|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
|
Reflexe španělské občanské války v díle Ernesta Hemingwaye a George Orwella
Macáková, Martina ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Španělská občanská válka byla vyjímečnou událostí, která přitáhla nebývalou pozornost intelektuálů z celého světa. Naprostá většina z nich se angažovala na straně republikánů. Tak tomu bylo i v případě dvou spisovatelů, jejichž díla zaznamenala největší ohlas a do jisté míry ovlivnila, jak naše společnost vnímá konflikt z let 1936 - 1939. Ernest Hemingway a George Orwell přijeli do Španělska s rozdílnými představami, každý z nich hrál ve španělském dramatu jinou roli a rovněž svoje zážitky reflektovali odlišným způsobem, avšak sdíleli názor, že republika je něco, za co stojí bojovat. Cílem této bakalářské práce je analyzovat politický odkaz dvou nejvýznamnějších literárních děl, jež byla na pozadí se španělské občanské války napsána, přiblížit okolnosti jejich vzniku i vydání a zmapovat, jak byla přijata veřejností ve Španělsku, v jejich rodných zemích a také v Československu. Hemingwayova novela Komu zvoní hrana a Orwellův Hold Katalánsku jsou důkazem, jak silné je pouto spojující historii s literaturou. Obraz Španělska vytvořený spisovateli jako Hemingway a Orwell s Francovou diktaturou nezmizel, jen byl odklizen do pozadí a dnes je znovu připraven probouzet emoce.
|
|
|
20. století z pohledu kresleného reportéra Tintina: reflexe dobových aktualit v jeho dobrodružstvích
Kulda, Tomáš ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Tato práce ukazuje, že příběhy reportéra Tintina, které vycházely v letech 1929-1976, nejsou jen čistě zábavnou literaturou pro děti, ale že v nich lze najít velké množství politických a sociálních témat, která vzhledem k popularitě této série mohla ovlivnit vývoj myšlenek poměrně široké skupiny mladých čtenářů. Tuto tezi dokládá výskytem mnoha souvislostí mezi obsahem jednotlivých dílu a jejich dobovým kontextem a mapuje změny mezi různými vydáními, které se nejčastěji týkaly právě těchto otázek. Dále ukazuje, že se stále jedná o živé a aktuální téma, a to i přesto, že poslední díl vznikl před více než třiceti pěti lety.
|
|
|
Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století
Dospělová, Veronika ; Rak, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Bakalářská Práce Ringstrasse jako výkladní skříň monarchie. Politicko-sociální aspekty přestavby Vídně na přelomu století podává formou případové studie kulturně-historický rozbor příčin a následků nástupu liberální vlády v Rakousko-Uherské monarchii a její odraz ve vzhledu hlavního města. Pokouší se též nastínit, jak byla situace tehdy vnímána významnými osobnostmi kulturního života metropole, ale i jejími běžnými obyvateli. Největší pozornost je věnována prostoru samotné Ringstrasse, genezi jejího vzniku a jejímu obsahovému významu. Právě jednotlivé budovy, parky nebo pomníky mají symbolický význam, zosobňují myšlenky své doby.
|
|
|
Výtvarně-kritická práce Jiřího Šetlíka a česká výtvarná kritika 60. let
Sládková, Hana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Text popisuje přístup, východiska a metodu výtvarně-kritické práce Jiřího Šetlíka, významného českého teoretika a historika umění a výtvarného kritika. Jeho prostřednictvím přibližuje odlišná období české výtvarné tvorby a její reflexe. Práce má dvě části. První část je členěna do tří celků, chronologicky řazených, které vymezují a mapují různá prostředí, východiska i možnosti způsobu práce. V rámci každého období jsou zmíněny důležité události na kulturní scéně, souvislosti výstavní praxe, ediční činnosti a stavu kulturního resp. výtvarného tisku; a následně rozebrány konkrétní texty, jejichž výběr má z hlediska různých formátů, témat i stylů zprostředkovat publicistickou práci Jiřího Šetlíka v daném období. Výběr textů má zároveň vystihnout východiska a prostředky vymezeného období, ilustrovat dění ve výtvarném umění a umělecké publicistice a naznačit stav a změny kulturních institucí i periodik dané kulturně-politickým vývojem. Na základě jejich celku má být v druhé části práce vymezena metoda Jiřího Šetlíka, jeho zdroje a způsob práce. Ty jsou zasazeny do kontextu dobového vnímání výtvarné kritiky, jejího teoretického vymezení a kritické praxe období 60. let, které je vzhledem k uměleckému dění i úrovni jeho reflexe dosud pro českou uměleckou teorii i kritiku klíčové. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historické filmy Andreje Tarkovského jako zrcadlo své doby
Janeba, Tomáš ; Reimann, Michal (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Diplomová práce "Historické filmy Andreje Tarkovského jako zrcadlo své doby" pojednává o významu prvních dvou celovečerních filmů Andreje Tarkovského: Ivanovo dětství a Andrej Rublev. Tarkovskij byl jedním z nejvýraznějších režisérů uměleckých filmů nejen v SSSR, ale i v celosvětovém kontextu. V jeho filmech, které se vyznačují subjektivitou pohledu autora na dějinné události Ruska a SSSR, se kromě autorova pohledu na látku zrcadlí i doba jejich vzniku. Ačkoliv Tarkovskij točil své filmy především s myšlenkou na sovětského diváka, byly jeho filmy pro domácí publikum velmi obtížně dostupné. Během svého života v SSSR získal slávu pololegálního režiséra, ačkoliv mnohokrát proklamoval, že se cítí být sovětským režisérem a že nemá nejmenší úmysl dotýkat se svou tvorbou politických témat. Přesto byly jeho filmy takřka zakázány. Tarkovského pohled na dějiny Ruska a SSSR se zásadně rozcházel s oficiální ideologií. Jeho cílem bylo navázat na přerušenou kulturní tradici a obnovit duchovní spojení s vlastní minulostí. Ve svých filmech se soustředil na vnitřní svět jednotlivců. Ve světě získala jeho filmová tvorba desítky ocenění a cen z nejrůznějších festivalů, leč doma ani jedinou. Jeho nejvýznamnější film s historickou tématikou Andrej Rublev se dostal na plátna sovětských kin až pět let poté, co byl dokončen a až...
