|
|
Tomboy - případová studie dívky s nefemininními rysy na 1. stupni ZŠ
Brožová, Martina ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem identity dívky s nefemininními rysy na 1. stupni ZŠ. Snažím se vnést vhled do jejího sebepojetí, nalézt odpověď na otázky, v čem spočívá její odlišnost, jak prožívá své postavení v rodině a školním kolektivu. Také se snažím postihnout sociální kontext jejího nejbližšího prostředí. Zabývám se tím, jaká je její pozice v rodině a ve školní třídě, jaká je dominující představa femininity a maskulinity v dané třídě, zda se může stát terčem homofobie z důvodu její odlišnosti a jak k ní přistupuje třídní učitel. Z výzkumu jsem zjistila, že ve školní třídě, do které dívka dochází, hraje významnou roli gender a dívka s nedostatečnými projevy femininity je pro nedodržování genderové role vyčleňována. Hodnocení vrstevníků je ovlivněno celospolečenskými normami femininity a také třídními. Třídní normy nejsou v souladu s pojetím jejího rodinného zázemí, kde převládá výrazné nadhodnocování maskulinity nad femininitou a projevy maskulinity jsou oceňovány a posilovány vzory, ke kterým se vztahuje. Práce je rozdělena na empirickou a teoretickou část. Teoretická část je představena v rámci diskuze, kde porovnávám poznatky z dostupné literatury s mými poznatky z výzkumu. Obecně by se dalo říci, že teoretické zázemí obsahuje poznatky z úvodu problematiky genderu, dále se zabývám...
|
|
|
Konstrukce intencionality u dospívajících delikventů
Onder, Jakub ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Ve své práci se snažím podrobně zmapovat tzv. intencionální profil mladistvých delikventů, tj. způsob, jakým delikventi vnímají a prožívají okolní svět, jaké mu přisuzují významy a jak o něm přemýšlí. Součást tohoto profilu je také představa úlohy a začlenění sebe sama v rámci tohoto světa. Dalším cílem výzkumu je vysvětlení funkce delikventního chování v rámci tohoto profilu. Výzkum proběhl v diagnostickém ústavu se čtyřmi chlapci ve věku 16 a 17 let s delikventní minulostí. Spočíval v narativní a diskursivní analýze padesáti- minutových autobiografických rozhovorů s důrazem na vlastní přinášení životních témat samotnými respondenty. Výsledkem analýz bylo sestavení tzv. teorie egocentrismu. Její srovnání s různými dalšími teoriemi a výzkumy a začlenění do společensko-vědního kontextu se nachází v druhé polovině práce. Egocentrismus je srovnáván především s obranným mechanismem štěpení v pojetí M. Kleinové a interpretován v souladu s myšlenkami E. Fromma a C. G. Junga. Na závěr také formuluji některá psychoterapeutická doporučení pro práci s delikventy především pro pracovníky výchovných a diagnostických ústavů, která vycházejí z nabytých poznatků.
|
host ::
RSS.