|
|
10leté monitorování oxidačního stresu u osob profesionálně exponovaných nanočásticím pomocí neinvazivních metod
Pelclová, D. ; Ždímal, Vladimír
Markery oxidačního stresu mohou být dostupnou metodou k monitorování efektu při inhalaci nanočásticím v pracovním prostředí, lze přitom využít neinvazivního odběru tekutin. Vzhledem k experimentálním studiím i výsledkům studií u pacientů s inhalačníexpozicí karcinogennímu SiO2 a azbestu je potřebné monitorovat expozici kromě měření \naerosolů v ovzduší také tímto expozičním testem z biologického materiálu. Minimální velikost skupiny je 20 pracovníků a 20 kontrolních osob ze stejné lokality. Doporučujeme \nvyšetřit alespoň jeden marker oxidace lipidů, nukleových kyselin a proteinů. Vhodné načasování je po směně na konci týdne, kdy markery oxidačního stresu ve všech třech \nbiologických tekutinách odrážejí jak akutní, tak chronický efekt expozice.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Personal exposure measurement during dental nanocomposite grinding
Ždímal, Vladimír ; Ondráčková, Lucie ; Ondráček, Jakub ; Schwarz, Jaroslav ; Bradna, P. ; Roubíčková, A. ; Pelclová, D. ; Rössnerová, Andrea
The purpose of this study was to measure the personal exposure of each participant of the study and to compare the results with those of static monitoring. Personal nanoparticle sam-plers (PENS), which can simultaneously detect both nanoparticles (PM0.1) and respirable parti-cles (PMA), were used to determine personal exposure (Tsai et al., 2012). Area monitoring in-cluded measurement of mass concentrations using the Berner Low Pressure Impactor (BLPI 25/0.018 /2, Hauke GmbH, Gmunden, Austria) and the Low Volume Sampler (LV5, Sven Leckel Ingenieurbüro GmbH, Germany). The number concentrations and their size distributions were measured with the Scanning Mobility Particle Sizer (5MP5 3936, T5I Inc., USA) and the Aerody-namic Particle Sizer (APS 3321, TSI Inc., USA). Measurements with all of the above- mentioned instruments were performed in four shifts with six participants per shift. Each participant milled for 10 minutes and then remained in the room until the group finished the session, so the total exposure lasted about 70 minutes. Due to the high content of filler nanoparticles, the nanocom-posite Filtek Ultimate (body A2, 3M ESPE, USA) was selected for these measurements.
Plný tet: PDF
|
|
|
Biomarkers of Oxidative Stress and Inflammation in Researches Exposed to Nanoparticles by Inhalation During the Handling of Nanocomposites.
Pelclová, D. ; Ždímal, Vladimír ; Schwarz, Jaroslav ; Komarc, M. ; Vlčková, Š. ; Fenclová, Z. ; Lischková, L. ; Dvořáčková, Š. ; Rössnerová, Andrea ; Rössner ml., Pavel
At present, little is known about the health effects in the workers processing nanocomposites. In our study, 20 researchers (41.8 +/- 11.4 y/o), handling nanocomposites for 17.8 +/- 10.0 years were examined pre-shift and post-shift, together with 21 controls (42.7 +/- 11.5 y/o). Biomarkers of oxidative stress derived from lipids, nucleic acids, proteins and markers of inflammation were analyzed in the exhaled breath condensate (EBC). Aerosol exposure was monitored during three nanoparticle generation operations: smelting, welding and nanocomposite machining. Mass concentrations during these operations ranged from 0.120 to 1.840 mg/m(3), and median particle number concentrations from 4.8x10(4) to 5.4x10(5) particles/cm(3). Nanoparticles accounted for 40 to 95 % of particles, with Fe and Mn prevailing. Significant elevations were already seen in most oxidative stress markers and in several inflammation markers in the pre-shift samples relative to the controls. Significant associations were found between working in nanocomposite synthesis and the majority of EBC biomarkers. Chronic bronchitis was more frequent in researchers. A minor, but significant post-shift decrease of lung function parameters was found. We conclude that workers in nanocomposite synthesis may be at risk of developing airway disorders with time. From all the markers analyzed in EBC, the following markers were most robust and could be recommended for preventive examinations: 8-hydroxy-2-deoxyguanosine (8-OHdG) and 5-hydroxymethyl uracil (5-OHMeU) from nucleic acids, o-tyrosine (o-Tyr) and 3-nitrotyrosine (3-NOTyr) from proteins, and malondialdehyde and aldehydes C6-C13 from lipids. Among the markers of inflammation, tumor necrosis factor (TNF) and leukotriene B4 appeared to be the most useful.
