|
|
The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Škopková, Lucie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
|
|
|
Nowcasting as the new potential predicting method for the policy-makers
Chaloupka, David ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá roli nowcastingu jako metodě pro předpovídání v reálném čase pro tvorbu politiky. Studie porovnává informační hodnotu makroekonomického forecastingu během let 2019 až 2022 a potenciál now- castingu jako alternativy. Analýzou vybraných forecastingových a nowcastin- gových indexů bylo zjištěno, že nowcasting v roce 2020, který byl ovlivněn pan- demií COVID-19, vykazuje skvělou úspěšnost. Avšak čelí omezením z hlediska časového horizontu předpovědí a požadavků na vysokofrekvenční data. Ačkoliv během krizí forecasting může ztratit svou informační hodnotu, nowcasting jej nemůže zcela nahradit v dlouhodobé předpovědi. Místo toho se oba přístupy mohou doplňovat a na jejich základě zlepšovat politická rozhodnutí.
|
|
|
Náboženství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů
Formánková, Marie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dostál, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem výrazů s náboženským významem v záznamech Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Náboženství se projevuje v soukromě i veřejné sféře, v níž zasahuje i do politického a mezinárodního dění. Jelikož je v různých podobách přítomno i v Organizaci spojených národů, klade si práce za cíl zjistit, zdali se náboženství projevuje i v Radě bezpečnosti a případně v jakých podobách a souvislostech. Dále se snaží nalézt odpověď na otázku, zdali po roce 2001 došlo k dočasnému zvýšení počtu zmínek o náboženství. Diplomová práce kromě odborné literatury vychází z analýzy záznamů jednání Rady bezpečnosti, která se uskutečnila v období let 1996-2006. Byl vytvořen dataset obsahující ¼ jednání za dané období, což znamená 550 záznamů z celkových 1 998. Pomocí analýzy těchto dokumentů se práce zaměřuje nejen na samotný počet náboženských výrazů a jejich podobu, ale i na možné příčiny, které mohou jejich přítomnost ovlivnit. V první řadě se jedná o tematické zaměření jednání RB OSN, se kterým je pracováno jakožto s hlavním faktorem výskytu odkazů na náboženství. Práce se proto snaží zjistit, zdali opravdu představují zásadní roli a v jakých tématech se náboženské aspekty vyskytují nejčastěji. Kromě těchto aspektů se zabývá i složením aktérů účastnících se jednání a jejich...
|
|
|
The Argentine-Brazilian bilateral nuclear verification protocol in the light of trust-building cooperation theory
Argüello, Facundo ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Argentinsko-brazilský bilaterální jaderný verifikační protokol ve světle teorie spolupráce pro budování důvěry Argüello, 2023 Abstrakt Cílem této práce je identifikovat důvody, proč ABACC stále úspěšně získává silnou podporu od Argentiny, Brazílie a NSG, a předpovědět dopad, který bude mít podepsání Dodatečného protokolu MAAE Brazílií při hledání jaderné ponorky v rámci projektu PROSUB. Tato práce analyzuje ABACC z perspektivy neo-institucionalistické teorie režimů, vzorců spolupráce, racionálního designu a studií týkajících se centralizace, nezávislosti a problémů vynucování mezinárodních organizací. Závěrem lze konstatovat, že ABACC je úspěšný díky dvěma hlavním faktorům. Zaprvé, jeho důvěryhodnost a reputace jsou pro oba státy členy výhodné, protože zaznamenávají podobné prestižní zisky z úspěchů této instituce. To je způsobeno tím, že agentura zohledňuje zájmy obou zemí. Zadruhé, ABACC je výsledkem pečlivě navržené institucionální struktury, která klade důraz na centralizaci, nezávislost, vysokou kvalitu informací a důsledné uplatňování bilaterální symmetry mezi Argentinou a Brazílií. Pokud jde o dopad brazilského projektu jaderné ponorky, tento projekt může ohrozit úspěch ABACC, protože změní zájmy Brazílie, které již nebudou do agentury zapadat. To znamená, že jak Brazílie, tak Argentina budou mít...
|
|
|
Proměny vzájemných vztahů mezi Japonskem a Jižní Koreou v kontextu současné obchodní války
Protasevičová, Alexandra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá obchodní válkou mezi Jižní Koreou a Japonskem, která započala v létě 2019. Tomuto sporu předcházela složitá historie, která částečně vysvětluje nevyhnutelnost konfliktu: Japonsko se stále vyrovnává se svojí koloniální minulostí, zatímco Jižní Korea jen těžko odpouští spáchané válečné zločiny a čeká na oficiální omluvu. I přes dlouhotrvající neshody mezi oběma státy zůstávají Jižní Korea a Japonsko klíčovými spojenci USA, které celou obchodní válku sledují s velkým znepokojením, obzvlášť kvůli potenciálně hrozícímu nebezpečí ze strany Severní Koreje, což potvrzuje globální dopad této obchodní války. Je tak v nejlepším zájmu Spojených států, aby se konflikt rychle vyřešil. Klíčové je, že Japonsko i Jižní Korea využívají sporu k převzetí nepřátelského historicismu jakožto klíčového zdroje v politické hře: s jeho pomocí legitimizují své vlastní cíle. Cílem diplomové práce bude proto zodpovědět otázku, co předcházelo obchodní válce mezi Jižní Koreou a Japonskem a jaké jsou důvody zhoršení bilaterálních vztahů. Další otázkou je, jakým způsobem může být konflikt vyřešen, a jestli ho mohou Spojené státy přímo ovlivnit. Práce vychází z hypotézy, že obchodní válka mezi Japonskem a Jižní Koreou má přímou souvislost s historickým traumatem a kolektivní pamětí Korejců, nejedná se proto...
