|
|
Personal exposure measurement during dental nanocomposite grinding
Ždímal, Vladimír ; Ondráčková, Lucie ; Ondráček, Jakub ; Schwarz, Jaroslav ; Bradna, P. ; Roubíčková, A. ; Pelclová, D. ; Rössnerová, Andrea
The purpose of this study was to measure the personal exposure of each participant of the study and to compare the results with those of static monitoring. Personal nanoparticle sam-plers (PENS), which can simultaneously detect both nanoparticles (PM0.1) and respirable parti-cles (PMA), were used to determine personal exposure (Tsai et al., 2012). Area monitoring in-cluded measurement of mass concentrations using the Berner Low Pressure Impactor (BLPI 25/0.018 /2, Hauke GmbH, Gmunden, Austria) and the Low Volume Sampler (LV5, Sven Leckel Ingenieurbüro GmbH, Germany). The number concentrations and their size distributions were measured with the Scanning Mobility Particle Sizer (5MP5 3936, T5I Inc., USA) and the Aerody-namic Particle Sizer (APS 3321, TSI Inc., USA). Measurements with all of the above- mentioned instruments were performed in four shifts with six participants per shift. Each participant milled for 10 minutes and then remained in the room until the group finished the session, so the total exposure lasted about 70 minutes. Due to the high content of filler nanoparticles, the nanocom-posite Filtek Ultimate (body A2, 3M ESPE, USA) was selected for these measurements.
Plný tet:  PDF
|
|
|
Combining bracketed pictures
Roubíčková, Anna ; Holub, Viliam (vedoucí práce) ; Adámek, Jiří (oponent)
Světelný rozsah fotografovaných scén je často větší, než je digitální fotoaparát schopen zachytit. Tento problém bývá řešen několikanásobným vyfotografováním záběru s rozdílnými expozicemi (bracketing). Tato práce představuje program ImageLighter, který automaticky kombinuje sérii fotografií téže scény tak, aby obnovil její původní dynamický rozsah. Při kombinování algoritmus využívá veškerou dostupnou obrazovou informaci. Výsledek by tedy měl zachycovat počáteční rozložení jasu věrněji. Práce popisuje použité algoritmy a datové struktury a poskytuje srovnání s konkurenčními přístupy.
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
| |
|
|
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující uchycení vegetace během sukcese v čedičových lomech
Petrů, Anna ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Řada důlních a stavebních operací produkuje plochy charakteristické akumulací velmi hrubého substrátu, štěrku, valounů či větších kamenů. Zároveň narůstá zájem o využití spontánních procesů při ozeleňování ploch vzniklých těžbou nerostů. Otázkou je, zda vegetace je schopna se na těchto substrátech uchytit. Tato práce se zabývá tím, jak se uchycuje vegetace na substrátech různé zrnitosti a jak schopnost těchto substrátů podporovat vegetaci souvisí s hydrologickými limity substrátu. Snahou je pak najít limitní hodnoty hydrolimitů, které podporují rozvoj vegetace. Proto byl v laboratorním pokusu sledován růst čtyř druhů bylin typických pro skalní trávníky na čediči (smělek štíhlý, vrbovka úzkolistá, pelyněk ladní pravý a lipnice hajní) na průmyslově vyráběných frakcích čediče (0-4, 2-4, 4-8, 8-16, 11-22 a 32-63 mm) a jejich směsích se základem hrubozrnných (4-8, 8-16 a 11-22 mm) a 10% či 50% přídavkem jemnozrnější frakce (0-4 mm). Byl změřen počet vzešlých jedinců, nadzemní a podzemní suchá biomasa a vypočítána specifická plocha listu (SLA). Byly změřeny půdní hydrolimity substrátu: polní vodní kapacita (PVK) a bod vadnutí (BV), ze kterých byl vypočten objem dostupné vody (ODV) jako rozdíl polní vodní kapacity a bodu vadnutí. Výsledky potvrdily pokles úspěšnosti uchycení vegetace se vzrůstající...
|
|
|
Olše lepkavá (Alnus glutinosa L. Gaertn.) v symbióze s bakteriemi rodu Frankia a jejich růst na půdách výsypek po těžbě uhlí
Buchbauerová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Olše (Alnus glutinosa L. Gaertn.) jsou známé svou schopností kolonizovat stanoviště v raných stádiích ekologické sukcese, jako jsou například výsypky z povrchových dolů těžby hnědého uhlí v okrese Sokolov v severozápadních Čechách. Tyto výsypky obsahují jen málo pro rostliny dostupných živin, avšak olše mají těsný mutualistický vztah s bakteriemi rodu Frankia, které osídlují a tvoří kořenové hlízky na podzemních orgánech olší. Frankie dokáží prostřednictvím enzymu zvaného nitrogenáza fixovat z atmosféry vzdušný dusík (N2) a tvořit z něj pro své hostitelské rostliny amoniak (NH3), který již olše dokáží metabolizovat. Olše tak získávají na sukcesně mladých, neúživných stanovištích kompetiční výhodu oproti jiným rostlinám, pro které jsou jediným zdrojem dusíku dusičnany (NO3 - ) a amonné ionty (NH4 + ) z půdy. Cílem této studie bylo provést a vyhodnotit dva experimenty. První z nich studoval vliv přítomnosti frankií a arbuskulárně-mykorhizních hub z řádu Glomerales na růst olší na dvou sukcesně různě starých typech půd sokolovských výsypek. Výsledky experimentu ukázaly, že frankie v kombinaci s arbuskulárně-mykorhizními houbami signifikantně zlepšují růst olší na 14 i 60 let starých půdách, z nichž půdy staré 60 let byly o něco bohatší na živiny. V druhém experimentu byly manipulovány hodnoty pH a...
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
Založení sportovního klubu ve formě neziskové organizace typu spolku
Roubíčková, Anna ; Čáslavová, Eva (vedoucí práce) ; Nekola, Jaroslav (oponent)
Název: Založení sportovního klubu ve formě neziskové organizace typu spolku Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce je sestavení obecných manažerských standardů, využitelných jako pomůcka při zakládání sportovního klubu ve formě neziskové organizace typu spolku, a jejich následná aplikace v praxi při zakládání konkrétního sportovního klubu. Analyzováno bude pět již fungujících sportovních klubů, založených jako spolek resp. občanské sdružení. V prvním kroku bude provedena analýza dokumentů (především stanov analyzovaných sportovních klubů) a následně situační analýza těchto klubů. Na základě získaných poznatků budou zpracovány standardy a postupy, jež budou nápomocny manažerům při zakládání sportovního klubu formou spolku. Metody: V teoretické části došlo k nastudování všech potřebných oblastí založení sportovního klubu ve formě neziskové organizace typu spolku - oblast legislativy, hospodaření, managementu a marketingu. Záměrným, nepravděpodobnostním výběrem pak bylo vybráno pět sportovních klubů. Následně byla využita analýza dokumentů - stanov jednotlivých klubů. Následovala situační analýza sportovních klubů, k níž byly použity informace získané polo-strukturovanými rozhovory s představiteli jednotlivých klubů. Výsledky: Na základě výsledků analýzy dokumentů a situační analýzy sportovních...
|
host ::
RSS.