Plný tet: PDF
|
|
| |
|
|
Studium trvalých následků intoxikací hepatotoxickými a nefrotoxickými látkami
Křenová, Martina ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent) ; Benešová, Veronika (oponent)
Souhrn Byly získány původní údaje o výskytu intoxikací hepatotoxickými a nefřotoxickými látkami v dotazech Toxikologického informačního střediska. Ve studii bylo prokázáno, že se otravy etylénglykolem a muchomůrkou zelenou vyskytují v České republice relativně často a že představují reálné smrtelné nebezpečí. Předmětem práce bylo zhodnocení průběhu akutní intoxikace a dlouhodobých následků po požití vybraných látek s hepatotoxickými a nefřotoxickými účinky na základě informací získaných z dokumentace intoxikovaných pacientů léčených ve spolupráci s Toxikologickým informačním střediskem v Praze nebo toxikologickými laboratořemi na území České republiky. Bylo zjištěno, že zdrojem otravy u dětí byl většinou přelitý EG do plastové lahve od nealkoholického nápoje a že podání etanolu v rámci první pomoci nebylo ani u dětí spojeno s výskytem nežádoucích účinků. Také u nich nebyla většinou indikována hemodialýza. Analýza průběhu intoxikace u našich pacientů po náhodném požití EG dokázala, že u žádného pacienta nebyly přítomny známky nefřotoxicity po požití dávky do jednoho doušku. Při požití EG doporučujeme vždy v domácích podmínkách podat pro první pomoc etanol co nejdříve, neboť v této práci dokumentujeme, že doporučená dávka nezpůsobuje významné nežádoucí účinky. V podmínkách České republiky není vhodné odkládat...
|
|
|
Možnosti časné diagnostiky profesionálního bronchiálního astmatu
Klusáčková, Pavlína ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Hajduková, Zdeňka (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Časná diagnostika profesionálního astmatu je důležitá především z hlediska prognózy onemocnění. Za použití dosud dostupných diagnostických metod je někdy obtížné onemocnění prokázat. Proto je důležité hledání metod nových. Analýza kondenzátu vydechovaného vzduchu (KVV) umožňuje pomocí kapalinové chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektrometrií detekovat jednotlivé cysteinylové leukotrieny (LT) - (LTC4, LTD4 a LTE4), LTB4 a 8-izoprostan. Při srovnání astmatiků a zdravých osob byl LTC4 jako jediný ze sledovaných KVV markerů významně vyšší ve skupině astmatiků (i přes léčbu kortikosteroidy). Tohle zjištění by mohlo být přínosné pro jeho další diagnostické využití. Sledování 24-hodinové variability KVV parametrů u osob vyšetřovaných pro podezření na profesionální astma ukázalo poměrně velkou intraindividuální i interindividuální variabilitu KVV parametrů. Je tedy zřejmé, že u astmatiků mohou být údaje z jednoho denního měření (často uváděné v odborných článcích) zavádějící a vzorky KVV by měly být odebírány vždy u všech sledovaných osob ve stejnou dobu. Během negativních bronchoprovokačních testů nebyly nalezeny významné změny v koncentracích KVV parametrů. Zhodnocení pozitivních testů bylo omezeno na malý počet osob. U pěti osob z šesti bylo však zjištěno zvýšení LTC4 po aplikaci alergenu. Vyšetření...
|
|
|
Toxicovigillance nehod s chemickými přípravky v domácnostech ČR
Mrázová, Karolina ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Benešová, Veronika (oponent) ; Brhel, Petr (oponent)
1 Abstrakt Předmětem práce bylo zhodnotit počet, závažnost ale i příčiny nešťastných nehod, ke kterým s čisticími prostředky v domácnostech dochází. Největší podíl ze sledovaných skupin potenciálně nebezpečných přípravků představovaly čisticí přípravky s chlornanem sodným (37 %), s obsahem kyselin na odstraňování vodního kamene (29 %) a tablety do myčky nádobí (25 %). Nejméně dotazů se objevilo na přípravky s obsahem hydroxidů na odstranění usazenin v odpadech (8 %). Pacientů, jejichž případy byly konzultovány s TIS v definovaných kategoriích čisticích přípravků, bylo v roce 2009 celkem 251. Mezi nimi bylo 133 dětí a 118 dospělých, kteří čisticí přípravek požili náhodně (86 % případů) nebo v sebevražedném pokusu (3 %), inhalovali (9 %), popřípadě jím měli zasažené oči (2 %). Hospitalizováno bylo celkem 23 % dětí a 27 % dospělých, nejčastěji se to týkalo dětí po náhodném požití hydroxidů (92 %) a dospělých po inhalaci dráždivých par (64 %). Endoskopické vyšetření podstoupilo (v celkové anestezii) 14 % dětí (86 % z nich po požití přípravků s obsahem hydroxidů) a také 5 % dospělých. Bylo zjištěno, že dětské nehody jsou nejčastěji způsobeny nepozorností rodičů, ale přispívají k nim i barevné a lákavé etikety. Nejvíce ohrožené jsou děti ve věkové skupině do 5 let a nejčastěji jsou děti vystaveny čisticím...
