|
|
Personalities of the second generation of the Czechoslovak restoration school and their activities in the Department of Conservation and Restoration of the National Gallery in Prague between 1956 and 1970
Zemanová, Daniela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Klípa, Jan (oponent)
Názov: Osobnosti II. generácie tzv. československej reštaurátorskej školy a ich činnosť v reštaurátorskom oddelení pražskej Národnej galérie v období 1956 až 1970 Anotácia Diplomová práca sa zameriava na reflektovanie pôsobenia a analýzu činnosti reštaurátorov: Mojmíra Hamsíka, Věry Frömlovej a Františka S. Tvrdého, tvoriacich II. generácie tzv. československej reštaurátorskej školy, ktorým doposiaľ nebola venovaná pozornosť. Uvedení reštaurátori boli absolventami Akademii výtvarných umění, kde pod vedením profesora Bohuslava Slánského získali poznatky z oblasti maliarskych a konzervačných techník a následne sa uplatnili v reštaurátorskom oddelení pražskej Národnej galérie, kde sa zameriavali primárne na reštaurovanie maľby. Pre ucelenejšie uchopenie problematiky je sledované obdobie medzi rokmi 1956 až 1970 uvedené stručne naznačenými východiskovými aspektami, ktoré mali zásadný vplyv na vývoj a formovanie odboru reštaurovania v Československu. Osobe Bohuslava Slánského je pozornosť venovaná za účelom rozboru jeho metodického postupu, ktorého vybrané aspekty, boli nasledujúcou generáciou prijaté a predovšetkým ďalej rozvíjané. Analýza archiválií, juxtapozícia odborných článkov, rozbor reštaurátorských protokolov a dokumentácie doplnený o skúmanie premeny vybraných umeleckých diel súvisiacej s...
|
|
|
Madona kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Madona kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni resumé Gotická opuková socha Panny Marie s Ježíškem z klášterního kostela sv. Jiljí v Třeboni vznikla pravděpodobně v posledním desetiletí 14. století jako dílo krásného slohu. Je připisována okruhu Mistra Krumlovské madony. Třeboňská madona zaujímá v krásném slohu důležité místo. Ukazuje fázi, kdy se sloh již dostává za svůj vrchol. V její kompozici se mísí vliv Madony z Krumlova a Madony z Vratislavi, které představují vrcholnou fázi krásného slohu. Na třeboňské soše však již pozorujeme jisté omezení prostoru, ztuhnutí a linearizaci forem, které jsou sice ještě v náznaku, ale v pozdějších dílech krásného slohu převládnou. Madoně velmi prospěla restaurace prováděná v 70. letech. Do té doby se totiž její kvalita skrývala pod silnými nánosy barevných vrstev z pozdějších přemaleb, které zakryly jemnou modelaci sochy. Zprvu byla pokládána za jedno z prvních děl krásného slohu (Jaromír Pečírka), později ji Albert Kutal označil za dílo některého z pomocníků Mistra Krumlovské madony. Karl Heinz Clasen jejího autora považoval za nejdůležitějšího následovníka Mistra krásných madon, zatímco Jaromír Homolka vyslovil možnost, že se jedná o repliku kvalitnější sochy, která se nedochovala. Kostel při klášteře augustiniánů kanovníků, v němž se madona nachází, byl dostavěn...
|
|
|
Křivoklátská archa
Čepeláková, Hana ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Diplomová práce "Křivoklátská archa" monograficky zpracovává problematiku pozdně gotického oltářního retáblu, který je součástí intaktně pojatého prostoru hradní kaple na Křivoklátě. Umělecké dílo vynikající úrovně zkoumá autorka především v kontextu středoevropské tvorby druhé poloviny 15. století a srovnává ho s výtvarnými památkami stejné časové vrstvy na území Čech. Dále se, mimo jiné, pokouší objasnit také problematiku ikonografického určení oltáře, které je již dlouhou dobu středem badatelské pozornosti. Přesto se tato práce zaměřuje především na sochařskou výzdobu Křivoklátské archy s cílem objasnit její slohová východiska a dobu vzniku. Téma představuje významné dílo vzešlé z prostředí pražského jagellonského dvora.
|
|
|
Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530
Blechová, Světlana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce "Lounský graduál Pavla Mělnického z roku 1530" nejprve shrnuje dosavadní odbornou literaturu k tématu, která se objevuje brzy po polovině 19. století (kap. 1). Jména objednavatele a iluminátora graduálu jsou doložena v explicitu prvního dílu (I G 8a, f. 427v). Explicit obsahuje rovněž dataci a provenienci Lounského graduálu, jenž byl dokončen roku 1530 pro utrakvistické literátské bratrstvo při kostele sv. Mikuláše v Lounech (kap. 2.4). Lounský graduál patří mezi poslední latinsky psané utrakvistické chorální knihy. Obsahuje rozsáhlou sbírku Kyrií a Sekvencí. Odbornou literaturou je malířská výzdoba obou dílů graduálu (I G 8a, b) považována za příklad poklesu umělecké úrovně. Téměř neporušený Lounský graduál však charakterizuje okázalé pojetí barevné složky a snaha přijímat nové podněty ze západu reprezentované především grafickými listy M. Schongauera a A. Dürera.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Mistr zvíkovského oplakávání
Slávková, Gabriela ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
RESUME Autorka v bakalářské práci popisuje Mistra zvíkovského Oplakávání, jednoho z hlavních představitelů pozdně gotického sochařství, působícího v první čtvrtině 16. století v jihozápadních Čechách. Tato oblast - zmíněná v úvodu práce - byla v době pozdní gotiky velmi bohatá, díky Zlaté stezce vedoucí z Pasova. V této oblasti vlastnili velké pozemkové majetky významní čeští páni (Švihovští, Rožmberkové, aj.), o kterých je možné uvažovat jako o objednavatelích uměleckých děl, reprezentujících jejich rod a sídla. Cílem práce bylo vytvoření katalogu, a shrnutí dosavadní literatury. Jelikož Mistr zvíkovského Oplakávání nebyl znám do šedesátých let 20. století a některá jeho díla byla uváděna takřka od počátku tohoto století, bylo zapotřebí se zmínit se i o této literatuře. V průběhu práce se autorka často zmiňuje o Mistrovi žebráckého Oplakávání, kterému byla díla Mistra zvíkovského dříve připisována. V šedesátých letech historikové umění zjistili, že všechna díla Mistra žebráckého nesou sice společné znaky, ale v některých případech tak rozdílné, že je nemohl vytvořit pouze jeden umělec. Proto řezby byly rozděleny mezi anonymního Mistra žebráckého a Mistra zvíkovského, nazvaného podle reliéfu Oplakávání Krista ve zvíkovské kapli. Úvahám, zda toto rozdělení bylo správné či nikoli, se věnuje autorka v rozsáhlé...
