|
|
Výkon povolání novináře v Mexiku - profesionalita, etika a bezpečnost
Bednářová, Aneta ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá vybranými atributy výkonu povolání novináře v Mexiku souvisejícími s etikou, profesionalitou a bezpečností. Práce bere v potaz různé aspekty, které mají na výkon povolání novináře v Mexiku vliv, jako například současná politická a ekonomická situace v zemi či historické souvislosti. Soustředí se na základní deskripci normativního prostředí mexického mediálního systému. Práce zkoumá, jaká je regulace mexické žurnalistiky ze strany státu, jaký je stupeň politického paralelismu, v jakém stavu je samoregulace žurnalistiky a jaké má novinář postavení uvnitř redakce a ve společnosti. Situaci v zemi ovlivňují určitá specifika země, například obchod s drogami, vysoká míra korupce či klientelismus, které zapříčiňují vysokou kriminalitu, a to i v řadách novinářů, a mají vliv nejen na výkon žurnalistické profese, ale na fungování společnosti jako takové. I těm se práce věnuje. Vzhledem ke zmíněným problémům v zemi se práce zaměřuje také na bezpečnost výkonu povolání novináře a hledá příčiny omezené bezpečnosti výkonu tohoto povolání. Praktická část se nabízí pohled mexických novinářů na výkon povolání novináře v Mexiku. Vzhledem k tomu, že je vždy žurnalistika zrcadlem společnosti, poskytuje práce i vhled do fungování mexické společnosti jako takové.
|
|
|
Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty reportování o válkách a konfliktech. V první řadě definuje obecně platné etické principy v žurnalistice, etická dilemata, kterým novináři ve válce čelí, a rovněž pravidla zakotvená v etických kodexech médií. Následně se zaměřuje na specifika reportování o mezinárodním konfliktu a definuje dva způsoby, jak se tohoto úkolu zhostit. Těmito způsoby jsou, jak již z názvu práce vyplývá, válečný žurnalismus, který klade důraz na násilí, na samotné aspekty válčení a elity, a mírový žurnalismus, který se zaměřuje spíše na civilisty, deeskalaci násilí a s tím související mírová řešení. V praktické části pak má tato práce za cíl nalézt a definovat jednotlivé znaky mírového a válečného žurnalismu na příkladu reportování globálních zpravodajských médií. Znaky těchto dvou přístupů nakonec podrobuje komparativní analýze, jejímž cílem je zjistit, jaká etická pravidla se u těchto přístupů uplatňují a do jaké míry se liší. Analyzovanými médii jsou zpravodajské agentury Reuters a AFP a britská tištěná média a jejich internetové verze The Guardian a The Telegraph. Vybranými konflikty je pak válka v Jižní Osetii z roku 2008 a operace Pilíř obrany, tedy konflikt v Pásmu Gazy datující se do roku 2012.
|
|
| |
|
|
Hranice svobody projevu na sociálních sítích
Navrátilová, Kateřina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Tato práce pojednává o hranicích svobody projevu na sociálních sítích, které jsou v dnešní době významným prostředkem komunikace. S jejich rostoucím společenským významem se rozmáhá také nežádoucí chování, s nímž se můžeme na sociálních sítích setkat, proto je vhodné se touto problematikou zabývat. Ostatně některé státy už kroky vedoucí k regulaci obsahu na sociálních sítích podnikají. První kapitola se věnuje svobodě projevu obecně. Je zde zdůrazněna její úloha v demokratické společnosti a zároveň popsány limity, kterými může být svoboda projevu omezena. Druhá kapitola už pojednává přímo o sociálních sítích, konkrétně o Facebooku a Twitteru. Na jejím začátku jsou vymezeny znaky digitálních médií, mezi které sociálních sítě řadíme. Následně jsou popsána jednotlivá pravidla těchto sociálních sítí. Příklady nežádoucího chování na sociálních sítích jsou analyzovány ve třetí kapitole, která se věnuje zásahům do osobnostních práv, hate speech, pornografii, násilí a dezinformacím na sociálních sítích, tedy fenoménům, které se do střetu se svobodou projevu mohou dostat. Tyto jevy jsou popsány v souvislosti s pravidly jednotlivých sociálních sítích a také právním řádem České republiky. Poslední kapitola této bakalářské práce se zabývá vnitřní a vnější regulací sociálních sítí. Jsou zde nastíněny...