|
|
| |
|
|
States' Compliance with Human Rights Provisions and Recommendations Stemming from UN Human Rights Mechanisms
Nevřivý, Zdeněk ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá úroveň dodržování lidskoprávních ustanovení a doporučení plynoucích z lidskoprávních mechanismů OSN ze strany států v průběhu deseti let (2011-2021), a to na základě předem vybraných faktorů, které dodržování ovlivňují. První dvě části popisují lidskoprávní mechanismy OSN a rovněž i zahrnují přehled literatury zaměřené na smluvní kontrolních mechanismy OSN a Univerzální periodický přezkum. Poznatky z přehledu literatury jsou následně využity k definování dvou oponujících si teorií: teorie racionalismu a teorie zdůrazňující administrativní kapacity a následně i dvou doplňkových teorií. Na základě těchto teorií jsou formulovány a operacionalizovány čtyři hypotézy pro účely provedení čtyř případových studií vztahujících se k Nizozemsku, Jižní Africe, Bahrajnu a Hondurasu. Doporučení udělená těmto státům jsou hodnocena z hlediska lidskoprávních ustanovení či samotných doporučení skrze dva soubory kritérií zaměřených na Univerzální periodický přezkum a smluvní kontrolní mechanismy OSN. K určení míry dodržování je stanoveno pět hodnot, které jsou přiřazeny k jednotlivým hodnocením. Následná zjištění jsou interpretována za účelem zodpovězení výzkumné otázky a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz a rovněž i k porovnání dodržování lidskoprávní ustanovení a doporučení plynoucích...
|
|
| |
|
|
European media representation of Ukrainian and Russian state enterprises
Terebylo, Vitalii ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Práce je věnována analýze pojetí ruských a ukrajinských státních firm v evropských médiích. Jako případové studie byli vybrané nespecializované mediální zdroje z Německa, České republiky a Polska a odebrané 4 datové vzorky v celkovém počtu 340 článků. S využitím techniky obsahové analýzy odpovídá práce na několik výzkumných otázek. Nejprve je řešena otázka, jaký reprezentativní obraz (geoekonomický nebo obchodní) převládá v médiích. Za druhé je demonstrován rozdíl v pojetí mezi ukrajinskými a ruskými státními podniky. Za třetí, práce ukazuje, jak se mění pojetí státních podniků v časovém horizontu 2007-2022. Klíčová slova Rusko, státní firmy, Gazprom, Evropská média, mediální reprezentace, Německo, Polsko, Česká republika, obsahová analýza, Ukrajina, geoekonomie, státní kapitalismus. Název práce Ukrajinské a ruské státní firmy a jejich reprezentace v evropských médiích
|
|
|
Models of data flow governance and their followers: Why do countries adopt one framework over another?
Dubravčíková, Klára ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Mazač, Jan (oponent)
DUBRAVČÍKOVÁ, Klára. Models of cross-border data flow governance and their followers: Why do countries adopt one framework over another? Praha, 2022. 119 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Science. Department of International Relations. Supervisors Dr. rer. pol. Michal Parízek, M.Sc., Ph.D. & Junprof. Dr. Jan Vogler. Abstrakt Navzdory společnému úsilí značné části států na mezinárodní scéně o vytvoření jednotných pravidel pro správu dat a jejich přeshraniční výměnu v současné době existují tři různé regulační rámce, které vytvořili tři dominantní aktéři mezinárodního systému - Spojené státy americké, Evropská unie a Čínská lidová republika. Jelikož se všechny tři aktéři aktivně snaží o rozšíření jejich vlastního přístupu, před dalšími státy stojí otázka, jaký model si vybrat. Cílem této práce je s využitím logistickou regresní analýzy nalézt korelaci mezi přijetím specifického modelu a třemi sadami prediktorů, které charakterizují ekonomické, sociální a mocenské vztahy mezi navrhovateli modelů a státy, které je převzali za své. Analýza datasetu o 74 zemích, které přijaly jeden z rámců, zjistila, že vysoká kvalita demokracie a dodržování mezinárodních standardů lidských práv jsou relevantními faktory pro přijetí evropského modelu, zatímco pro...
|
host ::
RSS.