|
|
Psoriáza a přidružené choroby, jejich výskyt a vliv na léčbu
Lomicová, Iva ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Suchý, David (oponent) ; Kojanová, Martina (oponent)
SOUHRN Pacienti s těžkou lupénkou trpí často komorbiditami, které vedou ke zkrácení délky jejich života a snížení jeho kvality, z čehož vyplývá potřeba pečlivého monitoringu těchto nemocných a léčby ve spolupráci s praktickými lékaři a dalšími specialisty. Cílem práce bylo zhodnotit pacienty s diagnostikovanou středně těžkou/těžkou psoriázou s ohledem na jejich přidružená onemocnění a tyto údaje srovnat s dostupnými celorepublikovými údaji. Specifickou podskupinou byli pacienti s malignitou v anamnéze, kde jsme se snažili sledovat bezpečnost použití biologické léčby. Naše sledování a vyhodnocení probíhalo na 3 souborech pacientů. První soubor zahrnoval 1961 pacientů s psoriázou léčených na našem pracovišti za posledních 5 let k datu hodnocení. Druhý soubor tvořilo 268 pacientů s lupénkou, kteří dobrovolně odevzdali dotazník ve dvouletém sledovacím období. Do třetího souboru byli začleněni všichni pacienti Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň sledovaní v Centru biologické léčby k datu exportu, tedy 141 pacientů. Na podkladě konkrétních dat z naší klinické praxe jsme na popisovaných souborech pacientů potvrdili a prokázali v posledních letech známé asociace lupénky s kardiometabolickými komorbiditami. Dotazníkové šetření prokázalo nadváhu nebo obezitu u 74 % všech dotazovaných mužů a téměř 60 % žen, s...
|
|
|
Metody a mechanismy fototerapie v dermatovenerologii
Benáková, Nina ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Ditrichová, Dagmar (oponent) ; Pavel, Stanislav (oponent) ; Vašků, Vladimír (oponent)
Souhrn Téma disertační práce jsem zvolila pro dlouholetý zájem o problematiku fototerapie. Fototerapie je léčebné využití světla, především ultrafialového záření. Mechanismy účinku ultrafialového záření na kůži lze označit jako fotobiologické a jejich výzkum nadále probíhá. Na obecné úrovni představuje fototerapie aplikaci energie do kůže, což zahrnuje dodání fotonů do chromoforů, absorpci fotonů v chromoforech a biologickou reakci absorbované energie fotonů. Ta vede v kůži ke vzniku tepla a k různým biochemickým účinkům. Dříve se hlavní role v léčebném účinku přisuzovala antimitotickému a antiproliferativnímu působení UV záření. V současnosti je zřejmé, že se kromě nich uplatňují mechanismy imunomodulační až imunosupresivní. S přibývajícími poznatky o imunitním systému kůže se odhalují další možné mechanismy působení ultrafialového světla. Pravidla a zvyklosti provádění fototerapie se na jednotlivých pracovištích liší a je žádoucí protokoly fototerapie usměrňovat tak, aby se dosahovalo optimálního poměru úspěšnosti léčby k její bezpečnosti. Také z těchto důvodů se realizovala epidemiologická studie Fototerapie v České republice. Vyplynulo z ní, že fototerapie představuje v České republice dostupnou a relativně často užívanou léčbu, umožňující ještě širší využití. Vybavení pracovišť je velmi dobré,...
