|
|
Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci
Keprt, Vratislav ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Vratislav Keprt: Středověké nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci (bakalářská práce 2009) Résumé Nástěnné malby v kostele sv. Klimenta na Levém Hradci představují mariánsko- christologický cyklus, který se odvíjí ve dvou přibližně 170cm vysokých pásech na stěnách pětibokého presbytáře. Ikonografický program výzdoby kněžiště je v klenebních polích dále doplněn o vyobrazení církevních otců, starozákonních proroků, evangelistů a andělů nesoucích nástroje Kristova umučení. V rámci českého monumentálního malířství jsou levohradecké malby významnou památkou, která mimořádným způsobem doplňuje pohled na umělecký vývoj v poslední čtvrtině 14. století. Cílem této bakalářské práce je pomocí metod formální a ikonografické analýzy zasadit studované malby do souvislostí dobové tvorby a na základě shrnuté literatury k tématu a dohledání analogií k jednotlivým výjevům naznačit význam maleb v kontextu českého a evropského umění. Koncem 14. století náleželo patronátní právo ke kostelu sv. Klimenta ženskému benediktinskému klášteru při kostele sv. Jiří na Pražském Hradě. Vedle svatojiřského kláštera mohli mít na vznik levohradeckých nástěnných maleb též vliv i páni z Mühlhausenu, kteří v 70. letech 14. století zakoupili nedalekou roztockou tvrz. Stylová příbuznost výmalby tamní kaple s levohradeckými malbami...
|
|
|
Ikonografie a úcta černých Madon
Hřebíčková, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
IKONOGRAFIE A ÚCTA ČERNÝCH MADON Jana Hřebíčková Résumé Černé Madony jsou specifickým mariánským ikonografickým typem, jehož původ a význam není dosud zcela objasněn. Jedná se o sochy nebo obrazy Panny Marie, která často drží malého Krista ve svých rukou, přičemž obě postavy nebo samotná postava Marie mají černou nebo tmavou barvu pleti. Pozitivistické teorie, které byly po dlouhou dobu badateli obecně přijímány, tmavou barvu pleti vysvětlují pouze jako sekundární ztmavnutí původně světlé barvy chemickými změnami inkarnátu nebo kouřem svící. Tmavost Madon podle těchto teorií tedy nemá žádný význam, neboť k ní došlo náhodou. S rozvojem bádání a konstituováním nových vědních oborů ve 20. století došlo poté na základě různých vědeckých přístupů k rozvinutí jiných hypotéz, které se pokoušely objasnit původ a význam Madon o nichž se zjistilo, že byly tmavé již od počátku. V současnosti existuje několik základních teorií vysvětlujících, jaké ikonografické vlivy mohly na vznik zobrazení černých Madon působit a jejich možné významy. Podle první teorie vzniklo zobrazení černé Madony v koptských a etiopských církvích a v souvislosti s tímto prostředím má původ v pohanských zpodobněních bohyní plodnosti. Existuje hypotéza, že v některých případech mohly být sochy těchto bohyň "pokřtěny" a poté se z nich staly sochy...
|
|
|
Osobnost Mistra litoměřického oltáře a jeho předpokládaná činnost v kapli svatého Václava v pražské katedrále svatého Víta
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
České resumé Mistr litoměřického oltáře patří mezi nejvýznamnější osobnosti pozdní gotiky na našem území za Jagellonců, jejichž vláda u nás započala nástupem Vladislava Jagellonského na český trůn roku 1471. Po smrti jeho nepřítele Matyáše Korvína přesídlil do Budína a Prahu navštívil před svou smrtí jen několikrát. Jeho syn také v Praze nesídlil a do metropole Čech přijel pouze jednou. Těmito politickými okolnostmi je podmíněna otázka donátorské činnosti panovníka. Početná uměleckohistorická literatura, věnující se problematice anonymního malíře, se dosud nedokázala shodnout na původu umělce. Někteří věří, že se jedná o domácího umělce, který byl ovlivněn takzvanou dunajskou školou, jiní se kloní k názoru, že se jedná o umělce, jenž k nám přišel ze sousedního Německa. Výchozím bodem pro shromáždění všech děl anonymního malíře jsou dvě význačné malířské památky na území Čech, jež jsou datovány do prvního desetiletí 16. století. První z nich je velkolepý cyklus nástěnných maleb v katedrále svatého Víta v Praze, jenž je svým rozsahem ojedinělý jak na našem území, tak v celé střední Evropě, a druhý neúplně zachovaný oltář značných rozměrů s pašijovými a mariánskými výjevy, který je v literatuře označován jako Litoměřický oltář. Těmto dvou pracím jsou věnovány dvě nejobsáhlejší kapitoly předkládané práce. Část...
