|
|
Valenční rámce substantiv v češtině na základě korpusových dat
Čermáková, Anna ; Petkevič, Vladimír (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Kopřivová, Marie (oponent)
Cílem práce je vytvo ení lexikologického rámce pro systematický popis valence eských substantiv na základ analýzy dat z eského národního korpusu (SYN2000). Valence je zde chápána jako systémová lexikologická vlastnost slov. Valence je abstraktním vztahem, který má konkrétní realizace, v této práci se pro zjednodušení pojem valence používá pro obojí. Pro ú ely analýzy je valence pojímána pom rn voln , protože není vhodné dop edu p edpokládat, že tu jsou všechny její aspekty jasné. P edpokládá se jako platná napravo od substantiva a analýza si všímá jev , které se zde systematicky (z hlediska frekvence výskytu) vyskytují. Práce nabízí korpusem ízený lingvistický popis, který se zam uje na slova v kontextu, ve kterém se obvykle nacházejí a vytvá ejí tak typické slovní vzorce. Základ analýzy tvo í náhodné vzorky 99 náhodn vybraných substantiv ze st edního frekven ního pásma. V p ípadech, kdy vzorky neposkytly dostate né množství dat, byla analýza rozší ena o hledání pomocí specializovaných dotaz do korpusu. U substantiv z vysokých frekven ních pásem p edpokládáme rozt íšt n jší valen ní profily, pro potvrzení této hypotézy bylo n kolik substantiv z vysokých frekven ních pásem podrobeno dodate né stru né analýze.
|
|
|
Negativní jazykový transfer u anglicky mluvících studentů češtiny jako cizího jazyka. Aplikovaná kontrastivní lingvistická studie na materiálu vybraných českých a anglických sloves s významem interpersonální komunikace
Daněk, Jan ; Machová, Svatava (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Kolářová, Ivana (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku negativního jazykového transferu anglicky mluvicích studentů češtiny jako ciziho jazyka. Na materiálu deseti českých sloves s významem interpersonálni komunikace, totiž říci (si), říkat (si), říkávat (si), mluvit, hovořit, povědět, povídat (si), oznámit, informovat a konstatovat, ukazuje, jaký obraz jazykového jednáni je typický pro rodilé mluvči češtiny. V porovnáni s převzatou analýzou anglických lexémů speak, talk, say a tell stanovuje shody a rozdily obrazu jazykového jednáni v češtině a v angličtině a predikuje oblasti negativního jazykového transferu u anglicky mluvicich studentů češtiny jako ciziho jazyka. Tuto predikci následně ověřuje pomoci výzkumné sondy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Words that matter. Towards a Swedish-Czech colligational lexicon of basic verbs
Cinková, Silvie ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Malmgren, Sven-Göran (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Základní slovesa (basic verbs), tj. frekventovaná významová slovesa, jež zpravidla popisují fyzický pohyb, umístění, stav, nebo děj, procházejí řadou sémantických posunů, díky kterým se používají k vyjádření druhotných, přenesených významů. V krajních případech se dané sloveso stává pomocným, způsobovým, nebo fázovým slovesem a přestávají pro ně platit kolokační omezení, jež se vztahují na sloveso užité v jeho primárním (tj. doslovném) významu. Tato užití sloves bývají většinou dobře dokumentována v gramatikách i učebnicích, stejně jako kvalitní slovníky podávají podrobnou informaci o užití těchto sloves v ustálených frazeologických spojeních. Mezi plně gramatikalizovaným užitím na jedné straně a idiomatickým, frazeologickým užitím na druhé straně však existuje celá škála užití základních sloves v přenesených významech, jejíž zvládnutí je pro nerodilého mluvčího značně obtížné: užití v přeneseném významu, jež mají omezenou kolokabilitu. To jsou především verbonominální konstrukce někdy nazývané analytické predikáty (light verb constructions), ale také užití, která za určitých omezených morfosyntaktických podmínek (např. pouze v negaci) aktivují abstraktní sémantické rysy u jiných predikátů, např. zesilují význam, nebo implikují, že daný děj již trvá dlouho, a podobně. Tato druhotná užití významových sloves...
|
|
|
Zachycení koordinace v závislostním popisu: se zvláštním zřetelem ke koordinaci nestejných kategorií
Šindlerová, Jana ; Hošnová, Eva (oponent) ; Panevová, Jarmila (vedoucí práce)
V této práci JSOU zkoumány možnosti zachycování konstrukcí s koordinací tzv. nestejných kategorií. Za nestejné kategorie jsou ve zvoleném teoretickém rámci, funkčním generativním popisu, považovány nestejné sémantické hodnoty jednotlivých uzlů v syntaktickém stromě, tzv. funktory. Autorka navrhuje omezující pravidla, která podchycují podmínky gramatičnosti koordinace nestejných kategorií. Tato pravidla jsou založena na vztahu konjunktů k argumentové struktuře jejich řídícího slovesa. Podstatou těchto pravidel je fakt, že koordinace argumentové a adjunkční pozice generuje za všech okolností negramatické struktury. Na základě těchto pravidel se navrhuje, které případy je možno zachycovat jako koordinaci členskou a které jako koordinaci na úrovni slovesa. V souvislosti s cíli práce se autorka pokouší také o vlastní třídění koordinačních konstrukcí na základě valenčních charakteristik koordinovaných pozic. Práce si klade za cíl vyvrátit vžitý názor, že není možné definovat pravidla pro tvoření gramatických typů koordinace nestejných kategorií.
