|
|
Krása v očích plastické chirurgie
Nováková, Hana ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Institut sociologických studií Katedra sociologie Nováková Hana Bakalářská práce: Krása v očích plastické chirurgie Abstrakt Záměrem bakalářské práce je prozkoumat fenomén plastické chirurgie ze sociologického hlediska. Jsou určeny a prozkoumány společenské podmínky, za kterých se uskutečňují plastické operace v takové míře a oblibě, jako je tomu dnes. Práce taktéž obsahuje shrnutí stěžejních názorů pacientek plastické chirurgie na tuto disciplínu a vysvětluje, jakým způsobem pacientky nahlíží na roli fyzické krásy v jejich životě a na obsah pojmu krásy obecně. Pozornost je zaměřena na motivy, které ženy spojují s takovým zákrokem do integrity svého těla, jakým je plastická operace. Práce si klade za úkol nabídnout racionální vysvětlení toho, co pacientky k zákroku vede i přes vysoké riziko poškození vlastního zdraví či nejasný výsledek. První část práce se zabývá novou ekonomikou, konzumerismem a kulturou celebrit jako hlavními faktory, jež uvádí odborná literatura, které ovlivňují rozhodování o podstoupení plastické operace. Zároveň je věnována pozornost problematice normativní funkce krásy v moderní společnosti. Druhá část je tvořena výsledky kvalitativního výzkumu. Ten je založen na analýze polostrukturovaných rozhovorů s pacientkami, jež podstoupily operaci za účelem zvýšení...
|
|
|
Adornova kritika masové kultury ve světle Hegelovy estetiky
Kvapil, Matouš ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Často se nyní hovoří o úpadku či odcizení umění, což bývá spojováno s negativními vlivy masové kultury. Tyto negativní vlivy masové kultury se snažím prozkoumat a zaměřuji se především na hudbu, k čemuž využívám především kritiku masové kultury Theodora W. Adorna, jednoho z představitelů frankfurtské školy. Podle této kritiky ztrácí hudba vlivem masové kultury svá původní určení a svůj původní účel. Získává parazitní a fetišový charakter, vytrácí se z ní všechna individualita a stává se z ní pouhé standardizované zboží strojově vytvářené pro potřeby odbytu. Zároveň ale pomocí Estetiky od G.W.F Hegela představím filozofickou koncepci umění a pokusím se nahlédnout do pravé povahy a účelu umění, jak ji Hegel popisuje. Poté zhodnotím vzájemný vztah obou koncepcí a ukážu, že charakteristiky masové kultury, jak je Adorno popisuje, jsou s pravou povahou umění neslučitelné. V závěru se pokusím poukázat na možná až příliš skeptický a rezolutní pohled, který Adorno ve své kritice prezentuje. Zkusím ukázat, že i přes negativní vlivy masové kultury je zde stále prostor pro vyšší tvorbu a stále může vznikat hudba věrná svým původním určením. Klíčová slova hudba, umění, kultura, estetika, masová kultura, kulturní průmysl, Hegel, Adorno
|
|
|
Nikdo se neodváží říci, že je to nudné. Sociologie vysokého a nízkého umění
Paulíček, Miroslav ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Miroslav Paulíček NIKDO SE NEODVÁŽÍ ŘÍCI, ŽE JE TO NUDNÉ SOCIOLOGIE VYSOKÉHO A NÍZKÉHO UMĚNÍ Práce se věnuje problematice rozlišování vysokého a nízkého umění - tématu, jehož analýza se často odehrává v rámci nekritické obhajoby populární kultury nebo ve spojení s jistou kulturní povýšeností. Právě proto bývá toto rozlišení často prohlašováno za zbytečné, nebo dokonce za škodlivé. Autor zde pracuje s vysokým a nízkým uměním jako se vzájemně nesoupeřícími sociologickými kategoriemi, které mají specifický smysl a které mohou být užitečné pro popis sociální reality. Tyto kategorie vznikají spolupůsobením mnoha rozmanitých aktérů, mezi něž patří nejen publikum, umělecké dílo, tvůrce a určité instituce, ale i takové fenomény jako národ, tradice nebo ironie. Práci je vlastní konstruktivistická optika, inspirovaná sociologií vědy, která umožňuje vidět, jakým způsobem drží skupiny vysokého a nízkého umění pohromadě, aniž je nutné považovat je za neměnné, na sociálním kontextu nezávislé.
|
|
|
Typizační schémata dvou generací, aneb hraje při posuzování neznámých osob v každodenní realitě roli náš věk?
Baranková, Lenka ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum procesů, které naprosto přirozeně a podvědomě používáme v každodenní realitě k posuzování situací a osob. Zabývá se popsáním těchto procesů a následně zkoumáním posuzování neznámých osob v praxi především z toho hlediska, zda může být hodnocení ovlivněno věkem respondenta. Hlavním teoretickým východiskem práce je sociální konstruktivismus především proto, že k veškerým situacím a jevům v každodenní realitě zaujímáme určitý postoj už jen proto, že existují, jsou tedy konstruktem dané společnosti. Následně se práce zaměřuje na vlastní hierarchické uspořádání těchto posuzovacích procesů, jako typizace a kategorizace a z těch plynoucí zaujímání postojů. Práce především popisuje rozdíly při hodnocení neznámých osob za pomoci fotografických rozhovorů mezi dvěma věkově rozdílnými skupinami respondentů. Na základě analýzy dat se ukazuje, že věk a dokonce i pohlaví skutečně hraje roli při posuzování neznámých osob.
