|
| |
|
|
Restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989
Benda, Josef ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Malý, Karel (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
VI. ABSTRAKT Předmětem této disertační práce jsou restituce majetku bývalých šlechtických rodů po roce 1989. Jedná se o velmi kontroverzní téma; toto konstatování pak platí dvojnásob v případě restitucí sporných. Málokdy však bývá na jejich problematiku nahlíženo komplexně a nestranně; tento fakt je dán mimo jiné velkou složitostí skutkové i právní materie. Problémem je také dostupnost historických dokumentů. Veřejnosti často nejsou známa některá důležitá fakta jednotlivých případů, v důsledku čehož zpravidla dochází k subjektivnímu vnímání pouze některých záležitostí; toto subjektivní vnímání často je posilováno osobami, které mají z nejrůznějších důvodů zájem na tom, aby byly sporné restituce majetku bývalých šlechtických rodů ukončeny ve prospěch původních vlastníků, a využívají přitom prostředků, které jsou detailně rozebrány v této disertační práci. V této snaze jsou jim nezřídkakdy významným pomocníkem média, která vesměs z neznalosti a tedy nevědomě zdůrazňují v některých případech pouze skutečnosti svědčící ve prospěch bývalých vlastníků majetku, což vyúsťuje v často značně pokřivený pohled veřejnosti na některé kauzy. Tato disertační práce by se proto chtěla pokusit o komplexní pohled a zdůraznění některých méně známých faktů. Metodicky tato práce vychází jednak z podrobného rozboru hlavních...
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran v ČR
Kučerová, Marie ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce je na základě ústavní a zvláštní zákonné právní úpravy zhodnotit postavení politických stran v ČR. Nejprve je analyzováno postavení politických stran v ČR jako demokratickém státě (ústavněprávní hledisko), následně se text zaměřuje na právní úpravu základních aspektů existence a činnosti politických stran (zejména z hlediska zákonné úpravy). Téma je zpracováno se zohledněním judikatury a historického vývoje relevantní právní úpravy. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, zpravidla dále členěných na podkapitoly. První kapitola popisuje postavení politických stran v politickém systému demokratického státu, které vyplývá z jejich vztahu ke státu a společnosti. Jednotlivé podkapitoly se týkají pojmového a funkčního vymezení politických stran, které je odvozeno z právní úpravy a doplněno příslušnou judikaturou Ústavního soudu. Zmíněn je také kritický pohled pro instituci politických stran typický, a to v souvislosti s právní regulací jako možným prostředkem nápravy některých uvedených negativních jevů. Druhá kapitola se věnuje především historickému vývoji právní úpravy politických stran na území dnešní ČR. Kapitola třetí strukturuje soubor pramenů práva vztahujících se k tématu politických stran. Další části práce obsahují podrobnější rozbor zákonné úpravy (zák. č. 424/1991 Sb.)....
|
|
|
Impedanční bezkontaktní detekce látek v plynné fázi
Pavlíček, Václav ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Štulík, Karel (oponent)
Byl testován stabilní a citlivý detektor jednoduché konstrukce pro detekci látek v plynném prostředí, založený na bezkontaktní impedanční detekci, obsahující izolované drátkové elektrody v PTFE trubičce, skrze kterou protéká analyzovaná plynná fáze. Detekční cely jsou dostatečně citlivé pro stanovení obsahu vody ve vzduchu v běžných koncentracích. Kvalitativně bylo zjištěno, že lze detekční cely použít i k detekci par organických rozpouštědel. Jedná se o první aplikaci bezkontaktní detekce v proudícím plynném prostředí využívající nového instrumentálního přístupu k impedanční detekci. Klíčová slova: impedanční detekce, bezkontaktní impedanční detektor, plynná fáze, relativní vlhkost, páry organických rozpouštědel
|
|
|
Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. a jeho význam v právním řádu České republiky
Guluškinová, Cecílie ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Ústavní dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. a jeho význam v právním řádu České republiky Můj zájem o toho téma vzbudily některé mediální kauzy, které se týkaly rozsáhlého majetku šlechty, či velkých kapitálových vlastníků, kteří se během 2. světové války aktivně přihlásili k německé národnosti a podíleli se na rozbití Československa. Účelem mé práce bylo zorientovat se v uvedené problematice, a to s přihlédnutím k dobové i aktuální judikatuře v této oblasti. Dekrety prezidenta republiky, u značné části veřejnosti chybně spojované jen s poválečným odsunem příslušníků německé menšiny z Československa, pro mě vždy představovaly symbol určité národní hrdosti. Důvodem je vysoká morální i odborná úroveň tehdejší politické reprezentace. Ta, přes všechny překážky kladené 2. světovou válkou, dokázala vytvořit a prosadit mezinárodně uznávanou exilovou vládu v čele s prezidentem republiky, Edvardem Benešem, sídlící dočasně v Anglii. Toto prozatímní státní zřízení pak během války připravovalo předpoklady pro poválečnou obnovu Československa v mnoha různých oblastech. Přitom je třeba zdůraznit, že odsun německé a maďarské menšiny se netýkal jen Československa a uskutečnil se výhradně na základě mezinárodních jednání a přijatých rozhodnutí vítězných velmocí v rámci poválečné konference v Postupimi. Práce je...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.