|
|
|
Kožní nežádoucí účinky cílené onkologické léčby
Říčař, Jan ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Úvod V posledních letech jsou do klinické praxe zaváděna nová onkologická léčiva s cílenými účinky na buněčné úrovni. Některé z těchto látek způsobují charakteristické reakce postihující kůži, kožní adnexa a sliznice. Skupinou s nejvýznamnějšími kožními reakcemi v klinické praxi jsou v současné době inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Papulopustulózní exantém je nejčastějším kožním nežádoucím účinkem EGFR inhibitorů. Může mít zásadní dopad na kvalitu života, být příčinou přerušení nebo i ukončení onkologické léčby, a tím zhoršení prognózy pacientů. Cíle práce Cílem práce bylo na souboru pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) určit výskyt, závažnost a období vzniku papulopustulózního exantému při léčbě erlotinibem. Dále pak určit vztah papulopustulózního exantému k prognóze pacientů a k výskytu EGFR mutací. Dalším cílem práce bylo vypracovat informační materiály pro pacienty léčené EGFR inhibitory popisující kožní změny, jejich prevenci, léčbu a doporučená režimová opatření. Metodika Šlo o prospektivní, otevřenou, nekontrolovanou studii, ve které byli od roku 2006 sledováni pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem stádia III B a IV léčení erlotinibem v jakékoli linii protinádorové léčby. U pacientů byl v měsíčních intervalech sledován vývoj základního...
|
|
|
Sexuálně přenosné infekce a souvislosti jejich přenosu u různých skupin venerologických pacientů. Hodnocení souboru pacientů s diagnostikovanou gonoreou
Kojanová, Martina ; Štork, Jiří (vedoucí práce) ; Cetkovská, Petra (oponent) ; Žourková, Alexandra (oponent)
Pohlavně přenosné infekce (STI - Sexually transmitted infection) představují celosvětově závažný zdravotní problém. Gonorea je druhou nejčastěji hlášenou STI a neléčená infekce může vést k závažným komplikacím. Časná diagnóza a léčba je považována za důležitý prostředek prevence šíření HIV. V České republice (ČR) se již od roku 1959 sledují data o výskytu pohlavních nemocí, a přestože publikace vydávaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR přináší velmi důležitá data, chybí mnohé informace o nemocných, zejména s ohledem na rizikové chování. Zároveň není dostatek publikovaných dat z České republiky. Práce předkládá pohled na STI, především gonoreu, syfilis, HIV a chlamydiové infekce, zkoumá souvislosti a vzájemné ovlivnění jejich přenosu, informuje o současném výskytu i epidemiologických faktorech. Cílem výzkumu je zhodnotit klinické, epidemiologické, socioekonomické a behaviorální charakteristiky pacientů s diagnostikovanou gonoreou s ohledem na rizikové sexuální chování a tyto parametry porovnat dle pohlaví ve skupině mužů a žen a dle sexuální orientace u mužů ve skupině heterosexuálních a homosexuálních mužů. Výsledky sledování umožňují porovnání s publikovanými údaji ve světě. V závěru práce přináší možná doporučení k péči a sledování STI s cílem snížení výskytu těchto onemocnění v...
|
|
|
Prevalence kontaktní přecitlivělosti u dětí v České republice
Machovcová, Alena ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Vantuchová, Yvetta (oponent) ; Cetkovská, Petra (oponent)
Úvod Výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí a dospívajících není tak ojedinělý, jak se původně předpokládalo. V posledních desetiletích se v zahraničí objevila řada publikací, které potvrzují výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí. Údaje o prevalenci v naší populaci chyběly. Cíl Cílem bylo stanovit prevalenci kontaktní senzibilizace na alergeny evropské základní sady kontaktních alergenů v neselektovaném souboru českých dětí. Materiál a metodika V letech 2005 - 2006 jsme provedli epikutánní testy evropskou základní sadou kontaktních alergenů u 236 dětí ve věku 6 - 16 let (průměrný věk 12,6 let). Podle kritérií International Contact Dermatitis Research Group bylo hodnoceno 218 dětí (114 chlapců a 104 dívek). Výsledky U 67 (30,7 %) dětí byla zachycena nejméně jedna pozitivní reakce. Nejčastějšími alergeny byly: síran nikelnatý, síran neomycinu, dvojchroman draselný, chlorid kobaltnatý, Myroxylon pereirae resin (peruánský balzám) a směs parfémů I. Závěr Výsledky provedených epikutánních testů v souboru neselektovaných českých dětí nejsou příliš uspokojivé. Ukazují totiž, že výskyt kontaktní přecitlivělosti v dětském věku je relativně častý. Bylo zjištěno, že epikutánní testy dermatovenerologové v České republice neprovádějí u všech...