|
|
|
Edvard Beneš jako sociolog
Smržová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Text pojednává o sociologické činnosti Edvarda Beneše. Druhý československý prezident je totiž vnímán hlavně jako politik a diplomat a cílem tohoto textu je proto připomenout méně známou část Benešovi osobnosti, kterou je jeho sociologická práce. Beneš sám se vždy cítil být sociologem, různá sociologická témata řešil hlavně v počátcích své kariéry a v období před první světovou válkou. Avšak i v pozdějších letech jako československý prezident na povolání sociologa nikdy nezapomněl. Benešova sociologie je významná v tom, že měla přímý vliv na jeho politickou činnost. Beneš sociologii vnímal jako nástroj k poznávání společnosti a snažil se, aby z tohoto poznání vycházela i jeho politika. Beneš byl přímým pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka a to jak v sociologii, tak v politice. Právě toto zajištění kontinuity myšlenek TGM je Benešovým velkým přínosem československé sociologii. Tato práce si klade za cíl představit sociologický profil Edvarda Beneše. Představuje vývoj Benešova sociologického myšlení a jeho postupný příklon právě k TGM. Zároveň text shrnuje nejdůležitější sociologická témata, kterými se Beneš zabýval, např. téma demokracie, sociologie války, náboženství či socialismu. Tato práce je analýzou Benešova sociologického myšlení. Klíčová slova Demokracie, slovanství, stranictví,...
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
|
Pojetí pojmu úspěch u českých profesionálních bubeníků
Kubíček, Matěj ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Prýmková, Karolína (oponent)
Matěj Kubíček: Pojetí pojmu úspěch u českých profesionálních bubeníků Abstrakt Autor se v textu zabývá pojmem "úspěch" a sleduje, jak jej chápou čeští profesionální bubeníci z oblasti pop music. Dále zkoumá související problémy, například vlastnosti potřebné k dosažení statusu profesionálního bubeníka či vztah umění, komerce a technické zručnosti. Postup práce spočívá ve srovnání relevantní literatury, která je představena v první části práce, s informacemi z vlastního výzkumu. Tento výzkum je veden kvalitativní metodou, kdy autor vedl rozhovory s osmi českými profesionálními bubeníky. Hlavními tématy v rámci zkoumání pojmu úspěchu jsou samotná typologie tohoto pojmu, dále učení a pedagogika, rodinný život a vztah umění a komerce. Ve věci vlastností profesionálního bubeníka jsou identifikovány tři nejdůležitější pojmy, a to píle, talent a pokora.
|
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
|
|
Terénní výzkum židovské komunity v Praze
Adlerová, Nina ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Terénní výzkum židovské komunity v Praze" se zabývá sociální identitou mladých českých Židů. Cílem této práce je postihnou dualitu, respektive hybriditu této identity na základě prolínání dvou odlišných identit, a to identity české a židovské. Dále je zde snaha zachytit sebereflexi nositelů těchto identit, jejich vztah k češství i židovství a také dopad prolínání těchto identit na jejich každodenní život. Práce se opírá jednak o díla několika významných autorů zabývajících se sociální, potažmo etnickou identitou, jednak o již dříve provedený výzkum Dany Bittnerové o národnostních a etnických menšinách žijících na území České republiky. Základem této bakalářské práce je terénní antropologický výzkum, který byl zaměřen převážně na členy jedné konkrétní skupiny, jež je součástí pražské komunity, a to na členy České unie židovské mládeže. Skládal se jak ze zúčastněného pozorování organizovaných i spontánně vzniklých akcí, tak z polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Práce ukazuje, že pro všechny pozorované je židovství i češství nedílnou součástí toho, kým jsou, a že jsou tyto dvě identity silně propleteny. Židovská identita je sice imperativem, ale pro udržení silné identity je potřebný také proces sebe- identifikace. Stejně tak jsou podstatné i navenek deklarované...
|
|
|
Fenomén Body modification: Sociologická interpretace.
Kolářová, Sára ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce je zaměřená na výzkum jedinců, kteří jsou ve společnosti specifičtí svou vizuální odlišností, v důsledku extrémních modifikací, které si vytvářejí na svá těla. Zabývá se otázkou jejich individuality a zkoumá míru jejich vzájemné interakce a toho, zda jsou uzavřenou sociální skupinou, která uctívá jednotné hodnoty, které, skrz modifikace, projevuje navenek. V teoretické části se věnuje rámcům, které by mohly jejich skupinovost přesněji definovat. Autorka se obzvláště věnuje možné přítomnosti subkulturních znaků, neboť na základě odborné literatury o Body modification se ukazuje, že tito jedinci by mohli být členy skupiny s názvem Moderní primitivové, která splňuje všechny znaky nutné k existenci subkultury. Na základě, především polostrukturovaných, rozhovorů se však ukazuje, že tito lidé nezapadají svým přesvědčením do tohoto rámce a jejich interakce a sdílené hodnoty nejsou rozsáhlé. Výsledky práce tedy poukazují na skutečnost, že jedince s Body modification je možné jednotně přiřadit pod hlavičku sdílené sociální identity, která jim pomáhá nalézt sebe sama. Pakliže existuje pojící prvek mezi nimi, je to tzv. suspension, nebo - li věšení se na háky, kde je jejich interakce nutná.
|
host ::
RSS.