|
|
Jezuitská rezidence v Tuchoměřicích a kostely spravované řádem tovaryšstva Ježíšova v přilehlém okolí
Knapeková, Marie ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Marie Knapeková JEZUITSKÁ REZIDENCE V TUCHOMĚŘICÍCH A KOSTELY SPRAVOVANÉ ŘÁDEM TOVARYŠSTVA JEŽÍŠOVA V PŘILEHLÉM OKOLÍ Tato práce se zabývá tématem vlivu jezuitského řádu v okolí Tuchoměřické rezidence (Praha - západ) a jeho bezprostředním okolí spravované jezuitským řádem. V roce 1621 získala staroměstská kolej sv. Klimenta v Praze statek Tuchoměřice s okolními vesnicemi v bohaté zemědělské oblasti. Posléze zde byla z bývalé renesanční tvrze vybudována rezidence pro čtyři stálé členy. Starý kostel zasvěcený sv. Vítu, českému zemskému patronu, a sv. Linhartu, zemědělskému patronu, byl stržen a nahrazen novým větším kostelem. Místo, kde stál původní kostel, doposud není známo. Ví se pouze, že na onom místě byl později zbudován refektář. Budova rezidence a nový kostel zasvěcený sv. Vítu je připisován dílu raně barokního umělce Giovannimu Domenicu Orsimu de Orsini. Tuchoměřická rezidence po hospodářské stránce prosperovala a zásobovala svými produkty svatoklimetský seminář v Praze. Rezidence se ovšem starala a obnovovala i okolní vesnice, které pod ní bezprostředně spadaly. Proto z doby, kdy jezuité spravovali tento kraj, máme v okolní krajině řadu velice skvostných památek, které jsou ovšem někdy ve velice zbědovaném stavu. Pod rezidenci tedy patřila hřbitovní kaple sv. Rozálie v Tuchoměřicích, Přední...
|
|
|
Malíř František Jakub Prokyš
Velflová, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé: Osobností malíře Františka Jakuba Prokyše se před Druhou světovou válkou zabýval historik umění František Matouš, avšak svou práci tehdy nedokončil. Druhým byl Pavel Zadražil, který malíři v roce 1985 věnoval svou diplomovou práci. Od té doby byla řada Prokyšových maleb restaurována, přičemž z některých byly sejmuty pozdější přemalby a jiné velmi zašlé se staly opět čitelnými. Pro velký počet maleb tohoto malíře jsem se v této bakalářské práci rozhodla věnovat pouze dílům od církevních objednavatelů. Místo a datum narození Františka Prokyše není známo. První zpráva o něm pochází z roku 1746, kdy pracoval v klášteře augustiniánů v Borovanech na rozsáhlé výzdobě kostela a kaple. Prokyš byl původně poddaným na prunenndorfském panství hraběte z Martinic, ovšem v roce 1752 byl přijat knížetem ze Schwarzenberka na panství Třeboň a následně byl z poddanství propuštěn. Usadil se v Třeboni, oženil se a narodily se mu zde dvě nejstarší děti. V této době vyzdobil pro Schwarzenberky v Českém Krumlově letohrádek Bellarie a zámečky Kvítkův a Červený dvůr. Roku 1760 se Prokyš přestěhoval do Českých Budějovic, kde zakoupil dům na náměstí. Z této doby pochází výzdoba kostelíka Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích, nástěnné malby a oltářní obrazy v kapli svatého Víta nedaleko Třeboně a portrét borovanského...
|
|
|
Život a dílo vrcholně barokních sochařů Heermannů a Süssnerů v 17. až 18. stol. v německém a českém prostředí
Sehnal, Jiří ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Tato práce nastiňuje uměleckou tvorbu německé rozvětvené rodiny Süssnerů, pocházející ze severozápadních Čech a uměleckou tvorbu německé rodiny Heermannů, pocházející ze Saska. Nejvýraznějšími postavami této rodiny jsou Jeremiáš Süssner (1653-1690), braniborský a saský dvorní sochař (pocházející ze západočeského Ostrova, činný v Drážďanech a Berlíně), jeho bratr Konrád Max Süssner (1655/60 - po 1696), a Jan Jiří Heermann (1645/46 - po 1701), saský dvorní sochař, činný v Drážďanech, Praze a Zhořelci a jeho synovec Pavel Heermann (1672/1673 - 1732), též saský dvorní sochař. V jejich tvorbě se odráží jak klasicistní tvorba Flámská, tak tvorba radikálního římského baroku, jenž byl blízký pracím Giaovanni Loranza Berniniho či Alessandra Algardiho. Tvorba Flámského okruhu je spojena s mistrem Johannen Heinrichem Böhmem starším, u kterého se Jan Jiří Heermann, Jeremiáš Süssner a Konrád Max Süssner vyučil.
|
|
|
Počátky církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí ve středověku
Vodáková, Dana ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resume Tato práce se zabývá poměrně širokým tématem osídlení a první církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí v raném a vrcholném středověku. Snaží se především o shrnutí dosavadních poznatků a vytvoření ucelenějšího pohledu na dané téma. Východiskem byla jak literatura, písemné a obrazové prameny, tak i stavba kostela sv. Jana Křtitele ke kterému se počátky předlokačního osídlení města Jihlavy bezprostředně vztahují. O nejstarší podobě kostela se však neví nic určitějšího a tak rekonstrukce původní podoby je spíše pracovní hypotézou, která se opírá o poznatky ze sondáže z roku 1984. V práci je částečně zahrnuto také hledisko přírodních podmínek, které měly nepochybný vliv na průběh osídlení. Těsně s tím souvisí i pokus o vymezení staré jihlavské farnosti a lokalizaci jejich vsí. V závěru jsou pak nastíněny otázky pro možné budoucí bádání. Počet slov - statistika (včetně poznámek pod čarou) Stránky 65 Slova 19.190 Znaky (bez mezer) 107.353 Znaky (včetně mezer) 126.443 Odstavce 605 Řádky 2.025 (pozn. Statistické údaje nezahrnují přílohy)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.