|
|
|
Kožní nežádoucí účinky cílené onkologické léčby
Říčař, Jan ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Úvod V posledních letech jsou do klinické praxe zaváděna nová onkologická léčiva s cílenými účinky na buněčné úrovni. Některé z těchto látek způsobují charakteristické reakce postihující kůži, kožní adnexa a sliznice. Skupinou s nejvýznamnějšími kožními reakcemi v klinické praxi jsou v současné době inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Papulopustulózní exantém je nejčastějším kožním nežádoucím účinkem EGFR inhibitorů. Může mít zásadní dopad na kvalitu života, být příčinou přerušení nebo i ukončení onkologické léčby, a tím zhoršení prognózy pacientů. Cíle práce Cílem práce bylo na souboru pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) určit výskyt, závažnost a období vzniku papulopustulózního exantému při léčbě erlotinibem. Dále pak určit vztah papulopustulózního exantému k prognóze pacientů a k výskytu EGFR mutací. Dalším cílem práce bylo vypracovat informační materiály pro pacienty léčené EGFR inhibitory popisující kožní změny, jejich prevenci, léčbu a doporučená režimová opatření. Metodika Šlo o prospektivní, otevřenou, nekontrolovanou studii, ve které byli od roku 2006 sledováni pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem stádia III B a IV léčení erlotinibem v jakékoli linii protinádorové léčby. U pacientů byl v měsíčních intervalech sledován vývoj základního...
|
|
|
Sexuálně přenosné infekce a souvislosti jejich přenosu u různých skupin venerologických pacientů. Hodnocení souboru pacientů s diagnostikovanou gonoreou
Kojanová, Martina ; Štork, Jiří (vedoucí práce) ; Cetkovská, Petra (oponent) ; Žourková, Alexandra (oponent)
Pohlavně přenosné infekce (STI - Sexually transmitted infection) představují celosvětově závažný zdravotní problém. Gonorea je druhou nejčastěji hlášenou STI a neléčená infekce může vést k závažným komplikacím. Časná diagnóza a léčba je považována za důležitý prostředek prevence šíření HIV. V České republice (ČR) se již od roku 1959 sledují data o výskytu pohlavních nemocí, a přestože publikace vydávaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR přináší velmi důležitá data, chybí mnohé informace o nemocných, zejména s ohledem na rizikové chování. Zároveň není dostatek publikovaných dat z České republiky. Práce předkládá pohled na STI, především gonoreu, syfilis, HIV a chlamydiové infekce, zkoumá souvislosti a vzájemné ovlivnění jejich přenosu, informuje o současném výskytu i epidemiologických faktorech. Cílem výzkumu je zhodnotit klinické, epidemiologické, socioekonomické a behaviorální charakteristiky pacientů s diagnostikovanou gonoreou s ohledem na rizikové sexuální chování a tyto parametry porovnat dle pohlaví ve skupině mužů a žen a dle sexuální orientace u mužů ve skupině heterosexuálních a homosexuálních mužů. Výsledky sledování umožňují porovnání s publikovanými údaji ve světě. V závěru práce přináší možná doporučení k péči a sledování STI s cílem snížení výskytu těchto onemocnění v...
