|
|
Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé
Hakobjan, Suzana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé Záměrem této práce je přiblížit čtenáři ne příliš známou, ale velice závažnou, problematiku mezinárodních únosů dětí a podat za tímto účelem celkový přehled o její právní úpravě. V této souvislosti jsou uváděny některé mezinárodní smlouvy, které mají v oblasti mezinárodních únosů dětí zásadní význam. Jde především o Haagskou úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (dále jen Úmluva), ale také o Úmluvu o právech dítěte (dále jen ÚPD) a v neposlední řadě také o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLP). Tato práce představuje ucelenou a systematickou analýzu především Úmluvy, která je komplexní právní úpravou samotné problematiky únosů, jejímž cílem je navrátit unesené dítě zpět a působit preventivně proti únosům jako protiprávním jevům. Souběžné s tím podává přehled ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva v oblasti mezinárodních únosů a současně upozorňuje na některé nedostatky v právní úpravy v Úmluvě obsažené. Zároveň nabízí více pohledů na řešení některých konkrétních otázek, které mají v rámci ochrany dítěte zásadní význam a zároveň upozorňuje na protichůdné názory odborné veřejnosti a na nejednotnou aplikaci Úmluvy v praxi smluvních států. Tato diplomová práce je členěná do 7...
|
|
|
Vybrané otázky mezinárodního sportovního práva
Vybíral, Petr ; Brodec, Jan (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Předmětem předkládané rigorózní práce je mezinárodní sportovní právo a jeho nejdůležitější otázky. Sportovní aktivity sice vznikaly na místních úrovních, ale s rostoucí lidskou mobilitou a zmenšováním vzdáleností na celém světě se stávají čím dál častěji záležitostí mezinárodní, a to zejména pokud jde o sportovce profesionální. Ve prospěch mezinárodního sportovního práva hovoří i celosvětové sjednocování sportovních pravidel plynoucí ze specifické organizační struktury sportu. Práce je členěna do šesti kapitol, z nichž každá, kromě první, obsahuje i podkapitoly. První kapitola je obecným pohledem na sport. Druhá se zabývá existencí mezinárodního sportovního práva. Třetí obsahuje prameny práva se vztahem ke sportu. Čtvrtá kapitola řeší praktickou otázku postavení profesionálních sportovců. Následující pátá kapitola je komplementární k té předcházející, jelikož pojednává o organizační struktuře sportu. Závěrečná šestá kapitola osvětluje možnosti řešení sporů v mezinárodním sportovním právu.
|
|
|
Svoboda usazování v mezinárodním právu soukromém
Štaňko, Andrej ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
132 Abstrakt: Svoboda usazování v mezinárodním právu soukromém Obchodní společnosti jsou v určité fázi expanze nuceny vstoupit na mezinárodní trh. Pro přeshraniční podnikání lze využít jednu z několika možných forem. Může být např. založena organizační složka podniku nebo dceřiná společnost s vlastní korporátní identitou. Přeshraniční podnikání je umožněno hlavně díky svobodě usazování a svobodě pohybu. Rigorózní práce pojednává o úpravě obou svobod, jsou diskutovány dopady rozhodování Soudního dvora Evropské unie. Související inkorporační princip a princip sídla je popisován v komparativním náhledu. Popsáno je také uznávání subjektivity zahraničních podnikatelů v českém právu. České právo uznává i společnosti, které by nebylo možné v České republice založit. V tomto ohledu je pojednáno o trustech podle práva Guernsey. Judikatura Soudního dvora Evropské unie umožňuje a zintenzivňuje soutěž právních řádů členských států Evropské unie. Situace v EU je v rigorózní práci přirovnaná k USA a v tomto ohledu jsou v rigorózní práci popsané aspekty, které mohou ovlivnit výhodnost jednotlivých jurisdikcí pro zahraniční investory. V tomto ohledu jsou popsány rozdíly vnitřního uspořádání akciové společnosti podle práva New York a Delaware. S inspirací v pramenech amerických autorů, zabývajících se právem a ekonomií, je...