|
|
|
Proměna etiky médií s nástupem občanského žurnalismu
Hrdličková, Lucie ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Proměna etiky médií s nástupem občanského žurnalismu se zabývá fenoménem občanského žurnalismu, který díky rozvoji informačních a komunikačních technologií zaznamenal strmý nárůst a tím, jak proměnil etické standardy tradičních médií při referování o teroristických útocích. Práce je v teoretické části rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola vymezuje pojem etika se zaměřením na etické principy v žurnalistice. Kapitola druhá definuje pojem média, klade důraz na masmédia a nová média a jejich zasazení do současného mediálního prostředí. Třetí kapitola je věnována pojmům občanská žurnalistika a participativní žurnalistika. Objasňuje jejich definici, vysvětluje rozdíly mezi nimi, nastiňuje jejich výhody a nevýhody a porovnává je s tradičními médii. Poslední kapitola praktické části se zabývá pojmem terorismus. Definuje jej, zabývá se jeho dělením a vývojovými etapami a nastiňuje jeho cíle. Praktická část pomocí případové studie zkoumá, jak se ve vztahu k občanskému žurnalismu chovají tradiční média při referování o teroristických útocích a jak při přebírání materiálů od amatérských novinářů dodržují či naopak porušují etické standardy. Příklady teroristických útoků jsou vybrány tak, aby poskytly co nejucelenější přehled o této problematice. Jako první případ byly zvoleny útoky 11. září 2001,...
|
|
|
Nevyužívaný institut klauzule či výhrady svědomí novináře v české žurnalistické samoregulaci
Melicharová, Eliška ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřím na téma "klauzule či výhrad" svědomí novináře jakožto nevyužívaný institut v české žurnalistické samoregulaci. Mimo tato práce také poukazuje na to, zda čeští novináři uplatňují veškerá svá práva, a především pak klauzuli svědomí, nebo zda etické kodexy a další instituty nevyužívají. Žurnalisté mohou být při svém povolání být vystaveni tlaku, ať už ze strany vedení média, nebo ze strany např. politické reprezentace. Novináři by svou práci měli vykonávat podle svého nejlepšího svědomí, jelikož ovlivňují veřejný život společnosti. Z těchto důvodů je důležité si uvědomit, že novináři potřebují jistou formu právní ochranu. Tato ochrana funguje skrze etické kodexy, skrze interní samoregulaci daného média. Mimo základní práva a povinnosti novinářů může být v etickém kodexu ustanovena institut klauzule či výhrada svědomí novináře, který opravňuje novináře odmítnout práci, jestliže je v rozporu s jeho morálními zájmy. V České republice je výhrada svědomí novináře ustanovena v Kodexu České televize a v Kodexu Českého rozhlasu. Pomocí rozhovorů s českými žurnalisty jsem zmapovala, zda jsou tyto právní ochrany novináři v českém mediálním prostředí využívány.
|
|
|
Komentáře českých deníků věnujících se české vládní krizi probíhající v dubnu a v květnu 2017
Hrubý, Dominik ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Práce Komentáře českých deníků věnující se české vládní krizi probíhající v dubnu a květnu 2017 analyzuje názorové texty publikované v denících Hospodářské noviny, Právo a Mladá fronta DNES v období od 27. dubna od 26. května 2017 věnující se v té době probíhající vládní krizi. Teoretická část práce vedle jiného rozebírá fenomén vlastnictví médií a jeho koncentrace. Pozornost je věnována rovněž proměně českého stranického systému v posledních letech, která je nesporně relevantním faktorem také pro politickou žurnalistiku. Použitými metodami jsou kvalitativní a kvantitativní obsahová analýza textů. Práce sleduje četnost pokrytí sledovaného tématu a především převládající postoj komentátorů jednotlivých deníků ke třem hlavním aktérům vládní krize - ministru financí Andreji Babišovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi a prezidentu Miloši Zemanovi. Výsledky analýzy jsou zasazeny do kontextu vlastnictví jednotlivých deníků, primárně s ohledem na fakt, že faktickým vlastníkem MF DNES je skrz svěřenské fondy právě ministr Andrej Babiš.