|
|
|
Metody a mechanismy fototerapie v dermatovenerologii
Benáková, Nina ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Ditrichová, Dagmar (oponent) ; Pavel, Stanislav (oponent) ; Vašků, Vladimír (oponent)
Souhrn Téma disertační práce jsem zvolila pro dlouholetý zájem o problematiku fototerapie. Fototerapie je léčebné využití světla, především ultrafialového záření. Mechanismy účinku ultrafialového záření na kůži lze označit jako fotobiologické a jejich výzkum nadále probíhá. Na obecné úrovni představuje fototerapie aplikaci energie do kůže, což zahrnuje dodání fotonů do chromoforů, absorpci fotonů v chromoforech a biologickou reakci absorbované energie fotonů. Ta vede v kůži ke vzniku tepla a k různým biochemickým účinkům. Dříve se hlavní role v léčebném účinku přisuzovala antimitotickému a antiproliferativnímu působení UV záření. V současnosti je zřejmé, že se kromě nich uplatňují mechanismy imunomodulační až imunosupresivní. S přibývajícími poznatky o imunitním systému kůže se odhalují další možné mechanismy působení ultrafialového světla. Pravidla a zvyklosti provádění fototerapie se na jednotlivých pracovištích liší a je žádoucí protokoly fototerapie usměrňovat tak, aby se dosahovalo optimálního poměru úspěšnosti léčby k její bezpečnosti. Také z těchto důvodů se realizovala epidemiologická studie Fototerapie v České republice. Vyplynulo z ní, že fototerapie představuje v České republice dostupnou a relativně často užívanou léčbu, umožňující ještě širší využití. Vybavení pracovišť je velmi dobré,...
|
|
|
Prevalence kontaktní přecitlivělosti u dětí v České republice
Machovcová, Alena ; Pelclová, Daniela (vedoucí práce) ; Vantuchová, Yvetta (oponent) ; Cetkovská, Petra (oponent)
Úvod Výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí a dospívajících není tak ojedinělý, jak se původně předpokládalo. V posledních desetiletích se v zahraničí objevila řada publikací, které potvrzují výskyt kontaktní senzibilizace a alergické kontaktní dermatitidy u dětí. Údaje o prevalenci v naší populaci chyběly. Cíl Cílem bylo stanovit prevalenci kontaktní senzibilizace na alergeny evropské základní sady kontaktních alergenů v neselektovaném souboru českých dětí. Materiál a metodika V letech 2005 - 2006 jsme provedli epikutánní testy evropskou základní sadou kontaktních alergenů u 236 dětí ve věku 6 - 16 let (průměrný věk 12,6 let). Podle kritérií International Contact Dermatitis Research Group bylo hodnoceno 218 dětí (114 chlapců a 104 dívek). Výsledky U 67 (30,7 %) dětí byla zachycena nejméně jedna pozitivní reakce. Nejčastějšími alergeny byly: síran nikelnatý, síran neomycinu, dvojchroman draselný, chlorid kobaltnatý, Myroxylon pereirae resin (peruánský balzám) a směs parfémů I. Závěr Výsledky provedených epikutánních testů v souboru neselektovaných českých dětí nejsou příliš uspokojivé. Ukazují totiž, že výskyt kontaktní přecitlivělosti v dětském věku je relativně častý. Bylo zjištěno, že epikutánní testy dermatovenerologové v České republice neprovádějí u všech...
|
|
|
Analýza spokojenosti pracovníků ve firmě X Y
Cetkovská, Petra ; Bedrnová, Eva (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Každý jednotlivec se setkává se spoustou záležitostí, které ovlivňují jeho spokojenost a tím i motivaci a rozhodování. Vzhledem k tomu, že podstatnou část svého života tráví většina z nás v práci, řadím samotný obsah práce a pracovní prostředí mezi rozhodující faktory ovlivňující spokojenost jednotlivců, a to jak v pracovním či osobním životě. Výzkum, který provádím na základě dotazníkového šetření, má odhalit negativní faktory na pracovišti a navrhnout možná řešení jejich odstranění či eliminace, jež se posléze stanou výhodnými jak pro zaměstnavatele tak i samotného pracovníka. Zaměřím se na faktory ovlivňující pracovní spokojenost přímo - jako jsou výše mzdy, pracovní prostředí či sociální stránky podniku; zkoumat budu i faktory nepřímé - např. stravování. Alternativy návrhů řešení a možná doporučení - vedoucí ke zvýšení pracovní spokojenosti a tím i prosperitě firmy - budou po zpracování předloženy majiteli podniku. Projekt zpracovávám se souhlasem vedení firmy. Zaměstnanci znají účel výzkumu a je zaručena jejich anonymita.
|
host ::
RSS.