|
|
|
Přemístění sídla společnosti v rámci Evropské unie
Mišutová, Pavlína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
RESUMÉ Předmětem této rigorózní práce jsou soudobé možnosti společností přemístit své sídlo mimo území státu, ve kterém byly založeny. Mezinárodní právo soukromé i národní úpravy práva společností zažívají v poslední době nebývalý rozvoj, který vyplývá především z judikatury Soudního dvora Evropské Unie. Zásadní otázkou je přemístění sídla společnosti ve spojitosti se svobodou usazování. Kromě obecné problematiky možností přemístění společností se tato práce zaměří především na vliv posledního rozsudku Soudního dvora Evropské Unie týkajícího se svobody usazování - Cartesio. V tomto případě se totiž SDEU zabýval otázkou, zda svoboda usazování zakotvená v evropském právu má natolik široký výklad, že zahrnuje právo společností přemístit své skutečné sídlo nebo zapsané i skutečné sídlo z jednoho členského státu do druhého. Klíčovou otázkou v tomto případě je, zda rozhodnutí ve věci Cartesio přispělo k vyšší mobilitě společností. Pro lepší pochopení problematiky mobility společností jsou v úvodu vysvětleny některé pojmy a doktríny, které jsou významné k usnadnění dalšího výkladu. První část proto popisuje osobní statut společnosti, teorie jeho určování a situace přemístění skutečného a zapsaného sídla v závislosti na jednotlivých teoriích a na tom, zda se jedná o pohyb z členského státu či do něj ("příchod" a...
|
|
|
Aktuální otázky regulace mezinárodní letecké přepravy
Vlčková, Lenka ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
ZÁVĚR Ohlédnu-li se za právě napsanou diplomovou prací, nezbývá mi než shrnout, že téma této práce by si zasloužilo ještě mnoho a mnoho dalších popsaných stran. Abych však byla schopna proniknout alespoň detailněji k podstatě vybraných problémů, byla jsem nucena zúžit, limitována stanoveným počtem stran, mou práci na témata pojednávající podle mého názoru o mezinárodní letecké přepravě ze všech nejlépe. Asi jako každá oblast práva, i oblast mezinárodního leteckého práva v sobě skrývá nesčetné množství situací a nejasných otázek. Mezinárodní letecká přeprava je upravena úmluvami starými několik desítek let, ale také úmluvami datovanými až téměř jedno století zpět. Porovnám-li ji s právem vesmíru, ke kterému má velmi blízko, jedná se rozhodně o oblast práva s velkou historií a vývojem, o oblast práva, která díky své atraktivitě a finanční prosperitě vždy hrála a hraje velký prim v zájmech jednotlivých států. V úvodních ustanoveních mé diplomové práci jsem nejdříve představila oblast mezinárodního letectví a vytyčila cíle, kterých jsem chtěla dosáhnout, spolu s prezentací jednotlivých kapitol vztahující se samozřejmě k problematice mezinárodní letecké přepravy. Druhá kapitola byla věnována vývoji letectví. Podala jsem vysvětlení, kde hledat počátky prvních letů a prvních úprav spojených s tímto technickým...
|
|
|
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky
Šarochová, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Římská úmluva a Nařízení Řím I o právu rozhodném pro smluvní závazky Od 17. prosince 2009 soudy všech členských států s výjimkou Dánska jsou povinné určovat rozhodné právo pro smlouvy s mezinárodním prvkem uzavřené po tomto datu na základě Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení). Pravidla obsažená v Nařízení se dotýkají většiny smluv uzavíraných podle občanského a obchodního práva. Tato pravidla se zásadně neliší od předchozí úpravy platné pro Českou republiku, tedy Římské úmluvy o právu rozhodném pro závazky ze smluv z roku 1980 (Úmluva). Úmluva byla v České republice publikována ve sbírce mezinárodních smluv jako sdělení č. 64/2006 Sb.m.s. a aplikována na smlouvy uzavřené po 1. červenci 2006. Tam kde se nepoužije ani Úmluva ani Nařízení budou soudy aplikovat příslušný vnitrostátní předpis, tedy zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Cílem této práce bylo poskytnout přehled těch nejdůležitějších ustanovení Nařízení v porovnání s úpravou v Úmluvě, zvýraznit změny obsažené v tomto novém instrumentu. První část práce se zabývá genezí Úmluvy a Nařízení, spolu s charakteristikou obou nástrojů a také jejich legislativní historií a rozsahem. Poté následuje část, která se zaměřuje na možnost volby podle těchto...
|
|
|
Evropský platební rozkaz a evropské řízení o drobných pohledávkách
Chmelík, Jakub Evan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra obchodního práva Téma disertační práce: Evropský platební rozkaz a evropské řízení o drobných pohledávkách Autor: Mgr. Ing. Jakub E. Chmelík, LL.M. červen 2010 1 Charakteristika tématu disertační práce Tématem disertační práce je evropský platební rozkaz a evropské řízení o drobných pohledávkách. Oblastí zkoumání jsou tedy zejména dvě evropská nařízení z oblasti evropského mezinárodního práva procesního, a to (i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu a (ii) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Starší překlad "evropské řízení o drobných pohledávkách" věcně odpovídá současnému oficiálnímu překladu "evropské řízení o drobných nárocích". 2 Cíl práce, její struktura a obsah Cílem práce je zejména podat rozbor právní úpravy evropského platebního rozkazu a evropského řízení o drobných nárocích. V rámci tohoto rozboru se autor snaží postihnout i klíčové návaznosti obou předmětných nařízení na české civilněprocesní předpisy. Cílem je i podat srovnání evropské úpravy s odpovídající úpravou českou, zejména v případě evropského platebního rozkazu, kde odpovídající...