|
|
|
Mediální obraz Angely Merkel: portrét kancléřky ve vybraném českém tisku
Tajzlerová, Lucie ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz Angely Merkel: portrét kancléřky ve vybraném českém tisku zkoumá způsob, jakým byla Angela Merkel reprezentována na stránkách deníků Blesk a Mladá fronta DNES během jejího působení ve funkci německé spolkové kancléřky od listopadu 2005 do března 2018. Práce nejprve seznamuje čtenáře s osobou Angely Merkel v historickém kontextu a shrnuje teoretické koncepty a pojmy důležité pro pochopení souvislostí ve vztahu médií a politiky. Následně je čtenář seznámen s výzkumnými otázkami a hypotézami, metodou kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, základní charakteristikou vybraných deníků, výběrovým souborem a třemi etapami zkoumaného období. Poté jsou vybrané mediální obsahy podrobeny zevrubné analýze: jednotlivá období jsou zkoumána nejprve odděleně a poté porovnána mezi sebou. Následně je srovnán také mediální obraz kancléřky v obou denících. Práce tak odpovídá na otázku, jak byla Angela Merkel reprezentována v prvním, druhém a třetím období své vlády, jak se její mediální obraz proměnil v jejich průběhu, a jak se lišil ve vybraných denících. Výzkumu mimo jiné ověřuje také předpoklad, že mediální obraz Angely Merkel se postupem času změnil k horšímu, a to především v posledním funkčním období.
|
|
|
Kyberzdrojování v médiích Královéhradeckého kraje
Rambousková, Michaela ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Prvotním impulsem ke vzniku této diplomové práce byla moje vlastní žurnalistická praxe. V letech 2010 až 2017 jsem pracovala jako redaktorka regionální přílohy deníku MF DNES pro Královéhradecký kraj. Sama jsem aktivním uživatelem sociálních sítí a v posledních letech jsem vnímala, že sociální sítě a informace na nich uvedené, mají na moji práci čím dál větší vliv, a to především v samém počátku vzniku mých textů. Můj pracovní den často začínal připojením se na sociální sítě a kontrolou příspěvků v různých skupinách týkajících se regionu. Informace, které jsem tímto způsobem získala, mi dost často posloužily jako inspirace pro psaní mých textů - co lidi v regionu trápí, co je zajímá, ale také co zajímavého se v regionu stalo či stane. Řada lidí totiž začala využívat sociální síť Facebook jako místo, na němž ostatní informuje i o tom, co se právě v jejich okolí stalo. Často jsme takto získávali například informace o nehodách různého druhu či dopravních komplikacích. Uživatelé sociálních sítí jsou totiž ve většině případů rychlejší, než mluvčí složek Integrovaného záchranného systému. Nad významem sociálních sítí pro novináře jsem se často zamýšlela už před tím, než jsem se rozhodla sepsat tuto diplomovou práci. I z mé praxe a zkušenosti se proto vyvinuly tři hypotézy, které jsem si chtěla výše popsanou...
|
|
|
"Psali jsme mezi řádky" (portrét novinářky Marty Bystrovové)
Mališová, Klára ; Šobr, Michal (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí - z praktické a teoretické. Praktická část nesoucí název Psali jsme mezi řádky je dokumentaristickým portrétem novinářky Marty Bystrovové, která 25 let (mezi lety 1966-1991) pracovala v deníku Svobodné slovo, který sídlil na Václavském náměstí. Paní Bystrovová se tak neplánovaně stala přímým svědkem zlomových událostí dějin Československa, jako byly roky 1968 a 1989, i přes režimní útlak tisku se však neváhala podílet na otevřeném informování o dění. Práce se tedy snaží ukázat, jak okolnosti ze společenského i osobního života ovlivnily její životní příběh, a snaží se demonstrovat, že i obyčejní lidé, kterým historie veřejně neděkuje, mají neobyčejné osudy, které pomohly formovat dějiny našeho státu a společnosti. Teoretická část navazuje na praktickou práci a fakticky ji rozvíjí. Představuje deník Svobodné slovo a uvádí okolnosti jeho vzniku. Zařazuje ho do kontextu roku 1989, a to v porovnání s Rudým právem (periodikem KSČ), kde se snaží poukázat na odlišnost Svobodného slova, které se snažilo otevřeně informovat o uplynulých událostech. Jelikož je praktická část portrétem novinářky z deníku Svobodné slovo, teoretická práce dále navazuje kapitolou, jež se zabývá portréty ve Svobodném slově. Následně popisuje termín dokumentaristický portrét a krátce...
|
host ::
RSS.