|
|
|
Rakouská kulturní politika a reforma spolkových muzeí
Doudová, Helena ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Rakouská kulturní politika a reforma spolkových muzeí" se zabývá významnou změnou právního postavení a organizace spolkových muzeí, která proběhla v roce 1998. Spolková muzea se stala těžištěm rakouské kulturní politiky na konci osmdesátých let a reflektovala tak celoevropský trend tzv. "boomu muzeí". Investiční program spolku proměnil muzea ve Vídni v oslnivou podívanou. Byl postaven nový kulturní areál v centru Vídně tzv. Museumsquartier a zrekonstruována ostatní muzea. Zároveň proběhla reforma právního postavení spolkových muzeí, muzea získala právní samostatnost a byly na ně přeneseny veřejné kulturněpolitické úkoly, které dosud zajišťoval stát. Součástí reformy byla i změna systému financování spolkových muzeím, muzea získat vlastní finanční prostředky obchodními aktivitami a od sponzorů. Cílem reformy bylo zefektivnit činnost muzeí, vytvořit prostředí konkurence mezi muzei a především ulehčit spolkovému rozpočtu. Cílem mé diplomové práce je popsat a vyhodnotit vliv reformy na fungování spolkových muzeí. Na základě analýzy financování, návštěvnosti, sbírkové a výstavní politiky jednotlivých splkových muzeí chci zjistit, jak spolková muzea plní svůj veřejný kulturněpolitický závazek. Dále se chci zabývat otázkou, zda namísto ekonomizace provozu muzeí nedostavila jeho komercionalizace, a...
|
|
|
Insitní umění v ČSSR v interakci se společenskopolitickým prostředím na přelomu 60. a 70. let
Oberfalcer, Edvard ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Insitní umění v ČSSR v interakci se společenskopolitickým prostředím v 60. a 70. letech" pojednává o vývoji a postavení insitního umění v Československu na přelomu 60. a 70. let. V úvodní části bakalářské práce je věnována pozornost terminologii a charakteristice insitního umění. Z terminologické části vychází, že původní význam, nebo lépe řečeno obsah insitního umění v 60. letech byl narušen. Pro další vývoj práce to znamená, že pod pojmem insitní umění není myšleno pouze čisté naivní umění, ale také art brut a částečně i umění lidové. V další části je pozornost přenesena na historii a vývoj a to nejen insitního umění, ale také umění naivního a art brut. Hlavní řešenou otázkou bakalářské práce je, zda mělo dění v ČSR v roce 1968 vliv na vývoj insitního umění a jaký k němu měla postoj politická garnitura. Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části, které se různými způsoby snaží na tuto otázku odpovědět. První se věnuje analýze životních příběhů autorů insitního umění, ze kterých lze vyvodit, zda mělo období roku 1968 vliv na jejich tvorbu, nebo možnosti výstavní činnosti. Druhá část je věnována kvantitativní obsahové analýze deníku Rudé právo, ze které by měla vzejít odpověď na otázku týkající se postoje československé politické garnitury k insitnímu umění po srpnu 1968....
|
|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933 - 1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bauhaus a reformní pedagogika v kontextu společenského vývoje konce 19. a počátku 20. století
Valenta, Martin ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Helus, Zdeněk (oponent)
V kapitole druhé se budu věnovat popisu sociálně-politické reality konce 19. a počátku 20. století. Budu sledovat revoluční procesy industrializace, urbanizace, sekularizace, nacionalizace, vzniku hierarchizované a segregované třídně-stavovské moderní či před-moderní společnosti, počátek emancipačních procesů i opatrnou demokratizaci. Tato kapitola chce přiblížit prostředí a atmosféru, ze které vzešly stěžejní impulsy k reformě výchovy i vzdělání. V kapitole třetí popíši tradiční státní školství a jeho proměny v 19. století. Akcentována bude vysoká diference mezi výchozím neohumanistickým ideálem a realitou německého školství v epoše vilémovského Německa. Nastíním pedagogický systém J.F. Herbarta a jeho následovníků, který byl teoretickým pilířem výchovy a vzdělání v 19. století. Smyslem této kapitoly bude přiblížení dobových poměrů ve školství, které začaly podléhat široké kritice a staly se jednou z hlavních příčin vzniku reformní pedagogiky. V následující kapitole přiblížím mentální atmosféru přelomu 19/20. století a klíčové impulsy pro vznik nové školy. Stručně popíši myšlenkový odkaz jejích předchůdců (Rousseau, Pestalozzi, Frobel) a uvedu obecnou charakteristiku a členění nápravné pedagogiky. S pátou kapitolou se ocitáme v centru práce. Po přiblížení německého Werkbundu, který v mnohém předznamenal...
|
host ::
RSS.