|
|
|
Prevalence kontaktní přecitlivělosti u dětí v České republice
Machovcová, Alena ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Vantuchová, Yvetta (oponent) ; Cetkovská, Petra (oponent)
Úvod Výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí a dospívajících není tak ojedinělý, jak se původně předpokládalo. V posledních desetiletích se v zahraničí objevila řada publikací, které potvrzují výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí. Údaje o prevalenci v naší populaci chyběly. Cíl Cílem bylo stanovit prevalenci kontaktní senzibilizace na alergeny evropské základní sady kontaktních alergenů v neselektovaném souboru českých dětí. Materiál a metodika V letech 2005 - 2006 jsme provedli epikutánní testy evropskou základní sadou kontaktních alergenů u 236 dětí ve věku 6 - 16 let (průměrný věk 12,6 let). Podle kritérií International Contact Dermatitis Research Group bylo hodnoceno 218 dětí (114 chlapců a 104 dívek). Výsledky U 67 (30,7 %) dětí byla zachycena nejméně jedna pozitivní reakce. Nejčastějšími alergeny byly: síran nikelnatý, síran neomycinu, dvojchroman draselný, chlorid kobaltnatý, Myroxylon pereirae resin (peruánský balzám) a směs parfémů I. Závěr Výsledky provedených epikutánních testů v souboru neselektovaných českých dětí nejsou příliš uspokojivé. Ukazují totiž, že výskyt kontaktní přecitlivělosti v dětském věku je relativně častý. Bylo zjištěno, že epikutánní testy dermatovenerologové v České republice neprovádějí u všech...
|
|
|
Diagnostika nových nemocí z povolání - prevence nových poškození z práce.
Laštovková, Andrea ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Petrovová, Markéta (oponent) ; Seifert, Bohumil (oponent)
3 ABSTRAKT Úvod Vzhledem k neustálému rychlému vývoji pracovních postupů, používaných technik a materiálů a celkově zvyšujícímu se pracovnímu tempu narůstá také riziko vzniku nových poškození z práce a nemocí z povolání ve společnosti. Cíl Cílem této práce je analyzovat výskyt nových ohrožení v pracovním prostředí, zhodnotit možnosti časné diagnostiky nových nemocí z povolání a možnosti jejich prevence. Součástí práce je srovnání situace v České republice v této oblasti s ostatními zeměmi Evropy. Materiál a metodika Tato disertační práce je souborem čtyř publikací se společným tématem - nové nemoci z povolání. První článek byl zaměřen na posuzování onemocnění bederní páteře z fyzického přetěžování jako nemoci z povolání v evropských zemích. Specialisté byli osloveni formou elektronického dotazníku, cíleného na diagnostiku a hodnocení tohoto onemocnění v jejich zemi. Ti, v jejichž zemi se onemocnění bederní páteře z přetěžování jako nemoc z povolání uznává, poskytli bližší informace o hodnocení a počtech případů. Druhá publikace se obdobně zabývala posuzováním a hodnocením syndromu vyhoření jako nemoci z povolání. Zástupci států, kde lze uznat profesionální syndrom vyhoření, poskytli bližší informace ke kritériím uznání profesionality i k zastoupení jednotlivých profesí pacientů. Třetí publikace upozornila...
|
|
|
Toxicovigillance nehod s chemickými přípravky v domácnostech ČR
Mrázová, Karolina ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Benešová, Veronika (oponent) ; Brhel, Petr (oponent)
1 Abstrakt Předmětem práce bylo zhodnotit počet, závažnost ale i příčiny nešťastných nehod, ke kterým s čisticími prostředky v domácnostech dochází. Největší podíl ze sledovaných skupin potenciálně nebezpečných přípravků představovaly čisticí přípravky s chlornanem sodným (37 %), s obsahem kyselin na odstraňování vodního kamene (29 %) a tablety do myčky nádobí (25 %). Nejméně dotazů se objevilo na přípravky s obsahem hydroxidů na odstranění usazenin v odpadech (8 %). Pacientů, jejichž případy byly konzultovány s TIS v definovaných kategoriích čisticích přípravků, bylo v roce 2009 celkem 251. Mezi nimi bylo 133 dětí a 118 dospělých, kteří čisticí přípravek požili náhodně (86 % případů) nebo v sebevražedném pokusu (3 %), inhalovali (9 %), popřípadě jím měli zasažené oči (2 %). Hospitalizováno bylo celkem 23 % dětí a 27 % dospělých, nejčastěji se to týkalo dětí po náhodném požití hydroxidů (92 %) a dospělých po inhalaci dráždivých par (64 %). Endoskopické vyšetření podstoupilo (v celkové anestezii) 14 % dětí (86 % z nich po požití přípravků s obsahem hydroxidů) a také 5 % dospělých. Bylo zjištěno, že dětské nehody jsou nejčastěji způsobeny nepozorností rodičů, ale přispívají k nim i barevné a lákavé etikety. Nejvíce ohrožené jsou děti ve věkové skupině do 5 let a nejčastěji jsou děti vystaveny čisticím...
|
host ::
RSS.