|
|
|
Obligační statut podle Římské úmluvy a Nařízení Řím I
Kutová, Karolina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
100 Záv r V dnešní "otev ené" Evrop má jednotná úprava unifikující kolizní normy smluvního závazkového práva své místo. Mnoho z nás uzavírá obchody, které p esahují hranice stát . Pro zvýšení právní jistoty je p ínosné aplikovat ve všech státech Evropské unie stejná pravidla pro ur ování rozhodného práva pro smluvní závazky. Na druhou stranu neexistuje právní p edpis, který by vylou il nejasnosti nebo možnosti odlišného výkladu. S ohledem na r znost p ístup jednotlivých len EU k právu, je nutné si uv domit, že jak ímská úmluva, tak Na ízení ím I jsou dílem právní komparatistiky a zárove výsledkem kompromis a ústupk . Smluvní volnost je základem ímské úmluvy i Na ízení ím I. Oba nástroje ji však kladou meze. Na ízení ím I smluvní volnost omezuje více, než je tomu v ímské úmluv . Je to však dáno tím, že Na ízení ím I rozši uje okruh smluv se slabší smluvní stranou. Platí, že n které instituty jsou v Ú a v Na ízení ím I upraveny shodn a n které odlišn . I v úprav institut , které se za dobu aplikace ímské úmluvy osv d ily, p ináší Na ízení ím I drobné zm ny, které mají spíše význam up es ující. Jednak se Na ízení ím I pokusilo odstranit nejasnosti ohledn formulací a jednak uvést úpravu do souladu s Na ízením ím II a Na ízením Brusel I. Drobné úpravy se objevují v podob volby práva, zejména jistoty vyjád ení p...
|
|
|
Mezinárodní úmluva CMR - aktuální otázky
Musilová, Jana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
The international carriage of goods takes up a significant position in time of developing business relations and in fact it is not even possible to imagine the interstate commerce without it. In the European continent it is the international carriage of goods by road which is preferred for its availability, flexibility and easy utility. With the view of standardizing the conditions governing the contract for the international carriage of goods by road the Convention on the Contract for the International Carriage of Goods by Road (CMR) was adopted at Geneva 19 May 1956 (registered ex officio on 2 July 1961, United nations - Treaty Series 1961). This convention came into force on 2 July 1961 (for the former Czechoslovak Socialistic Republic on 3 December 1974). Fifty-five Contracting Parties have accessed it till this time. After more than 50 years from the time of its adoption the CMR Convention remains respectable internationally and it is still a broadly applicable and stable regulation. It was amended once only by The Protocol to The Convention on The Contract for the International Carriage of Goods by Road (CMR) done at Geneva 5 July 1978. Within the application of the CMR Convention it is still possible to find a lot of questions at issue, the author of this work deals with the most up-to-date...
|
|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - vybrané otázky:kolizní úprava smluvních závazkových vztahů v Římské úmluvě a v nařízení Řím I
Vojta, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Závěr Tato práce je věnována srovnání dvou v současné době nejvýznamnějších právních předpisů unifikujících kolizní normy smluvních závazkových vztahů v EU: Římské úmluvě a Nařízení Řím I. Římská úmluva pro Českou republiku od 1. července 2006 nahradila zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním a byla nedávno, od 18. prosince 2009, sama nahrazena Nařízením Řím I. Vzhledem k tomu, že žádný z nich nepůsobí retroaktivně, použijí se v praxi ještě nějakou dobu aktivně oba předpisy a v malé míře také ZMPS. Ten, ač nadále platný, byl v souladu se zásadami přednostního použití Úmluvy a Nařízení a s principem jejich universální aplikovatelnosti fakticky vyřazen z užívání. Nadále se v oblasti smluvních závazků uplatní jen na věci mimo rozsah těchto předpisů. Soustředil jsem se na rozbor a srovnání hlavních institutů obou zkoumaných předpisů souvisejících s volbou, určením a použitím rozhodného práva. Nynější kolizní úprava je vystavěna na čtyřech hlavních zásadách: 1) svobodné volbě rozhodného práva smluvními stranami; 2) jednotném systému náhradních kolizních pravidel v případě její absence; 3) omezením svobody volby v zájmu ochrany slabších smluvních stran (hovoříme o materializaci kolizního práva) a veřejného zájmu; a 4) autoritativní výkladové pravomoci ESD, jenž má zajistit jednotnou interpretaci Římské...
|
host ::
RSS.