokusy klást její smysl mimo ni (absolutní teleologické urcení dejin). Ukazuje se také, že Husserlova koncepce, jež klade ne-jazykový život vedomí "pred" jazyk, a individuální subjektivitu "pred" intersubjektivitu", celí jistým problémum; respektive že touto cestou nelze postihnout fenomény myšlení (duševního života) a individuality, jak je bežne chápeme. Heidegger se s Wittgensteinem shoduje v tom, že spatruje v našem jazyce neprekrocitelnou hranici naší zkušenosti sveta - jazyk je médiem, v nemž je nám dán smysl sveta, do nehož jsme se narodili, a v normativním smyslu nás presahuje....
|
|
|
Maurice Drury a Ludwig Wittgenstein
Schmoranz, Tereza ; Hill, James (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Předkládaná práce chce pro českou odbornou veřejnost doslova "objevit" dílo nemalé závažnosti jak pro obor filosofie, tak pro bádání na pomezí filosofie a psychiatrie. Prostřednictvím kritického rozboru aplikace Wittgensteinovy filosofické metody na problémy psychiatrie chce práce přispět jednak k lepšímu pochopení vztahů mezi uvedenými obory a jednak k usnadnění jejich vzájemné interakce
|
|
|
Formalizace usuzování a paradox překvapivé písemky
Nevrkla, Svatopluk ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce)
Po prezentaci možných přístupů k řešení problému v první kapitole jsem ve druhé kapitole poukázal na Sorensenovu kritiku pokusů interpretovat paradox jinak, než pomocí modálních reprezentací epistemických, či doxastických logik. Třetí kapitola byla věnována představení potřebných pojmů k pochopení Binkleyho přínosu k diskuzi paradoxu. V kapitole čtvrté jsem nakonec ukázal, že pokud se přidržíme výše zmíněného přístupu a idealizujeme si usuzovací schopnosti studenta, je analýza paradoxu, kterou provedl Binkley, korektní. Učitelovo oznámení se nám však zdá intuitivně srozumitelné a důvěryhodné, jelikož sami původně nepředjímáme studentův argument v celé komplexnosti. Pokud se s ním však již jednou ztotožníme, nezbude nám než učitelovo tvrzení odmítnout jako absurdní. Budoucnost možných příspěvků k Paradoxu překvapivé písemky pak vidím ve formalismech, které směřují k popisu explicitních znalostí.
|
|
|
The malfunction concept in complex systems
Švarný, Petr ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Jirků, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá konceptem malfunkce a nemoci, které charakterizuje jako neobvyklé či nežádoucí chování daného komplexního systému. Podobnosti a rozdílnosti mezi umělou a přirozenou myslí, jednoduchými a komplexními systémy se ukáží jako důležité s ohledem na závěr, že duševní choroby nemusí být omezeny jen na lidksou mysl.
|
|
|
Protokolární a pozorovací věty
Navara, David ; Svoboda, Vladimír (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se soustředí na srovnání Carnapova pojetí protokolárních vět a Quineova pojetí pozorovacích vět. Carnapovy práce o protokolárních větách mají kořeny ve 30. letech 20. století. Jeho hlavní myšlenkou bylo provázání vědy se zkušeností a zprostředkování spojení mezi termíny různých vědeckých disciplín. Některé z Carnapových myšlenek zpochybnil Otto Neurath. Ten s Carnapem sdílel fyzikalistický přístup, ale měl odlišný pohled na žádoucí rysy protokolárních vět. V rámci Carnapovy teorie měly protokolární věty odkazovat ke smyslovým charakteristikám fyzického světa. Toto pojetí protokolárních vět se inspirovalo zprávami fyziků či psychologů, ale protokolární věty v carnapovském smyslu mohly být vytvořeny i zvířaty či (pří)stroji. Carnap původně předpokládal také existenci základních, nezpochybnitelných protokolárních vět, jež by měly poskytnout bezpečný základ pro výstavbu vědy. Neurathovy námitky proti takovému názoru přinutily Carnapa upravit jeho vlastní teorii. Carnap se také vzdal svých nadějí na úplnou verifikaci, ale stále doufal, že jeho teorie umožní potvrzení obecných tvrzení tvaru "Každé X je Y." s dostatečným stupněm jistoty. Carnapova teorie musela čelit různým kritickým reakcím. Některé z nejvýznamnějších přinesli Popper, Kuhn, Sellars a Quine. Tato práce stručně pojednává o jejich...
|
|
| |
|
|
Kompaktnost v neklasických logikách
Ivaničová, Petra ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Hájek, Petr (vedoucí práce)
Práce systematicky studuje pojem kompaktnosti v klasické výrokové logice, dále obecně studuje ruzné pojmy kompaktnosti a vztah k ruzným pojm um úplnosti v rámci obecné teorie relace dusledku a zabývá se kompaktnost ' v některých základn'ch neklasických logikách - fuzzy a modáln'ch výrokových logikách.
|
host ::
RSS.