|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Úloha iNOS a žírných buněk v mechanismu rozvoje hypoxické plicní hypertenze
Baňasová, Alena ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Štípek, Stanislav (oponent) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Ošťádal, Bohuslav (oponent)
Normální plicní cirkulace funguje jako nízkotlaký systém s vysokým průtokem a nízkým periferním cévním odporem (Heath 1977; Janicki, Weber et al. 1985). Příčina mi nízkého odporu plicních cév jsou struktura jejich stěny a velmi nízký bazální tonus hladkého svalu (Heath 1977; Hislop and Reid 1978). Plicní cévy jsou mnohem poddaj něj š í než cévy systémového řečiště a mají tenčí stěnu . U zdravého člově ka, žijícího v normoxii, se hladký sval ve stěně periferních plicních cév vyskytuje sporadicky (Hislop and Reid 1978). Zatímco jednotlivá orgánová řeči ště systémového oběh u přij ím aj í pouze část srdeční h o výdeje, malým oběhem protéká za všech podmínek srdečn í výdej celý. Plicní řečiště má schopnost pojmout i značně zvýšený srdeční výdej jen s minimálním zvýšením tlaku. Toto je možné díky velké poddajnosti plicních céva díky otevření částí cévního řečiště, které nejsou v klidu perfundovány díky vyššímu otevíracímu tlaku. Distribuce průto k u krve jednotlivými oblastmi plic je regulována téměř výhradně lokálními mechanismy. Smyslem této regulace je udržet efektivní výměnu plynů a zajistit maximální nasycení krve kyslíkem. Proto jsou přednostn ě perfundovány dob ře ventilované alveoly a zárove ň je omezen průtok tam, kde je alveolární ventilace nedokonalá. Mechanismem, který udržuje optimální poměr mezi...
|
|
|
Hemoprotein Nitric Oxide Synthase in Aplysia Californica
Buganová, Michaela ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Oxid dusnatý (NO) má nezastupitelnou roli v neuronálni signalizaci v řadě eukaryotických a prokaryotických organizmů. NO-syntázy (NOS) jsou hem-obsahujicí monooxygenázy, které v přítomnosti kyslíku katalyzují oxidaci L-argininu na NO a L-citrulin. NO produkovaný NOsyntázou je plynná molekula, která lehce difunduje přes membrány a zprostředkovává jak mezibuněčnou, tak i vnitrobuněčnou komunikaci. NO aktivuje enzymy vážici kovy včetně solubilni guanylátcyklázy (sGC), a tím zvyšuje hladinu druhého posla cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP) (1, 2), který dále zprostředkovává řadu fyziologických a patologických procesů v neuronech. Nicméně, detailní charakteristika nitrergních neuronů a funkce NO v centrální nervové soustavě (CNS) není zcela objasněna. Cílem dizertační práce bylo charakterizovat neuronálni NOS, proteiny spojené s metabolismem neuronálni NOS a signální dráhu NO v CNS zeje kalifornského (Aplysia cali/ornica), populárního experimentálního modelu buněčných a systémových neurověd. Na biochemické úrovni byla zjištěná závislost NOS Aplysie (/IcNOS) na kalciu- kalmodulinu (Ca-CaM) a NADPH. Řada reprezentativních inhibitorů savčích NOS isoforem též snížila NOS aktivitu u Aplysie. Polyklonálni protilátky vytvořené proti krysí NOS hybridizovaly na Western blotu s purifikovanou /IcNOS (160 kDa protein) z...
|
|
| |
|
| |
|
|
Úloha NAD(P)H oxidasy v signální transdukci
Vejražka, Martin ; Štípek, Stanislav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Zima, Tomáš (oponent)
Reaktivní formy kyslíku se vetšinou vnímají jako nebezpecné, cytotoxické látky, které se podílejí na patogenezi mnoha onemocnení tím, že poškozují biomolekuly. Mají však i nezastupitelnou úlohu pri mnoha fyziologických funkcích. V realtivne nízkých koncentracích se podílejí na signální transdukci. Jsou zapojeny do signálních drah ovlivnujících fosforylaci bílkvin, genovou expresi, dostupnost oxidu dusnatého ci koncentraci intracelulárního vápníku. V konecném efektu se podílejí napr. na rízení bunecného cyklu a apoptzy. Z orgánového hlediska se v poslední dobe venuje velká pozornost jejich úloze pri regulaci napetí cévní steny. Mezi nejvýznamnejší zdroje reaktivních forem kyslíku se dnes pocítají NAD(P)H oxidasy, enzymy blízké fagocytární NADPH oxidase, jež hraje nezastupitelnou roli v imunitní odpovedi. V této práci jsme se venovali srovnání vlastností NAD(P)H oxidasy v cévní stene u normotenzních a hypertenzních laboratorních zvírat. V pokusech s bunkami kultivovanými in vitro jsme ukázali, že se liší aktivity tohoto enzymatického systému mezi bunkami z normotenzních a hypertenzních jedincu. Liší se také regulace NAD(P)H oxidas, prinejmenším pokud jde o jejich ovlivnení angiotensinem II a kyselinou mocovou. Na zacátku experimentálních prací jsme narazili na neocekávané vlastnosti apocyninu, známého...
|
host ::
RSS.