|
|
|
Ikonografie a úcta černých Madon
Hřebíčková, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
IKONOGRAFIE A ÚCTA ČERNÝCH MADON Jana Hřebíčková Résumé Černé Madony jsou specifickým mariánským ikonografickým typem, jehož původ a význam není dosud zcela objasněn. Jedná se o sochy nebo obrazy Panny Marie, která často drží malého Krista ve svých rukou, přičemž obě postavy nebo samotná postava Marie mají černou nebo tmavou barvu pleti. Pozitivistické teorie, které byly po dlouhou dobu badateli obecně přijímány, tmavou barvu pleti vysvětlují pouze jako sekundární ztmavnutí původně světlé barvy chemickými změnami inkarnátu nebo kouřem svící. Tmavost Madon podle těchto teorií tedy nemá žádný význam, neboť k ní došlo náhodou. S rozvojem bádání a konstituováním nových vědních oborů ve 20. století došlo poté na základě různých vědeckých přístupů k rozvinutí jiných hypotéz, které se pokoušely objasnit původ a význam Madon o nichž se zjistilo, že byly tmavé již od počátku. V současnosti existuje několik základních teorií vysvětlujících, jaké ikonografické vlivy mohly na vznik zobrazení černých Madon působit a jejich možné významy. Podle první teorie vzniklo zobrazení černé Madony v koptských a etiopských církvích a v souvislosti s tímto prostředím má původ v pohanských zpodobněních bohyní plodnosti. Existuje hypotéza, že v některých případech mohly být sochy těchto bohyň "pokřtěny" a poté se z nich staly sochy...
|
|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci
Keprt, Vratislav ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Vratislav Keprt: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci (bakalářská práce 2009) Résumé Nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci představují mariánsko- christologický cyklus, který se odvíjí ve dvou přibližně 170cm vysokých pásech na stěnách pětibokého presbytáře. Ikonografický program výzdoby kněžiště je v klenebních polích dále doplněn o vyobrazení církevních otců, starozákonních proroků, evangelistů a andělů nesoucích nástroje Kristova umučení. V rámci českého monumentálního malířství jsou levohradecké malby významnou památkou, která mimořádným způsobem doplňuje pohled na umělecký vývoj v poslední čtvrtině 14. století. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby a na základě shrnuté literatury k tématu a dohledání analogií k jednotlivým výjevům naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Koncem 14. století náleželo patronátní právo ke kostelu sv. Klimenta ženskému benediktinskému klášteru při kostele sv. Jiří na Pražském Hradě. Vedle svatojiřského kláštera mohli mít na vznik levohradeckých nástěnných maleb též vliv i páni z Mühlhausenu, kteří v 70. letech 14. století zakoupili nedalekou roztockou tvrz. Stylová příbuznost výmalby tamní kaple s levohradeckými malbami...
|
|
|
Vyšebrodský oltář
Zbuzková, Kamila ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá Vyšebrodským oltářem - cyklem devíti christologických deskových maleb z poloviny 14. století, které byly (až do svého převozu do dnešní Národní galerie v roce 1938) uchovány v klášterní galerii ve Vyšším Brodě. Práce se nejdříve věnuje technickému popisu desek, stavu jejich zachování a provedeným restaurátorským pracím. Následuje formální popis jednotlivých desek, po kterém se práce zaměří na své hlavní téma. Tím je souhrn dosavadní literatury pojednávající o Vyšebrodském oltáři a rozebrání hlavních teorií o stěžejních otázkách spojených s tímto dílem (postavy objednavatele a autora či autorů desek, datace, místo původního určení a rekonstrukce původního uspořádání cyklu). Obecně uznávaná hypotéza mluví o uspořádání desek do čtvercového retáblu složeném ze tří řad po třech deskách. Zmíněny jsou však i další dvě teorie. Podle první byl cyklus určen a objednán Petrem I. z Rožmberka pro korunovaci Karla IV. českým králem roku 1347; desky měly být v řadě vedle sebe umístěny do katedrály Sv. Víta na Pražském hradě. Poslední prezentovaná teorie kombinuje oba předchozí názory a tvrdí, že desky byly uspořádány v jedné řadě na letneru oddělujícím chór mnichů a loď, nikoli však v chrámu sv. Víta, ale v klášterním kostele ve Vyšším Brodě. Jednotlivé teorie jsou podpořeny...
|
host ::
RSS.