|
|
| |
|
| |
|
|
Konverzívnost jako systémový vztah
Kováčová, Kateřina ; Chlupáčová, Kamila (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Konverzívnost je významový vztah mezi lexémy (resp. mezi jinými typy jazykových výrazů), který bývá co do své příslušnosti k systému jazyka v různých jazykových teoriích odlišně hodnocen. Neformálně jsou za konverzívní považovány takové výrazy, které "označují stejnou situaci pokaždé z jiné perspektivy" jako např. slovesa dát - dostat, prodat - koupit, půjót- půjčit si, vyhrát- prohrát nebo substantiva vítězství- porážka. V této práci je konverzívnost pojata coby typ významového vztahu, který je jazykovému systému inherentní, a tudíž má být zahrnut do úplného teoretického popisu jazyka. Toto stanovisko, které vychází z více méně intuitivního pozorování vlastností konverzívních lexémů a jejich srovnání s lexémy jinými, se autorka snaží podepřít důsledným popisem povahy konverzívního významového vztahu v rámci formálně budované teorie Funkčního generativního popisu (FGP). Tento úkol je nezbytně spojen s jistými úpravami (rozšířením) terminologického rámce FGP, neboť v dané teorii dosud nebyla podrobněji zpracována oblast lexikální sémantiky. Při budování pojmového aparátu potřebného pro popis těch aspektů konverzívnosti, které se týkají lexikální sémantiky, se autorka inspiruje jednak sémantickou teorií Modelu Smysl <::::> Text, jednak výsledky práce českých lingvistů, kteří se již popisem sémantiky větných...
|
|
|
Syntakticko-sémantická analýza vybraných předložkových skupin (předložka za s akuzativem substantiv)
Chvátalová, Klára ; Panevová, Jarmila (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Na příkladu předložkové skupiny za + 4 jsme se zabývali rozlišením adverbiálních syntaktických funkcí formálně homonymních předložkových skupin. Naším cílem bylo formulování a otestování automatických, poloautomatických a manuálních kritérií, která na základě kontextu jednotlivé věty umožní adekvátní určení syntaktické funkce. Nutným předpokladem dosažení vytyčeného cíle je však existence přehledné a co možná jednoznačné typologie příslovečných určení, tomu jsme věnovali velkou část svého úsilí. Nejprve jsme sledovali zařazení předložkové skupiny za + 4 v rámci typologií popisovaných hlavními syntaxemi 2. poloviny 20. století a doplňovaných v dílčích otázkách dalšími relevantními pracemi. Podrobné shrnutí odhalilo mnohé rozdíly: Všeobecná shoda panovala v zásadě pouze kolem příslovečného určení místa. Příslovečné určení času jako celek bylo vymezováno také shodně, nikoli však již jeho jednotlivé podtypy. Různé přístupy se uplatňovali také ohledně výrazů typu Chytit / vést za ruku; zatahat za rukáv; viset za nohy, převažovalo však zařazení k příslovečnému určení prostředku, resp. nástroje. Zdaleka nejvíce možných řešení se nabízelo pro zařazení výrazů typu Koupil jsi za osm, prodal jsi za dva, tedy typicky spojených s přesunem peněz. Ve větší míře se jimi zabývají pouze starší syntaxe (Trávníček, 1949;...
|
|
|
Pražský závislostní korpus jako cvičebnice jazyka českého
Kučera, Ondřej ; Vidová Hladká, Barbora (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent)
Pražský závislostní korpus (PDT) patří mezi nejvýznamnější jazykové korpusy na světě. Cílem této práce je představit softwarový systém, který nad daty PDT tvoří cvičebnici českého jazyka. Procvičování probíhá ve dvou oblastech: tvarosloví (určování slovních druhů a jejich morfologických kategorií) a větný rozbor (určování větných členů a závislostí mezi nimi). Vzhledem k odlišnostem mezi akademickými rozbory vět a rozbory tak, jak jsou vyučovány ve školách, však nelze data PDT použít zcela přímočaře. Mnoho vět je potřeba z dat úplně vyřadit, na ostatních je nutné provést množství transformací, které převedou původní reprezentaci do tvaru, na který jsou žáci zvyklí ze školy.
|
host ::
RSS.