|
|
|
Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě
Louženská, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Monika LOUŽENSKÁ NÁSTĚNNÉ MALBY V ROTUNDĚ SV. KATEŘINY VE ZNOJMĚ Bakalářská práce 2010 RESUMÉ Nástěnné malby ve znojemské rotundě sv. Kateřiny jsou památkou mimořádného významu pro celou střední Evropu. Ačkoli výmalba s unikátním programem je podnětem studia dlouhé řady badatelů již po 200 let, stále zůstává neuzavřeným tématem. Z části též nešetrnými restaurátorskými zásahy, byla výzdoba celého interiéru stavby značně poškozena, došlo ke ztrátě původní barevnosti a vnitřní modelace objemů. Přesto jsou v cyklu maleb postihnutelné stylové znaky, umožňující alespoň základní formální analýzu, jež je, spolu s historickým kontextem, zásadním aspektem pro výklad a dataci maleb. Výmalba, prováděná technikou "al secco", je vertikálně rozdělena do několika horizontálně probíhajících pásů. Zdánlivě je tvořena dvěma obsahovými složkami, rozdělujícími malby na výjevy s duchovně církevní a světskou tématikou. Přesto jde o homogenní umělecké dílo, vzniklé spoluprací několika (pravděpodobně čtyř) rukou v jedné dílně a v krátkém časovém rozmezí. Styl znojemských maleb, charakteristický lineární kresebností a pevně konturovanými, vertikálně protaženými proporcemi figur, je srovnatelný se středoevropským malířstvím, zasaženým vlnou byzantinismů kolem roku 1100. Nejbližší stylové vazby byly shledány k malířství řezenské a...
|
|
| |
|
|
Ikonografie poutních kostelů zasvěcených Nejsvětější Trojici a Trojiční sloupy
Hošková, Dafne ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá ikonografií Nejsvětější Trojice v architektuře, sochařství a malířství v barokních Čechách s charakteristickými prvky zobrazování a jejich ideovými vzory. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá trojiční ikonografií vycházející z trinitárních textů. Další tři kapitoly jsou věnovány ikonografii Nejsvětější Trojice v umění. Architektura je zastoupena poutními kostely Andělská Hora, Trhové Sviny a kostelem Řádu Trinitářů ve Spálené ulici v Praze. Sochařství je zastoupeno sochařskými monumentálními díly - Trojičními sloupy a malířství nástěnnými malbami v poutním kostele na vrchu Křemešník.
|
|
|
Rajhradský oltář
Špinková, Tereza ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Rajhradský oltář: Resumé Tereza Špinková Rajhradský oltář je dílem vytvořeným v první polovině 15. století malířem českého původu. Dochovalo se z něj šest malovaných desek - dvě komponované na šířku a čtyři na výšku. Na většině obrazů jsou scény týkající se pašijového cyklu - podélné desky nesou výjevy Ukřižování a Nesení kříže, tři výškové se týkají témat Poslední večeře, Krista na Olivetské hoře a Zmrtvýchvstání. Scéna na posledním obraze se vztahuje k legendám o svatém Kříži - vypráví o Nalezení a Zkoušení sv. Kříže. Všechny desky jsou malované na dřevu, jejich podobné rozměry a technika provedení podkresby a malby svědčí o jejich původu z jednoho celku. Autor oltáře ještě vycházel z tradičních technických postupů, obvyklých v dřívějších dobách, zvláště pak v krásném slohu. V provedení výjevů se však již objevují nové tendence, zejména pak ve štětcové podkresbě. Na malbách chybí vrstva olovnaté běloby, což bylo v předchozích desetiletích rovněž nezvyklé. Původní uspořádání retáblu je nejisté, uprostřed zřejmě figurovaly výjevy Ukřižování a Nesení kříže, menší desky pak mohly tvořit křídla oltáře. Badatelé se oltářem zabývali od počátku 20. století, většinou ho dávali do souvislosti s vrstvou frankovlámsky orientované knižní malby na našem území a jeho vznik byl kladen mezi léta 1415-1430. V nedávné době...
|
|
| |
|
| |
|
|
Budování značky v oblasti kultury
Ottová, Michaela ; Tomek, Ivan (vedoucí práce) ; Maurer, Pavel (oponent) ; Mathé, Ivo (oponent)
Práce reflektuje možnosti využití komerčních principů marketingu v oblasti české nemasové kultury. Podává základní informace o způsobech budování značky a image kulturních subjektů, možnostech jejich využití a rizicích vznikajících v případech zanedbávání péče o obraz a odlišnost subjektu. Poukazuje na důležitost značky a její image nejen na poli komerčního trhu, ale také v kulturní a umělecké oblasti. Ukazuje, že značkou nemusí být pouze firma, ale mohou jí být také osobnosti a umělci. Pojednává o specifikách kultury, její výdělečné oblasti a neziskovém sektoru. Zabývá se příkladem české multižánrové progresivní scény ? divadlem Archa. Vysvětluje přínosy kultury pro rozvoj ekonomiky a pro společnost jako takovou. Hovoří o komunikaci, ?poselství? a úloze kulturních subjektů směrem k veřejnosti.
|
host ::
RSS.